Kdyz clovek nemel radio, ani televizi, tak blabolit o "vyhybani se" poplatkum nedava smysl. Proste nespadali do nesmyslneho vyberu poplatku, tak dle zakona neplatili. Mezi patolizaly tady panuje nazor, ze to vyuziva kazdy, tak by mel platit kazdy. Proc je to tedy udelane nesmyslne na domacnost, kdy jednoclenna domacnost plati stejne vypalne, jako deseticlenna? Tohle dava smysl? A platba za zamestnance uz je uplna zvracenost. Proc platit podruhe za lidi, kteri uz jsou v 99% pripadu poplatniky a navic se stejne v praci na bednu nedivaji? A proc osvc a obzp neplati dalsi poplatky? Cele je to nesmyslny paskvil, ktery ma za cil predstirat ferove zpoplatneni a vybrat maximum, co jim projde. Jakou mentalni poruchu musi mit clovek, aby mu soucasny zakon daval smysl?
Dříve firmy platily dle počtu (přiznaných) TV přijímačů. Hotel, 50 pokojů, 50 televizorů. Hospoda, 1 televizor. Recepce firmy, 1 televizor. Reálně bylo možné službu konzumovat. Ovšem, aby firma o 50 zaměstnancích, kde jich 45 běhá někde ve skladu, platila TV poplatek dle pásma, je nesmysl. Anebo ano, jen se to nemůže jmenovat TV poplatek, je to prostě daň z hlavy.
Když se nemohou shodnout, tak ať udělají aspoň to, na čem se shodnou, zruší poplatky především z internetových přijímačů, jehož význam řádově překračuje význam veřejných médií.
V druhém kroku ať osekají výdaje (max. jeden kanál; na vše zábavné, "kulturní", sportovní ať si vydělávají sami) a navýší příjmy (nevidím důvod pro to mít kanál s omezenými reklamami, buď ať je zakážou úplně, když najdou dobré důvody, proč to udělat nebo ať je neomezují vůbec).
Ideální by byla, aby veřejná média byla placena dobrovolně, aby příjem byl úplně nezávislý na vládě, na zákonech - aby měla příjem z reklam, dobrovolných plátců z řad občanů, firem, novinářů a jejich spolků. A ze zákona, ze státního rozpočtu by šli peníze minimálně čistě na to, co si vláda objedná, řádně s příplatkem, když to bude přerušení jiného vysílání v době katastrof. A jako běžnou reklamu na naplánované události jako volby a běžná státní propaganda, ať máme u vlády komunisty nebo jiné.
Protože současný kočkopes je k ničemu.
A už je to tu opět. Poplatky z internetových přijímačů. Zase se nelíbí, že se výjimečně našel osvícený člověk, který při tvorbě zákona správně poukázal na to, že i přes internet se dá vysílat. Tohle vás zřejmě nejvíc tlačí jinak byste to nezmínil hned na začátku... ;-)
A za druhé to typické, že někam hodím pětikorunu a očekávám minimálně děkovný dopis a samozřejmě možnost kecat do toho, co s tou petikorunou udělají. Sarkasmus a zveličení, kdyby měl někdo problém to pobrat ...
Kdybyste se takhle raději zajímal, kam, do čeho a do koho jdou vámi zaplacené xnásobně vyšší daně... Přece jste to zaplatil, tak chcete rozhodovat, ne?
Tím naznačuju jaká je to absurdní bouře ve sklenici vody kvůli naprosto marginální částce.
> od kolika let se má platiti
No to je opravdovy problem, ktery nema zadne reseni. Na rozdil od primitivniho neproblemu sesmolit a udrzovat databazi "domacnosti" na zaklade cestnych prohlaseni a bonzu od dodavatele elektriny XD
Informace o domacnostech k dispozici nejsou. Na katastru neni kdo s kym bydli a ani to nejde zjistit podle trvaleho bydliste.
Současný kočkopes fungoval docela dlouho bez problémů. Bordel udělalo až zmršené provedení (i silnější výraz by šlo použít) zákona o poplatcích - nesmyslná vazba na počet zaměstnanců ve frmách nebo zahrnutí internetových přijímačů. Mimochodem, ne všechny pořady jsou přes internet dostupné. Prakticky by tak poplatek odváděli jak občané, tak zaměstnanci (tedy někteří 2x). Vlastně tento zákon je jak na objednávku současné vlády, která může halasně bojovat proti poplatkům a přitom odvádět pozornost od důležitých témat, jakým je například dostavba Dukovan.
Z jakych zdroju ma seznam domacnosti? Stat zadnou (smysluplnou) databazi domacnosti nema. CT vari seznam domacnosti z udaju o odberatelich elektriny. Ze se CT dozvi ze existuju povazuju za daleko mensi zasah do soukromi, nez kdyz CT vi o kazdem mem odbernem mistu. To je udaj, u nehoz neexistuje(inteligentni) duvod, aby s nim CT nakladala.
> Každopádně to mají povolené a k disposici
Jak jako "maji k dispozici"? Kdo jim predava udaje o domacnostech, kde je bere a na zaklade jakeho zakona jim je predava? Omilas tady naproste nesmysly. Precti si prosimte nekolikrat po sobe § 8 zakona o poplatcich a pak se vrat.
Nedava smysl, aby ta "jednotka" byla domacnost, kdyz poplatnikem je fyzicka osoba. O fyzickych osobach ma stat, na rozdil od "domacnosti", ktere musi evidovat snad jenom VPM, perfektni prehled. Dneska nekdo plati za osobu 150 korun a jiny treba 30 korun. Ne, poplatky by se fakt nezdvojnasobily, koukni jak jsou ty platby pro firmy zadefinovane. Kdyby se melo vybrat tolik co dnes a platila by pouze osoba starsi 18 let, tak by ten poplatek za TV byl asi 70 korun mesicne. Ale tohle samozrejme neni muj navrh, ja jen rozbijim "argumenty".
Problem je administrativa, pokud se bavime o tom vykazovani prijimacu. Ani ten hotel to nemohl brat jen podle poctu pokoju, protoze tu televizi ma treba i na recepci... nedejboze v prostoru pro snidane (a tam treba ve vice exemplarich, aby se lidi mohli rano podivat na zpravy). I ve fabrice, kde 45 lidi beha nekde ve skladu nejde vyloucit, ze ta obrazovka na zdi nei zarizene schopne prijmu - i kdyz si tam televizi cely den nikdo nepusti a bezi tam jen nejaky dashboard. I pred tou zmenou ale platilo, ze se plati zarizeni technicky schopne prijmu - bez ohledu na to, jestli se tak skutecne uziva.
Cislo o poctu zamestnancu je neco, co ta firma tak jako tak vykazuje. Kdyz jindy brecime na slozitou byrokracii, pak ta vazba na pocet zamestnancu dava vetsi smysl nez "povinnost" po firme prepocitavat zarizeni schopna prijmu. Ale chapu, ze pokud jste jen "lopata" a nikoliv manazer firmy, pak tyhle "detaily" neresite.
To je jejich know-how. Každopádně to mají povolené a k disposici, úplný seznam odběrných míst
rozhodně nemají. Pokud vím, tak hlavním zdrojem je to, že se lidé k tomu poplatku prostě sami přihlásili.
Každopádně mne a partnerku si vyhmátli podle katastru po koupi bytu, ještě v době, kdy jsme smlouvu na elektřinu ještě neměli. Ale pak došlo k situaci, kdy vznikl chaos či nesoulad v evidenci odběrných míst a zápisů v katastru, takže jsme museli čestně prohlašovat znova. (A protože ten binec tam někde zůstal, tak se připomenou každých pár let zase - mám ten dokument v počítači přichystaný, jen jim to vždycky pošlu, oni poděkují, a dají na pár let pokoj.)
Poplatník je povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkemTedy ta povinnost je především na poplatníkovi. Pokud se nenahlásí, může jen doufat, že na to nikdo nepřijde, ale vzhledem k tomu, že si to kontrolují...
Dodavatel zajišťující dodávku elektřiny odběratelům15) je povinen na požádání sdělit provozovateli vysílání ze zákona, se kterými odběrateli uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny.Tohle je zajímavé samo o sobě - neděje se tak zdaleka automaticky. Každopádně sděluje
s kým uzavřel smlouvu(tedy: jméno, firmu...), nikoliv
odběrná místa. Čili: žádný seznam odběrných míst, dokonce ani seznam odběratelů.
Provozovatel vysílání ze zákona je pro účely provádění kontroly poplatníků rozhlasových a televizních poplatků, kteří jsou právnickou osobou nebo fyzickou osobou, která je podnikatelem, oprávněn požádat Českou správu sociálního zabezpečení o následující údaje:...Tady vidíte, že ta spolupráce je nejen s dodavateli energií - ale ani tady nezískávají žádný úplný seznam, jen data pro kontrolu těch poplatníků.
Ještě jednou: ČT/ČRo vůbec nepotřebuje vědět, kdo s kým tvoří domácnost, dokonce ani nepotřebuje mít přehled o obyvatelích.
Poplatník má sám povinnost se přihlásit - a to je jediný zdroj informací o poplatnících.
Jen mají možnost si to kontrolovat, a pokud pojmou podezření, že někde existuje domácnost (či firma), která má platit, ale nepřihlásila se, vyzve je, aby se přihlásili, případně doložili (čestně prohlásili), že patří pod jinou platící jednotku...
Způsob, jakým jsou stanovené poplatky, je vskutku nesmyslný. Pravděpodobnou příčinou byla snaha znemožnit (vcelku zřídkavé) vyhýbání se placení tvrzením: ale já žádné rádio ani televizi nemáme
.
Platit by prostě měly všechny domácnosti. Tečka.
Pro firmy by to mělo být stejné, a tam odstupňování podle počtu zaměstnanců dává smysl.
Ne proto, že mají možnost
, ale protože mají schopnost
- čili de facto by se, zjednodušeně řečeno, platilo jednotně podle počtu uší (rozhlas) a očí (televize)
.
Jednoduché, elegantní, snadno ověřitelní, výjimky pro slepé (TV) či hluché (rozhlas) zahrnuty. ;-)
Kdysi dávno to začalo poplatkem za radiopřijímač
, s tím, že koncesionář tím platil službu, která mu byla poskytovaná:rozhlasové vysílání Československého rozhlasu. V té době to celkem dávalo smysl. (Přesto bylo možné namítat, že rádio sice mám, ale Československý rozhlas neposlouchám - jen cizí vysílačky
...)
Později se přidal stejný model pro televizi - v té době to už u rozhlasu nedávalo příliš smysl, protože jednak vylo rádio opravdu prakticky v každé domácnosti, často i v podobě rozhlasu po drátě (který se platil zvlášť).
Každopádně nikdy ta platba nebyla přímo spojená s tím, že ten rozhlas či televizi sledujete!
Jak píšu: ta definice by se měla mírně pozměnit - vycházet z předpokladu, že technicky má možnost příjmu opravdu prakticky každý, protože těch cest, kterými se může vysílání k člověku dostat je prostě mnohem více, a další přibývají. Snažit se je všechny vyjmenovat vede právě k nesmyslům typu: zahrnujeme i mobilní telefony a počítače
.
IMHO rozumným řešením tedy je: platit za jednotku, tedy domácnost či firmu, v podstatě odstupňovaně podle počtu potenciálních uživatelů (s tím, že domácnost je obvykle jeden až pět lidí, tedy stejné, jako firma do pěti zaměstnanců...).
Bylo by to jednoduché (a tedy levné) na pochopení i na kontrolu.
Poznámka: bylo by možné to počítat i přesně na osobu, ale tam pak je otázkou, zda počítat i děti (do kolika let?), a podobně.
Argumentaci, že by firmy neměly platit, protože každý už by přeci platil sám za sebe je pak třeba odmítnout s tím, že pak by musely být ty poplatky nejméně dvojnásobné.
Dostáváte se přesně do té pasti, které se snažím vyhnout: musíte definovat, od kolika let se má platiti, a podobně.
Přitom služba rozhlasu/televize není poskytovaná občanům, ale opravdu domácnostem (a taky firmám). A proto je řešená koncesionářským poplatkem
, nikoliv daní
. Taky ji neposkytuje stát, ale ta veřejnoprávní média. (Doufám, že se alespoň shodneme, že ta média mají být od státu oddělená, nejen finančně, ale především managersky, tedy že mají být - na státu - maximálně nezávislá!)
No - a stát sice má perfektní přehled o občanech, jenže to by ten přehled musel mít i rozhlas a televize, což ovšem zdaleka není situace, kterou by kdokoliv chtěl nastolit.
Informace o domácnostech a firmách jsou v podstatě k disposici (katastr, registr firem,...).
Jenže seznam domácností mají rozhras/televize k disposici z definovaných zdrojů - a opravdu není důležité, kdo s kým bydlí. Pokud je někde nějaká chybka (byt na jednoho, elektrika na druhého člena domácnosti), snadno se to doplní čestným prohlášením. Rozhodně je to mnohem jednodušší, než se snažit zjistit například ke kterému z rodičů jsou nahlášené děti.
V každém případě: rozhlas ani televize nepotřebuje, nemá, a rozhodně nemá co mít přístup k databázi všech obyvatel! Minimálně proto, že k takovému nakládání s osobními údaji nikdo z nás souhlas nedal. Údaje, které má k disposici stát, nepatří do rukou nestátních subjektů!
Ale no tak..
Za mne je dost problém, už to, že tam mají přístup i ty banky - to je kvůli bankovní identitě, kterou nemusí každý chtít, ale prostě mu to přidělí (a blbě se z toho vystupuje).
Mimochodem: podle toho seznamu má k registru přístup Český rozhlas, ale televize nikoliv. ;-)
Kromě toho: drtivá většina z těch subjektů má možnost ověřovat, ale rozhodně nemohu (ani nesmí!) nechat si udělat seznam typu: všichni občané ve věku 18 let a více
.
No to byste si ale mel precist minimalne zakon o zakladnich registrech. Jednak organem verejne moci muze byt i nestatni subjekt. A na seznam soukromopravnich uzivatelu, kteri tam muzou mit take ze zakona pristup se radsi nedivejte vubec... hrozi, ze vam vybuchne hlavicka :D A samozrejme v obou kategoriich najdete i subjekty mj. s pristupem do ROB, mimo jine treba banky. Muzete si k jednotlivym agendam prostudovat, k jakym udajum kdo pristupuje. Z druhe strany jsou ty pristupy auditovane a kazdy si muze auditovat, kdo mu do jeho udaju leze. Ale vase teze k tem nestatnim subjektum... badumtss... neni realna ;-)
Muzete brblat, ale to je asi tak jediny co muzete :-) Faktem je, ze pristupem VPM k tem datum by se fakticky stav nezhorsil, ani neplati ta vase teze ze by kdokoliv mimo stat nemel pristup. A ne, banky nemaji pristup k ROB jen kvuli bankovni identite, to je jen dalsi z vasich mnoha prekrouceni plynoucich z neznalosti :-)
Mimochodem i vas konstrukt o "vsech 18+" je nesmysl - v prostredi, kde se plati za domacnost nic takoveho ani potreba neni. Ale konstrukt typu v baraku mam 20 bytu dle RUIAN, ale prihlasenejch jen 10 poplatniku uz nejakym (dost) zuzenym vstupem je, zeano.
Ale, no tak. Trochu se, prosím, uklidněte.
Dokud se nezačala řešit bankovní identita (a elektronická totožnost) obecně, mohly banky tak maximálně ověřit platnost údajů - a o moc více ne. Teď mají mnohem větší možnosti, ale stále nemohou získat seznam obyvatel podle zvoleného kritéria.
A mne neštve to, že ten přístup mají, ale to, jak ho využívají.
RUIAN je jen registr adres
- nenese informaci ani o poplatnících, ani o přihlášených osobách.
Prostě: tyhle údaje nikde jen tak na podnose nedostanete - ani ten rozhlas či televize.
Nikde jsem netvrdil, že by jejich postup neměl oporu v legislativě
!
Ale když počtvrté deaktivuji bankovní identitu, aby nešla použít v NIA (nebo kdekoliv jinde mimo tu banku), protože při aktualizaci podmínek jste potvrdil, že souhlasíte s použitím...
, tak mne to poněkud štve.
(Rozumějte: já nemohu než ty podmínky opakovaně odsouhlasit, ale tím se to opět oživí, a musím to zase vypnout. Je to dle zákona
, ale taky je to poněkud otravné
.)