Článek o úspěchu v Latinské Americe sice ukazuje fascinující obraz vítězství nad chaosem. Ale vono při bližším pohledu je to jen příběh z digitálního „Divokého západu“, který má s evropskými standardy společného jen velmi málo až nic.
To, co se prezentuje jako revoluční v podobě uzavírání smluv nebo využívání různých komunikačních kanálů, je v našem prostředí naprostým hazardem s bezpečností i zákonem. V rámci evropských regulací jako NIS2,GDPR a jiné by takový model podnikání okamžitě narazil na likvidační pokuty, protože finanční operace na platformách třetích stran bez kontroly nad daty a šifrováním jsou v civilizovaném digitálním prostoru pokud se nepletu nepřípustné?
Prostě důsledek jejich volby budovat byznys v regionech, se kterými velká část profesionálů nechce spojovat svůj osobní ani pracovní život. Střední a Jižní Amerika, podobně jako v mnoha ohledech Balkán, jsou v korporátním světě stále vnímány jako oblasti, kam se lidé posílají spíše „za trest“ nebo do kariérního exilu. Chaos, korupce a specifická kultura sice může umožnit vznik miliardových jednorožců na zelené louce, ale děje se tak za jiných pravidel, která jsou v Evropě považována až za nepřekročitelná.
Mediálně vděčný, ale pro reálný a bezpečný byznys v EU to je spíš exotická kuriozita bez možnosti přenosu do praxe.