Vlákno názorů k článku Vydavatelé ve Francii nesmí monitorovat přenos dat od Trautmberk - Primánrí zdroj z příjmů zisky z koncertů? Chm...
-
Truhlář taky vyrobí židli a na té potom sedí celé generace.
Vybírání poplatků za užívání umění je úplně stejná pitomost, jako kdyby se vybíralo za "osezení" té židle.
Je čistě historická náhoda, že se za židli platí jednou a za umění do nekonečna.
Zákony jsou jen většinová úmluva o tom, co je většina pokládá za správné. Netvoří žádnou absolutní a nepřekonatelnou pravdu.
Autorské a patentové právo stojí před nutnou a komplexní revizí. -
Ona by ta revize ani tak potřeba nebyla. Hlavně co se týče toho autorského zákona. Jenže tržní podmínky jsou bohužel deformovány, protože mezi tvůrce a zákazníky se namontovaly organizace typu RIAA či OSA. Nyní to tedy není o nabídce a poptávce, ale o lobby. Lidé na to reagují pirátěním, mnohdy celkem pochopitelně. Tím ovšem RIAA a spol. získávají další argumenty pro svá tažení, na které politici evidentně slyší. Je to začarovaný kruh.
Osobně mi ale přijde naprosto nepředstavitelné, aby mi někdo diktoval jakým způsobem a jak dlouho budu inkasovat výdělek za své dílo. Myslím, že kdyby nebylo přehnaných požadavků RIAA a spol, tak by ani nikoho nenapadlo toto téma otvírat. -
MiM (neregistrovaný)Ale v okamžiku, kdy autor dílo zveřejní, už to není jen jeho dílo. Zveřejněné dílo se stává součástí myšlení a paměti každého, kdo se s tím dílem setká - čímž se dílo vrací tam, odkud původně vzešlo, tedy do kolektivního nevědomí lidstva. Autor pouze tím či oním způsobem zformoval něco, co už tady bylo dávno před jeho narozením; stejně jako ten truhlář dnes při výrobě židle vychází ze stejné myšlenky a používá stejné postupy, které používali truhláři už v jedenáctém století.
Já si dost dobře nedovedu představit, že by mi truhlář prodal židli a pak mi chtěl docházet domů, aby kontroloval, jak často na ní sedím a jestli jsem ji náhodou nepůjčil sousedovi, nebo si nedejbože podle ní nevyrobil nějakou jinou.
A přitom přesně o tohle se tu teď pokoušejí výrobci duševních židlí. Nestačí jim, že dostali peníze - oni si ještě chtějí udržet kontrolu. Chtějí, jak se praví v jednom americkém přísloví, "koláč sníst a zároveň si ho schovat." A vinou masové blbosti jim to posledních pár desítek let procházelo. :-( -
anonymníSouhlas! Co se jednou pustí do světa, stává se automaticky majetkem všech. Když architekt vyprojektuje dům, také nevybírá vstupné od každého, kdo v něm bydlí a pohledné za to, že se na ten barák někdo koukne. A pokud nějaká hudební skupina chce na prodeji placek vydělávat, ať si to zařídí tak, aby cena takového produktu nepřesáhla (vč. DPH) 40 Kč. Potom se s kopírováním nebude nikdo obtěžovat a nebude potřeba vymýšlet zbytočnosti, jako Cactus data shield, rootkity a p.
-
SonyEricssonCz (neregistrovaný)prvni reakce byla - dobra, nezni to jako uplna silenost
druha reakce byla - ted si tak vzpominam na Beethovenu mesicni (nenapodobitelnou, neopakovatelnou) a ... pak mi doslo, ze to bohuzel musim odmitnout
zkusil bych to upravit, melo by to byt dobrovolne - podobne jako u SW - prostou deklaraci autora, komerce by se ridila opet zase to zpropadenou neviditelnou rukou trhu - tam at si souperi jak chteji -
stoural (neregistrovaný)"A pokud nějaká hudební skupina chce na prodeji placek vydělávat, ať si to zařídí tak, aby cena takového produktu nepřesáhla (vč. DPH) 40 Kč."
Je videt, ze jste skutecne naivni. Listovani jednoho CD stoji rekneme 5-7 Kc/kus. Obchod si z ceny CD vezme tak 20-30 procent. A zapoctete si naklady na vytvoreni hudby jako takove, a fakt, ze z toho lidi museji zit. Kdyz pri vasi cene vydelaji na jednom CD 20 Kc, tak pri 100 tisicovem nakladu budou mit hruby prijem (ktery jeste musi jeste zdanit!!!!) tak 2 miliony. Uprimne, z toho proste nemuze zit cela skupina, i za predpokladu, ze se cely naklad proda do roka.
Priste trochu premyslejte a neplacejte hlouposti. -
Dusan (neregistrovaný)Valka proti kopirovani hudby se dotyka umelcu jen vzdalene. Ti uspesnejsi totiz maji jako primarni zdroj prijmu zisky z koncertu, ktere diky tomu, ze na nich neparazituji vydavatelsti vydridusi umoznuji umelcum vydelat opravdu zajimave penize.
Samotni umelci jsou v teto valce pouzivani pouze jako zasterka pro zvysovani zisku kartelu nadnarodnich korporaci. Zajimave napriklad je, ze ti sami, kteri se ohaneji potrebou zajistit "zivobyti" umelcum se momentalne vehementne snazi snizit podil odmeny pro tvurce pri prodeji umeleckeho dila pres mobilni sluzby (typicky stahovani zvoneni ci obecne melodii do mobilu) ze ktere se stal az prekvapive lukrativni trh.
