Pokud akceptujete prepaid, trvale úvěrujete předplacenou částkou svého operátora. Pokud se dohodnete na postpaidu, úvěruje on Vás. Za běžných okolností a u běžných podniků není obvykle kredit ležící u operátora problém.
Ovšem, jen jako příklad, jiná může být situace, pokud významně využíváte cizích zdrojů neb máte málo vlastních (tedy máte úvěr), platíte úroky, současně máte problémy s cash-flow a jste přitom schopen mít vysokou obrátkovost ve využití disponibilních prostředků. Pak si celkem snadno spočtete, že půjčených 10 tis. Kč, které "umrtvíte" v kreditu u operátora, vás stojí někde mezi 1 - 2 tis. ročně, dle aktuální úrokové míry úvěru. Naopak, pokud je použijete jako provozní peníze, a pokud je dokážete například 2x za měsíc otočit, tj. nakoupit zboží, s marží prodat a zase nakoupit a prodat, což třeba u hotelu není vyloučené, tak při např. 15% míře zisku získáte za rok s využitím těchto peněz (a samozřejmě přidané hodnoty vlastní práce atd.) 24 obrátek x 1500 Kč = 36000 Kč minus úrok.... A samozřejmě, i když tu obrátkovost nemáte, tak prostě jen tím, že máte půjčeno o 10 tis. méně, ušetříte na úroku.
V hotelovém byznysu jsem mimo - ale nemůže tam být tento problém: Když chcete nechat volat hosty, tak se u malého hotelu nemůžete spolehnout na malý rozptyl výše měsíční ceny za volání. Prostě občas se ubytuje pár cizinců a zvednou běžný měsíční telefonní účet o dva řády.
Říct jim, že se jim hovor utnul, protože hotelu došel kredit je dloupé. Držet u operátora desítky/stovky tisíc kreditu "pro jistotu", že jednou za rok nebo dva to někdo během měsíce spotřebuje je taky hloupé.
Varianta, že si operátor fakturuje volání zpětně je v tomto případě vhodná. Pochopitelně s nějakým limitem např. 50% nad současnou nejvyšší fakturu. Že takový limit nebyl, je velká chyba.
Zkuste se na to podívat optikou toho, co bylo v tom hotelu nainstalováno, a nepřemýšlejte v intencích jedné přípojky do bytu penzisty :-). Šlo údajně o ústřednu s třiceti telefonními linkami (deset služebních a dvacet pokoje). Když odhlédnu od faktu, že v tomto konkrétním případě byla patrně ústředna naddimenzovaná (s podobnou kapacitou vystačí třeba nějaký lokální telefonní operátor), tak u zákazníka s takovouto komunikační potřebou mohu klidně i na hodně levném VoIP očekávat průměrnou "konzumaci" služeb mezi dvaceti až padesáti tisíci korun za měsíc. Tedy pokud nejde o firmu, která potřebuje intenzivně komunikovat pro tvorbu zisku (callcentrum a pod.). A pokud bývá hodně nepravidelný provoz, tak zajištění virtuálního kreditu (bezpečnostního limitu) na úrovni dvoj až trojnásobku běžné "provolávky" není od věci. Čili sto tisíc je docela reálných. BTW, zrovna včera jsem dostal od jednoho ze svých TSP mail, kde oznamuje zavedení limitu pro retail na úrovni dvou tisíc korun na číslo a den....
moje vlastní zkušenost je opačná. Právě zákaznícky s měsíčními účty 100 tis. a více VoIP velice zajímá, protože ušetří-li 20 až 50 % svého doasavadního hovorného, pak jejich roční úspora je mimořádná. Děláváme tzv. optimalizaci hovornýho jako bezplatnou součást dodávek pobočkových telefonních ústředen a právě u zákazníků s takovouto nebo větší hodnotou hovornýho jsem si jejich zájem o VoIP mnohokrát ověřil. Dvojnásob to platí v současné době tzv. krize.
Placení zálohami je v obchodním světě obecně málo pohodlné a nejde pouze o práci se zálohovými fakturami atp., ale o to, že si tak blokujete významné prostředky.
Můžete mít měsíc, kdy provoláte 2000 Kč, měsíc, kdy provoláte 25000 Kč. Budete chtít mít trvale složenou zálohu 30.000 Kč, když se vám těch 25.000 Kč podaří dosáhnout jen jednou za 3 roky?
Nebo složíte 5.000 Kč s tím, že třikrát do roka se na ten limit narazí a než provedete platbu operátorovi, tak budete dva dny bez telefonu?
To není pro podniky cesta. Podniky potřebují komunikaci účtovat zpětně, ale mít nastaven limit, po kterém to telefonovat přestane. V daném případě třeba 50.000 Kč. Do toho se vejdete bezpečně a v případě úspěšného útoku (jehož pravděpodobnost je malá) je to riziko, které ještě unesete.
Pro privátní osoby pak může být skutečně jednodušší používat služby s depozitem, jak kdo chce.
A možná, že byste se divil.... Ono jestli máte předem zaplatit kredit třeba 100 tis. Kč, nebo na to podepsat směnku s dostatečně precizovanou vyplňovací doložkou, a dostat ten kredit jako virtuální, to je docela rozdíl.
Na to nemá v businessu nikdo čas hlídat, zda mu někde vyprší kredit na telefonování nebo ne. Sice je možnost nějakých triggerů, ale i to je pro business málo flexibilní.
802.cz používám, ale vedle toho používám i jiného VoIP. Právě kvůli tomu, že neumí fakturovat zpětně.
S názorem na možnost vyššího rozptylu spotřeby služeb u hotelu souhlasím. S potřebou limitu také. Jak a v jaké výši se ten limit vytvoří je věc druhá. Skutečností zůstává, že limitovaná a bezpečná forma placení služeb u operátora je k dispozici, a je implicitní. Proč nebyla využita nevíme, jen se můžeme dohadovat. Podstatné je, že existovala možnost volby (třeba takové České radiokomunikace ji nedávají....). A účastník zvolil jak zvolil... Jinak, já bych situaci podniků a faktického postpaidu řešil technicky patrně stejně, jako předplacenou službu, jen s "virtuálním" kreditem (obdobně, jako to bez problémů funguje s volacími zálohami u Vodafone). Případně bych se, jako operátor, pro jistotu zajistil nedatovanou směnkou. Ovšem po bitvě je každý generál :-).
Nikde jsem se nedozvěděl, proč to ten hotel měl na fakturu zpětně, ale ne na fakturu dopředu? Bývá to tak, že se stejně každý měsíc provolá tatáž částka. Není tedy důvod, proč by to nemohlo být na kreditním systému. Ani u CallCenter, kde se provolají desetitisíce tato potřeba není. To, že někteří operátoři dovolí zákazníkům jít výrazně do mínusu je pak jejich vlastní blbost.
Ale kolik takový hotel mohl provolat za měsíc. Tisíc korun, dva tisíce? Možná o něco málo více v případě opravdu velké akce? Já beru, že účetně je asi zpětná platba výhodnější, ale z pohledu, že kreditní systém je ve VoIP standardem, tak stejně museli vynaložit úsilí na změnu. Co je k tomu tedy tak nutně vedlo?
Přiznávám, že z tohoto úhlu pohledu jsem na to nepohlížel. Je mi jasné, že vždy úvěruje někdo někoho jiného. Jen mi přišlo divné, že by ty dva tisíce měly nějaký výraznější dopad. Druhá strana mince je, jak dlouho taková firma vydrží mít takto napnutý rozpočet?
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).