To je přesně ten problém, co v tom vidím. A taky důvod, proč podobné opatření (zákaz reklamy) nebude mít nejméně jednu generaci efekt. To povědomí, které se šíří společností, vypadá nějak takto:
"Žijeme v době, kdy přece každý žije na dluh! Všichni si půjčují, vždyť to vidíme každý den v televizi. Nikdo si nespoří, jen si berou půjčky. Tak proč já ne? A exekuce mi nehrozí, protože já jsem chytrý!"
Tohle je ale zejména problém výchovy a vzdělání. Děti málokdo vede k odpovědnosti a spoření. Reklamy na půjčky jsou pak už jen špička ledovce - lidem, co si neumí spořit, ukazují svět, kde nespoří nikdo. Každý, bez ohledu na postavení, zaměstnání a příjem, si v tom světě půjčuje. Na skříň, na auto, na nové bydlení. To obecné povědomí a iluze je na takové úrovni, že když prohlásíte "potřebuju zrekonstruovat kuchyň, tak jsem si začal měsíčně dávat 5000 Kč stranou a za dva roky se začnu po nějaké poohlížet", tak vás má plno lidí za magora, že proč si na to nepůjčím? Ještě to chápu u prodejců, pro ně je "mám 120 tisíc a chci novou kuchyň" mnohem horší situace než "chci novou kuchyň, tak mi řekněte, kolik si mám půjčit". Zkrátka lidé kolem si myslí, že je normální a udržitelné žít celý život na dluh a jen splácet. A reklamy v televizi je v tom bludu udržují. Výsledky už občas vídám v okolí: konečně jdou do důchodu, naspořeno nemají a půjčku už jim nikdo nedá. Po zaplacení nájmu jim zbyde tak akorát na jídlo. No a pak se jim rozbije televize nebo lednice a jsou... však víte kde.
Zákaz ale asi nic neřeší. Reklamy na tabák jsou také zakázané, ale na jeho spotřebě se to neprojevilo. Do reklam na alkohol se musí povinně dávat upozornění na věk a nesmí se tam objevovat lidé spití do němoty, ale ani to se spotřebou alkoholu nehnulo. Takže je vážně otázka, zda zákaz reklam "mám holou pr*el, dlužím čtvrt milionu a jsem happy" něco změní.