Hlavní navigace

Vlákno názorů k článku Skutečně může zaměstnavatel číst vaši poštu? od Petr Souček - Připadá mi, že jde především o diskusi právních...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 15. 1. 2004 8:27

    Petr Souček (neregistrovaný)
    Připadá mi, že jde především o diskusi právních teoretiků, která vůbec nereflektuje realitu a absurdností přesahuje onu pověstnou kočku v mikrovlnce.

    Některá uváděná přirovnání napsoto kulhají na obě nohy. Třeba odeslaná pošta. U papírové formy jsou dvě varianty, buď je pošta odesílaná na náklady zaměstnavatele, což znamená, že zcela jistě nejde o soukromou korespondenci (proč by ji měl zaměstanavatel hradit?) a tedy přečtení odesílaných dopisů příslušnou osobou podle podnikové hierarchie je zcela přirozené. Jestli si chce někdo poslat soukromý papírový dopis, tak to nemůže udělat za prostředky zaměstnavatele, může se třeba domluvit s pracovníkem, který jezdí na poštu, aby tam jeho soukromý (řádně vyplacený) dopis předal.
    A tedy zcela analogicky pro elektronický dopis - pokud má být považován za soukromý, nesmí jít přes firemní účet - proč by to musel zaměstnavatel strpět?

    Stejně tak příjem pošty na firemní e-mailové adresy, klidně ve tvaru jmeno.prijmeni@firma.cz. Jak se odesílatel tuto adresu dozví?
    a) na firemních stránkách - a to dá rozumn, že na FIREMNÍCH stránkách nejsou SOUKROMÉ e-mailové adresy
    b) od adresáta - ale ten moc dobře ví, která adresa je firemní a která soukromá
    c) z hlavičky dopisu který dostal - jak už ale bylo uvedeno výše, k odesílání soukromé pošty nelze používat firemní účet
    Z toho vyplývá, že na firemní adresu zaměstance nemají žádné soukromé dopisy chodit.

    Nehledě na praktické hledisko - pokud bude zaměstanec 4 týdny na dovolené, znamená to, že zákazníkům nebude nikdo měsíc odpovídat? A co s maily na adresu zaměstnance, který ve firmě již nepracuje? Co to je za Kocourkov?

    Kde autor bere názor, že zaměstnavatel je povinen poskytnout své proředky k soukromé komunikaci svých zaměstanců? Jistě to udělat může, pokud chce zaměstancům poskytnout něco navíc, ale povinnost?

    Nevím, proč autor uvádí nějaký případ z ciziny, když u nás proběhl právě opačný - televizní odboráři dokonce zveřejnili seznamy čísel na která volali členové televizní rady, a bylo to ohodnoceno jako zcela v souladu s českým právem.

    A když už jsme u toho světa - je naprostým standardem, že e-mailová adresa je v nepřítomnosti jednoho pracovníka přesměrována na jiného. Podpora pro toto je standardní funkcí příslušných programů. Je to tak v Německu, Rakousku, Británii, USA, Kanadě, prostě všude. Proč by to zrovna v Česku mělo být jinak? To je ochrana soukromí v EU a USA tak špatná?

    Je známo, že pokud se lidé dokáží domluvit a panují mezi nimi dobré vztahy, tak nepotřebují právníky.
    Takovéto články pak beru jako PR články na zvětšení počtu klientů těchto právníků, a tak by měly být také jako PR článek označeny.
    Jinak v praxi - kdo by si asi na toto "neoprávněné" čtení dopisů mohl stěžovat? Jedině snad zaměstanec, který se firemním e-mailem domlouval s konkurencí nebo nějak jinak poškozoval svého zaměstanavatele? Jaký jiný důvod by mohl být ke sporu mezi zaměstnancem a zaměstanavatelem? A proč by měl být zákon na opačné straně než spravedlnost?

    Ochrana soukromí je velmi důležitá věc, ale nic se nesmí přehánět do absurdna, nesmí to být v rozporu s elementární logikou.

    Což dle mého názoru podobné články jsou.

    Nesmyslná nařízení jsou horší než žádná, protože je (z praktických důvodů) nikdo nedodržuje a jsou jen záminkou k šikanování v situaci, kdy se to někomu hodí. Naopak reálně stanovená omezení mají velkou šanci na to, aby byla všeobecně přijata za správná a dodržována.
  • 15. 1. 2004 8:54

    ater (neregistrovaný)
    Jistě máte pravdu. Zákony neodpovídají vždy realným potřebám. Ale až dojde na lámání chleba, bude se soudit podle těch čísel a odstavců zákonů a rozhodnutí ÚS uvedených v článku. U soudu vám "selský rozum" není k ničemu.
  • 15. 1. 2004 9:14

    Vilém Málek (neregistrovaný)
    Dovolím si s Vámi nesouhlasit ve jedné věci. Pošta, která prochází firemním kontem, může mít soukromý obsah a přitom to může být naprosto v souladu s výkonem povolání osoby, která takto komunikuje. Například já, jakožto šéfredaktor Interval.cz, si dopisuji s celou řadou osob nejen v ČR. U většiny dopisů přitom nelze oddělit soukromé od pracovního, protože mé jednání s autory článků, partnery a celou řadou dalších osob je závislé na mých osobních vztazích s nimi. Mnohdy mi sdělují řadu soukromých informací a kdyby se nemohli spolehnout na zachování svého soukromí, jsem z profesního hlediska vyřízen a můj zaměstnavatel se mnou ;-)
  • 15. 1. 2004 9:50

    Pavel Kolesnikov (neregistrovaný)
    Pravidla mohou mit vyjimky, na kterych se v oduvodnenych pripadech zamestnavatel se zamestnancem milerad dohodne - coz by byl zjevne vas pripad.

    Ale duvody, ktere jasne popsal Petr Soucek, podle meho jasne vysvetluji, jak by to melo byt implicitne.
  • 15. 1. 2004 10:30

    Vilém Málek (neregistrovaný)
    Jenom jsem chtěl upozornit, že ten problém zkrátka není tak jednoduchý, ze žádného úhlu pohledu ;-)
  • 15. 1. 2004 10:39

    Josef Aujezdský (neregistrovaný)
    Nejedná se o žádné kličky, ochrana listovního tajemství je tradiční věc, je obsažena v základních právních dokumentech tohoto státu (stejně jako ochrana Vašeho obydlí, Vašeho života). Samozřejmě s tím můžete nesouhlasit (to je tam také:) a uvádět argumenty, že Vy takovou ochranu vůbec nepotřebujete. Za právnické kličky bych naopak označil situaci, kdy chce někdo legitimovat čtení elektronické pošty zaměstnavatelem.

    ad "firemní" pošta - je adresa petr@ryston.com "firemní"? ja to netuším, ale když Vám budu chtít napsat napíšu Vám a ne společnosti Ryston s.r.o., vy jste adresát, to je tak těžké to pochopit?
  • 15. 1. 2004 11:02

    Vaclav Kabat (neregistrovaný)
    No vidite ja kdyz nekde pracoval v EU, vzdy soukromou postu jsem odesilal danim do outboxu v praci a to na zaklade "direktivy" od zamestnavatele.. proc? nechtel si sve zamestance, co sehnal tezko, nastvat a tenhle benefit ho moc nestal, protoze toho nikdo nezneuzival. Proc taky?

    Stejne tak posta a pod? Naklady zamestnavatele minimalni, benefit pro zamestnance.. Musi tu byt tlak zamestnancu na zamestnavatele, ze tohle tolerovat nebudou, verim, ze si to zamestnavatele uvedomi a nebudou buzerovat zbytecne
  • 15. 1. 2004 11:24

    Petr Souček (neregistrovaný)
    Pokud Vám to nikdo neřekne, tak nemůžete z e-mailové adresy poznat, jestli píšete do firmy nebo osobě.

    A když to nemůžete poznat, tak to nemůžete ani (jako odesílatel) určit.

    Jedině snad tak, když do předmětu e-mailu napíšete něco jako "soukromý e-mail - pouze do rukou Petra Součka".

    Na druhou stranu je na mně, jakou e-mailovou adresu napíšu. Kdyby mi mělo vadit, že firemní adresu můžou číst pověření kolegové, tak ji nikam nebudu uvádět.

    Ostatně vůbec nevíte, jestli je ta e-mailová adresa v záhlaví příspěvku moje - klidně to může být adresa někoho jiného a já ji sem uvádím pouze ze zlomyslnosti. Klidně to může být adresa směřující do nějaké konference, a případnoý mail na ni zaslaný si přečtou tisíce lidí.

    Stejně tak se vůbec nemusím jmenovat Petr Souček.

    Už chápete, že jakožto odesílatel máte v TOMTO Vámi uváděném příkladu mizivou šanci poslat mail nějaké jasně určené osobě, a tudíž je celkem bezpředmětné mluvit o listovním tajemství?

    O ochranu listovního tajemství se nepřu, ta je zcela vpořádku a taky jsem to do svého příspěvku napsal.
    Právnické kličky jsou, když se ji někdo snaží aplikovat na situace, na které podle zdravého selského rozumu neplatí.
  • 15. 1. 2004 11:32

    Petr Souček (neregistrovaný)
    Ano, to je rozumný přístup a jsem pro.

    Musí jít ale o vzájemnou dohodu, není na to právní nárok.

    Jenomže článek není o zbytečné buzeraci zaměstnanců, je ABSOLUTNĚ o všech případech, a tedy s vaničkou vylévá i dítě.
  • 15. 1. 2004 11:41

    Josef Aujezdský (neregistrovaný)
    Přiznám se, že teď Vám nerozumím. Vy nepíšete poštu konkrétním osobám? Ozančení schránky hraje druhotnou roli. Když mi přijde do mé schránky Váš dopis, nebo dopis mého zaměstnance, také ho nemám právo číst.

    Ohledně zdravého rozumu. Takže myslíte, že je rozumné, aby Vám zaměstnavatel odposlouchával tel. hovory, chodil k Vám domu kontrolavat svěřený mobilní telefon, prohledával Vás při odchodu ze zaměstnání apod.??
  • 15. 1. 2004 12:05

    Petr Souček (neregistrovaný)
    Osobní maily píšu určitým osobám, firemní maily určitým firmám. Jak správně píšete, označení schránky nehraje roli.

    Takže když posílám objednávku na e-mailovou adresu a.b@firma.cz, považuji za zcela logické, že, pokud dotyčný A.B. není zrovna v práci, tak mi na tento mail odpoví nějaký kolega, a byl bych hodně naštvaný, kdyby mi po měsíci odpověděl A.B., že byl na dovolené. To už by ale objednávka byla dávno zrušená.
    Praxe ve světě je taková, že mail dostane nějaký C.D. a ten mi odpoví - a všichni jsou spokojeni.

    Pokud mi ve schránce přistane dopis, kdy se odesílatel zmýli v adrese, tak ho nemám právo číst. O.K., ale jak zjistím, že není pro mě? Jedině tak, že ho začnu číst, ne? Ale to už jsem se podle Vás dopustil nezákonného jednání? Jak to tedy mám zjistit? Navíc je pro odesílatele nejlepší, když mu napíšu zprávu, že mi poslal zprávu, které není zřejmě pro mě, abych mu ji mohl poslat, musím si ale přečíst, na jakou adresu, ne? Pod listovním tajemstvím si v tomto případě představuji, že takovýto mail nebudu pro pobavení ukazovat kolegům, nebo se ho nebudu snažit nějak využít tak, abych odeslítatele nebo pravého adresáta nějak poškodil.

    Ohledně zdravého rozumu - pokud ve firmě vše funguje, jak má, by bylo podobné chování nerozumné, protože by narušovalo chod firmy.
    V řadě firem u nás i v cizině jsou hovory zaměstanců odposlouchávány a zaznamenávány z provozních důvodů, druhá strana na to bývá upozorněna pípáním.
    Ledaskde funguje i ta kontrola zaměstanců při odchodu ze zaměstnání, zvlášť v případě podezření - jak jinak chcete zabránit krádežím?

    Možná jste nakousnul zajímavou analogii. V obchodě mě ochranka jako nakupujícího může vyzvat k ukázání tašky, já jí ale nemusím vyhovět, ona ale může zavolat policii, které už tu tašku ukázat musím, ne? Takže Vaše rada je taková, že pokud budu mít podezření, že je v nějakém mailu něco, co firmu poškozuje, mám zavolat policii, aby se do toho mailu podívala sama? A jak to asi policie udělá, když já ten mail otevřít nesmím?
  • 15. 1. 2004 12:24

    Vaclav Kabat (neregistrovaný)
    ano to jsem pochopil, ale vy jste to napsal explicitne a srozumitelne.. tak jsem rad, ze ne vzdy je na muj prispevek obrovsky thread napadajicich me z fanatismu
  • 15. 1. 2004 12:40

    Karl (neregistrovaný)
    Rekl bych, ze poruseni listovniho tajemstvi je umyslny trestny cin, takze pokud pokud otevrete dopis v dobre vire tak je to samozrejme v poradku. V poradku neni umyslne a systematicke cteni korenspondence.
    Firma pro kterou jsem externe delal kupoval nejaky SE z GB, ktery sniffoval postu a vysledky posilal sefovi, primo paranoidnimu rediteli. Ty vystupy nebyly konkretni, jenom odesilatel, adresat, subjekt, velikost, datum. Pri prilezitosti placeni soukromych hovoru potom omlacoval zamestnancum o hlavu radky jako souzilova@cedok.cz, Rezervace zajedu c. 896232, 1,2 MB, 12.3.2003, 8:55. To mu stacilo, nepotreboval cist co presne pani Souzilova pise panu Kratochvilovi, ktery ma nastarosti nakup torznich tyci.
  • 15. 1. 2004 14:05

    Petr Souček (neregistrovaný)
    Ano, přesně tak to taky většinou funguje.

    Jenomže podle článku určuje ODESÍLATEL komu je pošta určena, a tedy ten, na koho jsou maily forwardovány může dostat dp své schránky i soukromé maily, které by neměl číst, ale bez přečtení alespoň začátku nezjistí, že je soukromý.
  • 15. 1. 2004 14:50

    pinus (neregistrovaný)
    Ani v provozne odduvodnenych pripadech by cteni posty normalni byt nemelo. Kdo ostatne rozhodne, co je provozne odduvodneny pripad? V pripade, ze jedu na dovolenou, tak si samozrejme nastavim AutoReply s komentarem "v dobe me nepritomnosti kontaktujte meho kolegu XY", to mi muze ostatne zamestnavatel naridit.

    Zcela souhlasim s nazorem predchoziho prispevatele, ze posta souvisejici s pracovni naplni muze obsahovat soukrome prvky. Dokonce si troufam tvrdit, ze v pripade dele trvajicich kontaktu tomu tak je zcela pravidelne. Tyto soukrome prvky zcela jiste prispivaji k udrzovani dobrych vztahu se zakazniky, a tudiz maji sve opodstatneni, avsak meho zamestnavatele nemuseji vubec zajimat.

    Samozrejme, ze vzdy zalezi na rozumne dohode a zcela jiste plati, ze zamestnavatel, ktery nebude mit duveru ve sveho zamestnance, se s nim asi brzy rozlouci. Ovsem stale ho nic z toho neopravnuje ke kontrole posty, tak jak je to popsano v clanku.
  • 15. 1. 2004 16:58

    Jan Pivonka (neregistrovaný)
    Jeden z mala rozumnych nazoru. Jestli nekdo chce kontrolovat zamestnancum postu, muze kontrolovat hlavicky mailu. Tohle je pravne v poradku :))
  • 16. 1. 2004 2:52

    Pavel Odehnal (neregistrovaný)
    Promiňte, ale to se mi zdá absurdní. Pokud to dobře chápu, sděluje Vám řada osob prostřednictvím otevřené sítě soukromé informace, které by něměl číst Váš zaměstnavatel, protože pak by utrpěla Vaše důvěryhodnost u nich a přesto je na těchto informacích (Vaším prostřednictvím) zaměstnavatel závislý? Pevně věřím, že Interval neobsahuje převážnou většinu takto získaných a "spolehlivých" informací.
    Z toho mi vychází, že Vám dané osoby sdělují něco, co by sdělovat neměly (a pravděpodobně takto pravidelně porušují platné zákony, při čemž jim vědomě asistujete) a Vy to zde označujete jako "soukromé informace". V takovém přípoadě se imho dopouštíte jako zaměstnanec firmy protiprávního jednání a tímto poškozujete opět zájmy svého zěmstnavatele, který je za Vás odpovědný, byť Vás de jure nemá jak zkontrolovat... celkově to zní skutečně absurdně.

    Nicméně chápu, co tím chcete říct a také rozumím tomu, že novináři obvykle postupují značně nestandardně. Jen jsem měl za to, že se to odehrává prostřednictvím jiných a mnohem obskurnějších cest, než je elektronická pošta.
  • 16. 1. 2004 3:04

    Pavel Odehnal (neregistrovaný)
    Promiňte, ale nesouhlasím a to jako zaměstnanec, nikoli zaměstnavatel.

    1. Zaměstnavatel ručí za své zaměstnance a také za ně platí škody.
    2. Zaměstnavatel by měl vystupovat v zájmu svých klientů, kteří obvykle komunikují s firmou, nikoli s osobou. Pro zěmstnavatele vychází jisté povinnosti ke klientům ze zákona, například o ochraně spotřebitelů, ochraně osobních údajů a pod. Opět postižen bude zaměstnavatel, zaměstnance české soudy obvykle neodsoudí (no ony obvykle neodsoudí skoro nikoho myslím...)
    3. Představte si zaměstnance, který praští se svou prací a už ho neuvidíte - a nemusí to být nutně jen ve zkušební lhůtě. Mají tedy faktury poslané do firmy na jeho jméno ležet v obálkách a výzvy cz.nic na jeho email v mailboxu ad infinitum abychom neporušili jeho občanská práva? Co když se ještě někdy vrátí do práce? Měli jsme jeden takový případ (a mimochodem nedostali jsme z toho člověka ani mobil, ani nic dalšího co si nechal dokonce ani soudní cestou).
    4. Dle mého názoru není obsah elektronické pošty ve firemní schránce povahy soukromé. Zaměstnanec není oprávněn využívat jakýchkoli prostředků zaměstnavatele pro své soukromé účely bez jeho souhlasu.
    5. Nerozumím tomu, jak zajistit "nečtení" soukromých faxů pro zaměstnance, když vypadávají všechny do jednoho místa. Je to tak moc odlišné od elektronické pošty? Dáme každému zaměstnanci vlastní fax?
  • 16. 1. 2004 3:17

    Pavel Odehnal (neregistrovaný)
    Dobrý den, je tak těžké pochopit, že v tom případě by Vás tedy měl zaměstnanec upozornit, že mu nemáte psát na tuto adresu, protože neslouží k vyřizování soukromé pošty a zprávou se dále nezabývat?
    Myslím, že je to jasný pokus aplikovat zastaralé právo na nové prostředí, v němž se pohybujeme a stálo by za to věc ošetřit. Pokud pošlete do firmy soukromý dopis zaměstnanci, dokážu ještě přijmout, že to firmu nic nestojí a zaměstnanec si přečte dopis po pracovní době. Pokud však pošlete emailem do firmy s pomalým připojením 20 mb velký mpeg s nějakou kravinou, kterou si pak začnou všichni zaměstnanci posílat mezi sebou a dobře se bavit, je to již něco jiného. Nebo třeba 150 stránkový, čistě soukromý dokument, který za pár minut vypadne z některé tiskárny, to už jsem také viděl. Stejně jako databázi klientů, kterou si zkusil odeslat odcházející zaměstnanec. K čemu tedy je, že vypneme na stanicích disketové mechaniky, abychom chránili osobní údaje klientů, pokud nebude možné kontrolovat co teče poštou?
    Řekněte - je to vůbec pošta? Čím se to vlastně liší od řekněme ftp protokolu? Kde je ta hranice, která určuje, co ještě kontrolovat lze a co nikoli? Je to pouze tím, že se tomu začalo říkat elektronická "pošta"? Já tvrdím, že to pošta není. Kdo rozhodne?
  • 16. 1. 2004 3:30

    Pavel Odehnal (neregistrovaný)
    To je zajímavý pohled na věc. A pokud se mohu připojit k odpovědi - ano, je rozumné aby mi zaměstnavatel odposlouchával telefonní hovory, kontrola při odchodu je v podnicích zcela běžná a používání mobilního telefonu je myslím všem zcela jasné, soukromé hovory tam nemají co dělat a kontroluje se to naprosto běžně. Samozřejmě nikoli doma, tuto věc jste tam přidal pouze proto, aby měla věta větší váhu, protože jste vůbec nedokázal argumentovat proti názoru pana Součka. Daleko rozumější je však zaměstnanci, který by měl ke kontrole mobilního telefonu výhrady telefon vůbec nedat, nebo vyžadovat jeho ponechání ve firmě, popřípadě nastavit, že po určité hodině z něj nelze volat. Celkem otravná věc, ano, ale stejně to dopadne s emaily, pokud se na ně bude aplikovat právo, které nedokáže praxi postihnout.
    V podstatě je dnes naprosto jedno většině zaměstnavatelů, co jim poštou teče a také zaměstnancům, jestli to někdo někde čte, nebo ne, všichni mají schránky na freemailech. Řekl bych, že zaměstnanaci se zde chovají daleko rozuměji, než právníci a politici, kteří se je snaží "chránit". Jako vždy. Vyleje se dítě s vaničkou a jediný kdo na to doplatí budou zase zaměstnanaci, které natolik omezíme technickými prostředky, že jim z toho půjde hlava kolem. To by mne zajímalo, jestli mohu kontrolovat poštu na adrese: jmeno.prijmeni.toto.neni.soukroma.posta@firma.cz.
  • 16. 1. 2004 10:41

    Josef Aujezdský (neregistrovaný)
    Omlouvám se, ale zde jsou shrnuty všechny věci, u kterých jsme v článku uváděl, že přesně tak nejsou.

    Chápu, co přibližně myslíte pod pojmem "firemní" a "soukromá", ale žádné takovéto rozlišení neexistuje.
  • 16. 1. 2004 10:49

    Josef Aujezdský (neregistrovaný)
    Ješte jednou - to že se to tak v praxi dějě, neznamená, že je to legální. Pokud Vám to příjde rozumné, mě nikoliv. Tato právní úprava má svůj výzam a není to žádný výmysl našich politiků, tímto způsobem je to upraveno v každé kulturní zemi. Pokud vy jste proto, aby zaměstnavatel mohl zaměstnacům sekat ruce (to je z hlediska ústavního přibližně na stejné úrovni:), tak klidně, v tom Vám samozřejmě nikdo nebrání.
  • 16. 1. 2004 10:52

    Josef Aujezdský (neregistrovaný)
    Nejedná se jenom o poštu, ale všechny dopravované zprávy. Tzn. odposlouchávat konkrétní datové pakety na serveru je také nelegální.
  • 16. 1. 2004 11:50

    Tom Tobula (neregistrovaný)
    Souhlasím s Vámi!

    Zaměstnanec by spíš neměl využívat firemní emailový systém pro své účely. Pochopitelně, že využije-li ho příležitostně (např. pro vyřízení naléhavé rodinné záležitosti) a jinak to je dobrý a spolehlivý pracovník, tak mu žádný rozumný zaměstnavatel hlavu neutrhne.

    Je-li to naopak flákač a firemní prostředky používá extenzivním způsobem pro své vlastní benefity, ať již zcela soukromé (dříve typicky telefonní volání do drahé ciziny), nebo dokonce výdělečné, tak je to na vyražení, ale asi nejen z tohoto důvodu.

    Otázka je, zda-li se kvůli prokazování takového počínání nutně musí číst pošta, resp. do jaké míry sledovat.

    Podle mne by používání firemní pošty a možnost sledování jejího obsahu zaměstnavatelem mělo být "smluvně volné a přiměřené náplni činnosti zaměstnance" a nikoliv stanoveno tak nebo onak, protože jsou různé firmy a různá postavení zaměstnanců v nich. Kontrolována by měla být jen ta "přiměřenost", tj. aby zaměstnavatelé neukládali v takových dohodách jednostranně nevýhodné podmínky zaměstnancům, např. za to, že jim někdo pošle zvenku email soukromé povahy hned propuštění apod. Mohly by existovat nějaké rozumné "vzorové" podmínky používání firemního emailu a odchylky od nich by musel zaměstnavatel věrohodně zdůvodňovat.

    ÚOOÚ zde dělá svému poslání medvědí službu, zatímco případy zásadnějšího porušování ochrany osobních údajů velkými úřady pomíjí, protože na ně nestačí.

    Jinak zřídit vlastní fax pro každého zaměstnance lze a není to až tak nákladné. Neumí to klasické faxy, ale počítačové faxové servery ano, fax vám pak dojde do emailové schránky, nebo do faxového klienta. Někdy to je praktické, někdy zase ne, opět záleží na typu firmy.
  • 16. 1. 2004 12:02

    Tom Tobula (neregistrovaný)
    Zase nějaký e-právník, který je technicky negramotný a snědl chrousta.

    Je běžné, že se sleduje síťový provoz a to z mnoha technických důvodů. V rámci toho se sledují i pakety obsahující zprávy poštovního charakteru, nelze tomu zabránit, protože se dopředu nemůže vědět, co paket obsahuje, ale zjistí se to, až když se rozebere.

    Pochopitelně jiná věc je, co se z toho někam ukládá a co případně čte lidská obsluha, ale zakázat sledování síťového provozu (a i na poštovní server jde spousta dalšího síťového provozu, který může chtít někdo z technických důvodů někdy monitorovat) je technický nesmysl.

    Zasílání elektronické pošty internetem je jako poslat pohlednici, také nezabráníte, aby si to všichni pošťáci cestou přečetli, chtějí-li. Jsou prostředky, jak si soukromí e-pošty zajistit, šifrování, jenže lidé jsou líní to používat, jednak tuto podstatu zcela nechápou a dále spoléhají na to, že síťoví pošťáci mají na práci jiné věci, než číst jejich poštu.
  • 16. 1. 2004 12:18

    Josef Aujezdský (neregistrovaný)
    Jsme rád, že se takový slovutný odborník se vyjádřil k mému článku.

    "ale zakázat sledování síťového provozu", tohle jsem vůbec neuváděl, psal jsem, že žádná OSOBA se nemá seznamovat s obsahem přenášených dat.

    "Zasílání elektronické pošty internetem je jako poslat pohlednici, také nezabráníte, aby si to všichni pošťáci cestou přečetli, chtějí-li."

    To, že si zamknete auto taky téměř nikomu nezabrání, aby Vám ho ukradl, ale to neznamená, že je to legální.
  • 16. 1. 2004 13:45

    Pavel N. (neregistrovaný)
    Občanská práva jsou nezadatelná, nezcizitelná... atd. Jsou nezcizitelná i v zaměstnání! Vás bych nechal umravnit soudem. Tohle nejsou právní kličky, to jen někteří odkojení minulým režimem, stále ještě nechápou nové principy v nové době. Před námi stojí jiný problém, jak dobudoucna zajistit lepší vymahatelnost práva, nikoli jak tato garantovaná práva rušit, upravovat výjimkami atd.
    :-)))
  • 16. 1. 2004 13:54

    Pavel N. (neregistrovaný)
    Na běžný kaslík si taky můžete dát jinou jmenovku... To nejsou argumenty. A i tento kaslík je chráněn... Jsou pořád nějaký lidi tak natvrdlí. :-)))
  • 16. 1. 2004 14:21

    pankreas (neregistrovaný)
    rad bych upozornil, ze krome listovniho existuje jeste postovni tajemstvi.
  • 16. 1. 2004 16:48

    Petr Souček (neregistrovaný)
    V perexu mluvíte i o shromažďování a archivaci elektronické pošty, nejen o seznamování se s obsahem.

    S tím autem je to trochu jinak - i když je nelegální se projet nezamčeným autem, stejně si ho zamknete a případně zabezpečíte alarmem a dalšími zabezpečovacími zařízeními, když je drahé.
    I když je nelegální číst obsah dopisu, stejně ho raději vložíte do obálky a zalepíte, pokud je v něm něco důvěrného, případně ho vložíte do speciální obálky a zapečetíte, když je to hodně důvěrné.
    Ani jedno z těchto opatření nezabrání ukradení auta nebo přečetení dopisu, když někdo skutečně chce, proč se to tedy dělá?

    Nebo snad na pohlednice píšete něco, co byste nerad, aby četl někdo jiný než adresát?

  • 17. 1. 2004 22:25

    Dennis (neregistrovaný)
    Zakony,pokud nevyhovuji,se muzou zmenit tak,aby vyhovovaly pro stale se menici podminky atd.a to nejen na zapade(kde je to bezne) ale i v CR.Podle meho nazoru by mel mit zamestnanec svoleni od zamestnavatele k pouziti podnikoveho zarizani k privatni poste. Dennis
  • 17. 1. 2004 23:58

    Tom Tobula (neregistrovaný)
    Inu, tomu se říká Medvěděvův automat. Síťový provoz se může sledovat, ale žádná osoba se nesmí seznámit s tím, co se nasnímalo. Tím, že zavedete dva různé slovní obraty "sledování síťového provozu" a "seznámení s obsahem přenášených dat", ještě neznamená, že si ve svém významu nejsou buď zcela rovny, nebo že se silně nepřekrývají. Z právního hlediska je pak volba pojmosloví irelevantní, jako bývá jedno, zda dokument nazvete DOHODA nebo SMLOUVA.

    To co tvrdíte je jako byste říkal, že pošťák si může pohlednice číst, ale nesmí rozumět tomu, co čte. Což ostatně je možné, když bude pohlednice napsána třeba svahilsky, jenže pak na co ji číst, když jí zase není rozumět.

    Pokračujte ... Vnuk, otec svého dědečka.

    Za kompliment děkuji.
  • 19. 1. 2004 15:35

    J (neregistrovaný)
    3) Zrusite konto a zadna posta nedorazi - vrati se jako nedorucitelna, pripadne nastavite nejake specificke oznameni o zruseni mailu.
    4) OK, vy si nechavate pravdepodobne kontrolovat i stolici, jestli jste v ni neco firemniho nevynesl. Pripadne mate pisemne povoleno pouzivat firemni toaletu pro soukrome exkrementy ?
  • 21. 1. 2004 0:01

    PK202 (neregistrovaný)
    Pane Aujezdský,
    Fakticky běžte do háje. Většího v..a sem fakt neviděl...
  • 21. 1. 2004 0:46

    Michal Kubeček (neregistrovaný)
    Zkuste zrcadlo. Pan Aujezdský na rozdíl od vás aspoň nenadává těm, kdo si s ním dovolí nesouhlasit. :-)
  • 21. 1. 2004 15:27

    PK202 (neregistrovaný)
    Pardon.
    Byla to jen bezprostredni reakce na "pravnikovu" argumentaci.
    I dnes za strizliva musim ovsem uznat ze trefna...

    BTW: Souhlasim s tvrzenimi:
    1) zamestnavatel nesmi cist zamestnancovu postu
    2) zamestnanec muze mit v praci jakkoliv oznacenou emailovou adresu a o tom zda je soukroma nebo firemni ROZHODNE nerozhoduje odesilatel natoz pan "Ujety", o tom rozhoduje zamestnavatel a pouze o tom zamestnance INFORMUJE.

    3) pokud se zamestnavatel z nejakeho duvodu ROZHODNE ze bude zrizovat svym zamstnancum osobni schranky, pak samozrejme jejich postu cist nesmi. Ovsme mel by samozrjme dodrzet vsechny danove nalezitosti s tim spojene.
  • 21. 1. 2004 15:56

    Josef Aujezdský (neregistrovaný)
    2) zamestnanec muze mit v praci jakkoliv oznacenou emailovou adresu a o tom zda je soukroma nebo firemni ROZHODNE nerozhoduje odesilatel natoz pan "Ujety", o tom rozhoduje zamestnavatel a pouze o tom zamestnance INFORMUJE.

    Dříve než začnete být vulgární a dávat na obdiv svůj "rozum", bych Vám doporučil se seznámit s tím, co vlastně pojmy "soukromý" a "firemní" znamenají.

    O tom, komu je zpráva určena rozhoduje odesílatel, což je snad logické. Vy když posíláte dopis, tak nevíte komu ho vlastně píšete?? To tam ani neuvádíte adresu a čekáte, kdo z náhodných kolemjdoucích "vybere" schránku na rohu ulice a přečte si Vaši zprávu určenou celému světu??

    Nějaké určení zaměstnavatelem, nemá pro odesílatele žádný vliv. Nebo byste snad chtěl, aby můj zaměstnavatel určoval Vám, s kým si Vy můžete psát??

    s pozdravem

  • 23. 1. 2004 10:24

    PK202 (neregistrovaný)
    Dobra pokusim se tedy byt trochu vulgarni a pouziji urcitou analogii a vysvetlim Vam sve chapani slov "soukromy" a "firemni".

    Jiste se shodneme, ze presto, ze zachod na pracovisti patri zamestnavateli, tak nema zadne pravo smirovat zamestnance na tomto zachode pri vykonavani potreby.

    Jiste se shodneme na tom, ze pracovni stul na pracovisti take patri zamestnavateli

    Jiste se shodneme, ze o tom kde se zamestnanec pan Ujety vysere rozhoduje vyhradne on a ze je to jeho nezadatelne pravo

    Doufam ze se shodneme v tom ze pokud se zamestnanec pan Ujety rozhodne vysrat se v praci na stul, neni zamestnavatel povinen okamzite opustit mistnost pripadne vytvaret mu takove podminky aby mohl dustojne a nerusene srat na pracovnim stole.

    Pracovni emailova schranka v zamestnani = pracovni stul
    Soukroma emailova schranka v zamestnani = zachod

    O tom kde bude zachod a kde pracovni stul rozhoduje ZAMESTNAVATEL a ne pan Ujety

    Zachody je zamestnavatel povinen zridit - tedy pan Ujety se ma kde v praci vysrat ale muze to udelat jen a jen na zachode.

    Soukromou emailovou schranku zamestnanci NEMUSI (ale muze) zamestnavatel zridit a pokud mu ji NEZRIDI neni ve firme zadna schranka do ktere by mohla panu Ujetemu prijit SOUKROMA posta.

    Pan Ujety tedy nemuze zasirat firmani schranku svymi soukromymi maily a to v zadnem smeru.


    Konec koncu bezte se vy....
  • 23. 1. 2004 11:23

    pankreas (neregistrovaný)
    Ja porad nechapu, co nechapete - pokud prijde do schranky, byt napriklad sdilene, dopis s vylozene soukromym obsahem, je jasny zamer odesilatele sdelit tento obsah konkretni osobe a ja se s timto obsahem seznamim, je nezakonne tento obsah napr. vyvesit na nastenku nebo ze skutecnosti v nem sdelovanych vyvozovat jakekoliv zamery. Prste bych mel delat, jako bych to necetl a pokud mozno obsah uchranit od dalsich potencialnich ctenaru. Tecka. Vzdyt je to jednoduche, logicke a spravne! Nevim, proc to nazyvate "pravnickou klickou".

    Priklad: Rekneme ze dostanu kontakt na nejakeho cloveka od treti osoby, ktera ze sveho pracovniho styku zna jeho firemni adresu, a napisu mu zpravu s jeho cinnosti nesouvisejici - pak je jasny muj zamer oslovit konkretni osobu a nevim, proc by z toho mela mit na pracovisti jakekoliv problemy.

    BTW, pristup "v praci se pracuje a ja vas platim za kazdou vterinu kazdeho casu" mi jako idelani firemni kultura neprijde a v dusledku nevede k nicemu dobremu pro zamestnance ani zamestnavatele. Prekvapuje me, kolik lidi ho zde zastava.

    Mmch., analogie: asi si vzpominate na nedorucene obsilky v cause Antl. Spravna vyhrada je, ze pokud neni zastizen doma, mel ho prislusny urad obeslat na pracoviste - myslite, ze zamestnavatel ma pravo seznamit se s obsahem obsilky, pripadne z tohoto samotneho faktu vyvozovat jakekoliv zavery?
  • 23. 1. 2004 14:05

    Karel Prochazka (neregistrovaný)
    "BTW, pristup "v praci se pracuje a ja vas platim za kazdou vterinu kazdeho casu" mi jako idelani firemni kultura neprijde a v dusledku nevede k nicemu dobremu pro zamestnance ani zamestnavatele. Prekvapuje me, kolik lidi ho zde zastava."

    Kdepak, jen je treba v cechach pripomenout zamestnancum, ze krome prav maji take povinnosti. Vsimete si, jak kazdy zamestnanec hnedka vi, na co ma narok, na co nema narok zamestnavatel atd., ale tito kriklouni vetsinou jsou notoricka netahla. Sehnat dnes poctiveho pracanta, co neokrada zamestnavatele (jakkoliv) a jeste poctive pracuje je jako vyhra v loterii a takovy zamestnanec rozhodne nestrada a nema potrebu resit "kraviny".
  • 23. 1. 2004 14:12

    pankreas (neregistrovaný)
    nu ano, ale jde prece o oboustranne rozumny pristup. absolutni restrikce ze strany zamestnavatele jsou nedustojne a jakekoli dusno na pracovisti prave ty pracanty, co si mohou vybirat, absolutne odpuzuje. prave tak zamestnavatel musi znat jistou miru (napriklad, ze stahovat prilis mnoho dat je dosti nekoser). v zasade jde o to, ze idealni je poskytnout takove prostredi, kde budou lide pracovat s chuti a motivovat je ukolove, nikoli za kazdou cenu lpet na propracovanem case.
  • 23. 1. 2004 14:31

    Karel Prochazka (neregistrovaný)
    S timto s vami 100% souhlasim, proto take pisi, ze poctivy pracant tyto kraviny resit nemusi. Bohuzel vetsina zamestnancu zna pouze sva prava... :(
  • 23. 1. 2004 22:23

    J (neregistrovaný)
    To lze snadno i otocit: Sehnat poctiveho zamestnavatele, ktery dodrzuje vsechny zakone podminky a pravidla zamestnavani je jako vyhra v loterii :). Spousta zamestnavatelu totiz velice rada zapomina, ze take neco musi.

    Reknu to jeste jinak. Kdybych po svem zamestnavateli chtel aby splnil vsechny zakony tykajici se naseho vztahu, a vyuzil vsech zakonych moznosti, nemusim do prace vubech chodit. Budu se pravda v nasich podminkach soudit 10 let, ale za 10 let mi zamestnavatel vyplati veskerou uslou mzdu + pripadne dalsi nahrady.
  • 23. 1. 2004 22:55

    Karel Prochazka (neregistrovaný)
    s prvnim odstavcem souhlasim, ulicnici se najdou na obou stranach. zamestnani je v podstate obchod - zamestananec vymeni svou praci za penize. pokud jedna strana nechce dodat sve zbozi v odpovidajici kvalite, s obchodem budou problemy.

    ohledne druheho odstavce snad jedine: lupa neni server zamereny na sci-fi.
  • 15. 1. 2004 9:40

    Petr Souček (neregistrovaný)
    Dobře, to je trochu specifická kategorie. Je asi těžké nějak zevšeobecnit jestli je obchodní partner partnerem zaměstnavatele, nebo zaměstnance.

    Je taky něco jiného rutinně číst veškerou poštu zaměstnanců, nebo jen v provozně oddůvodněných případech.

    Jistěže Váš zaměstnavatel nechce být vyřízen s Vámi a tak jste se jistě dohodli na pravidlech která oběma stranám vyhovují, ne?

    A ta dohoda zní, že za žádných okolností nesmí Váš nadřízený nahlédnout do Vaší pošty?
    Ani když budete měsíc na pustém ostrově, nebo Vás nedejbože srazí auto a budete měsíc v bezvědomí v nemocnici?

    Ať tak či tak, článek jakoukoliv dohodu vylučuje s tím, že je neplatná, a to se mi zdá odporovat zdravému rozumu.
  • 15. 1. 2004 13:58

    Zdeněk Haid (neregistrovaný)
    >Takže když posílám objednávku na e-mailovou adresu a.b@firma.cz, považuji za zcela logické, že, pokud dotyčný A.B. není zrovna v práci, tak mi na tento mail odpoví nějaký kolega, a byl bych hodně naštvaný, kdyby mi po měsíci odpověděl A.B., že byl na dovolené. To už by ale objednávka byla dávno zrušená.
    Praxe ve světě je taková, že mail dostane nějaký C.D. a ten mi odpoví - a všichni jsou spokojeni.<


    Pokud pracujete s profesionály, tak A.B. před svou měsíční dovolenou nastaví auto odpověď v nepřítomnosti se obracejte na... popřípadě nastaví auto fw...

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).