Vlákno názorů k článku Soud dal za pravdu Pirátům od Vojtěch Kment - Jedná se o podpis osoby, která účinila úkon...

Jedná se o podpis osoby, která účinila úkon prostřednictvím datové schránky. V § 18 (2) zákona č. 300/2008 Sb, ve znění pozdějších předpisů, se stanoví právní fikce přítomnosti podpisu a písemné podoby, která nastupuje namísto elektronické reality provedení úkonu prostřednictvím datové schránky. Úkon je tedy proveden buď osobou "oprávněnou" (ve stricto sensu dle § 8 (1)-(4)), nebo osobou pověřenou dle § 8 (6). Jakýkoli jiný výklad by byl v rozporu s obecným pojetím právní odpovědnosti za jednání fyzických i právnických osob, jak jej zná české právo.

Pokud úkon provedla osoba pověřená, musí k tomu být vybavena pověřením od osoby oprávněné (administrátora zde pomíjím) ve smyslu § 8 (6) písmene a) až c), v jehož rámci musí být stanoven i rozsah pověření od některé některé shora uvedené osoby oprávněné. Např. z faktu, že osobě bylo uděleno pověření k přístupu do datové schránky ještě neplyne, že je právně oprávněna odesílat schránkou podání jakéhokoli druhu, byť by technicky funkce byla třeba i umožněna. Požadavek odpovídání rozsahu oprávnění je opakován v § 18 (2) "pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena". Tomuto výkladu zcela odpovídá i bod 12. rozsudku, dle nějž je "třeba rozlišit, zda podání učinila osoba oprávněná či osoba pověřená" a dále "... osoba pověřená, ..., jestliže by tato osoba doložila své pověření".

Kloním se k výkladu, že fyzická osoba, která má přístup k některé datové schránce, která není její, nemůže využít takovou datovou schránku pro úkon za sebe sama tak, aby nastupovaly fikce z § 18. Uvedené plyne z § 18 (1) "má-li zpřístupněnu svou datovou schránku". Čistě jazykový výklad sice připouští, aby měla zpřístupněnu svou datovou schránku a úkon provedla prostřednictvím (obecné) datové schránky, výklad beroucí do úvahy smysl ustanovení a zákona však vede na to, že by se závěr odst. 1 měl číst zúženě "... a umožňuje-li to povaha tohoto úkonu, prostřednictvím 'své' datové schránky." Stejný závěr poskytuje reductio ad absurdum úvahy případu, pokud by fyzická osoba byla současně pověřenou osobou fyzické osoby jiné, včetně pověření zahrnujícího např. plnou procesní moc, pak by při využití datové schránky této druhé fyzické osoby osobou jí pověřenou nebylo bez dalšího možné zjistit subjekt, který úkon provedl, což je absurdní, takže je nutné použít výklad, k němuž se kloním, a to pro všechny případy shodně.

V praxi nelze vyloučit, že příjemci zpráv z řad veřejnoprávních adresátů budou zákon vykládat benevolentněji, tzn. zejména přijímat i provedené úkony fiktivně podepsané nedostatečně zmocněnou pověřenou osobou jako platná podání. V případě následných právních sporů však takové výklady mohou způsobit neočekávané důsledky a to pro obě strany komunikace.

V každé datové zprávě je uvedeno je trochu silné tvrzení. Ve skutečnosti je to tak, že u zpráv zaslaných od listopadu 2010 tento údaj lze dodatečně voláním webové služby zjistit podle ID zprávy.

Vážení,
nemám zde před sebou právě rozhraní DS určené pro orgán veřejné moci, ani nemám právě čas studovat všechny prováděcí předpisy a provozní řád atd., abych dedukoval, jak je to uděláno, dovolím se tedy zeptat Vás nebo zdejšího diskusního pléna, ale:

- z uživatelského rozhraní (ať již základní vizuálního rozhraní DS, nebo z rozhraní např. spisové služby, jejíž software přistupuje na API) by mělo být příjemci patrné, která fyzická osoba elektronický úkon provedla (odeslala zprávu),
- informace o identitě této fyzické osoby by měla být i potvrditelně externě uložitelná mimo IS DS pro případ ev. budoucích řízení.

Nestačí pouze binárně odlišit, zda odesilatel by "oprávněná" osoba, anebo pověřená osoba. Je třeba určit konkrétní fyzickou osobu (která jedná buď za sebe, nebo jménem právnické osoby apod.). Zejména pro případy, že dojde k nějakým právním sporům je to klíčové pro možnost určit, kdo za daný elektronický úkon (typicky odeslání dokumentu) nese osobní odpovědnost. Ne nutně pouze vůči adresátovi, ale třeba i vůči vlastní společnosti (právnické osobě apod.).

Jinak obecně je asi pravda, že se v článku představuje více nejasností než v zákonu ve skutečnosti je, ale na druhou stranu i pokud jen 20% námitek má merit, tak je dobře, že se takto odhalí. I kdyby nebyla žádná validní, tak se aspoň zjistí, co je nejasné.

Ve webovém rozhraní DS to z HTML náhledu zjistit nelze, ve formuláři zobrazeném v 602XMLFilleru je tlačítko, které umožňuje tuto informaci zobrazit. Podobně to může být implementováno ve spisových službách (v API je služba, která pro ID schránky tento údaj zjistí). Z webového rozhraní to tedy lze zjistit během 90 dní, kdy je zpráva ve schránce, pak už zbývá jen použít nějakou spisovou službu, která to umí zobrazit.

Nepodepsaný výstup té služby je jediný způsob, jak ten údaj získat, takže jej nelze uložit to mimo DS tak, abyste s tím mohl něco dokazovat.