Vlákno názorů k článku Ulož.to prohrálo soud kvůli Šarlatánovi. Soudit se chce dál od A. S. Pergill - Jsem autorem několika fantasy románů. Svá díla jsem...
-
Jsem autorem několika fantasy románů. Svá díla jsem našel i na Uložto. Včetně toho, že první román byl psán na stroji a elektronikćkou verzi od něj jsem neměl, dokud jsem si ji nestáhl z tohoto webu (a využil ji k přípravě druhého, rozšířeného vydání). Takže jsem na té "krádeži" docela vydělal.
Vše, co jsem vydal, je vyprodáno snad s výjimkou pár zapomenutých kousků, které by šikula skladník mohl prodat za podstatně větší cenu než oficiální, jako raritu.
Faktem ale je, že druhá vydání byla opravena, upravena a doplněna, takže se čtenářům vyplatilo si je koupit, protože mu poskytla něco víc než soubor z úložiště.
Takže, ač jsem autor, mi Uložto v principu nevadí,. -
Za dobré dílo vždycky lidé zaplatí. V herním světě se stačí se podívat na Zaklínače 3. Už od první chvíle je hra dostupná zcela bez ochran, tedy její "nasazení" na warez už nemohlo být jednodušší. A zničilo to prodeje? Ne, hra se prodávala jako housky na krámě.
Ono je vtipné, že nejvíc na piráty nadávají ti, kteří vydávají odpad, když zůstanu v rámci videoher, kde jsem víc doma, tak nejvíc nadávají na piráty ti, co vydávají generické zabugované slátaniny bez špetky invence. Možná by jim stálo zamyslet se nad tím, že to není pirátství, proč lidi jejich hry nekupují.
Jinak aby mne nebylo špatně pochopeno, absolutně neprosazuju pirátství, v mém PC není jediný nelegální SW, buď mám koupeno (MS Store, Steam, GOG, Ubisoft Connect a drobnosti i v Epicu), nebo se jedná o volně dostupný SW (Gimp atp.). Většinu volně dostupného SW jsem aspoň nějakým příspěvkem, ať už peněžitým, či nějakým obsahem. A přesto nesnáším Denuvo a podobné DRM ochrany, které stejně nezabrání pirátění SW (maximálně pozdrží), a mne jenom jako platícího zákazníka obtěžují (vytěžují výkon počítače, vyžadují ověření při každém spuštění, takže při výpadku internetu si ani zakoupený SW nemůžu spustit atp.).
A zrovna filmový průmysl si za situaci může sám. Každý si drží svá práva, takže když chce člověk mít možnost maximálního výběru, musí si platit x předplatných na různé služby. Tahle situace jim zrovna zákazníky nenažene. Já osobně nesleduju už skoro nic, poslední byl tak Stranger Things. Jinak si ve volném čase buď něco zahraju, nebo pustím zájmový kanál na YT.
A gratuluji k vyprodání knížek, je fajn vidět, že stále je o knihy zájem, a nemusí přitom na obálce být podepsaný nějaký mediálně protlačený autor.
-
Brání vám něco v tom, abyste ta díla na Ulož.to nahrál sám i s patřičnou licencí, že jsou volně k použití? Dokážete připustit, že jiní autoři mají ke svým autorským dílům jiný postoj, než vy?
Současný způsob ochrany autorských děl (kdyby společnost částečně nerezignovala na jejich dodržování a vymáhání) má tu výhodu, že funguje i pro autory, kteří chtějí mít nad svými výtvory velkou kontrolu a chtějí prodávat pomalu každou jednotlivou kopii; tak funguje i pro autory, kteří chtějí publikovat prakticky jako public domain, ať si s dílem dělá každý, co chce. Osobně bych tedy umožnil autorům ještě větší kontrolu nad vytvářením kopií, ať klidně mohou licencovat každou jednotlivou kopii, i ty vytvořené pro osobní potřebu. Tím pádem by se mohla zrušit celá ta kolektivní ochrana autorských práv, poplatky z nenahraných médií a podobně. Myslím, že by se to dost pročistilo, nikdo by se nemohl vymlouvat na kopie pro osobní potřebu a zanikly by pochybné subjekty jako autorské svazy. A dneska už jsou technologie tak daleko, že není problém – pokud to autor bude vyžadovat – zaplatit si za to, že si dělám kopii, abych něco mohl poslouchat doma i v autě (kdyby se to teoreticky ještě řešilo vytvářením kopií a ne streamováním z cloudu).
-
Az na to, ze ty ochrany proti kopirovani taky nikdy moc nefungovaly. A ve vysledku je vic bit ten, kdo tu kopii ma zcela legalne a zaplatil za ni. Ty klacky, co maji znemoznit nelegalni kopirovani casto nejvic zneprijemnuji zivot legalnim uzivatelum. A ti nelegalove se tem poctivcum jeste smeji, pac jim to funguje bez tech vyrazenych kazitek lip.
A jinak je to jako s danemi - bud ten poplatek je tak smesne nizkej, ze se nevyplati to obchazet - a nebo neni, a pak si tu praci s tim nekdo da. Ale holt nekdo radsi krecovite resi nasledky, nez aby se zamyslel nad pricinou. Samozrejme je to jeho pravo... kdo chce kam :) -
Už to tu v diskusi padlo, a mám to potvrzeno i z jiných zdrojů, že parazity z OSA jste povinen krmit i v situaci, kdy vaše dítě na besídce zazpívá vámi zkomponovanou (hudba) a zbásněnou (text) píseň. Protože o takových případech vím z jiných zdrojů, je to pravda.
Proto tvrdím, že současná "ochrana autorských práv" je naprosto kontraproduktivní a společnosti jen škodí.MMCH, když Daniel Defoe napsal Robinsona, tak žádná ochrana autorských práv nebyla, už za jeho života vyšlo víc než deset pirátských vydání (a s překlady do cizích jazyků ještě víc), a přesto na tom díle vydělal. Mj. proto, že byl Pan Spisovatel a ne velkoproducent neprodejných průjmů, který nějakou OSA za zadkem musí mít.
A ještě jednou MMCH: Kdyby dřív platila ochrana autorských práv v pojetí OSA tak (když jsme u toho Robinsona) by nesměla vyjít žádná robinsonáda (od Švýcarského Robinsona přes Dva roky prázdnin až třeba po Robinsony vesmíru [těch je dokonce víc]). A v takovém prostředí by nemohla vzniknout ani žádná lidová slovesnost, protože ta je přímo založena na přebírání hudebních i verbálních motivů, což by při současném pojetí autorských práv nebylo možné (či alespoň legální). A přišli bychom o většinu Shakespearových děl, o sbírky renesančních a barokních novel a povídek, pikareskní romány (vč. např. Potockého Rukopisu nalezeného v Zaragoze) a mnoho dalšího. Nemohl by vyjít ani Schulzův román "Kámen a bolest", protože v něm využívá i tyto zdroje. -
Na školní besídku se určitě vztahuje zákonná výjimka – § 35 odst. 2.
To, že jeden člověk na něčem vydělal, nedokazuje vůbec nic. Když vyrobíte 10 židlí, 9 z nich prodáte se 100% marží a desátou vám někdo ukradne, na výrobě židlí jste vydělal. Což ale neznamená, že je to v pohodě, že vám tu židli někdo ukradl.
-
Vím., že před nějakými deseti lety OSA zkasírovala právě nějakou školní besídku, takže se ta "zákonná výjimka" buď dá obejít, nebo při dostatečném "všimném" ignorovat. Pamatuji, že to tenkrát vzbudilo proti OSA dost negativní reakce.
To, že zdaleka nikoli jeden člověk dokázal vydělat i v době absence ochrany "autorských práv" ukazuje jasně, že ta ochrana je z principu nesmyslná. Další věci, které jsem uvedl, ukazují, že je rovněž z principu škodlivá.
-
To, že zdaleka nikoli jeden člověk dokázal vydělat i v době absence ochrany "autorských práv" ukazuje jasně, že ta ochrana je z principu nesmyslná.
Nedokazuje, v žádném případě. To byste musel dokázat, že s ochranou autorských práv by ti lidé nevydělali víc a že by s ní nevydělal nikdo jiný. Hodně štěstí při dokazování.Je to jako kdybyste tvrdil, že to, že někdo uběhl 100 metrů pod 10 sekund, dokazuje, že semafory na přechodech pro chodce můžeme počítat na rychlost 10 m/s, protože tou rychlostí někdo dokázal pohodlně přejít.
Další věci, které jsem uvedl, ukazují, že je rovněž z principu škodlivá.
Spíš ukazují, že nevíte, co ochrana autorských práv je. -
K fungovani media verejne sluzby tu mate take jiste vytky... rozhodne tam maji co napravovat.
20. 7. 2023, 21:09 editováno autorem komentáře
-
Ty knížky jsem vydal a rozprodaly se v čase, kdy ještě pirátské či jiné nelegální verze vzniknout ani nemohly. Druhá vydání jsem přepracoval, takže čtenář zase dostal hodnotu navíc, která v pirátských kopiích prvního vydání nebyla.
MMCH, ještě konce 19. století byly hlavním zdrojem autorů (a to i velmi populárních) přednášky, autorská čtení, případně spojené s autogramiádami (s placeným vstupným). A fungovalo to. Prostě, vydání úspěšného díla bylo vstupenkou k jiným příjmům, na které "piráti" dosáhnout nemohli. -
Bouřlivý rozvoj vědy, techniky i umění v období průmyslové revoluce, kdy autorská práva na kde co chráněna nebyla, nebo jen velmi nepatrně (ochrana krátkodobá a např. jen v jednom státě) v porovnání se současným stavem (stagnace a úpadek), kdy organizace typu OSA mají poměrně velkou reálnou moc, jasně dokazuje, že pravdu nemáte. OSA a podobné organizace jsou jen parazité, odebírající životní síly naší civilizace a působící spíše jako obecně negativní faktor.
Něco takového (čas na přechodu) jsem nikdy netvrdil. Daleko větší počet lidí mohl tehdy naopak vydělat tvorbou toho, co by přes OSA, případně bojovníky proti plagiátství apod. dnes neprošlo. Můžeme to morálně odsuzovat, ale celkově to přispívalo k pozitivnímu vývoji civilizace.
MMCH naprostá většina antických děl, která známe, jsou dochována v neautorizovaných kopiích. Být tehdy OSA, nemohly by dnes existovat edice starověké, ale i raně středověké literatury, protože by neměly co vydávat. A když jsem u toho, na neautorizovaných kopiích textů je založena jak Bible tak i Korán. Být tehdy OSA, neměli bychom ani judaismus, ani křesťanství ani islám (v tomto případě by se dalo brát působení této organizace jako pozitivní, ale obávám se, že výlučně v tom).
-
Stagnuje. Ze dvou hledisek:
1. Na to, kolik lidí je ve vývoji zapojeno, vzniká podstatně méně kvalitativně nových věcí. To je, bohužel, fakt.
Vědecký výzkum mohu navíc okomentovat ještě drsněji, protože se zde pohybuji: Je prakticky nemožné získat grant na něco kvalitativně nového, respektive, protože, pochopitelně, výzkumník není "bůh vševědoucí", není jasné, zda se to skutečně povede či ne, o což úředníkovi, přidělujícímu peníze jde především.* V podstatě ani doktorand (PhD.) nebo diplomant (Ing., Mgr.) si něco takového nemůže dovolit, protože ani perfektní průkaz že to či ono je slepá ulička mu neumožní práci obhájit a ten doktorand ani nenajde časopis, který by článek toto popisující (byť jistě pro mnohé výzkumníky v oboru užitečný) uveřejnil - a protože potřebuje článek s impact factorem ... Takže frontír vědy v některých oborech dělají (s trochou nadsázky) studenti bakalářského stupně, protože těm stačí k dobrému výsledku obhajoby dobře napsaná teoretická část a zvládnutá metodika. Výsledky, alespoň v oborech, kde se pohybuji, rozhodující být nemusí. Ovšem, když student bc. stupně na něco přijde, i kvalitativně nového, dá se na to nasadit diplomant a posléze i doktorand.
Je to takto uvedeno pro názornost - trochu přeháním a zjednodušuji, ale zdaleka ne tak mnoho, jak bych si přál.
Čili spíš než na hledání něčeho kvalitativně nového seženete grant na to, že kdosi před deseti lety měřil nějakou veličinu na 4 pozice za desetinnou čárkou a vy máte mašinu, která to měří na 6. A uděláte velmi podobnou sérii měření (takže je v principu jisté, že budete mít nějaké výsledky). A pokud najdete impaktovaný časopis, ve které inzeruje výrobce té mašiny, co jste ji na tu práci použil, tak budete s vysokou pravděpodobností úspěšný i při publikování těchto výsledků. Zase pro srozumitelnost trochu nadsazuji, ale opět ne mnoho.
* Poznámka:
Za socialismu jsme sice nemuseli bojovat o granty, ale v návrhu plánu na pětiletku muselo být uvedeno, (1) co budeme zkoumat, (2) jaké výsledky toho zkoumání budou a (3) jaký to bude mít význam / přínos pro praxi. Někteří kolegové to řešili tak, že byli "o pětiletku napřed", takže do výkaznictví napsali to, co vyzkoumali v předchozí pětiletce, a za vyfasované peníze dělali něco dalšího, co, už hotové, přihlásili na další pětiletku atd...2. Řada výsledků výzkumu nejde do praxe, protože by způsobila ekonomickým subjektům zde se pohybujícím škodu (např. nový, účinnější lék na nemoc N by byl nasazen v době, kdy ten starý ještě dost nevydělal). A v některých případech existují i ideologické mantinely, které za průmyslové revoluce nebyly.
S oblibou ve výuce uvádím jako příklad důkaz, že žlutou zimnici šíří komáři a sami pacienti a biologický materiál z nich nebezpeční nejsou. Část dobrovolníků byla vystavena pozůstatkům a špíně po pacientech zemřelých na ŽZ, ale byla chráněna před komáry, druhá byla v superčistém prostředí, ale nebyla chráněna před komáry; smrtnost ŽZ byla tehdy kolem 50 %. Dnes by takový pokus neschválila žádná etická komise a útlocitnější členové některých z nich by museli po přečtení projektu navštěvovat psychiatra, obávám se.
Nicméně v některých případech brání dalšímu rozvoji určitým směrem či praktické aplikaci i náboženské předsudky.
ČLÁNKY DO MAILU