Vlákno názorů k článku Terestrický set-top-box je na ústupu ve prospěch satelitu od anonym - No jestli vydrzi tech 60000 hodin, tak me...

No jestli vydrzi tech 60000 hodin, tak me pri dejme tomu 4 hodinach denne vydrzi nejakych 40 roku. To mi malo neprijde... ;-)

Fíha ..... LCD vydrží tak málo? Ještě že mám zatím tu kvalitní 100Hz CRT :-))))

Pokud si kupujete notebooky pochybných značek jako MSI,UMAX,Acer a jiní jakoby výrobci notebooků tak lze hovořit o pravdě.
Pořádně vyrobené notebooky však mají alespoň hořčíkovou kostru na kterou je board přimontován. A koukal jsem že například IBM/Lenova se stále po převzetí číňany staví víceméně na modulární bázi, takže není při sebemenší závadě většinou třeba vyhazovat celý board. Servisní manuály možno stáhnout. Žádné reverzní šrouby a zrádná kurvítka. Měnil jsem takhle CPU a desku s grafikou. Bez problémů.
Mimochodem mám tu starý 770ZX z dob mých studií a po repasi článků baterie(výměna původních sony za sanyo) stálé sviští.
Delly jsou taky dobrá značka, ale krapet drahé. Nicméně jako jedny z mála mají pořád RS232.

Pro kosmická zařízení se používá jiná kategorie baterií. Pro dlouhodobou životnost se používají radioizotopové zdroje(v podstatě minireaktor s termočlánkem) a dále kvůli poškozování solářních panelů nabitými částicemi se tyto také předdimenzová

Mozna by stalo za pripomenuti ze na bezne opotrebeni baterie se nevztahuje dvouleta zarucni doba. Ta se vztahuje jen na jeji poskozeni - prehrati, spaleni obvodu, poskozeni notebooku baterii... Firmy k tomu pristupuji ruzne - co vim tak treba Acer bere nefunkci (ztrata kapacity) baterie po pul roce pouzivani za bezne opotrebeni, kazdopadne snad zadna firma vam nevyreklamuje baterii vice nez 1 rok starou...

A da vam nekdo zaruku na CRT 25 let? ;-) Ja tvrdim ze jsou co se tyce zivotnosti obe technologie srovnatelne, a rozhodne bych nevyzdvihoval zivotnost CRT. To ze vam to odejde po dvou letech zaruky se muze stat u cehokoliv...

Jj, napsal jsem to špatně .... vím, sorry.

NiCd ;-)

Jinak do dna se taky nevybíjely, to je jen dojem uživatele, protože mu umřel mobil. To se vybily jen do nejnižšího napětí při kterém jsou schopny bez následků dodat určitý proud. Nechci teď kecat ale myslím že nominál byl 5,5V a nesmělo to jít pod 4,5V, ale jist si nejsem. Jen vím že tam byl dost malý rozdíl mezi max a min napětím. Ale ono to zas na druhou stranu to maximální napětí drželo dlouho. Na rozdíl od Li-Ion, které rychle spadnou na určitou hodnotu, na mobilu třeba polovinu čárek, a pak tam setrvají delší dobu. Prostě je to věda :-)

Záruka rozhodně ne.

No .... tak levná značka Acer šmejd je, řekněme si to na rovinu. Reklamace a závady velmi časté u této značky. Raději bych šáhnul po jiné značce z Číny :-))) (alespoň Asus či MSI)

Jinak s tou baterií teda nevím co má ten tvůj kámoš za problém. Nějaké přepínání nebo vydělávání baterie z Notebooku rozhodně nehrozí. U baterie typu LiOn či LiPol dobíjení nevadí a pamět'ovým efektem netrpí - to je dobré vědět ;-) A je jedno, zda je tato baterie v mobilu, Notebooku či jiném zařízení. Nejhůře na tom byly nabíjecí baterie (akumulátory) Cadmiové - NiCa, ty se opravdu musely vždy nabíjet bez přerušení a vybíjet vždy úplně do dna - jinak brzy odešly pokud se tento režim nedodržoval.


Jinak co má kámoš za baterii zjistíš snadno, otevřeš kryt baterií a podíváš se na ní. Je to na ní jistě napsáno co je to za typ.

Sorry že chytám za slovo a asi vytrhuju z kontextu...
Elyty už nejsou co bývaly? Hehe možná nejsou - ale v pozitivním slova smyslu :-)

Konkrétně v počítačové branži se někdy kolem roku 2003-4 nakumulovaly dva nepříznivé faktory:
1) procesory se hnaly za výkonem bez ohledu na spotřebu a topný výkon, viz P4 Netburst 90nm okolo 3 GHz a výš, které měly TDP okolo 100W a fakt topily jako kráva.
2) do VRM (snižující spínaný zdroj napájení pro procesor) se osazovaly elyty sice low-esr, ale dosud klasické konstrukce s "tekutým" elektrolytem (a navíc obvykle levnější čínské modely). Poslední cca rok zpátky vidím poměrně dost desek s vyschlými často viditelně nafouklými nebo vyteklými elyty. Stačí vyměnit elyty a deska většinou jede dál.

Od té doby dostali výrobci rozum, pro normální použití se dá koupit procesor s nepatrně nižším taktem a výpočetním výkonem, zato s razantně nižším příkonem a cenou. Pokud není člověk gamer, kterému je v dětském pokoji na okrajích topné sezóny zima na nohy, tak to bohatě stačí. A pokud se týče elytů, začaly se hromadně používat kondíky s "pevným elektrolytem na bázi pevného polymeru". Namísto 10-12 starých vysokých koďanů v plastovém rukávu teď vidíte okolo procesoru třeba jenom 3-4 prcky v nízkých hliníkových kalíškách.
Ten prcek má oproti dřívějšku sice třeba poloviční kapacitu, a nižší jmenovité napětí (k čemu 6.3V, když na něm reálně není víc než 2.5V, spíš třeba jenom 1.5V) ale o tu kapacitu tolik nejde - hlavně má třeba 2x/3x vyšší povolený proud (souvisí s nižším ekvivalentním sériovým odporem ESR). A navíc nevysychá. Je fakt, že i polymerový koďan stárne - ovšem ne 5 let, ale údajně třeba 25.
Zároveň dále zrychlují spínací frekvence regulátorů a množí se počet "fází" (paralelních větví regulátoru).
Nejznámějším výrobcem "polymerových" kondíků je firma Nippon Chemicon. Vedle známého hliníkového kalíšku jsou některé menší varianty k dispozici i v placatém černém SMD pouzdru...
http://www.chemi-con.co.jp/e/catalog/pdf/al-e/al-all-e1001j-090901.pdf
Mrkněte se na rodiny PS, PSA, PSC. Plus ještě tohle:
http://www.chemi-con.co.jp/e/catalog/proadlizer.html

Škoda, že se nedají koupit běžně v kamenném krámě po jednotlivých kusech (což v našich končinách není nic nového pod sluncem). Pokud jste počítačový servis a stojí Vám za to opravovat motherboardy, tak 100/200/500 ks minimální objednací množství není velký problém :-) Prostá výměna starých elytů za polymerové ve stávajícím obvodu není obecně úplně bez problému, protože regulátor se s novými elyty může rozkmitat - ale často to jde.

Pokud výrobci displejů, spotřební elektroniky apod. dál používají klasické vysychavé elyty, činí tak jedině s ohledem na naprostou minimalizaci ceny (odření zákazníka).

Souhlas. NiCd a NiMh bylo třeba cyklovat, aby něco vydržely (kvůli paměťovému jevu) - a stejně to byl rok, maximálně dva. Zato LiIonku když držíte převážně pořád nabitou, tak udrží kapacitu údajně třeba čtyři-pět let. Tou dobou je notebook nepoužitelný z jiných důvodů - kvůli mechanickému opotřebení, vyschlým elytům, vadnoucím letovaným spojům (přijde první dobře mířený studeňák a je konec) a morální zastaralosti.

Nejen že LiIonkám vadí over-discharge, ale dokonce údajně každý vybíjecí cyklus (přestože se zastaví dostatečně včas nad "end of discharge voltage") ukrojí baterce ždibínek životnosti. Čili když LiIonku zbytečně necyklujete, prodloužíte jí životnost.

Slyšel jsem hlod, že kosmická zařízení, stavěná na dlouhá léta provozu, mají v porovnání se spotřební elektronikou baterie dost předimenzované - aby byl provozní vybíjecí proud v porovnání s kapacitou relativně malý, a především aby se prakticky nikdy nemusely vybíjet pod 80% plného nabití. Pak vydrží opravdu dlouho.

Asi nemáte vlastní zkušenost s provozováním notebooku. Běžný NB má samozřejmě nabíjecí automatiku, kdy při zapnutém NB je jeho baterie dobíjena jen v případě poklesu jejího napětí. Můj NB např. hlásí, že baterie je nabita na 95% a proto se nedobíjí. Až při dalším poklesu se zapne dobíjení, až do hodnoty 100%. Uživatel proto nemusí sledovat provoz NB, přemýšlet o tom, zda má mít spuštěný NB jen ze sítě, zda je baterie dostatečně nabitá a nehrozí ani to, že při jeho uživatelském omylu si vypne NB uprostřed provozu natvrdo přepínačem. Tento způsob ovládání nesvědčí ani NB, ani SW a datům v něm provozovaných. U těchto technologií inteligentní automatika bohatě nahrazuje inteligenci uživatele.
Pokud ale budete provozovat svůj NB výhradně stacionárně, nemusíte se o jeho baterii vůbec starat. Kdy tedy byste použil přepínač pro změnu režimu napájení? Měl byste zaručeno, že vlivem sebevybíjení by nebyla po čase tato baterie vybitá a v případě potřeby nepoužitelná?

Tak ať reklamuje notebook nebo akumulátor. Toto je nesmysl. Li-ion akumulátorům nevadí permanentní dobíjení. Navíc dobíjecí obvody to regulují. Osobně mám notebook na zdroji skoro pořád asi 4 roky (asi 90 procent času, z akku jel zbylých 10 procent) a pokles kapacity akumulátoru je minimální, když ho někdy používám mimo zdroj. Jestli mu tohle udělalo za půl roku, tak ať jde reklamovat.
Nebojte, ti co to kontsruují to dělají blbuvzdorné resp. blondýno-vzdorné, takže v dnešní době řešit akumulátory, jako se to třeba prožívalo u mobilu 10 let dozadu, když byly ještě NiMH, to už dnes není třeba. Tehdy jak každý řešil, jestli vybije akku do minima, aby nedobíjel třeba v polovičce kapacity :-)

Zajímavá potřeba. A to proč?
Baterie v "notebuku" má životnost zhruba stejnou, ať je nabitá či nenabitá a vyhazuje se spíše pro ztrátu kapacity. Takto ji udržujete v stavu plného nabití a možnosti provozu (byť jen) v případě výpadku sítě.
Zde diskutovaná životnost se spíše týká elektronických prvků, jejichž velkým nepřítelem je teplo. A elektrolytické kondenzátory už nejsou to co bývalo, navíc není zájmem výrobců tvořit dlouhoživotnostní zařízení pro komerci (a mít pro ně dlouhá léta náhradní díly).
Vraťme se k notebooku, pro nezkrácení životnosti si dávejte pozor na nezakrytí spodních větracích otvorů, tedy NB nepokládat na deku, peřinu ap.

Vytahnes baterii, pripojis adapter a zapnes notebook? Naco prepinac. Vetsina notebooku takhle normalne bude fungovat...

Měla by to být udajně životnost podsvícení.U LED technologie je uváděno sto tisíc hodin.Tedy pokud se týká LCD.

60 tisíc hodin je pro náročnější diváky, kteří mají svou telku zapnutou skoro celý den, přeci jen málo oproti životnosti CRT starších televizorů. Ty vydrží fungovat bezproblémů i 25 let. To u LCD a Plasmových TV tedy rozhodně nehrozí (těmto dávám max.10 let života)

"Jelikož se tyto starší televizory vyráběly min.na dvojnásobnou životnost oproti současně vyráběným plochým televizorům" Mi teda 60000 hodin LCD televizi neprijde jako nizsi zivotnost oproti CRT televizim...