Hlavní navigace

Vlákno názorů k článku Vít Vondrák (IT4Innovations): Evropa v superpočítačích ztrácí. Česko chceme dostat na špičku od jirik66 - Ne, pozor, já vůbec nechci říci že klasické...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 25. 7. 2018 11:09

    jirik66 (neregistrovaný)

    Ne, pozor, já vůbec nechci říci že klasické superpočítače jsou zbytečné. Jsou potřeba pro mnoho odvětví a samozřejmě vědci se bez nich v žádném případě neobejdou. Ti potřebují vytvořit algoritmus přesně dle svých potřeb a tímto algoritmem zpracovat data. Ale nesouhlasím že neuronové sítě jsou zbytečné. Vemte si robota - budete chtít, aby se sám dokázal pohybovat v nějakém terénu a vykonával nějaké činnosti. Ano, můžete sednout ke klávesnici a otrocky začít psát program, který dovede správně reagovat na pokud možno všechny možné překážky, které se v daném terénu mohou vyskytnout, a ve kterém budou přesně popsány všechny pohyby a činnosti, které robot musí vykonat . Hodně práce, hodně času. Anebo můžete robota vybavit umělou neuronovou sítí a poslat ho na polygon, ať se snaží. Nebo vemte jak široce se dnes začínají využívat neuronové sítě třeba k rozpoznávání a úpravě obrázků. A podobných oblastí vhodných pro nasazení těchto systémů bude přibývat ...

  • 25. 7. 2018 13:29

    jirik66 (neregistrovaný)

    Ano, asi tuším kam míříte, ale abychom s vaničkou nevylili i děťátko. Chápu určité obavy z těchto systémů - když napíši program postavený na procedurách a algoritmech, vím přesně co počítač dělá. Tedy alespoň měl bych to vědět :-) U umělých neuronových sítí to vím jen částečně, a čím budou tyto systémy výkonnější a složitější, tím méně budu chápat co vlastně uvnitř dělají. Čili ztráta kontroly. Nicméně, bez ohledu na obavy, vývoj těchto systémů ve světě bude pokračovat. A je možné že nám ujede vlak. Ty dva příklady které jsem uvedl jsou samozřejmě primitivní, ale do budoucna mohou neuronové sítě řešit i daleko komplikovanější a sofistikovanější problémy. I ve vědě - mohou například řešit úlohy, které klasickými programy řešit neumíme. Prostě proto, že pro ně nedokážeme vymyslet příslušný algoritmus. Ano, může nás iritovat fakt, že neumíme říci jak bylo výsledku dosaženo. Proto ani nebudeme moci s určitostí říci, zda ten výsledek je správný. Nicméně výsledek budeme mít a budeme moci se s ním nějak poprat - potvrdit ho či vyvrátit, srovnat s pozorováními. Myslím, že neuronové sítě nás neochudí, ale naopak nás obohatí a otevřou nám nové obzory ...

  • 25. 7. 2018 15:47

    Klik je cvik (neregistrovaný)

    ,,Chápu určité obavy z těchto systémů - když napíši program postavený na procedurách a algoritmech, vím přesně co počítač dělá. Tedy alespoň měl bych to vědět :-) ,,

    Vystihl jste to správně, ale řekněme že nejde o strach ale o realitu dnešní doby ve které by měl být v povědomí každého uživatele že operační systémy má tři hlavní funkce. Ne jen jednu, jak by se mohlo zdát. Krom ovládání počítače, operační systém spravuje zdroje a třetí funkcí je abstrakce hardware. Pokud si lidé uvědomí a přiznají že do značné míry v 21. století prakticky a nezpochybnitelně nerozumíme ani tomu co se děje při běhu operačních systému - které v dnešní době zcela běžně používáme - nastane prostřednictvím neuronových aplikací jen upevnění dnes silně rozvinuté pozice ,,tlupy,, pasivních uživatelů kteří jen klikají a klikají.

    Nemám tem pocit že by nám mohl ujet vlak . Zázemí je v ČR velice silné zvláště na akademické půdě, kde jen např na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské již mnoho let působí několik skupin jako např Gams, Tygr atd. ..

  • 25. 7. 2018 11:28

    Klik je cvik (neregistrovaný)

    Jsem v tomhle ohledu se svým názorem dlouhodobě dost skeptický. Jde o to že Vámi uvedený např. příklad robota je z praktického hlediska pro mne nepraktický, zvláště pak co do stále prohlubující se počítačové negramotnosti většinové populace. Ano můžete takového robota použít v nebezpečných situacích, ale to je tak zatím v dohledné budoucnosti vše a příklad v rozpoznávání fotografii také nedává jinou přidanou hodnotu než tzv. bezpečnostní. Je to stejné jako ve smyslu vedení války pokud se nepodaří dobýt sociální území není šance tvrdit že je válka vyhraná.

  • 25. 7. 2018 10:30

    Klik je cvik (neregistrovaný)

    Superpočítače dnes nachází a v budoucnu nacházet budou široké uplatnění v řadě odvětví jako např. předpovědi počasí jsou výsledkem náročných superpočítačových simulací. Superpočítače se využívají k rozsáhlým datovým analýzám, či ve virtuálnímu designu a prototypingu, např. při vývoji letadel, automobilů, nových materiálů apod. Možná málokoho však napadne, že na počátku např. bílé tabletky vyzvednuté v lékárně stojí velmi náročné superpočítačové simulace, že za řadou důležitých fyzikálních objevů stojí ověřování hypotéz prostřednictvím superpočítačových simulací, nebo že např. mapy zpracoval superpočítač viz Seznam.cz atd.

    Zastávám názor že neuronové sítě a data z nich jsou zatím naprosto zbytečné ...

    Ze záporných hodnocení si tady nic nedělejte, také je tady miluji, protože vím že nejen tady na Lupa.cz nemají žádnou informační hodnotu a měly by být raději zrušeny nebo třeba nahrazeny něčím praktičtějším ;)

  • 25. 7. 2018 7:37

    jirik66 (neregistrovaný)

    Je to dobrá cesta, držím palce. Jen takovou připomínku bych měl - aby nezůstalo jen u klasických superpočítačů. Ano, jsou také důležité a potřebné. Ale dnes jsme svědky mohutného nástupu samoučících systémů na bázi umělých neuronových sítí, umělé inteligence chcete-li. Bylo by velmi žádoucí, aby nám i v tomto oboru neujížděl vlak ...

  • 25. 7. 2018 9:47

    jirik66 (neregistrovaný)

    Zbožňuji když někdo dá mínus a nenapíše žádný vlastní názor :-)

    Já samozřejmě nějak hluboko do problematiky superpočítačů nevidím, ale tak nějak cítím že způsob práce se superpočítači postavenými na klasické von Neumannově architektuře bude odlišný od práce se systémy využívajícími umělé neuronové sítě. Samozřejmě odlišný musí být i hardware. Takže bych se přimlouval aby vedle hlavní skupiny věnující se vytvoření sítě superpočítačů vznikla i skupina zabývající se vývojem umělých neuronových sítí a způsobem jejich spolupráce. Protože pokud by jednotlivé umělé neuronové sítě dokázaly vzájemně spolupracovat (přičemž každá by řešila něco trochu jiného), výsledky by mohly být ohromující. Možná by pro koordinaci jednotlivých neuronových sítí a jejich úkolování byl vhodný právě klasický superpočítač. A nebo zase neuronová síť, nevím. A samozřejmě hardware pro umělé neuronové sítě je úplně odlišný - jedná se o masivní paralelismus, kdy jednotlivé uzly musí umět jak uchovat určité množství informací, tak provádět výpočty. A samozřejmě mezi sebou komunikovat a vytvářet vazby. Je samozřejmě možné nasimulovat umělou neuronovou síť i na klasickém von Neumannovském superpočítači, ale je to pomalé a neefektivní. Dovoluji si předpovídat, že vývoj se bude ubírat jiným směrem.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).