Ano, ovšem, ale ke spotřebitelům doputuje jen 80% té vody co se vyrobí. 20% jsou ztráty způsobené zbytečným ohřevem vody, co spotřebitelé neodeberou, nebo co se ztratí po cestě. Aby jste zvládl ranní špičku, musíte mít rezervoáry, které to zvládnou, jejich naplnění taky něco stojí. A nejde o plánování spotřeby, ale o její odhad.
Navíc budete-li měřit spotřebu i na hlavních vodovodních řádech, tak rychle lokalizujete místa, kde voda nejvíce uniká z potrubí, poruchu odhalíte dříve, než se projeví podemletím vozovky a propadem a podobně. Dokonce časem budete vědět, kde potrubí eroduje rychleji, než jinde a můžete účinněji předcházet ztrátám a optimálněji investovat do údržby vodovodní sítě.
Spotřeba kolísá kolem 100 +- 1%, takže když to dokážete dopředu odhadnout, o to upravíte méně vody, dlouhodobě přesněji naplánujete kapacity, které k tomu budete potřebovat, méně vody ohřejete, uvolněné peníze použijete na opravu sítě a tím na snížení ztrát v potrubí, atp.
Jinak load balancing se pouziva uz co je vodovodni potrubi stare. To uz maji vsechny vodarny a mesta na svete, i s tema "predikcema". Jenze oni na to narozdil od priteplenych linuxacku co vylezli zrovna ze skoly, nepotrebuji internetove veci a neuronove site, jim staci vedet, ze Londyn si v 6:00 rano bere 100 milionu litru a v 8:00 uz jen 30 milionu litru a ze to takhle je kazdy den uz 200 let. Nemusi na to jit odspodu, protoze jim staci selsky rozum seshora.
To, ze se pak nasadi hyper kool appka ve vodarne v Londyne, je spis proto, ze se jim zlelelo nepouzitelnejch noumu z IT skol a tak se vytvori umela poptavka, aby nebyla nezamestnanost a meli si deti kde hrat.
je samozřejmě také trochu marketingový počin, nicméně některá řešení dnes již generují docela zajímavý zisk. Namátkou mne napadá řízení vodovodních sítí přes internet (plus návazná predikce), tak jak to předvádí řešení izraelské společnosti Takadu (takadu.com). Nasazeno v reálném provozu v Londýně, Melbourne atd.