Vlákno názorů k článku Soud dal za pravdu Pirátům od Petr Holý - Podle mého názoru je konstrukce fikce podpisu zprávy...
-
Podle mého názoru je konstrukce fikce podpisu zprávy poslané do datové schránky třeba chápat nikoliv doslova (tj. fikce vlastnoručního namalování jména odesílajícího pod dokument), ale jako právní úkon, tj. podpis=technický prostředek identifikace odesílatele.
Pokud na úřad/soud dorazí zpráva z datové schránky patřící například společnosti ABC s.r.o., pak fikce podpisu znamená, že úkon byl učiněn společností ABC s.r.o. a netřeba hledat, jestli to fakticky od počítače odesílala sekretářka pana jednatele nebo sám pan jednatel, protože zákon říká, podání datovou schránkou je podání učiněné společností.
Je podle mne zcela povinností majitele datové schránky, aby se postaral o to, že s jeho datovou schránkou bude manipulovat pouze jím pověřená osoba, a že bude posílat pouze takové zprávy, které právnická osoba "chce", viz §15 ObchZ a analogicky §16 ObchZ, nikdo ani u vlastnoručně podepsaných dokumentů přece automaticky nepožaduje ověření, že vlastnoruční podpis například na žalobě patří skutečně jednateli společnosti ABC s.r.o., protože taková věc se předpokládá, dokud se neprokáže opak.
-
Vanguard (neregistrovaný)
Samozřejmě, autor předpokládá nesmyslné situace, které nemohou nastat...pokud by návrh na rozvod přišel přes datovou schránku společnosti, podávala by jej společnost jako taková, bez ohledu na to, kdo z jejích jednatelů anebo pověřených osob by jej připravil a odeslal-takže by návrh jednoznačně trpěl nedostatkem aktivní legitimace.
-
Lol Phirae (neregistrovaný)
Ehm.... Fakt je nutné to citovat?! Co kdybyste si to raději pozorněji přečetl sám?
Představme si to ale také trochu jinak: nechť je pan M. jedním z jednatelů společnosti P., dejme tomu s.r.o., která je právnickou osobou a má tudíž zřízenu datovou schránku právnické osoby. Co by se stalo, pokud by pan M. poslal svou žádost o rozvod příslušnému soudu skrze tuto datovou schránku, aniž by k ní připojit svůj elektronický podpis? Měl by si soud, skrze fikci elektronického podpisu, jakoby doplnit k žádosti o rozvod podpis společnosti P? Ta ale s rozvodem manželství pana M. nemá nic společného, a nejedná se tedy o úkon jménem společnosti P. Je tedy otázkou, zda by se fikce podpisu v takovýchto případech vůbec měla uplatňovat – a zda by neměla být vázána na to, čeho se podání skutečně týká.
Ten příklad je opravdu úplně mimo a nedostatek aktivní legitimace je v daném případě naprosto evidentní.
-
Jiří PeterkaPodporovatelTen příklad s rozvodem je tam přeci uváděn v obou kontextech: jak s odesláním z DS fyzické osoby, tak z DS právnické osoby.
A místo návrhu na rozvod si tam doplňte cokoli jiného, co Vám bude připadat pravděpodobnější: podstatná je otázka, zda se při aplikaci fikce má hledět na věcný obsah podání ve vztahu k tomu, o jakou datovou schránku jde,nebo zda na tom nezáleží. -
Lol Phirae (neregistrovaný)
No, já už opravdu nevím, jak to srozumitelněji popsat. Zkuste pochopit, že ten příklad je úplně absurdní. Za onu právnickou osobu je někdo oprávněn podepisovat, ale ta fikce spočívá v tom, že ten návrh se považuje prostě za podepsaný tím, komu patří datová schránka - a ta schránka patří právnické osobě, ne fyzické osobě jednatele, člena představenstva či jiného statutárního orgánu! Právnická osoba se nemůže rozvést. Nemůže tedy v žádném případě ani podepsat (fiktivně či fakticky) takovýto návrh.
-
Lol Phirae (neregistrovaný)
Pane bože. Kolego, věnuj se svému boji proti IPv6 a nech si jelimany od cesty. Zkus konečně pochopit, že celá ta "fikce" je o tom, že dokument podepsala jménem toho, komu DS patří (tedy ve zmíněném případě jménem právnické osoby) oprávněná osoba. Jednatel (jiný statutární orgán) je oprávněn jednat jménem oné právnické osoby, ale v žádné případě to neplatí naopak, čili právnická osoba není oprávněna jednat jménem jednatele.
Ten příklad je asi tak absurdní, jako kdyby se pod rozvodovým návrhem podepsala např. Komerční banka nebo Obecní úřad v Horní Dolní.
-
Nora (neregistrovaný)
Právnická osoba se opravdu rozvádět nemůže. Ale tento dotaz jes správný: "Představme si třeba datovou schránku fyzické osoby (pana M.), který dal právo přístupu k ní i své manželce (paní M.), včetně práva odesílat datové zprávy. Pak si ale paní M. našla milence a rozhodla se své manželství ukončit. Co když návrh na rozvod podala k soudu – a to skrze datovou schránku pana M., vůči které stále je pověřenou osobou s právem odesílat datové zprávy - jeho manželka paní M.?"
Takový návrh by měl být 100% považován za návrh pana M. Stejně jako návrh, který by jeho datovou schránkou podala jeho milenka - sekterářka, za předpokladu, že je pověřenou osobou dle zákona o DS. Poveření osoby totiž dostaly právo dělat za majitele datové schránky všechny úkony, opravdu úplně všechny.
A ta Vaše poznámka o dětech je taky zajímavá. Co když má paní M. vlastní datovou schránku zpřístupněnou pro privítní zprávy? Může sama se sebou (prostřednictvím datové schránky manžela, ke které má stále přístup) uzavřít platnou dohodu o vypořádání majetku a sveření dětí do péče po rozvodu? Ze své schránky odeslat návrh jako oprávněná osoba, z manželovy odeslat akceptaci návrhu jako pověřená osoba?
Asi ne, protože - u privátních zpráv zákon fikci podpisu nestanoví (!). Vidím ji jenom v § 18 ohledně jednání vůči orgánům veřejné moci. Takže vzniká otázka: u privátních datových zpráv se musí zaručený podpis odesílatele stejně připojovat? Jaká je pak jejich výhoda proti emailu (který je, narozdíl od privátních zpráv, zadarmo)?
-
Lol Phirae (neregistrovaný)
Prosím vás pěkně, on vás elektronicky nikdo nerozvede. Když už tenhle neskutečně pitomý příklad musíme pitvat pořád dokola, není problém při nařízeném jednání vzít "svůj" návrh zpět. Současně můžete na manželku podat do protokolu trestní oznámení.
P.S. "Výhoda" je v tom, že sponzorujete Českou poštu.
-
Fred (neregistrovaný)
Je to tak, že v pochybnostech se má za to, že v našem případě z DatS FO, pana M. byl odeslán návrh na rozvod, který je podepsán panem M.
Je to stejné, pokud by návrh byl poslán papírem a paní by se podepsala jako pan M.
Zde je však samozřejmě možnost vyvolat řízení o neplatnosti takového podání panem M.
Pokud byla do DatS zavedena možnost identifikace odesílající osoby, potom je asi jednodušší právě v pochybnostech jednoduše napadnout neplatnost takového podání.
