Já na to naopak vzpomínám rád, zadání hotovo za 5 minut, a zbytek hodiny Penetrator nebo Boulder Dash...
Ale vážně, podle mně by dost záleželo, jak to bude pojaté. Skládání programu z bloků (schola ludus), nebo něco jako Karel by nemuselo být úplně na škodu, a pro starší děti (odhadem tak 2. stupeň) něco jako Python nebo Ruby, samozřejmě v rámci výuky matematiky, nicméně už vidím extrémisty, co budou valit do třeťáků Javu a C++...
Python ? Ruby? Si normální? Fakt? První jazyk který se naučíš by právě měl být low level, bez GC. Získáš přehled, jak to vlastně pod kapotou funguje a nebude to pure magic here ... A staticky typovaný. Dynamické typování je osina v prdeli. Generátor chyb. Osobně dělám v práci s dynamickým jazykem, a když to porovnám se svým volnočasovým programováním v Haskellu, je to ... pure hell. Statické typování odhalí většinu chyb z nepozornosti (a že ty se stávají ... zvláště večer a před termínem). Takže první jazyk? C++. A poté asi Haskell (hezky by šlo zkombinovat s matikou).
Doporučit C jako první jazyk můžu jedině studentům informatiky, od kterých se čeká že se časem dostanou i k asembleru, ne-li k návrhu hardwaru.
Pokud chci naopak "jen" rozšířit obzory někomu kdo by se jinak k programování pravděpodobně nikdy nedostal, nejlépe ho k tomu namotivuju když mu ukážu jak na pár řádků v pythonu udělá něco, co by jinak vyklikával půl hodiny v průzkumníku.
Jasně, stejně tak by výuka matematiky měla začínat logikou: "Milé děti, mějme teorii s těmito třemi axiomy, dokažte, že v ní platí následující výrok."
Možná bude háček v tom "První jazyk který se naučíš", z toho totiž čiší předpoklad, že se žák onen jazyk opravdu naučí a snad se i časem naučí další... Jenže pravdou je, že při diskutovaném užití by to pro většinu žáků bylo spíše "Jediný jazyk, s kterým se kdy setkáš", k čemu by pak bylo ty chudáky drtit správou paměti?