Vlákno názorů k článku Nová studie hodnotí kvalitu digitálního vysílání v Ostravě od David Kříž - Anténa je všesměrová http://www.kathrein.de/en/bca/kataloge/download/99811389.pdf typ "750 10068"
-
Nebudu tady kolegy z katedry telekomunikací obhajovat, na zprávičku jsem jednoho z nich upozornil, asi se tady ozve sám. Ten MUX4 se mi také nezdá, ale protože použili jinou metodiku výpočtu pokrytí (RDK2) možná je problém tady.
Jen bych se chtěl zeptat, jestli máte nějaké konkretní informace o nekruhovém vyzařovacím diagramu Hladnova - z místních diskuzí jsem nabyl stejného dojmu (z části byl podpořen i údaji Kuby Melína a pokrytím MUX3), ale když jsem vyhrabal staré vyjádření ČRa po zhoršení signálu na Opavsku, tak se tam na http://www.digistranky.cz/dvbt/divaci/caste-dotazy/prijem-signalu-dvb-t.html píše:
"6. Na Opavsku jsou hlášeny problémy s příjmem DVB-T signálu. Čím je toto způsobeno?
Dne 29. 9. byla na ostravském vysílači Slezská Ostrava (Hladnov) měněna hlavní vysílací anténa. Nová anténa je všesměrová a tudíž se změnil vyzařovací diagram na kruhový. ..."
Existuje tedy nějaký zdroj, který by kruhový diagram Hladnova vyvracel? -
Je to tvrdé konstatování, bohužel v mnoha ohledech pravdivé. Několik zásadních výtek k dokumentu:
1. Mapy pokrytí skutečně v mnoha místech a zásadně neodpovídají realitě. Platí to zejména u Muxu 4 (cca 30% naznačeného pokrytí je nesmysl) a v menší míře i Muxů2 a 3- u těch je zjevně problém v tom, že skutečný vyzařovací diagram z Hladnova je úplně jiný, než si autoři myslejí (není všesměrový). V textu uvádějí jakýsi "korekční" faktor 10dB, neuvádějí však dostatečně jasně, jestli + nebo mínus . 10dB rozhodně není zanedbatelných.
2. Praktickým měřením bych zejména vyčetl omezení se jen na měření úrovně. V řadě případů je velmi důležitá též chybovost. V této souvislosti mi zcela chybí vyhodnocení jednofrekvenční sítě a oprávněnosti činnosti vysílače Hladnov. Nebudu napovídat - jeho instalace je jeden velký omyl a zbytečnost a kdyby se od počátku vše realizovalo na stávajícím stanovišti v Hošťálkovicích, ubylo by 90% problémů a pokrytí by zůstalo naprosto stejné. V blízkém okolí Hladnova navíc vznikají zbytečné problémy s vysokou úrovní a preechem.
3. Velice pěkná (pro laiky) je kapitola o různých variantách implementace DVB-T příjmu doma. Velkým problémem však v dnešní době je propojování různých přístrojů, z nichž některé jsou GALVANICKY spojeny s nulovacím kolíkem zásuvky elektrické sítě (všechny PC a velká spousta LCD panelů). Při vzájemném propojení nestejných zemních potenciálů (např. rozvod STA, více panelů doma, PC a panel apod.) a jen dvouvodičové elektrické síti (zatím většina bytů dříve postavených) vznikne brum, brumové pásy a zemní smyčky s vyrovnávacími proudy. Jedním z řešení je přikoupit tzv. izolátor (galvanický izolační člen) a tyto smyčky přerušit. Brum značně degraduje analogový signál a často i digitální, pokud překročí určitou mez a je druhou nejčastější příčinou zhoršeného obrazu zejména ve velkých rozvodech.
4. A na závěr. Autoři uvádějí min. a max. meze signálu, přičemž při příliš silném (údajně 70dBuV a víc) doporučují "slabší" anténu. To je samozřejmě nesmysl. Příliš silný signál, pokud dělá potíže se správně sníží útlumovým článkem, které se běžně vyrábějí jak v provedení s IEC konektory, tak s F konektory (kterými bývají již opatřeny i nové moderní UHF pásmové antény). Trochu mě mrzí, že jako případ příliš silného signálu uvádějí zejména STA (společné antény). To je samozřejmě nesmysl, zcela výjimečně lajdácký servis STA. Pravidelně udržované STA mají na zásuvkách přesně definované úrovně, které u analogu nepřekračují cca 80dBuV a u DVB-T cca 72dBuV. Jediný problém je v tom, že Ostravsko je lokalita absolutně nejvíce zatížená neustálými změnami výkonu a lokalit DVB-T vysílačů a ani ten nejlepší servis není schopen obsloužit stovky STA ihned. Pokud toto měli autoři na mysli, bylo by záhodno to uvést, v opačném případě, páni docenti, mám vztyčený prst já na Vás! Napsali jste to i z mých daní.....
