Vlákno názorů k článku Prodám IPv4 adresy, zn.: nejvyšší nabídce od Jaromir - 256^4 je více něž 4 miliardy (4 294...
-
pepak (neregistrovaný)To sice je, ale:
1) Dříve nebo později počet připojených zařízení přesáhne možnosti 32bitového prostoru, i kdyby byl přidělován zcela efektivně.
2) Řadu neefektivit už asi nepůjde napravit (např. počet adres vyhrazených pro zvláštní účely, tj. všechny ty 10.*.*.*, 172.16.*.* apod.) - cena by byla větší než cena za přechod na IPv6. -
1) to rozhodně, za chvíli bude mít každý mobil, lednička a 10 audio zařízení v domácnosti svou IP
Mě jen připadá, že v současné situaci při využívání NATu (a vzhledem k těm 4 miliardám IP) bychom měli vydržet déle, než jen pár let.
Jinak čím dříve tu bude IPV6 tím lépe, akorát se mi je nebude chtí psát :), jednak jsou delší. -
Michal Krsek - Lupe necho (neregistrovaný)Pokud bychom zacali dal fragmentovat v6 address space, tak budem brzy u konce s pameti smerovacu, ktere maji co delat s globalni smerovaci tabulkou.
Ostate IPv6 je jedna z mala veci, ktera muze Internetu vratit jednu z jeho hlavnich vlastnosti: end-to-end konektivitu. -
Otázka je, jak definovat běžného uživatele.
Každopádně hodně lidí například používající P2P sítě, či IM má problém jen proto, že nemají veřejnou IP.
A je to problém technologický.
Internet je o svobodě. Každý má mít tedy svou veřejnou IP a pak se rozhodnout, jestli na FireWallu zakáže příchozí spojení a nebo ne, a ne aby ti, co jsou za NATem byli včudu, a jiní zase si pochvalovali (jako ty), že jim to vyhovuje.
Tady jde technologie jednoznačně proti člověku, a pokud opravdu IPv4 je už nedostatečné, je třeba se co nejdřív zbavit berliček typu NAT a přejít na IPv6, jinak se nám tady tvoří ostrůvky lidí za NATama, kteří nejsou schopni se domluvit s jinými lidmy v druhém stejném takovém ostrůvku.
A neříkej, že to lidé neřeší. Sice ne běžná sekretářka, ale lidé, kteří se chtějí jakkoliv propojit a nemají mezi sebou server s veřejnou IP, jsou včudu. -
Řekl bych, že co do hardwaru a softwaru (či spíše firmwaru) to už dávno problém není. Potíž je jenom v tom, že taková lednička, i kdyby měla vlastní IP adresu, zatím nemá jak ji využít (nemá vlastně k čemu se připojit a s čím komunikovat, dokonce ani nemá o čem komunikovat, protože neexistují odpovídající služby a poskytovatelé služeb). -
Michal Kubeček (neregistrovaný)Pokud už bych se bavil o ledničce připojené na Internet, představoval bych si to spíš obráceně. Tedy ne že by se lednička připojovala k nějakým službám, ale že bych se naopak já mohl zvenku připojit k té ledničce a třeba se podívat, co je vevnitř. Např. abych zjistil, jestli mám koupit máslo nebo jestli je ho tam ještě dost.
-
Petr (neregistrovaný)Kdyby nic jiného, tak protože nemá smysl, aby lednička tu IP adresu měla veřejnou.
Dovedu si představit, že má připojení k "@home serveru", abych si mohl z internetové kavárny v Nepálu přes "@home server" ověřit, zda po návratu domů nenajdu v mrazáku jen rozmrzlou-a-znovu-zmrzlou shnilou plíseň. Přes tentýž server také nastavím, že se vracím pozítří, tak ať začne topit, a když už začne topit, tak ať kytkám zvýší zálivku.
Veřejnou adresu popřebuje ten aplikační @home server. Nevidím důvod, proč by veřejnou adresu potřebovala lednička - vždyť to by bylo nesmyslně nekomfortní.
