Naruby je to velice obtížné, protože to bude znamenat mapování velkého adresního prostoru (IPv6) pomocí velmi malého prostoru (lokálního IPv4), což je technicky velmi obtížně řešitelné. Bude to znamenat kromě fakeování adres ještě vytváření tabulky takto nafakeovaných adres a i tak budete velice omezen na počet odchozích spojení (prakticky na tolik spojení, kolik na překlad vyhradíte IP adres). Takové techniky však již existují.
Pokud však máte na mysli, že na bráně bude IPv6 a požadavky půjdou převážně do vnitřní sítě (třeba u serveroven), tak to je přesně to, co NAT64 umí.
Nikoliv časem, už je: ip46nat. Ono není o konzervaci IPv4, ale stávajících zařízení, která umí jen IPv4 a která provozovatel raději nechá dosloužit.
Něco takového by samozřejmě bylo v principu myslitelné, ostatně úvahy na téma NAT46 se už objevily (viz http://tools.ietf.org/html/draft-liu-behave-nat46-02). Ale z krátkodobého hlediska to moc nepřinese - čistě IPv6 služby, ke kterým by se IPv4 stanice potřebovaly dostat, dnes prakticky neexistují - a z dlouhodobého hlediska není žádoucí konzervovat IPv4 ;-)
Nicméně časem se zřejmě nějaký NAT tohoto typu objeví.