Vlákno názorů k článku Učitele si žák může vychutnat i jinak, než připínáčkem na židli od iwtu - Áno, všeobecný prehľad je k ničomu, ak je...
-
Flasi (neregistrovaný)
Tak v první řadě byl král. Ten měl nějakou družinu a nějaké stálé vojáky. A potom měl vazaly - jiné šlechtice, kteří byli zavázáni po jeho boku na rozkaz bojovat. A podle toho, jak byl šlechtic významný, kolik měl od krále půdy, tak tolik vojáků musel postavit.
10 vojáků, že měl významný šlechtic? To tak možná 10hlavou družinu jiných šlechticů. Stálých vojáků minimálně desítky až stovky. Navíc před každým tažením se ad-hoc staví vojsko třeba i z prostého lidu, aby si to válčení taky užil a aby měli rytíři na koních do čeho sekat :-)
Bitvy, které vedl panovník měli minimálně tisíce až desetitisíce účastníků.
Ty významné bitvy o kterých se učíme, tam byly snad vždy desetitisíce účastníků na každé straně.Pokud by došlo k bitvě několika málo tisíc jezdců a deseti tisíc pěšáků (řekněme málo významná královská bitva, která ja na hranici toho, co se v dějepisu učí), tak hlavně kvůli té jízdě by střetnutí se 100 000 neozbrojenými (resp. čepicemi ozbrojenými) odboráři dopadlo zcela jednoznačně ve prospěch krále :-)
10 vs. 10 ozbrojenců - to mohla být tak šarvátka mezi dvěma rytíři, co se nudili a rozhodli se, že si navzájem vyhlásí válku. Rozhodně nic, co by se probíralo v dějepise.
-
Pavel (neregistrovaný)
No, shodou okolností jsem nedávno četl, jak vypadaly ozbrojené síly ve středověku. Jeden šlechtic, pokud už byl hodně významný, měl kohortu asi deseti vojáků. Takže v nějakých lokálních bitvách bylo na každé straně kolem deseti ozbrojenců, pokud utvořili nějaké koalice, tak několik desítek. Pokud museli do války na příkaz panovníka, tak šli s částí těch vojáků (někdo musel hlídat hrad). Takže panovník měl vojsko několika set vojáku. Když jich bylo tisíc, tak to už byly bitvy, o kterých se učí.
Takže naši odboráři by je čepicemi klidně umlátili.
-
Flasi (neregistrovaný)
A co vám bránilo se zeptat, kolik lidí tam tak bojovalo? Učitelka by to nejspíš nevěděla, ale do příště by vám to jistě zjistila. A ještě byla potěšena, že má někdo nějaký zájem.
A klidně buďte konkrétní o jakou bitvu by se tak mělo jednat. Umlátit čepicema - to chce převahu tak 100 až 1000 ku 1. Na Václaváku bylo odhadem 100 000 lidí, takže máte na mysli nějakou bitvu, kde bojovalo tak 100 až 1000 lidí celkem.
Tak neříkám, že takové akce nebyly, ale pokud se o nich ve škole učí, tak asi proto, že byly něčím velmi důležité.Je jasné, že za neznalost takové bitvy může být někomu snížena známka ze zkoušení/písemky o stupeň. Ale rovnou pětka? To jsem fakt napnutý o jakou bitvu se mělo jednat. :-)
Mohlo se třeba jednat o vyvraždění Slavníkovců. To se událo v době, kdy slavníkovské vojsko bylo v poli, takže tam počet opravdu bojujících vojáků nemusel překročit tisícovku - ale to je zrovna věc, která byla klíčová pro vývoj českého státu, takže je logické, že se v dějepise probírá.
-
dino (neregistrovaný)
No, u druhé světové války budiž, ale když si vezmu dávnější historii, vždy mi ve škole chyběla informace, o kolika lidech se vlastně bavíme. Ono by možná vyznělo poněkud směšně, že pak někdo dostane pětku za to, že neví nic o "bitvě", která se odehrála před tisíci lety a účinkovalo v ní tolik vojáků, že by je účastníci poslední demonstrace na Václavském náměstí dost možná byli schopni všechny umlátit čepicemi.
-
eee (neregistrovaný)
LOL, pokud si to myslis, malo jsi se ucil. Krom toho v takovem pripade dejiny muzes shrnout do jedne vyukove hodiny, kde se pouze letmo zminis, ze v dejinach lidstva probihaly valky. Ja se ale domnivam, ze je dobre vedet kdo s kym a proc a nejenom ve valkach. Bez toho se nelze dobre orientovat v dnesnim svete.
-
Flasi (neregistrovaný)
Takže ke 2. světové války máme, milé děti, takto fakta:
- proběhla
- a umírali v ní neviní a šlo a moc a o majetek, jako v každé jiné válce.
Od příště vás na to budu vyvolávat a pak si napíšeme písemku. Jenom už nebudou skupiny A, B a C, ale jenom A a B, protože pro skupinu C už bych žádnou otázku nevytvořil.
Konec hodiny a neběhejte na chodbách, když se dívám. -
Flasi (neregistrovaný)
Tak běžte po ulici a nahlas volejte Heil Hitler. Adolf už je mrtvý, tak na tom moc nesejde.
Mimochodem, co jsou fakta? Je fakt, že 2. světovou válku začal Hitler? Nebo je fakt, že nevíme, kdo ji začal, protože to možná taky byli Poláci - sabotéři útokem na Gliwice?
Nebo ten propagandistický dodatek, že to byli opravdu Němci by se učit mohl?
Fakt je, že Hitler nechal zplynovat cca 5-6 mil. židů, nebo fakt je, že to nevíme, protože někdo tvrdí, že se to nestalo? Propagandistický dodatek, že zabít cca 5-6 mil. židů nebylo úplně hezké, by se učit mohl? Nebo to už jde za fakta? -
„informace si každý může najít sám na internetu“
Přičemž 90 % informací na internetu není zcela čistých ani objektivních. Najít čisté a pravdivé informace je na internetu sakra těžké, ve skutečnosti pochybuji, zda vůbec na internetu jsou.
xxx
„To nás nikdy nenapadlo, protože informace a znalosti byly za nás vzácný statek“
20: století byl zajímavý vývoj. Čisté informace se nabízely v zásadě každému kdo o to stál.
Pak se objevilo snadné masové předávání informací, především (ale nejenom) internet. A stalo se co se stát muselo, informací ve smyslu bitů je čím dál více, skutečných informací (ve smyslu použitelných a pravdivých) je čím dál méně.
Procento informací k něčemu vzhledem k celkovému objemu „informací“ stále klesá. Myslím, že i dnes jsou informace velmi vzácný statek a čím dál vzácnější. Informačního šumu, hluku, emisí je čím dál více.
Historie se vrací po spirále zpátky. Kdo nemá určité základy v teorii či znalostech a nemá na čem stavět, stejně z toho šumu na internetu či jinde mnoho nezíská. A spousta faktických chyb či manipulací je i na wikipedii, především české.
Internet je velmi unavující zdroj informací, kde musíte hledat jehly v kupách sena. Ale pravda, některé základní informace, velmi rozředěné a neuspořádané, na internetu jsou. V oblasti střední a vysoké odbornosti pak na internetu je skoro nula.
xxx
„ …kdy se věci učíme za pochodu od známých a tentokrát už znalost aplikace informací se zase stává vzácným statkem“
Viz mé předchozí odstavce. Informace jsou, ale jenom pro Ty, kdo už mají základy a něco ví. Vrací se tak doba „zasvěcenců“, tedy těch, kteří mají už na čem budovat a dokáží rozpoznat balast (kterého je tak 99,99 %) od informací.
xxx
“Lidí s vlastním názorem valem ubývá.“
Nemocí této doby je černobílost. Všiml jsem si, že řada lidí, když před 20 lety zjistila, že mají odlišné názory, tak si ho řekli, řekli si argumenty a tím to končilo.
Dnes když někdo zjistí, že máte jiný názor, pak se mu v mozku něco přepne a máte pocit, že jeho životním úkolem je za každou cenu, s urputností fanatika, vás přesvědčit o svém názoru. Pokud se mu to nepovede, jste blbec, zatratí vás a nemá smysl s vámi ztrácet čas.
-
„Pokud vám faktografie literatury a dějepisu pomáhá v běžném životě, tak buď,
a) žijete život, který se značně liší od života drtivé většině populace, nebo
b) vaše znalosti literatury a dějepisu zdaleka nekončí znalostí faktografie.“Obojí platí.
„Ale opravdu nechápu, jak by mi pomohlo, kdybych měl jenom tu faktografii.“
Díky faktografii mám určitý přehled, který mi umožňuje si konkrétní informace podle zájmu dozjistit a konkrétní knihy přečíst. Pokud bych nevěděl, že existují, nejspíš by mě nikdy nenapadlo je číst.
A předpokládám, že faktografií je myšleno právě to, jaká díla si dodnes zachovala slávu, kdo byli jejich autory, jaké skupiny autorů měly nějaké společné rysy apod.
-
„No dneska žádná. Za časů mé babičky to byl předmět "základy zbožíznalectví" a učil se už na měšťance“
Tak nepředpokládám, že by toto mělo nějakou souvislost s univerzitním vzděláním.
„V matematice se zase učili postup výpočtu daní a jiné praktické záležitosti.“
Tak, není to matematika :). Ale dalo by se to probrat v rámci praktických příkladů. Ale pozor na to, spočítat odvody třeba zaměstnance není žádná sranda. Neumí to skoro nikdo. A neumí to správně jediná mzdová kalkulačka, kterou jsem na netu našel. Dávají špatné výsledky pro nízké a vysoké mzdy.
-
Mareš (neregistrovaný)
No dneska žádná. Za časů mé babičky to byl předmět "základy zbožíznalectví" a učil se už na měšťance. V matematice se zase učili postup výpočtu daní a jiné praktické záležitosti.
Kdežto dneska se děti ve škole pořádně naučí akorát to, že že všechny kultury jsou rovnocenné, jen ta naše je podřadná. :-P
-
Flasi (neregistrovaný)
Pokud vám faktografie literatury a dějepisu pomáhá v běžném životě, tak buď,
a) žijete život, který se značně liší od života drtivé většině populace, nebo
b) vaše znalosti literatury a dějepisu zdaleka nekončí znalostí faktografie.Já osobně se považuji za člověka ze skupiny b), tak chápu, že to někdy v běžném životě pomůže. Ale opravdu nechápu, jak by mi pomohlo, kdybych měl jenom tu faktografii. A to je ten problém, že hodně žáků a studentů proplouvá školou (za tiché tolerance učitelů) právě jenom na té faktografii.
-
Mareš (neregistrovaný)
No a to je ono: KDO tohleto zná, kromě učitelů dějepisu a zažraných specialistů na to které historické období? Nikdo. A přesto se to ti chudáci žáci musí učit, aby to ještě před maturitou bez okolků zapomněli. Nebylo by snazší a smysluplnější takové nesmysly prostě vypustit, vykašlat se na data a rodokmeny a soustředit se raději na souvislosti a příčiny dějinných událostí?
K čemu je platné, že má žák nabiflováno "Zlatá bula sicilská - 26. září 1212", když si z toho odnese akorát "He he he, zlatá boule, he he he", zcela nedotčen povědomím o tom, co to vlastně bylo, k čemu to bylo dobré a za jakých historických souvislostí to vzniklo?
-
„Vy jste toho moc na ZŠ neodučil, co?“\
Právě podle téhle věty se obvykle pozná člověk, který ze sebe chytrého jen dělá.
„Máte romanticky naivistické představy, jejichž aplikací pak školství produkuje nevzdělavatelné tupce bez vlastního názoru. Prostě dělníky k pásu. A o to tu v Čechách asi jde... :-(“
A já měl pocit, že dělníky k pásu vychovávají právě ti učitelé bez představ a bez ideálů.
-
Mě by zajímalo, jak člověk "student" pozná co vlastně potřebuje?
Do 25let jsem ani nevěděl čím se chci vlastně živit, a pochybuji že bych byl sám. Studoval jsem hnojárnu s tím že ze mě bude agronom, nakonec mě velmi dobře živí programování Oracle Pl/Sql, Java.
Myslím že úzké zaměření je spíš na škodu, k čemu mi bude když si vydělám dost peněz když nepoznám jak vypadá čerstvé maso, nebo kvalitní kůže na botách? Všechno má svoje pro a proti. Slovy našeho nejvyššího: "Dříve jsem řešil jestli to budeme dělat v tom či onom, dnes je důležité aby byl zákazník spokojený."
Průměrná délka života se prodlužuje, a rozsah znalostí co se člověk bude muset naučit se rozšiřuje, proto si myslím že je dobré když člověk dostane ze školy pevné základy na kterých může později stavět. -
Když jsem se na vejšce přednášejícího zeptal, k čemu mi to bude? Bylo mi řečeno: "Přece k postupu do dalšího semestru".
Pak mi to došlo, všechno k čemu jsme při vzdělávání vystaveni není nic jiného než překážka a její zdolání dává společnosti garanci toho, že se jen tak z něčeho nepo...... Titul Ing, Bc, Mgr. Má být jistou známkou toho že člověk dokáže samostatně a svědomitě řešit úkoly (neříkám že v dnešní době je). -
Ivan Nový (neregistrovaný)
No platí to starosvětské - Historia magistra vitae. A nebo kdo nezná historii, bude ji muset prožít znovu. Je s podivem, a nebo spíše není :-)), že když se lidé učí v dějepise, že dějiny států je neustálý boj a přetahování o moc, stále se najdou voliči, kteří si myslí, že by stát měl pro ně něco dělat a pořád jim něco dávat :-)))
-
666 (neregistrovaný)
Tak zase po pravdě dneska je takový přetlak informací, že hodnotu má opravdu jenom ta, která mi k něčemu bude. Se všeobecným vzděláním, kdy žák ví od všeho něco, ale nic pořádně, má podstatně menší uplatnění, než když má spousty znalostí v konkrétním oboru. Nemyslím, že "k čemu mi to bude" se ptají jenom dnešní děti, osobně jsem taky nikdy nechápal, k čemu mi třeba na technickém oboru bude občanská nauka a další bullshit nesouvisející s tím, co mě zajímá. Další věc je přístup k výuce. Třeba u takového dějepisu by se dalo říct, že znát svoje dějiny má význam, ale určitě ne ve formě "sice ti to v životě k ničemu nebude, ale buď se nazpaměť nadrtíš tisíc letopočtů, nebo poletíš" - to je podle mě špatný přístup, pro technicky zaměřené žáky už tak nezáživný předmět to dělá ještě nezajímavějším. A dalo by se pokračovat. Tím samozřejmě neomlouvám chování dětí - když to evidentě přepískne, tak ať mu tu facku učitel klidně dá a já mu pak ještě jednu přidám.
-
Ivan Nový (neregistrovaný)
informace si každý může najít sám na internetu, k tomu učitele nepotřebuje, role učitele dnes je hlavně v tom nalézt způsob, jak děti motivovat hledat informace a učit se. Zajímavé je, že dnešní děti se ptají, a k čemu mi to bude. To nás nikdy nenapadlo, protože informace a znalosti byly za nás vzácný statek, dnes informace nahrazují kontakty, obloukem se vracíme tak trochu do středověku (virtuální ad hoc cechy, vztah mistr a žák), kdy se věci učíme za pochodu od známých a tentokrát už znalost aplikace informací se zase stává vzácným statkem. Lidí s vlastním názorem valem ubývá.
