Takže pokud chceme uchovávat své elektronické dokumenty...
Bude nejlepsi si je vytisknout. Je to radove efektivnejsi a bezpecnejsi, protoze to ze ja nebo vy nebo nekdo dalsi nevi, ze je v nejakej algoritmu nejaka dira jeste neznamena, ze to nevi vubec nikdo.
Elektronicky podepsana vec ma smysl pri pouziti v radu dnu az tydnu. Ve skutecnosti i to muze byt problem, pokud dojde k revokaci nebo expiraci. Dlouhodobe platne dokumenty ma smysl skladovat vyhradne v papirove podobe.
Naprostý souhlas. Před časem jsme převáděli nějakou nemovitost a pracovalo se tam s dokumenty z padesátých let devatenáctého století a odkazy do katastrů ze století osmnáctého. Prostě se ty dokumenty vytáhly ze šuplete, resp. archivu a bylo to. Ještě že v té době neměli elektronické podpisy a podobné vymoženosti...
Ano, a zkoušel jste někdo vytáhnout 10-20 let uložený výtisk z laserovky? Jo, papír napsaný na psacím stroji, nebo dokonce ručně perem a inkoustem, to jo, to může vydržet opravdu dlouho.
Laserovka z padesátých let nebude, ale z konce osmdesátých už ano a někdy (zvlášť, když byl papír zatížený hromadou dalších), jsou výsledky nejisté.
Dokumenty z devatenáctého století pochopitelně perem a inkoustem psány byly. Nejstarší výtisky z laserové tiskárny mám z roku 1992 a čitelné jsou bez problémů. Skladovány jsou ale nastojato - buď v klasických šanonech nebo v závěsných pořadačích.
Skladování papírových dokumentů pochopitelně má svá risika a nástrahy, nicméně i běžný člověk je schopen po načtení základů, které se vejdou na jednu A4 uložit důležitý dokument tak, aby tento přečkal staletí. Pokud potřebuje něčí součinnost, je tato většinou jednorázová (například si člověk nechá důležitou smlouvu vytisknout na kvalitní papír archivním inkoustem).
Oproti tomu archivace digitálních dat je kontinuální proces, který znamená podstatně vyšší požadavky na vybavení, sledování vývoje kryptografických postupů, existenci řetězce vzájemně si důvěřujících autorit apod. Ne že by digitální archivace neměla svoje využití, ale myslím si, že to pokrokářské nadšení nad vším digitálním je potřeba občas korigovat.
řešením je opakovaně dávat časová razítka. To zaručí, že dokument vypadal právě takhle v době časového razítka. Pokud letos došlo k "prolomení" sha-1, lze předpokládat, že před 3 lety tomu tak nebylo.
V archivaci dokumentů, kterou jsme dělali v jedné firmě se časová razítka dávají každý rok na všechny dokumenty (několik TB dat) a lze to procesně dobře zajistit.
Casova razitka ale nic neresi.
Znamena to znasobeni nakladu - jak financnich tak casovych na vubec udrzbu dokumentu.
Pokud budu chtit dobre uchovat pisemnou smlouvu a kvalitne ji zajistit, ulozim dva stejnopisy ve dvou trezorech dvou ruznych bank (pripadne dvou ruznych statech) a pravdepodobnost, ze o oba prijdu je miziva. Nic dalsiho nemusim resit.
V pripade razitkovani musim neustale hlidat terminy expirace, a razitkovat minimalne 2x, protoze pripadnou revokaci nijak neovlivnim, a retez nesmi byt prerusen ani na jedinou vterinu. V pripade prolomeni algoritmu, ktere muze nastat zcela kdykoli, muze dojit ke globalnimu zneplatneni vsech dokumentu. Nadto musim pravidelne obmenovat HW a opakovane resit migrace na nove technologie, pripadne dokonce konverze formatu - coz u elektronicky podepsaneho dokumentu bude obzvlastni zabava. Umi vas stavajici textovy editor otevrit .602 ? Je to smesnych 20 let.
I v pripade, ze nepozaduji zadne specielne zajisteni daneho dokladu, je radove efektivnejsi papir v supleti, nez data na disku ktery umre. Pokud budete argumentovat pozarem, ztrata dat na disku je v horizontu 50let 100% jista. Pozar ve stejnem horizontu predstavuje jen pomerne nizke riziko.
v tom máš pravdu, pokud si tohle chceš řešit doma a ručně. Bavím se o datových archivech, které tuhle práci dělají sami, bez lidského zásahu.
Dopředná kompatibilita je vždy problém a musí se s ní nějak počítat, naštěstí word dokument nebo pdf je xml a to lze přečíst relativně snadno, stačí si schovat dokumentaci nebo celý počítač, který to umí přečíst.
Kazdy admin bude jiste potesen, az nastane okamzik, kdy se vse pod jeho spravou deje vlastne bez lidskeho zasahu a samo.
Stejne tak vam nic nebrani otevrit ten .602, dnes jeste zcela jiste najdete i popis formatu (a pokud nesejde na formatovani, on to byl vicemene text) pripadne i sw, ktery to otevre. Jenze je to take jen onech 20let, kdezto dokumenty se pouzivaji za 50, 80, 100let. V nasem pripade nam staci se vratit jeste o dalsich smesnych 10let, a jsem zvedav, jak si poradite s 30 let starym dernym stitkem nebo paskem.
Uvedomte si, ze na to vase XML se za 30let budou soucasnici divat presne stejne jako vy dnes na ten derny stitek. O existenci derneho stitku budou pak mit poneti jen fanousci historie a sberatele. Bezte se dnes zeptat, klidne i techniku, jak funguje cyklostyl.
Mimochodem, vazne si mysliste, ze ten schovany pocitac za 10let jeste pujde zapnout?
to je hlavní cíl admina, aby se vše dělo bez jeho zásahu :). Snad to je i účel počítačů, zadá se jim práce a dělají jí sami...
Pokud nějaký formát bude zanikat, dojde k jeho převodu. Stejným způsobem máme v počítači k dispozici tisíce let staré svitky, došlo k jejich převodu, stejně tak jako v minulosti docházelo k jejich přepisu.