Chování Japonců je jedna velká přetvářka.
Před pár lety večer v Tokiju do zaplněného vlaku (jako u nás metro) přistoupila mladá rodina, otec a matka, která držela dítě na zádech.
Z nepřevychované evropské slušnosti jsem jako jediný vstal a nábídl jim místo. Tak si otec sedl a matka se dál kymácela ve vlaku s dítětem na zádech.
A úklonou i s dítětem mi nejvíce děkovala ona manželka.
Je hloupost posuzovat chování národa podle pravidel jiného národa. Japonci jsou úslužní, ale ve vlaku nepouští sednout. Taky srkají při jídle, nesmrkají ale popotahují, jí syrové ryby a dělají další věci které se nám zdají divné nebo přímo odporné. Na druhou stranu z jejich pohledu smrkání je něco odporného, evropské jídlo, kdy jedno se jeden druh jídla kecne na jeden talíř jim přijde barbarské a omezené a bůh ví co vše jim na běloších přijde divné.
Zkrátka v Římě buď Římanem a chovej se v rámci možností dle místních zvyků a neodsuzuj chování místních protože jsou vychování dle jiných pravidel.
A vzhledem k tomu, že Japonci dosáhli stejné vyspělosti jako mi, nelze říct které zvyklosti jsou lepší, zda naše či jejich.
Jinak k tématu článku. Jeden rys z Japonských zvyků v anglických emailech lze vypozorovat, a to zvláště u techniků, kteří anglicky neumějí příliš dobře. Téměř všechny emaily začínají větou:
"Hello,
this is Jméno san.
Vlastní text emailu"
A nezáleží na tom, zda to píšou člověku kterého oslovují prvně nebo ho znají už 3 roky a že jméno člověk vidí na první řádce v emailové adrese. Prý to přesný překlad Japonského začátku dopisu.
Slovo "san" oznacuje Jmeno mu predchazejici za uctive a vyskytuje se jak v psane tak mluvene reci Japoncu, nehlede na jazyk, kterym zrovna hovori. Pokud jmeno patri osobe, je slovo "san" prakticky neodmyslitele i pokud se jedna o jazyk anglicky ci ne-japonce, o nemz je rec.
Japonec neporozumi vete: This is Leo. (Toto je Leo). 5x se bude ptat, co tim myslite dokud nereknete: This is Leo-san.
Souvisi to uzce i s jinym prikladem: Dokonale dostanete Japonce na lopatky zeptate-li se ho (byt i Japonsky): "Kolik je hodin?" Japonec bude natolik zmaten, ze se nezmuze ani na jednoduchou odpoved. Pak vam vec dojde a opravite se: "Kolik je hodin prave ted?" Pote se Japonci rozsviti.
Nerekl bych ze poklona a uctivost jsou jen pretvarkou, byt laskavy je dano opravdu tradicemi, a cizinec to zrejme nepochopi. Uctivost nijak nesouvisi s tim, jaky ma tamten samurai s vami umysly a jestli vas po kratkem odusevnelem uctivem rozhovoru, kdy se citite jako nejlepsi pratele, nerozsekne mecem.
Puvodni tazatel chtel zrejme rici, ze uctivost a poklona je podle evropskych meritek ponekud zmatena. Viz onen priklad s manzelkou. Japonec muz proste sebe povazuje za nadrazeneho zene. On se stara o rodinu.
To je pozustatek vychovy a tradice.
Ale jde o to, ze Japonci se tvari usluzne a pritom kopiruji vase vyrobky. S uklonou. Pridam jeste moderni slovo "udajne". Cinani to rovnou vyrabeji z podradneho materialu a za tretinu ceny i s dovozem.
Nemci vas pusti na prechodu, chovaji se az moc korektne, ale pritom vsichni vedi, jak jsou hlucni a jak se vsude roztahuji. Vzdyt jim prece patri Evropa, ne? Jejich hlucnost nemaji radi ani Anglicane.
Americane maji plnou hubu demokracie a boha, nesmite fotit sve nahe dite, protoze to je pedofilie, nesmite mluvit o duchodcich nebo starych, protoze by jim to prislo lito. Sama moralka, ale pelesi se mezi sebou a za demokracii schovaji vliv tam, kde je ropa apod.
