Na akčních hrách a filmech není samo o sobě moc špatného, jenže problém je trochu jinde.
Pokud dítě a později puboš tráví naprostou většinu času výhradně tímto typem zábavy, postrádá zpětnou vazbu. Když jsme jako děti rozbili někomu okno nebo vyvedli jinou klukovinu, dostali jsme na zadek - a to buď rovnou od poškozeného nebo později od rodičů (a někdy od obou). Takže příště jsme si dali většího bacha a buď jsme takovou blbost nedělali, nebo radši rychleji zdrhali.
Dnešním dětem tenhle svět chybí. Hrozně jim chybí čas, kdy jsou sami ve své partě venku, stanovují si vlastní pravidla, sami si pak nesou následky svých her a dospělý do tohoto světa vstupuje až tehdy, když dětská hra přesáhne určitou míru (třeba to rozbité okno).
Chyba je rozhodně v rodičích (nikoli ve společnosti, ale zcela konkrétních rodičích), kteří své potomky až příliš ochraňují (a nedivím se, sám mám jediné dítě a vím, jak moc se bojím, že by se mu něco stalo). jak často dnes vidíte děti samotné venku? Za nás (70.-80. léta - není to tedy tak dávno, pouze jedna generace) to bylo běžné už u předškoláků, kteří byli pochopitelně se staršími dětmi, ale většinou nejstarší v takové malé partě byl třeba desetiletý. Pochopitelně jsme se občas slezli u někoho doma a obdivovali jeho novou TV hru či dokonce "atáro z rajchu". Ovšem taková zábava nám vydržela maximálně pár dní a pak jsme radši zase lezli po stavbě sousedního sídliště, vyráželi jsme do parku atd. No a dnes? Dnes je představa, že samotné dítě venku je "dítě ulice" a tedy zanedbíní péče a pokud lidi potkají partu pěti kluků, už se bojí, že to jsou kriminálníci. Děti sedí buď doma nebo jsou na různých kroužcích, kam je přihlásili ambiciózní rodiče a kde jim život organizují dospělí.
Takže opravdu nejde ani o hry, ale ani o nedostatek vzdělávání (vysedávání před TV při sledování dokumentu), problém je, že děti nemají možnost si zkusit v reálném světě vyzkoušet samostatnost a střet s realitou už od raného věku.
Samozřejmě. Je tam zpětná vazba - když dám do huby někomu já, může dát i on mě. Když si na někoho budu dovolovat, musím nést následky.
Po ulici se toulá spousta frajírků (obvykle tak 10 - 15 let), kteří si dovolí na každého a ve slovní přestřelce budou mít dostatek sebevědomí i proti výrazně staršímu člověku. Ale jen do té doby, než se proti tomu někdo ohradí fyzicky - něco takovýho z diskusí na netu neznají.
Mám pár takových zkušenosti - stačilo po nich jen sáhnout a bylo jim do breku.
JJ, ti mladí jsou strašní. Místo aby celé večery "vzdělávali" v hospodě či za hospodou s flaškou Sklepmistra jak jsme to dělali my, raději se brouzdají po internetu či hrají počítačové hry :-)
co je zle na pozerani akcnych filmov a hrani strielaciek? myslim ze je to daleko neskodnejsie ako santenie vonku a rozbijanie okien, vykolajovanie vlakov a pod. + to hranie zlepsuje reflexy
ale inak suhlasim ze mi pride terajsia generacia hlupejsia ako travi viac casu bezduchou zabavou a menej vzdelavanim, aj ked treba zase uznat ze medzi mladymi su dokumentarne kanaly v TV pomerne popularne
Jsem generace tvrdě zasažená všemy typy her, včetnš stříleček. Virtuálně jsem skosil tisíce potvor i lidí, ale mé okolí by nikdy neřeklo, že nemám humanitní jádro. Prostě vím co je zkutečnost a co zkutečnost není a ventilovat frustraci a zlobu (kterou má každý z nás) ve virtuálním světě je mnohem lepší, než si ji vybíjet v tom nevirtuálním.
Máte docela pravdu, ale to jen dokazuje, že nejdůležitější je rodina a prostředí a ne hry samotné :-). Prostě normální prostředí a rodina vychová i z herního šílence mého typu (a že se dovedu třeba u HalfLife2 zaseknout i na celý den v kuse) normálního člověka.
Jo, pozitivne.
Ja jsem nepsal o cele mlade generaci,
ani o vsech strileckach.
Ja jsem psal cca o jedne desetine,
ktera je temi strileckami odkojena,
a na kterou maji, podle meho nazoru, velmi negativni vliv.
Podivejte, zkusim vysvetlit rozdil.
Vemte si Vinetoua nebo Sedm statecnych
(a koneckoncu i Bonda).
To byly take strilecky, ale KULTIVOVANE.
A ja tedka, pokud si zapnu vecer TV,
tak mohu prepinat z jednoho kanalu na druhy,
a nepoznam rozdil, jakoby vsude bezel jeden aten samy film
(bum, bac, bouracka, a zase bum, bac, bouracka...).
Jeden můj kamarád se ve World of Warcraft naučil velice dobře anglicky. Šel do zahraniční guildy a musel (a hlavně chtěl) si pokecat, takže se zlepšoval velice rychle.
Ale, co si budeme povídat, ideální je pobyt v zahraničí. Pokud mu je více než 18 let, šup s ním na prázdniny do USA a vybrat si místo kde je tolik Čechů jako marťanů :-)
"Hrozně jim chybí čas, kdy jsou sami ve své partě venku, stanovují si vlastní pravidla, sami si pak nesou následky svých her a dospělý do tohoto světa vstupuje až tehdy, když dětská hra přesáhne určitou míru (třeba to rozbité okno)."
- výborně řečeno, podepisuju - odpovědnosti se člověk naučí jen tak, že ji má, představa že po 20ti letech v ultrabezpečném prostředí bez hrozeb a výzev vyroste z dítěte rozumný dospělý člověk je naprosto zcestná, evropské školství fail...
No presne, v tom je problem.
Misto aby se poctive opijeli,
pripadne se tu a tam v hospode poprali,
tak se venuji strileckam v TV ci na Netu.
Pak nemaji byt zkazeni...
Jenže vy pravděpodobně patříte do té poměrně malé inteligentnější části, která vyrostla v podnětném prostředí.
Většina vašich vrstevníků je na tom daleko hůře a blbost mezi nimi jenom kvete...až do té míry, že z toho jde strach.
Taky jsem měla dlouho názor o škodlivosti PC a stříleček. Ale o víkendu jsem koukala synovi přes rameno. A došlo mi, že je nucen číst v angličtině (celá hra je v AJ), běžně používat překladač (spoluhráči jsou od Polska až po Francii), plánovat (finance na zbroj ...:) a navíc využívat pokročilé funkce vyhledávačů (diskuse a manuály jsou totálně nepřehledné).
Takže přestávám být zarytý odpůrce!
Vidíte a já mám pocit přesně opačný. Kolik dnešních patnáctiletých je schopných stáhnout králíka a vykuchat slepici?
Naopak mám pocit, že některé děti snad nikdy neviděly skutěčnou (zvířecí) krev, nejsou schopny pochopit, že je normální, že jsou zvířata porážena pro maso - a stávají se z nich protestvegetariání, nebo na druhou strnu MekStrávníci.
Tedy že díky hraní her naopak stácejí schopnost "zabít".
ale houby, mládež která vyrůstala na přelomu 18 a 19 století také nehrála Doom nebo Fear a později se u SS nechovali zrovna jako skautíci, stejně tak dozorci v ruských (českých) koncentračních táborech také v mládí moc nepařili střílečky a panečku jaké ty byly svině...
Je to blbý, ale nic, ono se to časem srovná samo. Odroste jedna dvě generace a je klidně možné, že už rodiče zase nechají děti více vyrůstat samostatně, protože budou méně řešit, jestli na děti nehrozí další nebezpečí, protože sami o nebezpečí nebudou mít představu.
A nebo pesimistická vize - převálcuje nás jiná kultura a budou úplně jiné starosti.
Dobry den,
mam dosti odlisny nazor, nez pan Bednar.
Vtip neni v cele generaci a celych mediich.
Vtip je v casti mlade generace a kvalite medii.
Strucne receno:
Cast mlade generace je odchovana akcnimi filmy a strileckami ve hrach. Tato cast je o hodne vetsi, nez tomu bylo driv.
A tato cast si v sobe proste nenese humanitni jadro,
pro ni ublizit clovekovi je naproso bezne, virtual ci dokonce cool. Muj odhad je, ze takto postizena je cca jedna desetina mlade generace, mozna o trosku vic. Ale ta nenavist v nich, ta je hrozna...
Druha poznamka je casova.
Je fakt, ze rodice maji za kapitalizmu mene casu na deti,
nez tomu bylo za sociku.
Vetsinu jejich casu a energie spotrebovava "honba" za penezi.
At jiz se jedna o tunelare apod., kteri nemaji nikdy dost,
ci o normalne pracujici, kteri se museji hodne ohanet.
No a deti se tedy ten cas "nejak vyplni".
A cast te vyplne je proste spatna.