Vlákno názorů k článku Rozhovor s Petrou Neomillnerovou: Autor knihy nemůže být živ ze slunečního svitu od Petra Neomi - Žádný programátor na sebe nenechá přilepit parazita? A...

Tak to proboha nešiřte.....:)

Já bych si dovolil tohle rozdělení zadarmo/za peníze trochu opravit. Programátoři rozdělují software na svobodný (je ho možné volně šířit a upravovat) a proprietární (není dovoleno ho dále šířit a uživatel ani nemá přístup ke zdrojovému kódu, takže úpravy může dělat jen velmi těžko). S cenou tohle dělení nemá nic společného, protože i proprietární software je někdy šířen zdarma (shareware, freeware), ale zároveň svobodný software může vydělávat nemalé peníze (příkladů jsou tisíce, ale největší je asi RedHat, který za loňský rok vydělal na svobodném software přes miliardu dolarů).

A teď, když jsou jasné pojmy, tak můžu vysvětlit i zbytek. V prvé řadě, aby vývoj svobodného software mohl rozumně fungovat, nutně potřebuje neomezený přístup veřejnosti ke zdrojovému kódu celého projektu. Na většině svobodných projektů sice obvykle pracuje nějaký centrální tým, který celý projekt spravuje, ale ten tým není uzavřený jako v případě proprietárního vývoje. Menší úpravy může posílat prakticky kdokoliv, ale stejně tak se lidé k týmu přidávají na delší dobu, aby přispěli nějakým větším nápadem. Když už pak nemají co dál přispět, většinou se zase z týmu vytratí po anglicku.

A za druhé, kdyby se zítra zastavil vývoj veškerého proprietárního software a zůstaly jen svobodné projekty, vůbec nic by se nestalo. Svobodný software dokáže naplnit stejné potřeby jako ten proprietární. Jediná výhoda proprietárního software je v rychlosti počátečního vývoje. Velký proprietární projekt se dá ve velké firmě dokončit za zlomek času než za jak dlouho se srovnatelný svobodný projekt vůbec stihne pořádně rozjet. Na druhou stranu, když se svobodný projekt pořádně rozjede, obvykle nechá proprietární konkurenci daleko za sebou jak z hlediska rychlosti dalšího vývoje, tak z hlediska technické kvality. Navíc svobodný projekt má typicky velmi malé centrální náklady na vývoj.

Na psaní knihy se sice tenhle přístup dá použít jen těžko, ale na následnou korekturu a sazbu už to jde (jak dokazují některé pirátské ebooky, které jsou z technického hlediska kvalitnější než to, co jsou někteří vydavatelé schopní prodávat). Stejně tak se to dá využít i k překladům do jiných jazyků, čímž se pro autora výrazně zvětší trh. Já osobně jsem se například podílel na otevřeném překladu knihy Svobodná kultura, který sice trval poměrně dlouho, ale kvalitou je výsledek vysoko nad komerčním průměrem. Obecně platí, že čím větší nadšení fanoušků, tím rychleji je překlad hotový (fanoušci Harryho Pottera například nové díly překládali během pár desítek hodin po vydání anglického originálu, ale to je zase extrém na úkor kvality). Tohle je opět potenciál, který se při starém přístupu "komerční=pro­prietární" nedá využít.

Amatérský překlad sice může dopadnout hrozně, ale také může dopadnout výrazně líp než profesionální. Všechno záleží na komunitě fanoušků a organizaci překladu. Dobrý překlad dobré knihy tvorbě rodilých mluvčích rozhodně konkurovat může.

Jen aby bylo jasno, teď se vám nesnažím radit, co máte nebo nemáte se svojí tvorbou dělat. Jen bych vám chtěl vysvětlit teoretický koncept, který jsem si jako programátor i jako občasný překladatel ověřil v praxi. Zbytek příspěvku prosím berte jen jako námět na zamyšlení nad hranicemi současných možností, který pro vás v praxi skutečně nemusí být vhodný.

V tomhle konceptu rozhodnutí nakladatele nehraje roli. Nakladatel případně dostává až hotovou vysázenou knihu, kterou stačí vytisknout, svázat a vyexpedovat do knihkupectví. Všechno ostatní probíhá mezi autorem a fanoušky. Zdůrazňuji to množné číslo, protože bez množného čísla to fungovat skutečně nebude. Dále pro překlad potřebujete fanoušky znalé cílového jazyka schopné aspoň trochu překládat, a fanoušky, kteří sice nemusejí umět text přeložit, ale zase perfektně ovládají cílový jazyk, takže mohou dělat korekturu. Tyhle dvě skupiny klidně mohou být disjunktní a už vůbec to nemusí dělat jeden člověk (ale když se zapojí někdo, kdo umí obojí, tím líp). Důležité je jen to, aby spolu obě skupiny komunikovaly a překladatelé korektorům dokázali vysvětlit význam jednotlivých pasáží.

Vám se to možná zdálo nemožné, protože kladete příliš vysoké nároky (a také moc práce) na jednotlivce. Nejtěžší na tomhle konceptu je strávit fakt, že to celé vlastně nikdo neřídí. Prostě je stanovený nějaký cíl a veškerou práci k jeho dosažení dělají dobrovolníci jak se jim to zrovna hodí. Tihle dobrovolníci navíc potřebují nějakou motivaci, jinak je to přestane bavit. Ale když mají dostatečnou motivaci, tak dokážou skoro zázraky. Podívejte se třeba na Wikipedii, ta na tomhle principu úspěšně funguje už 11 let. Stejně tak na tomhle principu už 20 let probíhá vývoj Linuxu.

ehm..tato debata se vede především kvůli tomu, že (jak sama protagonistka článku řekla) "bez restrikcí to nepůjde".... takže znovu. Nikdo neříká že je normální sebrat cizí peníze byť by ležely bez dozoru na lavičce v parku...ale také tam bez dozoru ty peníze nikdo nedává a nepožaduje jakékoliv restrikce, které by mu to umožnily....každý si najde jiný způsob jak ty peníze dostat kam potřebuje....pokud autoři mají problém s tou realitou, že ve chvíli kdy zveřejní dílo a to dílo je zaznamenatelné, tak ztrácejí nad tím dílem faktickou kontrolu (stejně jako když položíte ty peníze na lavičku) pak je to jenom jejich problém a neměli by se pokoušet uvalovat restrikce na někoho, kdo o ně, ani o jejich výtvory nemá vůbec žádný zájem.
Buď si najdou v současné realitě nějaký způsob jak bez dodatečných restrikcí přimět konzumenty jejich děl platit, nebo ať dělají cokoliv jiného.
Osobně by mi bylo úplně jedno, jestli zmizí z trhu autoři vydávájící v nákladu 3000 výtisků. No a ti co vydávájí statisíce výtisků se bez problémů uživí i bez restrikcí pro ostatní uživatele třeba jenom reklamou. Nevěřím tomu, že by tvorba zanikla úplně.

Pochop jednu jedinou věc. Mně je úplně jedno jestli někdo píše a vydává nějaký cancy. Já se v klidu objedu bez Neomillnerový i bez Rohlíkový, bez Jerryho Plotra a podobnejch hovadin. Je mi úplně jedno jestli jim to někdo krade nebo nekrade, jestli budou mít co jíst a fetovat nebo jestli si vystačej s tím slunečním svitem. Já jenom protestuju proti tomu, že mně chce někdo šmírovat a omezovat kvůli tak jasné věci jako je že voda teče z kopce dolů. No a pokud se ten člověk nedokáže nějak sžít s touhle realitou, no tak je to jeho problém, ale mně ať s tím neotravuje a hlavně neomezuje.
Pokusím se ještě zpřesnit ten příměr. Dejme tomu, že pan A a B bydleli někde blízko města a mezi jejich domky byl lesík a uprostřed pěkný dub. Když pan A chtěl předat panu B nějaké peníze nebo dopis prostě šel k tomu dubu a do díry mezi kořeny mu ty peníze strčil a pan B si je tam bez problémů vyzvedl. Tak to šlo mnoho let a nikdy se nic neztratilo, protože do tak velkého lesa chodilo relativně málo lidí na to, aby tu skrýš někdo objevil. No a během té doby se město rozšířilo, a lesík skoro vykáceli, ale uprostřed kolem toho dubu udělali park. No a pan A tam i nadále chce dávat panu B peníze, ale zjistil, že když je tam dá, stále častěji ho u toho někdo vidí, nebo tu skrýš vyčmuchá pes, kterého zde někdo venčí a ty peníze mu většinou někdo vezme, nebo už tam může nechávat jenom malé částky, které nikomu nestojí za to se sehnout. Normální člověk by si našel nějakou bezpečnější skrýš, nebo by změnil způsob jak dostat peníze nebo dopisy k panu B ale to pan A odmítá. No a protože ve městě je zlý dráb, který rád buzeruje lidi, tak pan A si k tomu drábovi jde stěžovat, že je to hrůza a že jsou to jeho peníze a že je nemůže panu B předat a že mu je lidi kradou, ať s tím dráb něco udělá. No a dráb postaví kolem parku zeď a bude každého člověka co vychází z parku ven svlíkat do naha a kontrolovat, zda náhodou nemá u sebe peníze z pod dubu nebo z pod jiného stromu a pan A bude šťastný že zase může žít stejně jako dříve. Co mu po tom, že i jemu je nepříjemné nechat si strkat prsty do prdele pokaždé když jde parkem. Hlavně že uspokojil své potřeby.

A vás snad někdo nutí být placena procenty z prodeje ?