Názdarek. A v tomhle období to bude se ztraceným dětským divákem vůbec horší, venku nám skončila zima a Mama Příroda rovnou najíždí na léto. Já už jsem celý víkend trávil na zahradě (pracovně) + ráno a večer špacírek. Jsme u lesa, tak si užíváme, že sníh už je z velké na ústupu. Na zahradách a v obytných částech už vůbec, v lese zatím pouze ve spodních částech, ale i tak můžeš klíďo hoďku a půl brouzdat lesíkem a příjdeš už suchej. Jinak k těm animáčům. Docela se bavím, když si dáváme o víkendu ranní kavíčku v kuchyni, kde máme telku jen s dvb-t (tady nějákých 20 programů) a můžeš to ráno nechat puštěný maximálně tak na ČT24 nebo na ČT2, jinak všude neběží nic jiného než nějáké japonské robokočkopejskomyši a podobný zmetci, pokud teda nechceš sledovat půlhodinové teleshoppingy, které jsou na zbytku kanálů. Takže děsběs. :-)
Čaves. Ale v sobotu ráno taký naušničkový Horst či Dr. Lenin je riadna nášľapná mína do nového dňa :) Ináč máš pravdu ani tie japonské animáky už nie sú to čo bývavali. Za mojich mladých čias sme pozerávali na ČST na slovenskom okruhu Včielku Maju, Nilsa Holgersona či Čarodejníka z krajiny Oz alebo Kocúra v čižmách. Veď aj tieto veci vznikali v krajine vychádzajúceho slnka :)
:-)) Tak tak. Čaroděje ze Země o2 jsem miloval. :-) Vzpomínáš ještě na Posledního Jednorožce? Dodnes si pouštím moji oblíbenou skupinu America a titulní song právě z Posledního Jednorožce překvapivě s názvem The Last Unicorn. Když si u těch nášlapných, tak si mi připoměl, že bych mohl od včerejška dojíst rajskou. Takže pokud půjdeš také obědvat, tak dobrou chuť přeju.
No áno spomienky na mladosť. Ja som našiel toho Čarodejníka z krajiny OZ len tá kvalita na dnešné pomery nie je ono, ale je tam aspoň pôvodný dabing ako si ho pamätám z ČST. Na českom okruhu určite išiel v češtine.
http://www.youtube.com/watch?v=Qzkhecy6yQQ
Já jsem si zvykl pustit vždy k rannímu kavču ČT24 a od té doby, co se tam pravidelně objevuje Alex Nosková a Veronika Kubíčková, tak to není děsběs ani náhodou. :-) Ani při následné procházce se mi z hlavy ne a ne dostat ty boží tvary Sašiných koziček. Ale vážně: To, že si člověk zvykl k snídani a kavču tu televizi tak nějak pravidělně vůbec zapínat asi děsběs opravdu je. Myslím, že s tímto "zlozvykem" už se jentak nerozloučím.