Vlákno názorů k článku Silné ověřování zákazníka: jak se dotkne e-shopů a nakupujících? od Smazaný profil - Chapu, ze EU chce vsechny chranit, protoze sve...

Vy jste zase názorným příkladem toho, že chcete o všem rozhodovat sám, ale ani nevíte, o čem byste vlastně rozhodoval. Pořád se tváříte, že to ověření je věcí jenom držitele karty. Jenže ono to tak není. To ověření chrání také obchodníka a banku.

Takže já bych s dovolením ten váš text přeformuloval, aby byl pravdivý – vy chcete rozhodovat i za banku a za obchodníka. A pak kdo chce k něčemu nutit někoho jiného.

Nepodsouvejte mi vase vysnene zavery. Toto opatreni co ma nyni prijit v platnost neni dobrovolnou akci bank a vydavatelu karet, ale z velke vetsiny politicke rozhodnuti, kdy se EU opet rozhodla, ze bude svoje ovecky chranit.
Kde jsem vám něco podsouval? Kde jsem psal, že je to dobrovolnou akcí bank a vydavatelů karet?

Bezpecnost mych penez je pouze otazkou me osoby, ani banky, a ani obchodnika.
Jenže tady nejde o vaše peníze, tady jde o platební transakci. A v té nefigurujete jenom vy, ale i banka a obchodník. Dobře, vy byste třeba tu platbu bez mrknutí oka akceptoval. Ale jak zabráníte tomu, aby někdo jiný neřekl, že on se o bezpečnost také postará sám, ale až by došlo k tomu zneužití karty, reklamoval by to u banky i u obchodníka?

Je to stejne jako kdyz budu mit penize v penezence, tu ztratim a o penize prijdu a za tyto penize nekdo nakoupi v obchode. Penize take zustanou obchodnikovi a jediny kdo o ne prijdu jsem ja.
Není to stejné. To zabezpečení se netýká vašich peněz uložených někde pod polštářem, týká se to transakcí. A v takové transakci je kromě vás ještě banka a obchodník.

Lide naprosto bezne nakupuji tak, ze dikutji cisla karet obchodnikum pres telefon apod. pokud jim kartu nekdo zneuzije, banka vraci penize, kupodivu to lze i bez jakehokoli zabezpecnei.
V USA je ale úplně jiná kultura placení. Používají se tam šeky, kreditní karty jsou jenom jejich modernizace.

Zaroven pokud se o sebe neumite postarat a neumite se rozhodnout a nest riziko, tak nenutte takto neschopne zit i druhe.
A pak kdo tady komu něco podsouvá. Pořád nechápete, že platební transakce není jen vaše záležitost, ale týká se i dalších subjektů.

Takze naopak - idealni system by byl ten, ze kdo chce muze mit i desetinasobne overeni a kdo nechce, nebude mit zadne, ale v pripade zneuziti ma smulu an ikdo mu penize nevrati. To je cisty system.
Jasně. A ideální systém na silnici bude, když si každý bude jezdit, po jaké straně chce. Vy si přece sám zodpovědně dokážete vybrat, jestli jezdit vlevo nebo vpravo. A že nastane problém, pokud se potkají v protisměru řidiči, když jeden pojede vlevo a druhý vpravo? Tak daleko jste neuvažoval, že, vy pořád řešíte jenom co vy.

Ne to, ze kdyz vy jste neschopny, tak k tomu vasemu chovani nutite i druhe. Ja vas nenutim si to overeni vypinat, vy mne nutite si ho zapinat.
Vy mne k ničemu nenutíte? Jak teda v tom vašem „čistém“ systému zařídíte, abyste vy mohl platit jenom opsáním čísla karty, ale moje platba musela být autorizovaná dalším faktorem? Když já kartu ztratím, najde ji podvodník, přijde k obchodníkovi, zaplatí s ní a prohlásí, že k platbě touhle kartou stačí opsat číslo. Aha, on ten váš „čistý“ systém nefunguje, protože ve skutečnosti vaše pravidla také vnucujete ostatním. On je to totiž systém, to znamená, že je jenom tak bezpečný, jak bezpečná je ta nejméně zabezpečená varianta. Přidávat dobrovolné prvky zabezpečení je k ničemu, protože útočník prostě ty dobrovolné prvky zabezpečení navíc nepoužije.

Fotka ale není identifikační údaj karty. Některé banky nabízejí vydání karty s vlastním potiskem, klidně si tam někdo může nechat dát fotku milenky nebo fotbalové hvězdy. Takže pokud takový průzkum opravdu dělali, špatně se zachovala ta menšina lidí, která se nad nějakou fotografií pozastavovala.

no tak to je váš názor - s kterým já rozhodně nesouhlasím.. zaprvé naprosto amatérsky neberete v potaz nejrůznější psychologické studie, které se zabývají podobnými tématy (typu "vrozený instinkt důvěřovat autoritám - v tomto případě "renonomovanému", z phledu většiny těžko padělatelnému výrobku - který navíc funguje - takže asi byl skutečně vydán TE DANE OSOBE.. že jo?)

takže ne.. špatně byste se zachoval vy, pokud by vás to vůbec nevytočilo a neříkal si sám sobě "sakra.. jak tenhle člověk - chlap - dokázal přinutit banku, aby mu na embosovanou kartu vytiskla ženské jméno.. a k tomu si přilepil svou fotku.. ".. NEBO banka tu kartu vytiskla jeho partnerce (a v tom případě ji NEOPRAVNENE UZIVA!!!) a já bych měl v takovém případě pochopitelně platbu odmítnout..

ta poslední věta je zcela zásadní! . Pokud se nebudeme pohybovat v rovině, že si někdo doma padělá embosované karty a ty kredítní karty od Citi byly skutečné a pravé - tak NIKDO neměl přijmou platbu danou kartu s uvedeným ženským jménem od chlapa.. (vynechme extrémy typu přeměny pohlaví, kterých je v CR řádově asi do 100 ročně.. - a i v takovém případě se domnívám, že banky původní karty zneplatní).

xRST: Děkuji, že jste se sám odhalil, že si jen vymýšlíte. V původním komentáři jste psal jenom o fotkách, o jménu tam nepadlo ani slovo. Pak jste pochopil, že fotka není identifikátorem na platební kartě, je to pouze potisk, a pokud si někdo nechá na kartu vytisknout fotku své milenky, aby ji měl stále na očích, je to jeho věc. Tak jste se začal „nenápadně“ tvářit, že je vlastně celou řeč o jménu vytištěném na kartě.

Obchodník nemůže odmítnou platbu kartou proto, že se mu nezdá její potisk. Také nemůže odmítnout platbu proto, že se mu nezdá jméno na ní vytištěné – pokud má o jménu pochybnosti, může zákazníka požádat o doložení totožnosti a teprve pokud zákazník totožnost nedoloží nebo bude jméno na občance/pasu jiné, má obchodník povinnost platbu odmítnout.

Zatím jen pevný PIN, vizuální ověření podpisu , ověřovací SMS..... ...fotka ani otisk prstu k uznávanému/vy­žadovanému uvěření nepatřila z pohledu nařízení, vyhlášek zákonů .
A řež je o zákonnými normami vyzařovaném zabezpečení nikoliv že banka si vymyslí že musíte "odzpívat USA hymnu" nebo přijít v sudetoněmeckém kroji .

v ČR možná ne, ale zkuste si prozkoumat KYC v mezinárodním kontextu, coby autorizační efekt.