Me se ten napad docela libi. Hlavne to ma myslenku a asi nebude trvat dlouho nez s necim obdobnym prijdou i jine servery. Pravda, koukat na pana Dolezala neni zrovna povzbuzujici, ale i tak tvurcum fandim a preju hodne stesti do dalsich projektu.
Co se týče p. Doležala (přiznávám, že ho příliš v lásce nemám), souhlasím - proč ne. I když otázka by měla spíše znít: "Proč ano?" Stojí ovšem za zamyšlení, jaká to podstata člověka pudí, aby nahlížel ostatním do soukromí. Ať už je to projekt BigBrother, "odvážné" americké studentky nebo třeba JXD. Na druhé straně spektra stojí klasické peep-show...
Abych to upřesnil, nepochybuji, že touha šmírovat ostatní (v ideálním případě bez jejich vědomí) vychází z velmi nízkých pohnutek (ač sám přesně nevím, z jakých, protože se přiznám, že tomu nějak nemůžu přijít na chuť). Podporovat takové projekty mi připadá přinejmenším scestné. Přitom se mi nezdá zavrženíhodné počínání pana Doležala, jako spíš těch, kdo jej sledují. JXD nese vinu jen do té míry, že jim takové šmírování umožňuje. Jenomže já jsem debilní moralista a nerozumím "vo co gou", že jo.
Myslim, ze v pripade smirovani jde o stejnej proces, jako u cteni biografii slavnych osob anebo zboznovani teenegerskej hvezd.
Podle mne jde vlastne o jiny typ silne touhy po poznavani, kterou trpi take vedci. Jiny typ ve smyslu objektu zajmu - voyer chce videt do ZIVOTA dane osoby, chce poznat svou kvalitu zivota a to pomoci srovani s jinym. A taky hleda nove zkusenosti, inspiraci, zazitky, postupy.
To vse by urcite bylo chvalenihodne, pokud by tato snaha nebyla marna. Totiz voyer jde vetsinou jen po povrchu a to co je
dulezite - totiz PROZIVANI je schovano ve hlave sledovaneho.
Proto taky voyer vyhledava napjate sceny, kde se neco deje a ma sanci se neco o sledovanem dozvedet.
Lepsi je asi sledovat film/didadlo s dobrymi herci, kteri alespon umi cast z prozivanych pocitu transformovat do gest,mimiky,reci.
Ovsem zde je neprijemny ten efekt, ze rozum nam rika, ze herci jen hrajou, a vse to prozivani je teda vlastne umele.
Proto chapu snahu dostat se do zivota neherce.
Ale opet je potreba si uvedomit, ze pokud sledovany objekt zije pred kamerou a vi o ni, je to zase jen deformace a divadlo. Dobre je to ukazane ve filmu Truman Show, kde jedinej kdo skutecne zije je Truman, protoze on jedinej nevi o kamerach.
Lepsi nez voyerstvi je asi cist biografii od nekoho blizkeho nebo autobiografii.
A samozrejme uplne idealni je svuj zivot prozivat naplno.
V kazdem pripade voyera neodsuzuju, protoze ten ma alespon snahu se neco o sledovanem objektu (hvezde) dovedet a je ochoten proto i neco obetovat (viz silene fanynky). Je totiz velka sance, ze casem mu dojde, ze je to marna snaha (uz jenom tim, ze cim vic svuj ideal poznava, tim vic musi poznava, ze je to uplne stejnej clovek jako on sam).
Je zde urcite podstatne vic lidi co hnijou (napriklad s Novou jak ukazuje sledovanost) a jsou mimo realitu a dokonce nemaj snahu ani o to srovnani sveho zivota s jinym (pravdepodobne protoze se ho boji).
P.S. V teto uvaze se zabyvam pravym voyerstvim (clovek vice ci mene POSEDLY sledovanim), a ne ubohymi hledaci stale nove zabavy.
Dobrý večer, když tady náhodou tak sedím, možná nenáhodou, protože J.X.D., je určitě zajímavá osoba, no a přemýšlím si o tom co píšeš, jen tak maličko, tak mě napadá, jestli mi pořád neuvažujeme, jak by to vypadalo, kdyby nás někdo ve všech těch situacích viděl, a jak ,bysme, to nesli. No a vidím, že Jirka to moc nenese, protože si pořád odskakuje, ale o tom to soukromí asi je - odskakujeme si. Jsem já to ale malý klokan. Dáša
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).
