Mno stahováním přes torenty (pokud stahujete autorsky chráněné dílo) v zásadě porušujete autorské právo, protože zároveň sdílíte (pokud to tedy neřešíte omezením uploadu na 0). Zatímco stahováním přes Uloz.to apod. neporušujete nic, protože pouze stahujete.
Tzn. pokud budou velké ryby jako je Uloz.to odlovené, půjdou ti, co se snaží chránit autorská práva parávě po těch, co používají torrenty. Ono to jaksi není nevyselovatelné a je to jednoznačně nelegální, jen se to obtížněji řeší, protože je to decentralizované.
Ok můžete jet přes VPN nebo privátní torrent vyhledávače a sdíleče a doufat, že vás VPN neprozradí, ale místo samotného Uloz.to se dostáváte za hranu zákona vy.
ono jde taky o to, že vy nikdy v zásadě nevíte, jestli ten kdo vám něco poskytuje tu licenci má nebo ne a nemáte šanci ověřit legalitu. viz spory o práva ke Krtečkovi, úspěšné nárokování autorství k dílům na YT atd a bez nějakého registru autorský děl ve stylu patentů je to v zásadě neřešitelné. A nelze bez nějakého závazného rozhodnutí příslušného orgánu po nikom chtít, aby z nějaké křišťálové koule určil, že dílo dostupné na serveru zxc legální je a na serveru qwe legální není.
Autorský zákon č.121/2000 Sb. ve svém § 30 dovoluje rozmnožování autorských děl pro osobní potřebu. To v praxi znamená, že každý si může pro vlastní a osobní potřebu např. okopírovat chráněné hudební dílo na jiný nosič jako je např.CD, paměťová karta či pevný disk. Jako kompenzaci za tuto legální možnost rozmnožování a kopírování autorských děl, které se v dnešní době stává opravdu masovou záležitostí, stanovil zákon právě systém náhradních odměn. Veřejnost se často mylně domnívá, že náhradní odměny jsou zde proto, aby vykompenzovaly nelegální pirátskou činnost, a to paušálně všech uživatelů (kolektivní presumpce viny). Jde však o kompenzaci či náhradu za zákonem dovolené užití chráněných autorských děl, a to nejen hudebních.
Ono je to strašně jednoduché. Když si nejste jist, že je to dílo zveřejněné legálně, tak ho prostě nepoužíváte. Když na ulici uvidíte jízdní kolo, koloběžku nebo lavičku, také to neřešíte tak, že byste řekl „bez nějakého závazného rozhodnutí příslušného orgánu nemůžete chtít, abych určoval, jestli to někomu patří nebo nepatří, tak si to prostě vezmu“. Ne, když nevíte jistě, že si to můžete vzít, tak si to neberete.
Imho by to bylo klasicky nelegální užití díla (nelicencované užití), ale musel byste se sám "hájit" tím, že jste dílo nikdy nenahrál pro vlastní potřebu z televize (což legální je), nekoupil DVD atd. Policie sama těžko prokáže, že jste nikdy v minulosti nebyl držitelem kopie získané legitimní cestou. Proto se to u nás nepostihuje.
Jsou to ty paragrafy, které postihují jakékoli jiné nelicencované užití autorského díla. Protože při užití díla z nelegálního zdroje není splněn tříkrokový test v § 29, tudíž užití pro osobní potřebu podle § 30 vůbec nepřichází v úvahu.
Soudní dvůr EU ve věci ACI Adam C-452/12 jednoznačně vyložil tříkrokový test tak, že užití nelegálně šířeného díla tímto testem neprojde. Když si necháte vyhledat ten případ, najdete i dost českých článků z té doby, které to označují za překvapivé nebo průlomové rozhodnutí (převládající český výklad do té doby bůhví proč byl takový, že to testem projde).