V České republice v posledních třech letech neustále roste prodej komerčních bezpilotních leteckých prostředků, známých spíše jako drony. Minulý rok byl nazýván rokem dronů a prodeje neustávají. Výrobci dronů několikrát za rok představují nejnovější verze různých kategorií a drony se tak pomalu dostávají na úroveň mobilních telefonů z hlediska jejich vývoje.
Drony nejsou už dostupné pouze profesionálům, kteří je využívají pro nejrůznější pokročilé služby, ale v podstatě komukoliv. Zprostředkování leteckého pohledu z dronu se stává mnohem dostupnějším a můžeme být svědky mnohem většího využívání leteckých pohledů právě pomocí dronů nejen ve filmech, ale i v reklamách nebo zpravodajských reportážích.
V České republice je obrovská tradice letectví, modelářství a různých souvisejících spolků a klubů, což se odráží v tom, že patříme k zemím s nejvíce drony v přepočtu na obyvatelstvo. V tuto dobu je podle evidence Úřadu pro civilní letectví, který má provoz dronů na starost, více než 620 vydaných povolení k létání s drony. Současně je v Česku přes 310 subjektů, které mohou legálně nabízet komerční letecké práce s drony.
Tato čísla neustále rostou, meziroční nárůst těchto vydaných povolení je v podstatě trojnásobný a kromě profesionálního provozu dronů tu existují už nyní desetitisíce dalších uživatelů, kteří drony mají pouze pro soukromé účely a zábavu.
Neustálý rozvoj těchto technologií se zaměřuje na co nejjednodušší ovládání dronů a co nejkvalitnější výstupy z dronů pořízené. Drony se vybavují různými senzory, které umožňují nejrůznější letové režimy dronu. Kvalitnější dron za několik tisíc korun nás může sledovat například při běhu, jízdě na lyžích, kole a dalších sportovních aktivitách a současně sleduje okolí kolem sebe a je schopný se vyhnout i překážkám při letu. Pokrok v oblasti dronů je ohromný a každý další rok rozvoje těchto technologií je viditelný.
Drony a jejich využití v Česku
Ačkoliv dnešní komerční drony primárně cílí na amatérské uživatele, kterým pomáhají s tvorbou především vizuálně kvalitních leteckých fotografií a videí, i v Česku se už poměrně často využívají i dražší a větší komerční drony pro pořizování nejrůznějších technických výstupů.
Zmapování rozsahu sesuvu na dálnici D8 ve vysokém rozlišení z dronu
Drony přinášejí především malou revoluci v oblasti mapování a získávání geoprostorových dat, kde vyplňují mezeru mezi klasickou geodézií a mapováním ze země a mezi leteckou fotogrammetrií a mapováním z pilotovaných letadel ze speciálních velkoformátových kamer v ceně několika milionů korun. Pomocí dronů lze nyní získat s jednoduše dostupnými fotoaparáty za řádově tisíce korun geoprostorová data s detailem, který nebyl nikdy dříve možný.
Takto se například v Česku využívají drony k mapování malých areálů ve vysokém rozlišení až 1 cm na pixel fotografie. Taková výsledná letecká ortofota z dronů lze využít pro tvorbu digitálních map, které dříve vytvářeli geodeti, kteří museli celý prostor detailně zmapovat v terénu a strávili zaměřením několik dní. Dron ale může zmapovat celý prostor ve vysokém detailu v závislosti na ploše například během jednoho desetiminutového letu a digitální mapa se zpracovává až v kanceláři ze zpracovaného ortofota lokality.
Takto se v Česku například vytvářejí aktuální digitální mapy pro takzvané pasportizace, čímž se myslí proces sběru aktuálních informací, které evidují technický stav nejrůznějších staveb nebo objektů a slouží jako podklad pro plánování dalších procesů.
První seskok z dronu se uskutečnil letos v Lotyšsku
Pomocí dronů tak vznikají aktuální digitální mapy hřbitovů (Brno bylo v tomto průkopníkem, kdy už v roce 2013 se pomocí dronů zmapovalo celkem 11 hřbitovů, včetně centrálního hřbitova s více než 80 tisíci hrobovými místy, kde by geodetické zaměření trvalo několik týdnů, zatímco z dronu byl takový hřbitov zmapován během 30 minut), různých komunikací při rekonstrukcích nebo zeleně v případě větších parků (například Průhonický park) a podobně.
Z dronu lze kromě ortofota pořizovat přesné 3D modely prostoru a digitální modely povrchu a terénu, které tak dále slouží jako podklad pro různé stavební a projekční práce. Dále z těchto výškových dat terénu lze vytvářet různé výškové profily terénu, vrstevnicové mapy nebo pokročilé analýzy, jako je analýza viditelnosti v terénu, rozlivu vody při záplavách nebo dostupnosti signálu mobilního operátora a dalších.
Letecká inspekce sloupů VVN drony
Drony mají velký potenciál i pro letecké monitorování nebezpečných lokalit postižených kalamitou, kde je nebezpečný průzkum lidskou posádkou. Drony byly takto poprvé v Česku použity pro monitorování rozsahu povodní v určitých místech v roce 2013, stejně tak k detailnímu zmapování sesuvu na dálnici D8, při vybraných zásazích hasičských sborů nebo při monitoringu nebezpečného prostoru po výbuchu muničního skladu ve Vrběticích.
Potenciál dronů vnímají v Česku i velké společnosti v nejrůznějších odvětvích a testují možnosti jejich využití pro své účely hlavně z hlediska efektivity nejrůznějších kontrol ze vzduchu a šetření nákladů.
Zemědělství a životní prostředí
V České republice probíhá dlouhodobě několik výzkumných projektů na využití dronů v zemědělství, kde se jim například ve Spojených státech přikládá největší potenciál budoucího využívání. Drony se tak dají využít pro letecké mapování přesného rozsahu škod na zemědělských plochách, ať už se jedná o poškození klimatickými podmínkami (nárazový vítr, přívalové deště, eroze), nebo o poškození například od divoké zvěře.
Americká vlajka vytvořená z osvětlených dronů v přestávce finále Super Bowlu v únoru 2017
Dále v Česku se testuje využití dronů s termovizí k identifikaci zvířat v polích před intenzivní sklizní, při které dochází bohužel k úmrtí malých zvířat, především srnčat. Z dronů lze také za určitých podmínek i identifikovat podzemní drenážní systémy pod zemědělskými plochami, ke kterým ve spoustě případů neexistuje žádná dokumentace a majitelé pozemků ani nemusí vědět, že je mají pod zemí.
Drony jsou také schopné vytvářet speciální mapy s vegetačními indexy pro takzvané precizní zemědělství nebo pro kontrolu stavu vegetace, na jejichž základě dále vznikají přesné aplikační mapy, podle kterých dokážou dnešní automatizované zemědělské stroje podle polohy dávkovat hnojivo přesně podle potřeby v aktuální poloze. Takto drony využívají některé velké agropodniky v Česku.
Pražský magistrát například zase využívá drony k průběžné kontrole a detailnímu mapování vysokých skalních útvarů na území Prahy jako podklad pro plánování sanačních prací. Také se ve světě začínají využívat práškovací drony, které mají nádrž a ze vzduchu mohou efektivně provádět postřik nad zemědělským polem.
Stavebnictví
Drony testovala v minulém roce také například Správa železniční dopravní cesty pro účely sběru dat o železnici, a především k ověření, zda lze využít drony k přesnému mapování stavu železnice a jejího bezprostředního okolí.
Testovaný prototyp dronu určeného k přepravě osoby měl letos začít létat v Dubaji
Podobně Ředitelství silnic a dálnic ČR využívá drony například pro monitoring stavu vozovky na dálničních mostech a k identifikaci jejich poškození, kdy za určitých podmínek je s pomocí termovizního leteckého průzkumu možné kontrolovat, zda pod povrchem vozovky nevznikají nějaké poruchy, které zatím nejsou viditelné pouhým okem, nebo pro kontrolu uložení izolace pomocí viditelných spár mezi izolacemi, která je několik centimetrů pod povrchem vozovky mostu.
Kromě toho drony výborně slouží pro kontrolu průběhu větších staveb a dodržování termínu nebo pro modelování staveb v plánované lokalitě před jejich započetím.
Energetika
Drony v minulém roce testovala také například ČEZ Distribuce k letecké kontrole izolovaného vedení v obtížně dostupném terénu, jako jsou především lesní průseky, kde dochází k poškození izolace pádem větví ze stromů, a dron tak může tak být jediným způsobem, jak taková poškozená místa identifikovat.
Koncept kapsle, která se umístí na podvozek nebo pod dron
Podobně E.ON už v roce 2015 testoval využití dronů k leteckému monitoringu vysokých sloupů VVN a identifikaci případných poškození. Drony se také používají pro letecké inspekce solárních elektráren, kdy lze určit a přesně vizualizovat na termální letecké mapě, kde jsou případně poškozené solární panely. Drony se takto dále využívají pro letecké inspekce nadzemních vedení a identifikaci případných poškození například na produktovodech nebo parovodech.
Také čím dál častěji se drony využívají v Česku k aktuálnímu monitorování zásob nebo vytěženého materiálu v době inventury v provozech, jako jsou cementárny, lomy nebo povrchové doly. Z mapování dronu nad takovým provozem lze vytvořit velice přesné 3D modely a z nich odečítat objemy zásob a materiálu, které jsou viditelné shora z dronu.
Hlavní smysl využívání dronů je tedy především v leteckých inspekcích a v mapování různých ploch ve vysokém detailu a v nejrůznějších spektrálních pásmech. Využití dronů má v Česku velký potenciál a určitě jejich efektivní využívání nadále poroste tak, jako v zahraničí, samozřejmě s ohledem na legislativu jejich provozu.
Budoucnost dronů
Budoucnost určitě patří dronům a můžeme v podstatě každý měsíc slyšet alespoň několik nových nápadů využití dronů nebo nejnovějších „šokujících“ prototypů dronů pro nejrůznější účely v každodenním životě.
Koncept Cargo nákladního dronu
Je potřeba si zvyknout, že jak jsou drony novou a atraktivní technologií, přitahují na sebe spousty nápadů a spíše jen marketingových kampaní, které jak rychle začnou, tak také skončí.
Proto můžeme slyšet, jak nám drony budou nosit deštníky, budou nám nosit domů pizzu a jiné potraviny nebo balíčky, nebo s nimi budeme létat ve městě při dopravních zácpách. Tyto scénáře zatím nejsou reálné a bude ještě trvat několik let až desítky let, než dojde k jejich naplnění v každodenním městském životě.
Podobně je to s přepravou osob velkými drony, kdy už existuje několik konceptů i prototypů, které by byly schopné přepravit osobu na kratší vzdálenosti. Ačkoliv dokonce už padlo oznámení, že letos by taková první doprava drony k přepravě osob měla být zavedena jako první v Dubaji, nelze tomu v intenzitě každodenního provozu zatím věřit.
Připravují se také různé koncepty nákladních „cargo“ dronů, které budou přepravovat velké zásilky na větší vzdálenosti a jejichž realita při pohybu v určitých vymezených koridorech je určitě blíže než donášení balíčků dronem v městech. Mezi velmi aktivními hráči v cargo dronech patří například Airbus.
Většinou se však jedná především o snahy připoutat pozornost světa. Takové velké projekty obvykle nemají dlouhodobé trvání i z hlediska nákladovosti, protože nejsou ještě dostatečně odzkoušené a je potřeba se k nim postavit především ze strany leteckých autorit a řízení letového provozu, aby byla zaručena bezpečnost všem účastníkům provozu takových dronů.
Drony přenášející jídlo a drinky místo číšníků v jedné restauraci v Singapuru
Například v Singapuru nebo v Holandsku už existuje restaurace, kde vás obslouží dron a donese jídlo až ke stolu, po bližším zkoumání ale zjistíte, že jde většinou pouze o několikadenní akce za účelem propagace takových podniků.
Na druhou stranu, pokud se drony pohybují v interiérech, lze očekávat poměrně brzo jejich nasazení jak v nejrůznějších velkých překladištích nebo i v restauracích, kde neplatí legislativa provozování dronů ve vzdušném prostoru, ačkoliv je pak otázkou dlouhodobá spolehlivost a zda nám nebude chybět kontakt s lidskou obsluhou.
Ne, že by toho všeho drony nebyly schopné, ale je potřeba myslet především na bezpečnost lidí a majetku na zemi, ale i ve vzdušném prostoru. V tomto směru je rychlost vývoje dronů daleko před legislativou jejich provozu.
Velká budoucnost dronů je v autonomním provozu, kde se drony budou pohybovat samy a v případě potřeby vylétnou na kontrolu perimetru nějakého areálu, nebo naopak pro zmapování aktuálního stavu například zemědělského pole, rozvodny nebo elektrárny, a přistanou do speciálního krytu v areálu s dokovací stanicí pro dobití baterií a připravenost k dalšímu použití.
Drone Racing ve Spojených arabských emirátech
Podobně samotné létání s drony je stále více atraktivní pro nejrůznější závody v létání s drony v celosvětovém měřítku a lze očekávat stále častější mezinárodní závody zprostředkovávající velkou show pohledem z dronu v rychlostech blížících se 200 kilometrů v hodině, jako tomu bylo v loňském roce v Dubaji. Více o závodění s drony v našem článku.
Pokročilé možnosti letových režimů a programování dronů je dobře viditelné na tvorbě uměleckého koordinovaného pohybu desítek osvětlených dronů ve vzdušném prostoru k vytvoření nejrůznějších obrazců na nebi.
Za zmínku stojí takové použití stovek dronů ve Spojených státech letos v přestávce finále Super Bowlu (finále ligy amerického fotbalu). V průběhu vystoupení Lady Gaga se na pozadí u stadionu pomocí 300 letících osvětlených dronů vytvořila americká vlajka, kdy drony řídil pouze jeden počítač. Dnes už patří například v USA tento způsob efektní koordinované show s několika stovkami dronů k poměrně běžné propagaci, kterou si lze přímo objednat například u Intelu.
Letos se také uskutečnil první seskok s padákem z dronu a podobné větší drony, které unesou člověka, mohou sloužit pro vytažení tonoucího z vody nebo naopak s nádržemi na vodu pro hašení vysokých objektů přímo z dronu.
V blízké budoucnosti lze také očekávat drony na solární energii, které se budou pohybovat ve výšce až 20 kilometrů s výdrží stovek dní ve vzduchu a budou například šířit internet pomocí přesného laseru především v rozvojových zemích, nebo po vybavení speciálními kamerami sloužit jako kamerový systém v reálném čase v určitých městech.
Dron na solární energii pohybující se ve výškách nad 20 kilometrů pro šíření internetového signálu
Samozřejmě je nutné vnímat drony i z druhé strany pohledu a není nutné je prosazovat všude, pokud jejich nasazení není efektivní a nutné, a jejich provoz ve sdíleném vzdušném prostoru musí mít pravidla.
Běžní lidé pomalu začínají měnit přístup k dronům, kdy v případě setkání se s dronem před několika lety byli nadšení a mohli trávit hodiny povídáním o dronech se smutným pocitem, že podobnou věc už v životě nikdy neuvidí. S dnešní obrovskou dostupností dronů, kdy s dronem létá bez ohledu na pravidla spousta lidí, se ale naopak pomalu napíná struna trpělivosti běžných lidí, kteří přijdou s drony do styku najednou velice často, až drony dosahují synonyma šmírování a obtěžování.
Je v tom rozeznatelný rozdíl mezi profesionálním provozováním dronů v Česku a amatérským provozem dronů a do budoucna bude toto téma určitě více rezonovat. Ačkoliv v Česku funguje legislativa pro provoz dronů od roku 2012, rozvoj dronů se bude snažit regulovat připravovaná legislativa platící pro celou Evropskou unii, která má za hlavní cíl zvýšení bezpečnosti létání.
Jsem rád, že se postupně s časem ukazují výhody využívání dronů pro komerční a výzkumné účely a jejich potenciál neustále roste s jejich rychlým rozvojem, což jsem tušil už v roce 2012, kdy jsme v České republice s kolegy začali tenkrát nejdražší komerční drony na trhu testovat především pro nejrůznější technické využití.
Budoucnost bude patřit dronům i v České republice, ale určitě s ohledem na bezpečnost jejich využívání a nezbývá než se s tím pomalu začít smiřovat. Pro více informací o legislativě a pravidlech létání s drony v ČR navštivte stránky Úřadu pro civilní letectví. Pomoc může také zdarma dostupná mobilní aplikace MAIA, která je dostupná všem uživatelům dronů v Evropě (Android a iOS).
