No, já už mám státnice z ekonomie docela dávno za sebou, ale myslím že sem trochu nepatřičně pletete pojem mezní cena. Obchodník prodává a kupující kupuje za rovnovážnou cenu, která je rovná meznímu užitku spotřebitele a mezním nákladům výrobce (P = MU = MC). Přebytek spotřebitele vzniká tím, že některý spotřebitel by byl ochoten koupit i za vyšší než rovnovážnou cenu, ale díky rovnováze na trhu může nakupovat laciněji. Přebytek je tedy u každého spotřebitele jiný podle průběhu jeho užitkové funkce.
Alespoň takhle nějak si to z mikroekonomie pamatuju.
OK, vy nakupujete za vasi mezni cenu, t.j. pokud je cena nabizena prodejcem vyssi nez vase mezni cena, tak nekoupite. Vetsina prodejcu prodava ale za jednu cenu, ktera neni rovna zakaznikove mezni cene (jinak by byla pro kazdeho a pro ruzne pocty zbozi jina), prodava za cenu pro vsechny stejnou - prumernou. OK?
Ne, nakupuju za mezni cenu. V obchode mi kazde boty prodaji prave za mezni cenu - odvozena od mezniho uzitku (nebo od pomeru meznich uzitku, mezni miry substituce, v ordinalnim pristupu). Prave rozdil mezi prumernou (vyssi) cenou a mezni cenou je spotrebitelsky prebytek. Aspon doufam, ze si to pamatuju dobre :-)
Jedine dve veci, ktere se naucil Scott Adams na univerzite pri studiu ekonomie:
1. neco o nabidce a poptavce
2. nuda vas nemuze zabit, ale muzete si prat, aby to tak bylo :-)
Sam jste si odpovedel -- nakupujete za prumernou cenu; kdybyste nakupoval za mezni cenu, t.j. cenu rovnou vasemu individualnimu meznimu uzitku (v kardinalisticke teorii uzitku, v ordinalisticke je vysledek stejne tentyz :-), tak vas bude napr. kazdy dalsi kus jednoho zbozi stat nizsi cenu, protoze vas mezni uzitek klesa.
Priklad: Druhe boty uz nepotrebujete tak silne jako prvni, proto jste ochoten za ne zaplatit mene nez za ty prvni, ktere vas zbavi nutnosti chodit bos. (=Mezni uzitek bot klesa.)
Ovsem malokdy vam v obchode daji druhe stejne boty za zlomek ceny tech prvnich (mezni cena),
ale pouze za stejnou jako predtim (prumerna cena)..
No, nevim, mne tyhle veci prijdou pomerne jasne z mikroekonomicke teorie..
Takhle je to prece ve vsech odvetvich, nejen v prodeji reklamy. Vyrobec prodava za prumernou cenu, ovsem spotrebitel by kupoval i za mezni cenu.. (Napr. bohate firmy by kupovaly reklamu i velmi draho, ovsem chude by si ji nikdy nekoupily pokud by nebyla hodne levna.) Diky tomu, ze spotrebitel kupuje za prumernou cenu a ne mezni, vznika u nej prebytek spotrebitele. Vyrobec se muze branit cenovou diskriminaci (ruzne ceny pro ruzne zakazniky), coz se take deje ("prodej" reklamy vymennemu systemu za mensi cenu (financne vyjadreny prinos)). Nikdo ovsem nenuti prodejce reklamy, aby se za jakychkoliv podminek daval svou reklamu
k dispozici vymennemu systemu.
Navic cena za bannery neni ani rovnovazna (kdyby byla, vyprodal by se cely reklamni prostor).
Shrnuto: lze ocekavat tendence k prodeji reklamy "pod cenou" jakoz i obecny pokles cen reklamy.
ČLÁNKY DO MAILU