Postavit si firemní administrativu kompletně na nějaké on-line službě (tím spíš start-upu, i když například Google není o moc lepší), je velmi riskantní. Za rok nebo dva může služba skončit a podnikateli zůstanou jen oči pro pláč. V lepším případě bude mít hromadu datových dumpů, které bude muset někdo (za nemalé peníze) nalít do nějakého softwaru, aby se to dalo opět používat.
Myslim si, ze vystavovanie faktur, parovanie dokladov a skladove zasoby sa principialne tak skoro menit nebudu. Hlavne ak softver v sebe uz priamo obsahuje moznost nastavovat si rozne urovne DPH, rozne sklady, sposoby priradovania tovaru, atd, tak sa bude dat dlhe roky pouzivat bez podpory na uctovanie a samotne data v nom budu dostupne na nahliadnutie, kym bude existovat platforma, na ktorej softver bezi.
Cize ano, je to velky rozdiel.
Jenom za poslední dva roky se pokud vím měnilo (kromě sazeb DPH) zacházení s DPH u příjmů ze zahraničí, prodávající ručí za to, že kupující odvede DPH a vznikl k tomu nějaký registr. Z dobrovolných změn mne napadají třeba QR kódy na faktury a nové banky s novým API.
Pravda, pokud někdo vydává 2 jednoduché faktury za měsíc, asi se ho nic z výše uvedeného nedotkne. Pak je ale otázka, zda se dotyčný chce zabývat nastavováním úrovně DPH, nebo zda se mu nevyplatí použít službu, kde nic nemusí nastavovat a jenom ji používá. A když služba náhodou zkrachuje, bude na tom stejně, jako doteď -- bude mít v adresáři na disku hromadu faktur a k nim daňovou evidenci v Excelu.
Rozdíl vidím jenom v tom, že u firmy předpokládáte, že spíš zkrachuje, zatímco u zákonů předpokládáte, že se spíš měnit nebudou. Já bych to ze zkušenosti viděl spíš opačně...
Já bych viděl rozdíl v tom, že pro finančák musíte archivovat doklady 10 let. Když jsou data offline (a zálohovaná), tak si ty doklady vytisknu až ve chvíli, kdy je finančák bude doopravdy chtít. Když jsou data online, tak buď musím tisknout průběžně, nebo je tu riziko, že služba zavřou a ve chvíli, kdy finančák bude chtít papíry, je prostě mít nebudu (a tedy dostanu pokutu).
Když jsou data online, tisk vypadá tak, že si stáhnete PDF, a to si vytisknete. Tisknut ho ale samozřejmě nemusíte, stačí ho mít uložené. Přičemž z toho offline systému je také vhodné mít ta PDF uložená od okamžiku jejich vzniku a ne doufat, že se vám podaří za 10 let je vytisknout ve správném formátu.
Když se podívám na 10 let stará offline účta, není problém z nich dnes cokoliv vytisknout. Čili u nich opravdu není potřeba preventivně vytvářet a archivovat PDF.
U těch online systémů to ale nutné je. Pokud to mají nějak zautomatizované, tak by to asi moc nevadilo. Pokud by to ale člověk musel dělat a hlídat si ručně, tak je o dost méně práce s tím offline systémem.
Ano, tchýně z DOSovského účta bez problémů tiskne dodnes (aktuálně pod WinXP). Uznávám, že to vyžadovalo trochu laborování, ale na druhou stranu - to účto zrovna tak dobře umí "tisknout do .TXT" - je to méně pohodlné, ale jako nouzovka naprosto dostatečné i pro BFU.
T602 bych do toho netahal - jednak je off topic (do kategorie účetních programů jaxi nespadá) a jednak T602 byla už před 10 lety poněkud neaktuální. Pro jistotu ale doplním, že tchýně na T602 dodnes nedá dopustit a dodnes z ní tiskne :)
A nejpodstatnější nakonec: není nejmenší důvod u dnešních Win aplikací v budoucnu očekávat problémy s tiskem. Problémy s tiskem u DOSových aplikací měly příčinu v tom, že DOS neměl pro tisk žádné API - každá aplikace se tedy s tiskem musela poprat nějak po svém.
Win ale API pro tisk mají a není důvod, aby se měnilo nějakým zpětně nekompatibilním způsobem. Dokladem budiž to, že všechny aplikace od Win95 dál bez problémů tisknou dodnes (např. Word 95, který je stejně starý jako poslední verze zmiňované T602).
Není nejmenší důvod u dnešních Win aplikací v budoucnu očekávat problémy s tiskem. Win ale API pro tisk mají a není důvod, aby se měnilo nějakým zpětně nekompatibilním způsobem.
Úplně stejně se dá tvrdit, že u online aplikací není nejmenší důvod očekávat nějaké budoucí problémy. Vše je přece postavené na standardizovaném HTML a není důvod, aby se měnilo nějakým zpětně nekompatibilním způsobem.
Ano - v tomto ohledu o online aplikacích nijak nepochybuji. Problém vidím v tom, že když se provozovatel online aplikace rozhodne, že na ní nevydělává tolik, aby se mu vyplatilo se s ní zabývat, tak ji prostě zruší. Pokud bude slušný a nebude moc dlužit, tak bude nějaký čas dávat výtrahu a nechá uživatele svá data stáhnout. Ale klidně se může stát, že služba bez varování ze dne na den přestane fungovat - a uživatel zůstane bez svých dat.
Zkrátka u online služby je uživatel co do "životnosti dat" zcela vydán na ne/milost provozovateli aplikace - a v případě účetnictví to znamená riziko případného postihu od finančáku. Aby u mě provozovatel online účta měl dostatečnou důvěru, musí mi umožnit veškerá data si v jednoduše zpracovatelné formě automaticky/průběžně zálohovat offline (nejlépe PDF + databáze).
Shrnuto: Pokud online účto takovou synchronizaci má, tak proti němu nemám námitek. Pokud ji nemá, pak bych si to musel zajistit sám ručně - a to už je podle mě jednodušší a pohodlnější opačný postup: používat offline účto a synchronizovat/zálohovat ho "do mraků".
Jenže úplně to samé platí i pro offline aplikace. Pokud její dodavatel, máte svá data v nějakém proprietárním BLOBu na disku, a jsou vám stejně k ničemu. To, že je rozdíl mezi tím, když máte nějaké binární smetí (kterému nikdo nerozumí) u sebe na disku, a když je někde v cloudu, je jenom iluze.
Je dobré, že si lidé začínají uvědomovat, že při použití uzavřených formátů jsou vydáni na milost a nemilost poskytovateli aplikace. Ale je chyba, když to vztahují jenom na online aplikace, protože se to týká všech aplikací.
Dokud jde ten "binární bordel" spustit a z něj tisknout, tak uživatel nemá problém. A neexistuje důvod, proč by nějaká offline binárka ze dne na den měla přestat fungovat. Když programátoři zkrachují, zabijí se v autě nebo se jenom rozhodnou, že už to dál dělat nechtějí, tak se nic neděje - binárka zůstává a funguje dál stejně jako předtím.
Když se něco takového stane u webu, tak aplikace prostě přestane fungovat (být dostupná). A zásadní problém je v tom, že se to reálně může stát bez varování, aniž by uživatel měl možnost si zachránit data. Ta data, která na výzvu finančáku musí být schopen předložit i po 10 letech...
Opravdu ten rozdíl nevidíte?
Důvodů, proč nějaká binárka přestane ze dne na den fungovat, existují miliony. Např. update systému nebo systémové komponenty, aplikace chybně vyhodnotí licenci jako neplatnou, může to být klidně i záměr tvůrců aplikace. A nebo ta aplikace fungovat bude, ale až se pokusíte vytisknout tu 10 let starou sestavu, aplikace prostě sletí, protože byla za těch 10 let x-krát aktualizována a někdy se tam zavlekla chyba v práci se starými daty.
Zkusím to uvést na něčem podobném. U zálohování dat platí důležité pravidlo, že nestačí pravidelně zálohovat, ale je také nutné pravidelně testovat obnovení ze zálohy. Vaše přesvědčení, že s offline aplikací bez problémů vytvoříte třeba po 10 letech správný výstup je přesně ten přístup „pravidelně zálohujeme a modlíme se, aby zálohy nikdy nebyly potřeba“.
Tak to mě moc nepřesvědčilo:
update systému nebo systémové komponenty - není problém zkusit aplikaci v čistě naistalovaném systému a voaila, poběží (a bude to jedna z prvních věcí, kterou vyzkouší kde kdo - i garážista)
aplikace chybně vyhodnotí licenci jako neplatnou, může to být klidně i záměr tvůrců aplikace, chyba v práci se starými daty - totéž může nastat u webové aplikace => není relevantní rozdíl offline/online
Navíc všechny tyhle chyby jsou hodně vzácné - pravděpodobnost, že něco takového nastane, je tak malá, že se dle mého názoru běžnému živnostníkovi nevyplatí se tím zabývat.
Oproti tomu riziko ukončení provozu webové aplikace je dost velké - v současné době je normální, že webové aplikace rostou jako houby po dešti - a až na pár výjimek mají i stejně dlouhou životnost. Kdo ví, možná to u účetních aplikací bude jinak a přežijí prakticky všechny - ale nepřijde mi rozumné jít proti dosavadním zkušenostem a spoléhat na to. Jinými slovy: považuji za nutné mít možnost ukončení provozu online účta předem promyšlenou a ošetřenou.
považuji za nutné mít možnost ukončení provozu online účta předem promyšlenou a ošetřenou
Já považuji za nutné mít totéž promyšlené i u offline aplikace. Nemyslím si, že u online aplikace je tu nové riziko – mnohem větší závislost na dodavateli služby. Ta závislost je podle mne úplně stejná, akorát u offline aplikací si to málokdo chce připustit.
To, že teď webové aplikace vznikají a zanikají jako houby po dešti, není vlastnost online aplikací, ale nového trhu. V devadesátých letech takhle vznikaly a zanikly účetní programy. A měly přesně ty problémy, které přisuzujete online aplikacím – firmička za chvíli zjistila, že je to neuživí, a prostě to zabalili. Uživatelé sice měli data u sebe na disku, ale stejně jim to bylo k ničemu, protože je nedokázali převést do jiného formátu. Takže vzali, co měli vytištěné, a to nejnutnější předatlovali ručně do nového programu.
"Uživatelé sice měli data u sebe na disku, ale stejně jim to bylo k ničemu, protože je nedokázali převést do jiného formátu. Takže vzali, co měli vytištěné, a to nejnutnější předatlovali ručně do nového programu."
Ti chytrejsi si zaplatili nejakeho silence, ktery byl schopen a ochoten data vydoubat a zkonvertovat pro import do noveho programu. Ale reknu vam, ze lustit soubory z PCFandu se zaheslovanym programem ...
Opravdu předatlovávali ručně několik let historie? A proč?
Chápal bych, pokud přecházeli na jiný program uprostřed roku, že bylo nutné předatlovat aktuální rok. Ale historie přece klidně mohla zůstat v tom starém účtu...
Dobře, mohla být účta, která se později odmítala spustit. Jenže: offline účto takové být může, ale nemusí (a povětšinou není - aspoň já jsem se s takovým účtem nesetkal). U online účta je to jistota: jakmile to provozovatel zabalí, tak už se do účta na historii nepodívám.
A ještě zdůrazňuji, že se bavíme o dnešní situaci. Pokud se nějaké účto v devadesátých letech chovalo tak, že do historie nepouštělo, není to pro aktuální diskusi relevantní: mezi historickým offline a aktuálním online účtem si *dnes* nikdo vybírat nebude. Relevantní je, jak se chovají dnešní offline účta. A já nevím o žádném, které by po zániku vývojářů nebo vypršení licence odmítalo uživatele pustit do historických dat (a i kdyby takové bylo, tak si uživatel vybere jiné, se kterým tento problém není - je jich dost). U online účta ale na základě tohoto kritéria vyřadí *všechny* online aplikace.
Ještě pořád ten rozdíl není jasný?
Ještě dodám, že netvrdím, že offline aplikace jsou 100% bezpečné. Říkám, že rizika offline aplikací/dat jsou dobře známá a umíme je dobře ošetřit.
Oproti tomu u online aplikace je nové riziko - mnohem větší závislost na poskytovateli služby. Mně to riziko, s ohledem na povinnost 10 let archivace, přijde hodně významné.
A je ještě o to závažnější, že nevidím možnost, jak to ošetřit. Resp. je tu možnost, že se o to postará sám dodavatel služby - ale na rozdíl od offline aplikace: když to neudělá dodavatel, uživatel nemá možnost si zálohování zajistit sám...
Nutno dodat, že to, že si uživatel může každou fakturu někam ručně uložit v PDF, není řešení - to je tak max. obcházení problému. Takový neautomatizovaný postup nutně povede k chybám => riziko pokuty od finančáku moc nesníží (zato to bude dost otravné).