Vlákno názorů k článku Skutečně může zaměstnavatel číst vaši poštu? od Jan Wagner - ... a nalezl toto: § 35 (1) Projev vůle může...

... a nalezl toto:

§ 35

(1) Projev vůle může být učiněn jednáním nebo opomenutím; může se stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit.

Je zvykem, pokud odesílatel na dopis napíše jako první jméno fyzické osoby a poté adresu právnické osoby, předpokládá se, že jde o písemnost určenou fyzické osobě, pokud je nejprve uvedeno jméno právnické osoby a poté jméno fyzické osoby, předpokládá se, že jde o písemnost určenou právnické osobě.

V případě označení e-mailu adresou jmeno.prijmeni@firma.cz IMHO nemůžeme bez pochybností určit projev vůle odesílatele, který ale pro přesné určení adresáta může použít například předmět zprávy. Podobně i:

(3) Právní úkony vyjádřené jinak než slovy se vykládají podle toho, co způsob jejich vyjádření obvykle znamená. Přitom se přihlíží k vůli toho, kdo právní úkon učinil, a chrání se dobrá víra toho, komu byl právní úkon určen.

Napsání adresy jmeno.prijmeni@firma.cz IMHO obvykle neznamená vyjádření toho, že jde o "soukromý" e-mail. Jde jen o označení technického prostředku pro uložení dat. Pokud napíšeme na dopis jméno fyzické osoby František Novák, je obvyklé, že jde o fyzickou osobu, v případě jmeno.prijmeni@firma.cz tomu tak z pochopitelných důvodů přeci není! Název poštovní schránky jmeno.prijmeni@firma.cz nemůžeme přeci mechanicky zaměňovat za jméno fyzické osoby!

Spojení fyzické osoby a názvu e-mailové schránky je možné IMHO jedině na základě smlouvy, to ostatně činí například poskytovatelé freemailových služeb. Pokud se ale právnická osoba, majitel technického prostředku, s fyzickou osobou (například zaměstnancem) na tomto spojení nedohodnou (porovnejme si to, prosím, třeba se smlouvou o pronájmu poštovní schránky), jsou veškeré zprávy doručené na technické prostředky právnické osoby s výjimkou těch, které jsou jednoznačně odesílatelem označeny jménem fyzické osoby například v subjectu, určeny právnické osobě.

presne takhle jsem si to predstavoval, ze by to melo fungovat. To by potvrzovalo to, co zde psalo mnoho lidi - e-mailova schranka je jim pouze sverena, ale NENI JEJICH VLASTNICTVIM.

Vasim vlastnicvim neni ani e-mail treba na seznamu, centru ..., ta schranka je Vam take jen sverena. Jedina schranka ve Vasem vlastnicvi je takova, ktera je na Vasem vlastnim privatnim serveru.

"(3) Právní úkony vyjádřené jinak než slovy se vykládají podle toho, co způsob jejich vyjádření obvykle znamená. Přitom se přihlíží k vůli toho, kdo právní úkon učinil, a chrání se dobrá víra toho, komu byl právní úkon určen."

Toto bych ja pochopil presne tak, ze obvykle se predpoklada, ze e-mail "patri" jedne konkretni osobe a tudiz se nepredpoklada ze ho bude cist jeste nekdo dalsi. A to, ze to nebudou cist dalsi lidi predpoklada vetsinou jak odesilatel, tak prijemce.

Firemni posta byva casto na firemnim mailserveru.

Zamestnavatel take nepredpoklada, ze jeho mailserver bude pouzivan k jinemu ucelu, nez je urcen. Ale stejne mi na zaklade zdejsi debaty prijde rozumnejsi, nedavat jmenne e-mailove schranky.

Tím vlastnictvím je pochopitelně míněn i pronájem či smlouva o službě poštovního serveru, kterou neuzavírá například zaměstnanec jako fyzická osoba, ale zaměstnavatel - právnická osoba.

Pokud ale jako odesílatel na dopis napíšete adresu určitým způsobem, když chcete vyjádřit svoji vůli, aby byl doručen konkrétní fyzické osobě na pracovišti, proč tak neučiníte i v mailu?

Pokud ale jako odesílatel na dopis napíšete adresu určitým způsobem, když chcete vyjádřit svoji vůli, aby byl doručen konkrétní fyzické osobě na pracovišti, proč tak neučiníte i v mailu?

Vy takovy postup znate ?

Už jsem to tady někde psal, k projevení této vůle odesílatele se dá použít napříkald subject.

A - za to muze to, ze preci jen nejsem pravnik, ale technik. Pro me ma pojem "adresa" ve vztahu k emailu pomerne jasny (technicky) vyznam - a subjekt je neco jineho (fakticky vzato je subjekt UZ informace urcena adresatovi a je tedy v tomto ohledu daleko bliz vlastnimu textu dopisu nez udaji o adrese). Souhlasim, ze z pravniho hlediska muze byt vyznam pojmu "adresa" jiny a mozna muze zahrnovat i subjekt. Dokonce i kdyby ne, v kazdem pripade je to misto, kde odesilatel muze projevit svoji vuli tykajici se adresata. Neuvedomil jsem si to.

No technicky vzato co toto:

To: "J.Ujety - do vlastnich rukou" <j.ujety@firma.cz>

a) definujte pojem "vlastnictvi schranky". Pokud pouzivaji tento termin ruzne strany v ruznem vyznamu, lze jen tezko dojit k nejakemu vysledku

b) citace zakona je spravna, zaver z nej dovozeny diskutabilni protoze dovozujete neco, ceho se onen odstavec vubec netyka. Schranka "patri" je stav - nikoliv ukon. Odstavec rika, jak pouzovat ukony, nikoli, jak zjistit, zda je nejaka vec v nejakem stavu (bez toho, ze zkoumate ukon, kterym ke vzniku tohoto stavu doslo).

"Napsání adresy jmeno.prijmeni@firma.cz IMHO obvykle neznamená vyjádření toho, že jde o "soukromý" e-mail."

???...jde o to komu je zpráva učena. Z vnějšího projevu vůle při napsání jmeno.prijmeni@firma.cz, určitě nelze usuzovat, na to, že zpráva byla určena nějaké právnické osobě. Samozřejmě pokud je označení zprávy sporné, lze zjistit skutečnost, komu byla zpráva určena, až ze samotného obsahu zprávy. Ovšem subjektivní přesvědčení o tom, že označení je vždy sporné, nemůže dle mého názoru legitimovat preventivní zásahy do základních práv a svobod.

"Pokud se ale právnická osoba, majitel technického prostředku, s fyzickou osobou (například zaměstnancem) na tomto spojení nedohodnou (porovnejme si to, prosím, třeba se smlouvou o pronájmu poštovní schránky), jsou veškeré zprávy doručené na technické prostředky právnické osoby s výjimkou těch, které jsou jednoznačně odesílatelem označeny jménem fyzické osoby například v subjectu, určeny právnické osobě."


Takže všechny zprávy doručeny na technické prostředky společnosti Seznam.cz, a.s. jsou určeny společnosti Seznam.cz, a.s.?? Pouze připomínám, že smluvní vztah při doručovaní (např. použil jsem DHL) nemá vliv na ochranu listovního tajemství.

ted jste me prekvapil, nebo jsem vas spatne pochopil. Takze pokud zamestnavatel zridi schranku josef.novak@firma.cz s tim, ze zamestnanec je obeznamen se skutecnosti, ze je mu mail POUZE SVEREN a je duplikovan na vseobecnou adresu obchodnici@firma.cz, tak je to mozne pri dodrzeni toho, ze pokud pracovnik, dohlizejici na praci obchodniku narazi na zacatek:

Ahoj Pepo,
vzpominas, jak jsme na dovolene...........

prestane tendo cist a smaze jej. Pripadne pokud bude v predmetu napsano "Soukrome pro Pepu", tak jej vubec neotevre a smaze.

Takto se mi to zna natolik logicke, ze to snad ani nemuze byt v souladu s pravem :)

"Takto se mi to zna natolik logicke, ze to snad ani nemuze byt v souladu s pravem :)"

:)) samozřejmě, že není

:) tusil jsem to.

pokud nahradim josef.novak@firma.cz => obchodnikprvnizleva@firma.cz, je ten priklad v poradku?

Ze nemuzu presmerovavat a duplikovat schranky ve sve firme to je uz vazne hodne ujetej nazor.

Jak uz jsem jednou rekl. Bezte do haje, protoze Vasi demagogii uz ani nema smysl oponovat.

Rozhodne, az budu na cokoliv potrebovat pravnika, vylustruji nejprve, zda Vy nemate nahodou s prislusnou kancelari nic spolecneho, protoze takoveho ignoranta bych teda nerad zivil...

:)) tak to mě skutečně mrzí, jelikož z úrovně Vašich příspěvků by se dalo usuzovat, že problémy se zákonem máte poměrně velmi často.

Pokud bych mohl směrovat Vaše právní vzdělání - zkuste si třeba zjistit, co to je ta "firma"

fakt vtipne...

Ne ja necitim potrebu se "pravnicky vzdelavat". Mne staci (ac jsem zaprisahly atheista) jen klasicke krestanske desatero a opravdu problemy se zakonem nemam (snad krom pokut za parkovani). Povazuji se za cestneho cloveka a mam to stesti, ze se vetsinou s podobne cestnymi lidmi potkavam. Navzajem si nedelame zadne naschvaly, a tim padem zadne pravniky nepotrebujeme.

I na relativne velke kontrakty nepotrebuji zadne smlouvy a v klidu je uzaviram jen ustne ciste na zaklade duvery. Rika se tomu duvera za duveru.

To jen vy "pravnicka obec" ci jak se ten sbor vyzirku nazyva se snazite ve vsem udelat "svuj" poradek a v kazdem sporu jsou vzdy nejprednejsi nastavene dlane pravniku obou protistran.

Konec koncu jak tady zaznelo, Vase ujete nazory jsou jen a jen Vase a klidne si je hlasejte kde chcete. Ja Vam je neberu.

Hlavni co mne na Vas popouzi je to, ze Vam totiz vubec nejde o pravo a uz vubec ne o nejakou spravedlnost nebo snad hledani pravdy, ale jde Vam ciste o to jakymkoliv zpusobem obhajit svuj nazor.
To je ten hlavni faktor, ktery celou tuto diskuzi otaci do nekonecne spiraly.

No ono co muzeme cekat od pravnika ze...

Komu je zpráva určena můžeme IMHO usuzovat jen analogicky jako u písemnosti s napsanou adresou, tedy pokud odesílatel projeví svou vůli a napíše jako první jméno fyzické osoby, jde o dopis této fyzické osobě. Pokud ale svou vůli neprojeví, a napíše jen název poštovní schránky (a to bez ohledu na to, zda je tvořena s pomocí jména a příjmení zaměstnance), tedy jen označení technického prostředku, jehož uživatelem je například na základě smlouvy s poskytovatelem služby nebo přímým vlastníkem právnická osoba , jde o něco jiného. To není subjektivní, ale objektivní: odesílatel přeci jednoznačně neoznačil za příjemce fyzickou osobu!

Z toho všeho usuzuji, že v konkrétním případě má zaměstnavatel právo otevřít (řada poštovních klientů je otevírá automaticky) i číst všechny maily došlé do firmy, pokud nejsou označeny jménem zaměstnance jako příjemce. Ba dokonce se domnívám, že i v případě důvěrného oslovení může dočíst mail do konce, aby ověřil, zda tam není část "pro firmu".

V případě poskytovatele služeb (např. Seznamu) tu existuje smlouva mezi poskytovatelem a fyzickou nebo právnickou osobou, která upravuje i to, kdo je oprávněným příjemcem zpráv. Něco podobného určuje i zákon o poštách či telekomunikacích a i příslušné smlouvy.

Teď mne napadla další věc, jak to bude v případě neveřejné elektronické pošty uvnitř organizace (tak vlastně elektronická pošta začínala)? Můžeme i tady vůbec hovořit o listovním tajemství?!

"V případě poskytovatele služeb (např. Seznamu) tu existuje smlouva mezi poskytovatelem a fyzickou nebo právnickou osobou, která upravuje i to, kdo je oprávněným příjemcem zpráv."

Jasně, ale to je relativní závazek, který upravuje vztahy mezi zůčastněnými subjekty a proto na vůli odesílatele, komu je zpráva určena, nemůže mít tento závazek žádný vliv. Ochrana listovního tajemství je právo tzv. absolutní povahy (tzn. máte právo aby do něj nikdo nezasahoval). Navíc se ho nemůžete předem platně vzdát - viz Listina základních práv a svobod.

Teď mne napadla další věc, jak to bude v případě neveřejné elektronické pošty uvnitř organizace (tak vlastně elektronická pošta začínala)? Můžeme i tady vůbec hovořit o listovním tajemství?!

To je zajímavá a asi i složitá otázka. Pokud se jedná o zprávy v rámci jedné osoby, tak zřejmě o listovním tajemství nejde hovořit, jelikož jedna osoba je zde příjemcem i odesílatem (tzn. mají právo se z obsahem seznámit). Pokud by si však dva zaměstnanci stejné osoby posílali zprávy nesouvisející s osobou zaměstnavatele, tak dle mého názoru není důvod se domnívat, že by zprávy nebyly chráněny. Pro případné reakce "typu, tak ještě musím platit zaměstanci, aby si mohl posílal soukromou poštu" - to s tím vůbec nesouvísí.

kadopadne na zaklade podobnych clanku a debat, pokud by nejaky zamestnanec zacal mit podobne projevy a nazory, tak si najdu jakoukoliv zaminku se ho zbavit. O pripadne soudni procesy nestojim, i kdybych mel 100% jistotu, ze je vyhraji.

Ostatne u kohokoliv takoveho bude nejlepsi, kdyz si zridi vlastni firmu a pak bych mu pral tucet prave takovych zamestnancu, co znaji jen to, co maji delat druzi :)