Vlákno názorů k článku Tajemství systému Quattron: jak se Sharpu podařilo do televizorů dostat žlutou od radioing - Jak uvedl prof. Říčný, jediným nezpochybnitelným přínosem přidání...
-
Jak uvedl prof. Říčný, jediným nezpochybnitelným přínosem přidání složkové barvy Y je 1. zvýšení počtu zobrazitelných barevných odstínů (místo 2^24 je to 2^32) a 2. rozšíření prostoru zobrazitelných barev. V TV řetězci se přenáší pouze složky R, G a B, žlutou složku Y je třeba dopočítat. Otázka je, jak, když složky R, G a B mohou přenášet barvy pouze uvnitř trojúhelníka R, G, B. Nabízí se dvě řešení:
1. Dodržet věrnost barev, tj. interpolační (nejlépe 3D) překlad barev RGB na RGBY bude generovat stejnou (téměř, máme více odstínů) barvu. Získá se pouze navýšení počtu zobrazitelných odstínů, což však může u rozsáhlejších (co do plochy na displeji) barevných přechodů potlačit "schodovitost" přechodu (to by chtělo vyzkoušet, neboť nevhodně zvolený interpolátor může zase rozmáznout ostré přechody a hrany).
2. Spolu s interpolací se provede i lineární či nelineární transpozice odstínu směrem k hranici YG a YR. Displej sice nebude zobrazovat barvy věrně vzhledem k originálu RGB (to stejně zobrazoval málokdy), ale žlutá získá na sytosti. Očekával bych, že je použito druhé parametrizované řešení, kde se jistým parametrem, modifikovatelným někde v menu TV, bude nastavovat přinejmenším míra "vykročení" barevné škály za hranici RG (Je v menu RGBY TV něco takového?). Pak by bylo možné nastavit i reprodukci odpovídající řešení 1. -
Nejen rozsah, další výhoda je o něco vyšší jas při stejném výkonu podsvícení. Dále není pravda, že se RGB nemusí dopočítávat, musí. Zaprvé většinou má dispej jiné RGB než je standard a za druhé se RGB barevný signál nepřenáší. (jedinou vyjímkou je použití jako monitoru pro PC) Zjevné řešení je využít sytější barvy na sytější barvy které jde přenést v YCbCr jak je definuje xvYCC.
-
To není žádný experiment. Právě proto že není 100% stejné, je tam značný podíl barev které normálně nejde na RGB převést, tady jde jen o standardizaci toho jak tyto barvy zobrazit. Pokud se nemýlím tak filmy pro projekci v kinech jsou vytvářené se širším gamutem, dokonce to umí i některé běžně dostupné videokamery. Je to tedy v podstatě otázka rozhodnutí to využít, je to nesrovnatelně snažší než například nikým nezpochybňované 3D.
-
např.
Sony HDR-HC9
JVC EVERIO GZ-HM335
Jen příklady, je jich spousta. Jak říkám podpora formátu je v podstatě triviální, jen se trochu upraví přepočet barev, podpora by šla přidat nejspíš i úpravou firmware. Není žádný důvod to nepodporovat. Formát je zpětně kompatibilní a cokoliv co má gamut širší než sRGB (většina i domácích přístrojů) to využije. Dokonce díky tomu, že využívá jen "slepé" bity u YCbCr to nemusí podporovat ani nic mezitím co nepřevádí nebo neupravuje barvy, pokud bude zobrazovač bez ohledu na signalizaci zobrazovat obraz jako xvYCC.
Bohužel většina takyodborníků a "znalců" vůbec nechápe princip YCbCr a tedy ani nemůže chápat jak by se tam daly přidat další barvy a šíří na diskuzních fórech bludy o tom, že je na to zapotřebí 10bitový záznam a pod. Není. Je to jen využítí té téměř poloviny hodnot která u YCbCr není využitá.
