Tyjo mě právě připadne (tři děti, 1.stupeň, teď jeden o level povýšil :-) že spousta těch pracovních sešitů jsou pitomé single choice testy, vždyť to s praxí nijak nesouvisí. + divnej předmět "Člověk a jeho svět", kde se všechno zmatlalo dohromady a děcka jsou z toho zmatený, protože první hodinu se učí například Středočeský kraj, další hodinu o Josefu II, třetí hodinu o počasí v Africe a tak dál (tedy zcela bez uvedení kontextu).
Ale Baltík je fajn, když se to podá zajímavým způsobem, tak zaujme. Klidně by se dal použít i Minecraft, resp. jeho "programovací" režim :-)
Vždy je dobré napřed znát aktuální realitu a až potom navrhovat změny. Každá změna v tak velikém systému, jako jsou ZŠ, totiž znamená potřebu to rozbetlovat, co konkrétně ze stávajícího plánu vypadne a co se přidá.
Já znám aktuální situaci z pohledu rodiče dvou dětí na prvním stupni. Celkově ta výuka mi nepřipadá zlá, pokud srovnávám se svým dětstvím v 70. a 80. letech. Přivítal bych více memorování, bez paměti se nedá fungovat v ničem; ale v tomto ohledu jde trend dlouho opačně, to je jasné.
Řešení problémů už podle mě do značné míry ve výuce je: když děláme domácî úkoly z matiky, připomíná to často spíš test inteligence (hledání souvislostí, abstrahování), to za mě tolik nebylo.
Programování konkrétně u nás nabízejí jako kroužek; dělají tam v nějakém prostředí s objekty (Baltík?). Zvládá to i můj ne zrovna geniální druhák a baví ho to. Připadá mi to (jsem laik) celkem racionální a možná v tom směru, který navrhuje článek.
Moje pointa je, že se leccos rozumného už zavedlo, co je dobré rozvíjet.