Vlákno názorů k článku WiFi se nehodí pro celoplošnou síť od no tohle... - Dělám v servisní firmě dohlížející rozsáhlou firemní WIFI...

> Moje zkusenost ovsem rika, ze tam, kde uz pro zaruseni
> nelze pridat WiFi, tam bude, jeste porad pomerne dobre,
> fungovat BreezeNET.

Protoze je to jeste vetsi svinstvo nez Wi-fi :-) (Viz ten chaosuv prispevek.)

No, to je prave otazka, jestli je to svinstvo. Bavime se o pasmu, kde je pouzivani teto technologie naprosto korektni. Me ten Chaosuv prispevek prave pripadal tak trochu jako povzdech tech, co usetrili za lacinejsi a "mene prubojnou" technologii nad tim, ze si nekdo poridil, draz, nejakou prubojnejsi - a dosahuje s ni lepsich vysledku.

Jeho prispevek na me pusobil jako kdyby provozovatele BreezeNETu meli mit nejaky dovod proc prejit na WiFi, jen jim to mely komplikovat podminky - tedy zaruseni. Jenze, IMHO, oni zadny takovy duvod nemaji - naopak - z technickeho hlediska tu je duvod jedine pro prechod opacnym smerem. Tam to, pravda, komplikuje cena.

Sice mluvil o tom, ze WiFi ma byt k vyuzivani pasma setrnejsi, kdyz mluvil o "civilizované koordinaci využívaného pásma", jenze to je teorie, ktera se proste v praxi nepotvrzuje. WiFi ve stejne oblasti proste dane pasmo zahlti rychleji a obslouzi mene uzivatelu s horsi propustnosti nez BreezeNET ve stejnem pasmu a stejen oblasti. Bud' ta zminena "koordinace" ve skutecnosti neexistuje nebo je neefektivni. A je otazka, proc by nekdo s efektivnejsi technologii mel smerovat k te, ktera u stejne sluzby nabidnout nedokaze. Protoze, rekneme si na rovinu, me pramalo zajima, jestli existuje "scan", seznam ESSID a je mi celkem fuk jestli danou technologii vymysleli vojaci ci akademici. Pramalo me dojme o odkaz na to, ze jedna technologie ma "civilizovanou koordinaci" (kdyz vysledek to v praxi jaksi nema), kdezto druha nikoli. Ja chci, abych mohl pro co nejvic lidi prenest co nejvic dat - a v tom je, malo platne, BreezeNET lepsi nez WiFi ...

No, jestli Breezenet obslouží větší množství lidí a přenese více dat - to je podle mě teda doost diskutabilní. Zajímaly by mě konkrétní příklady - já můžu dodat protipříklady. Špatně udělané Wi-Fi samozřejmě moc klientů neobslouží, na tom se shodneme. Pokud někdo na 100m spoj použije 24 dB anténu a ještě navíc bez regulace výkonu, tak se pak skutečně v okolí už moc dalších operátorů nechytne... a ani takový spoj nemusí automaticky fungovat nijak výrazně dobře...

Jinak Breezenet je jednoznačně vhodný pro firmy, které svoje klienty obcházejí, a dělají pro ně instalace včetně antén, routerů, apod.

Jenže tohle je ve Wi-Fi spíše výjimka. Wi-Fi klienti si instalace často provádějí sami, ať už s anténami nebo bez, a k tomu samozřejmě potřebují vědět na jakou síť se mají připojovat, apod. Neslyšel jsem o Breezenet operátorovi, který by klientům umožňoval samoinstalace - takže náklady Breezenetových operátorů jsou po všech stránkách vyšší: potřebují někoho, kdo obchází klienty a dělá instalace, potřebují i dražší technologii a nejsou ve řadě případů schopni se zkoordinovat s jiným provozovatelem téže technologie jinak než prohozením polarizace. Breezenet navíc umožňuje pouze skokovou "regulaci" výkonu 4 nebo 20 dB: teoreticky by se s externími anténami měl používat jen v tom režimu nízkého výkonu, což ne všichni operátoři dodržují, a maximální ziskovost připojené antény by měla být 16 dB - no nevím, ale operátory kteří to dodržují, bych mohl spočítat na prstech jedné ruky - naopak 24 dB síty s připojenými Breezenety je vidět požehnaně.

Naopak třeba chipset Prism 2.5 lze v pohodě ztlumit natolik, aby připojení 24 dB antény bylo legální - a to by pro řadu operátorů mohlo být značnou motivací k přechodu na W-Fi, mohli by totiž konečně začít dodržovat normy ČTÚ. Bohužel se to asi bojí udělají, protože nemají žádnou záruku, že to udělá i jejich konkurence. Kdyby to udělali sami, tak akorát riskují zarušení. Částečný přechod na Wi-Fi je obtížný, protože s Breezenety to docela hustě interferuje.

Závěr: budovat Wi-Fi síť si může dovolit jen někdo, kdo je sám připojen neinterferující technologií a buduje Wi-Fi síť "na zelené louce", v místech která nejsou příliš zarušena FHSS. Já jsem si s přeprodáváním jediného Breezenetu přes Wi-Fi před časem užil svoje, a pokud vím, tak např. Thundernet se přes svoje Breezenety snažil protlačit do CZfree a docela pohořel; ne že by to úplně vzdali, ale od snah zkombinaovat FHSS a Wi-Fi už uplně upustili, a dělají to teď zcela jinak.

Nemam presna cisla, kterym bych to tvrzeni mohl dolozit. Jen jsem se nekolikrat setkal s pripadem, kdy v lokalite uz nebylo prakticky mozne postavit dalsi WiFi bod (a tim zajistit pokryti pro neci zakazniky), ale na tomtez miste slo postavit BreezeNET. S obracenou situaci jsem se nesetkal nikdy - ne proto, ze bych se nesetkal s tak zarusenou lokalitou, ze by tam uz prakticky nebylo mozne dat dalsi BreezeNET - ale kdyz uz byla lokalita v tomto stavu, tak WiFi se tam nechytalo naproto jednoznacne.

Ano, WiFi umoznuje "jemnejsi" regulaci vykonu. Jenze - bavime se o situaci, kdy jsme v zarusene lokalite a prichazi do ni, navic, nekdo novy. Je na kocku, ze by si vsichni co jsou v lokalite mohli vykon ztlumit - je prakticky nepredstavitelne, ze by to kvuli nove prichozimu nekdo skutecne udelal. Takze tenhle argument je "void". Mimochodem, vase predstava, ze kazdy Breeze s velkou antenou prilis zari vychazi z neznalosti fines instalace vysilacich zarizeni. Jsou i jine metody regulace vykonu nez zasahovani do parametru koncoveho zesilovace. CTU hlida BreezeNET uplne stejne jako WiFi. Argument, ze vsechny Breeze prekracuji povoleny vykon je stejne platna jako argument, ze ho prekracuji vsechny WiFi.

Nicmene, to, proc jsem se hlavne ohrazoval byl naznak toho, ze by se melo globalne prejit na DSSS a FHSS by se melo zcela opustit, protoze pri smisenem provozu DSSS prakticky nefunguje. Ano, to je pravda, ale to preci neni chyba FHSS. A te to pasmo patri take, uplne stejne jako DSSS. Naprosto nevidim zadny rozumny duvod, proc by nekdo s FHSS mel prejit na DSSS kdyz si tim muze jedine pohorsit (a to nepocitam naklady, ktere s tim bude mit). Vy, zrejme, vychazite z (podle me) naprosto utopistickeho nahledu na svet - KDYBY se vsichni v dane lokalite domluvili a KDYBY vsichni presli na DSSS a KDYBY se vsichni dohodli na vzajemne koordinaci tak by to MOZNA vsem fungovalo lepe. No, pravda to mozna je (zejmena to "mozna"). Jenze faktem je, ze to pasmo je vyhrazeno nejen pro DSSS, ale take (uplne stejne) pro FHSS a, neda se nic delat, FHSS zarizeni v realnem svete (tedy v tom, co obyvaji obchodnici a nikoli andele) proste funguje lepe - a bez onech problematickych "kdyby".

Nicmene, rad bych zustal u ciste technologickych otazek. Respektive, stale bych rad zustal u otazky puvodni. Jeden duvod jste sice nasel, nicmene, doufam, ze jsem dostatecne zargumentoval, ze moznost dynamicke regulace vysilaciho vykonu patrne duvodem k prechodu nebude. Takze otazka trva - PROC by nekdo, kdo pouziva dobre fungujici technologii mel prejit na technologii, ktera na stejnem miste bude fungovat hur ?

Reseni neni postavit dalsi AP, ale pripojit klienta na nektere existujici AP, at uz ma za Internet platit komukoliv. Pokud ten novy klient nevyzaduje zrovna garantovany megabit, tak se tam nejak nacpe vzdycky.

Ze jde do lokality zarusene Breezenety nacpat dalsi Breezenet, to neprekvapi. Ja zase mam dobre zkusenosti s nacpanim dalsiho Wi-Fi do lokality zabrane pro Wi-Fi - staci sektorova anetna, Z-com v dalsim routeru (v jednom mohou byt max. 3 - to je pravda) a uzka sektorova antena, nejlepe v jine polarizaci a za jinou zdi... proste to jde.

Regulace vykonu je dost podstatna. Jestli Wi-Fi normy CTU splnuje (a to presto, ze podle novych smernic jak interpretovat GL de-facto dostalo povolenych jen 10 db misto 20 dB pro FHSS/Breezenet!), tak je to podle me dost podstatny "detail" a dos podstatny argument.

Otazka spolecneho ztlumeni se - tedy, tohle samozrejme mezi ruznymi operatory asi neni jednoduche dojednat. Zvlast u Breezenetu, kde se mohou akorat ztlumit ci neztlumit ;-) Wi-Fi ale obecne chodi vyborne, kdyz napr. neinterferujete s vlastnimi odrazy - proto se kazdy automaticky ztlumi tak moc jak to jen jde, aby to jeste chodilo. Verte, nebo ne. Aspon v ramci CZFree to tak delame, protoze nechceme rusit sousedni APcka, a protoze disponujeme prislusnymi patchi do nejrozsirenejsich driveru.

Wi-Fi je taky mimochodem delane na pripojovani lidi do 100m bez anten, nebo dejme tomu do pul az tri ctvrte km s antenami... pokud nekoho pripojujete radove na kilometry, tak se nedivim ze vam to moc nechodi.

Proc by nekdo mel prejit na technologii, ktera podle me umoznuje levnejsi pripojeni vice lidi, navic s moznosti samoinstalace ? To je slozita otazka. Ja verim, ze rada lidi postupne prejde sama (ti co budou chtit usetrit), a ti zbyli movitejsi si poridi fiber, 10.5ku/jine FWA, FSO ci ADSL - a prestanou platit penize breezenetovym operatorum. Tim se tato technologie postupne prestane pouzivat a tim take odpadne ruseni v pasmu 2.4 Ghz a Wi-Fi se poradne rozjede. Ja takovy trend pozoruju uz delsi dobu - typicke pravidelne "zuby", ktere na grafu z wavemonu delaly Breezenety nam v rade mist postupne odpadaji a zdrojem ruseni zacina byt spise jine Wi-Fi (to uz clovek normalne vidi na konstantni urovni sumu - Breezenety se jako sum nejevily... proste se to zcela specificky chodilo blbe)

Jinak je docela super, ze pasmo 5.3 - 5.7 Ghz bude uvolnene pro 802.11h - tzn. povinna automaticka regulace vykonu a automaticka volba kanalu (mitigace). Tim odpadne nejake bezhlave "skakani" po frekvencich. Dovedu si predstavit, ze frequency hopping jako v podstate vojenska technologie muze mit vyznam kdyz chcete dejme tomu pripojit banku nebo ministerstvo nebo tak - ale pri rozumne koordinaci pasma by nikdo nedelal skakaci zarizeni na stejnych frekvencich, jako neskakaci. Takze problem vidim v tom, ze pasmo neni koordinovane, ale koordinatorem spise jednoduse centralne a monopolne ZABRANE pro ucely komercniho licencovani.

Bezlicencni technologie byly vpusteny pouze do relativne uzkych ISM pasem, kde spolu navzajem bojuji o preziti; kdyby bylo bezlicencne mozne vyuzivat vetsi procento radioveho spektra (nebo kdyby licence tvorily jen zlomek provoznich nakladu - typu treba 1000 Kc/rok/100 mW a nejaky 5 Mhz siroky kanal na nejake non-ISM frekvenci) tak se tam tam vejdeme vsichni a nemusime vest takovehle diskuze. (Pokud vim, tak licencni politika pro pasmo 3.5 Ghz je ale mym predstavam na hony vzdalena...)

Minule jsem si ten argument odpustil, ale tentokrat ho uz nevynecham. Clovece, vy nam tu prosazujete komunismus. Jakepak "nepostavit dalsi AP a pripojit ke stavajici" ? Ja jsem v dane lokalite novy ISP. Ja chci pripojit svoje klienty. To si vazne myslite, ze jim doporucim at se pripoji k nekomu jinemu ?

Co se zbytku tyce, uz jen velmi strucne.

I u FHSS muzete vyuzivat polarizaci, sektorove anteny a podobne. Tato (udajna) vyhoda DSSS oproti FHSS tedy ve skutecnosit neexistuje nebot' FHSS ji ma v plne mire take. FHSS proste ale jeste NAVIC nabizi dalsi moznost - proste se do stejneho mista dalsi vejde i tak.

Nasledujicimu odstavci (tomu o povolenem vykonu) nerozumim. Nevim, co rika. Jak je to s nastavenim vykonu na BreezeNETu jsem vam popsal. Nicmene, pokud hodlate, navzdory tomu, trvat na tom, ze to nejde, prosim.

Nicmene, je patrne na case zanechat planych diskusi. Polozil jsem pomerne jednoduchou otazku - PROC by nekdo, kdo ma FHSS mel prechazet na DSSS a odpoved uz jsem dostal - "verim".

Proti vire ja nic nemam. Sice je, z meho pohledu, ponekud podivne postavena na predpokladu, ze tlakem pro prechod bude to, ze WiFi lze "samoinstalovat" kdezto FHSS (momentalne) ne - jako by snad schopnost "samoinstalace" byla nejak svazana se samotnou technologii, nicmene, takova uz je vlastnost "viry", ze dogmata na kterych je zalozena jsou nevericimi ponekud neuchopitelna. Ponekud neuchopitelna mi pripada i predstava, ze konkurenti si navzajem nepolezou do zeli a budou dobrovolne spolupracovat na dosazeni nejlepsiho vysledku pro vsechny uzivatele jako celku, bez ohledu na zajmy vlastni. Takova mala reinkarnace myslenky "kazdy podle svych schopnosti, kazdemu podle jeho potreb" ...

Ja vas nechtel presvedcit o tom, ze nemate pravdu. Ja chtel vedet, proc si myslite to, co rikate. "Vira" je plne akceptovatelna odpoved. Dal uz, zda se mi, neni o cem vest rec.

Diky za cas i diskusi.

Zacina se nam to trochu vyjasnovat. Ten proklamovany "kolaps Wi-Fi" je tim padem spise narek " Ja jsem v dane lokalite novy ISP. Ja chci pripojit svoje klienty." - a ono je v te lokalite uz plno, jaka skoda. Ze uzivatele stavajicich AP maji k dispozici nekolik Mbps, to "noveho ISP" jaksi nezajima ;-) Zrejme bude potreba ustoupit z paradigmatu "placeny internet = moje placena posledni mile" a zavest treba jine schema: "placeny internet = realne agregovana sirka pasma".

Proc se maji provideri tisnit v mizernych 60 Mhz kam se nacpalo 13 Wi-Fi kanalu po 5 Mhz, to skutecne nepochopim. Neni podle me zadny duvod, aby se stejnym zpusobem jako je rozkanalovane Wi-Fi nerozparcelovy cele siroke gigahertzy mikrovlneho pasma nejakym semi-bezlicencnim zpusobem (napr. mnou jiz jednou zminovany navrh 100 mW EIRP/5 Mhz sirka kanalu/1000 Kc rocne). Pak by byl nejaky frequency hopping naprosto zbytecny... stejny kanal by nemysel byt alokovan cele kilometry okolo, a vse by chodilo bezchybne.

Prechod z FHSS na DSSS je nesmyslne polozena otazka. ISP kteri investovali do FHSS nemaji nejmensi duvod prechazet, dokud jim to vydelava penize - az jim to prestane vydelavat to dal muzou nechat bezet natruc jako rusicku pasma (a to by jim snad CTU mohlo zakazat...), nebo to proste vypnout.

Otazka je, podle ceho se rozhoduji novi uzivatele. Pokud jim jde o to vydelat co nejvic penez, tak bych jim rekl, ze Internet je dnes uz trochu passe, a ze by se mohli zkusit vrhnout treba radeji na obchod ojetymi auty (klidne i online ;-). Pokud nekomu jde o to mit co nejvic Internetu co nejlevneji, pak by se treba mohl zamyslet nad tim, ze Internet je PROPOJENI lidi, KOMUNIKACE - tzn. i komunikace s bezprostrednim okoli. Trvam na tom, ze Wi-Fi se lepe koordinuje, neni to vira, ale proste jsem se ptal breezentovych expertu, jestli maji nejake nastroje typu Netstumbler (scan okolnich siti), a nebyli me schopni dat kladnou odpoved. Proste vidi jenom sebe a ruseni - nic jineho. A to mi neprijde jako prilis koordinovatelne prostredi...

Zkratka misto "vira" bych pouzil radeji slovo "dlouhodobe udrzitelna evolucni strategie". Nejde mi ani tak o to, kolik vydelam, ale spis o to, kolik nedam vydelat Telecomu ci nejakemu provozovateli optickeho vlakna. Tzn. s ostatnimi nechci komunikovat bezdratem proto, abych je pretahl od konkurence a stahl z nich penize - ale proto, abych mel k dispozici alespon nejaky neplaceny kanal, kudy muze prolezt aspon cast packetu zadarmo. A v takovem pripade je koordinace samozrejme velmi dulezita.

Pokud by se za licenční pásma v 3,5 GHz platilo jen symbolicky, byly by dávno beznadějně plné. Přestože se za kanál platí cca 70 000 Kč ročně, jsou ve větších městech už většinou obsazené - viz ČTÚ - http://www.ctu.cz/search/search_kmit.php. Ostrava - volné 2 kanály z 20, Zlín - volných 5. V novém pásmu 5,3 - 5,7 GHz je 11 nebo 12 kanálů - pokud se ceny zařízení zlevní jako je teď wifi, bude to brzy stejně zarušené. Navíc má být vyšší povolený výkon. Automatické přelaďování není samospasitelné, pokud nebude kam přeladit, fungovat to prostě nebude. Automatické snižování výkonu je dobrá věc, ale v licenci se hovoří o snížení výkonu nejméně o 3 dB. Nevím, o kolik budou snižovat reálná zařízení, ale snížení výkonu na polovinu sice pomůže, ale nemyslím, že nějak výrazně. Ideální by bylo, kdyby se s každým zařízením vysílalo s výkonem o pár dB vyšším než je potřeba. Teď nevím, jak se tam řeší problém, že okolní stanice se navzájem "neslyší".

Neměl jsem na mysli 3.5 Ghz, ale hypotetické rozdělení např. jednoho celého Ghz někde v pásmu mezi 2-6 Ghz na dejme tomu 200 Wi-Fi-like částečně překrývajících se kanálů o šířce 5 5 Mhz.

Co se týče automatického přelaďování a regulace v 802.11h, tak předpokládám, že to bude řídit asi AP, a to asi na bázi něčeho podobného jako je poněkud všeříkající parametr "link quality" - v podstatě jde asi o něco jako součet SNR na obou koncích spoje, nebo možná o nějaký průměr (i když se to tváří jako stupnice 0-96...)

Z ciste technickeho hlediska samzorejme vasi argumentaci naprosto chapu - jako technicky reditel ISP bych se choval asi stejne.

Spis bych si ale polozil otazku, kolik vedle sebe dokaze fungovat Breezenet a kolik Wi-fi siti. Dovoluji si predpokladat, ze to Wi-fi je snasenlivejsi...

Jinak je to cele spis o slusnosti. Kdyz si misto smerovky dam vsesmerovou antenu a mam vykon v danem rozmezi, tak mi taky teoreticky nikdo nic rict nemuze. Ale je to neslusne... Proste takova wirelessetiquette :-)

Wireless etiquette pro wi-fi asi bude jina nez pro breezenet - protoze treba wi-fi vsesmerovek muze v jedne lokalite koexistovat celkem hodne - napr. na jedinem miste az tri (bez ohledu na polarizaci), o par domu vedle a o kanal-dva jinde klidne dalsi tri, v opacne polarizaci zase dalsi tri, atd. Tvar a plocha uzemi pokryteho signalem u vesmerovky neni zasadne vetsi nez u sektorovky... no a kdyz klienti pouzivaji misto sit paraboly, tak odpadaji i ruzne zadni laloky...

Ja bych to tak nevidel. Ruzne polarizace a smerove anteny lze pouzivat s obema technologiemi. Spolupracovat vzajemne a koordinovat svuj postup mohou uplne stejne provozovatele DSSS vysilaci jako FHSS vysilaci. V tom neni mezi temito technologiemi zadny rozdil.

Predpokladejme tedy, ze se bavime o jednom konkretnim miste, kam chce svuj signal dopravit X ISP - tedy o miste, kde bude soucasne pouzivano X ruznych pripojnych bodu. V teto podmince uz je v maximalni mire zahrnuta veskera "slusnost", ktera vas napadne - vyjma te jedine, ze se uplne vzdate v danem miste vybudovani "sveho" pripojneho bodu a zajemcum doporucite, aby se se zadosti o pripojeni obratili na konkurenci. To by sice bylo vuci ostatnim maximalne ohleduplne, ale tato slusnost v me hypoteticke siti zahrnuta skutecne neni protoze ji, podle me, nelze realne pozadovat a uz vubec ne vymahat.

Tvrdim, ze zminene X je v pripade ciste DSSS site nizsi nez v pripade ciste FHSS site. Jinymi slovy, DSSS-based pripojny bod (WiFi) tedy neni vuci ostatnim stejnym bodum ve stejnem miste tak snasenlivy jako je FHSS-based pripojny bod (BreezeNET) vuci ostatnim takovym bodum. Jeste jinymi slovy - soucasne komunikujici klienti DSSS site dostanou celkove horsi pruchodnost nez titiz klienti v pripade FHSS site. A jeste jinymi slovy - DSSS dokaze totez pasmo vyuzit mene efektivne nez FHSS.

Chaos ma pravdu v tom, ze KDYZ v dane oblasti panuje "mir" - to jest vsichni skvele spolupracuji, pak je (obvykle) dostacujici pouziti lacinejsi technologie - a to je v tomto okamziku jednoznacne DSSS/WiFi. Pokud ale v danem miste nekdo nespolupracuje, pak je tam valka (tedy, v obchodni terminologii se obvykle rika "konkurence"). V takovem pripade, coz nejspis neprekvapi, poskytuje lepsi vysledky "valecna" (i kdyz drazsi) technologie.

Jestli je realna sance, ze by nejaka "wirelessetiquette" dokazala realne odstranit z bussinesu konkurenci a nastolila vseobecny a trvaly mir je otazka, na niz povazuji za zbytecne nahlas odpovidat ...

> Tvrdim, ze zminene X je v pripade ciste DSSS site
> nizsi nez v pripade ciste FHSS site

A to je oc tu bezi... Tvrdite to proto, ze to vite, nebo proto, ze tomu verite?

Jaky je mezi temi dvema moznostmi rozdil ?

Videl jsem jak se zmenilo chovani WiFi siti po pridani dalsiho (nekolika dalsich) AP a videl jsem jak se zmenilo chovani BreezeNETu po pridani dalsiho AP. Verim tomu, co jsem videl. Jestli se ptate, zda jsem nekdy stavel modelove site ve kterych jsem zkousel pro obe varianty dosahnotu co nejvetsich X abych je pak pozdeji mohl porovnat nebo zda jsem se ucastnil podobneho pokusu nekoho jineho pak ne, nikoli. Krome toho mam relativne peclive nastudovan protokol - jak DSSS tak FHSS. FHSS by mel byt na podobne situace teoreticky odolnejsi. Jestli opravdu v praxi je, nevim. Mohl bych verit, ze z nejakeho duvodu neni, ale nevidim pro to duvod, takze tomu neverim.

A ted babo rad - vim nebo verim ?

A co vy ?

Ja bych taky veril, ze frequency hopping by mohl byt odolnejsi proti ruseni. Respektive oproti ruseni na konkretnich frekvencich (Wi-fi=>breeze) odolny je, to je i cil FHSS :-) Otazka je, jak je odolny proti celoplosnemu ruseni jinymi FHSS zarizenimi.

Respektive asi takhle: S Wi-fi neni problem mit na jednom uzemi 6 APcek tak, aby se nerusily. To znamena, ze uzemi mohou plne pokryt 2-3 poskytovatele (se smerovymi antenami mozna i vic, ale o to se nejedna). Co kdyz pustim 6 Breeze AP na jednom uzemi - pobijou se, nebo budou vicemene bez problemu fungovat?

Budou spise bez problemu fungovat. V pripade, ze budou vsechny pouzivat stejnou sekvenci HOPu, je nepravdepodobne, ze se najdou dva, kteri by byly navzajem dokonale synchronni a rusili se tak dokonale - jiste - obcas se nejaky s jinym potka (no tak o tenhle timeslot oba prisly), ale jindy zase ne. Takze by se dalo rict, ze "krivka problemovosti" bude na FHSS startovat drive, ale bude mit pozvolnejsi rust nez totez pro DSSS kde budou vlastnosti opacne.

Je to preci jen uz par let, co jsem jednomu ISP se siti na BreezeNETech videl dostatecne do karet.Priznam se, ze uz si nepamatuju, kolik ruznych AP jsme nejvic videli v jednom miste. U nas na strese byl urcite signal peti, ale jelikoz tri z nich me nezajimaly, tak jsme asi ani nemerili, jakou pruchodnost bychom dosahli k nim. Takze ja nerikam, ze mam k dispozici neco vyrazne lepsiho nez dojem - proto jsem taky tuhle diskusi zacal, protoze to vypadalo, ze se od Chaose v tomto ohledu neco dozvim. Jenze on je jen plny prani a idealu (coz taky neni spatne, ale neni to to co jsem hledal) ...

To, o cem se bavime lze najit (pokud jde o externi zdroj informaci) treba tady (http://www.exroads.com/Reference_Tools/Wireless_Networking/breezacces.pdf). Jeste peknejsi material je i http://www.alvarion.com/RunTime/Materials/PDFFiles/FHvsDS-ver7.pdf - ten jsem nasel az ted. Je sice potreba nezapomenout kdo je autorem, ale neco se tam zjistit da ...

na jednom site funguje 30 Breeze AP, prakticky lze pustit pres 1AP max 900Kbps (komercni 512tka linka)lze tedy usuzovat max konektivita z jednoho site 15-20Mbps ve vetsim smeru.

No, me neprijde pravdepodobne, ze by tech 30 Breezenet AP mohlo najednou vysilat tech 900 kbps a nezarusit se navzajem - a pokud ano, tak pak bude urcite hodne mizerne fungovat upload.

Protoze uroven signalu, kterou vidi jedna antena typu sito s jinou antenou v primem dosahu - proste preslech "zaric - zaric", ne nejake laloky apod. - je asi -70 dB, a to bude rozhodne vic, nez bude typicka uroven signalu od klienta, ktery neporusuje normy vyzareneho vykonu, ze ano.

Tzn. pokud ma nekdo na jednom miste 30 Breeze AP, tak by mel radsi chodit kanalama, protoze jestli jeho klientum funguje jakkoliv pouzitelne upload, tak rozhodne jen diky stastne nahode.

Nevim, jestli na zaklade tehle uvah mě prohlásíte za marťana stejně jako Dan Lukeš - toho vyvedla z míry samotná úvaha, že klientské zařízení by nemuselo být něco co patří providerovi - ale něco, co si člověk běžně koupí v krámě a dá za okno. To u sítí typu Breezenet nebývá zvykem, a zřejmě to je něco podobného obecně zvykem pouze na Marsu - předpokladám, tady na Zemi např. televizní přijímače běžně patří provozovateli televize Nova a jiné přijímače České Televizi, všechny žárovky v Praze patří Pražské Energetice, a když si chci žárovku vyměnit, tak rozhodně nestačí že je kompatibilní se specifikací 220V - ale musím se obrátit na svého výhradního dodavatele zářivek, apod.

Stejně tak předpokládám, že jediné místo kde 30 Breeze AP pro současný upload 20 Mbps z různých směrů z nějakého důvodu nefunguje je asi taky Mars...

Praha-Bohnice, hotel SOL, mraky Breeze AP ruznych poskytovatelu, muzu vsak posuzovat 22 Breeze AP, dle MRTG In/Out 5,5/3Mbps - pak mate pravdu, uvedl jsem v prizpevku nevyzkousenou hodnotu, praxe je jina.

Tahle hodnota je pomerne blizka tomu, co dosahujeme v jedne lokalite u vice Wi-Fi AP - tzn. soucet in+out asi tak 3-4 Mbps.

Lukese nevyvedla z miry uvaha nad tim, ze by AP mohl nevlastnit provider. Nicmene, tato myslenka zatim v realu nenachazi naplneni, nezda se, ze by v dohledne dobe naplneni dosla a nejsou mi zname ani zadne zvlastni duvody, proc by takovy stav mel zacit byt obvyklejsi nez je v dobe soucasne. Lukese vyvedlo, a stale vyvadi z miry to jak na neco, ceho hlavni charakteristika je "no, sice nevim, proc by to tak melo byt, ale ja si to preju, takze se to urcite stane" dokazete pouzit jako zaklad po pomerne rozsahlou teorii navazujici.

Mimochodem - pro celou vasi teorii neni dulezite, kdo vlastni ono AP - takze tim jsem se VUBEC (puvodne) nezabyval. Dulezite je, jestli takovych vlastniku na jednom miste muze nebo nemuze byt vic. Vase cela teorie je vystavena na predpokladu, ze takovy subjekt je jen jeden (a pokud jich uz je vic, tak musi utvorit kartel a spolupracovat). Takze, pokud vam to udela radost, uznavam, ze vsechno co jste rikal se muze skutecne stat a vysledek bude presne takovy, jaky tvrdite - ovsem - pokud nejakym zpusobem dojde ke splneni prave toho puvodniho predpokladu na kterem to cele stoji. Nenechte se odradit zadnym skeptikem, ktery tvrdi, ze k takovemu vyvoji neni duvod a proto k nemu nejspis nedojde. Vim, ze vy verite, ze k tomu dojde a tak se to tedy urcite stane ...

No já teda netrdím, že se to určitě stane, ale moje úvaha je spíš takováhle: lidi si kupují spoustu Wi-Fi zařízení - v notebociích, PDA, v krabičkách kterými se připojují do sousedských sítí. Kupodivu jim to funguje. Takže jestli nastane nějaký kolaps, tak to nebude kolaps Wi-Fi sítí fungujících jen na přímou viditelnost řádově stovek metrů a od sebe navzájem odstíněných zdmi, domy, kopci, apod. - ale naopak kolaps dálkových spojů, ať už FHSS nebo Wi-Fi, kterými jsou připojeni klienti vzdálení řádově třeba kilometry. Viz např. právě ten hotel Sol... bez porušení norem prostě už úroveň sigálu vzdálených klientů zanikne v šumu.

No a jinak celkově: čemu kdo "věří", nebo kdo co "chce", to je myslím úplně jiná debata.... stejně tak můžu autora článku obvinit, že si kolaps Wi-Fi sítí přeje, a tak si vymýšlí různé absurní důvody. Nevidím důvod, proč by cokoliv k čemu je připojená 1 dB všesměrová anténka mělo zkolabovat kvůli jakémukoliv zdroji rušení, který se nachází třeba jen o dva domy vedle... prostě to ten zdroj rušení neuslyší, a není co řešit. A pokud uslyší, tak nastupují nízkoziskové málosměrové antény (v podstatě jsou to spíš stínítka, než antény).

Spolupráce na úrovni poslední míle není žádný kartel, ale je naprosto přirozená: k hospodě i k samoobsluze i autobusové zastávce vede taky jen jeden chodník, který je bezplatný, přesto že jeho dílčí části kupodivu vlastní např. majitelé jednotlivách objektů. Samozřejme, pivo, lístek na autobus ani rohlík už zadarmo není - ale ten chodník zadarmo je...

Proboha!

Kartel je cizi slovo a znamena dohodu. Obvykle se toto cizi slovo pouziva pro oznaceni dohody o spolupraci vice subjektu pri podnikani na nejakem trhu.

Vy zadate, aby vsichni, kdo chteji v konkretnim miste sirit signal spolupracovali. Tedy kartel.

Ne, samozrejme mate pravdu, jasne, ze to neni kartel. A ten chodnik je taky urcite opravdu zadarmo. Neni sice zadarmo, jak se domnivate, ale to nevadi. Postavila ho obec (respektive, obec jeho stavbu nekomu zadala). Obec ma totiz monopol na stavbu chodniku v obci pred vasi hospodou. Vidite - a ja mel dojem, ze u BreezeNETu vam monopol vadil - tady to povazujete za neco prirozeneho a, zrejme, zadouciho.

Jestli on problem s nasim dorozumenim neni v tom, ze vas nazor je extremne nestabilni a dynamicky se meni podle aktualnich potreb. BreezeNET se nehodi, chodnik se hodi, kartel je spatny - ale dohoda o spolecnem postupu na trhu je nutna, a tak dale. Ja uz nejsem uplne nejmladsi - mozna mi jen proste schazi schopnost tak pruzne prizpusobovani postoju reflektovat ...

Z toho si nic nedelej, nejsi sam, kdo nestiha "pruzne prizpusobovani postoju" :-)

Ja nezadam spolupraci. Ja pouze konstatuji, ze spoluprace muze byt docela vyhodna a zivotaschopna evolucni strategie (z hlediska teorie her).

S temi chodniky je to obecne oblibeny omyl (OOO) Radu (ne vsechny) jich nestavi obec, ale majitele pozemku, pres ktere vedou (typicky kus chodniku pred kazdym cinzakem spravuje majitel domu). Wi-Fi je pro me takovy chodnik pred domem - neni to zadna dalnice...

Muj nazor zustava konstantni: BreezeNET je mozna dejme tomu neco jako BMW, ok - ale v mestske dopravni zacpe dopravi daleko vic lidi autobus nebo tramvaj nebo jizdni kolo - co naplat. (Jestli je pro vas MHD neco jako "kartelova dohoda", tak budiz...)

Hmm a proč se vám překrývají dosahy jednotlivých AP?

komu? nam? dosahy? v Praze mame nyni pouze 2 WiFi sektory v Modranech Sever A Jih ze Semicke, dalsi nejsou na WiFi.

Tyhle argumenty jsou pěkné - ale já vám řeknu jak bych to dělal (a leckde skutečně dělám) já. Pro mě je Wi-Fi prostě ethernet, kus drátu, něco co má hodnotu jen když to funguje - a potom to má obrovskou rezervu. Na nějaké místo se dá jediné Wi-Fi AP, za kterým je linuxový router, na kterém se definuje QoS. Jestliže přes to dobře fungující Wi-Fi proteče třeba 300 KB/s, tak se tři provideři hypoteticky mohou domluvit a rozdělit si to přes QoS jako 3x 100 KB/s zaručených, a 300 pro klienty každého z nich nezaručených (když je zrovna volno).

Zatím to vypadá jako utopie, ale je to v podstatě stejné sdílení média, které třeba u ADSL nikoho nepřekvapí.

Konkurence samozřejmě existuje na každém trhu, ale kooperace je taky důležitá: pokud je mým cílem normálně na trhu existovat, poskytovat služby zákazníkům, kterým vyhovuje můj poměr cena/výkon, apod., a ne vyrůst nad všechny meze a stát se monopolem který zcela rozdrtí konkurenci, tak je pro mě snižování nákladů minimálně stejně důležité jako souboj s konkurencí.

Ekvivalentem FHSS v dopravě by bylo například vyrábět všechna auta pro jistotu panceřovaná a ozbrojená. Představa, že by konkurující si autodopravci mohli jet po jediné společné dálnici vedle sebe a neházet si klacky pod nohy je zřejěm naprosto směšná. Stejně tak nikdo by nemohl mít zájem např. na veřejném dopravním značení - protože to přece slouží i konkurenci...

300KB/s to mame rekneme by woko 3000kbps - kolik zakazniku, kdyz kazdy chce 0.5Mbit pripojite? Presne 6 - tomu rikate nabizeni sluzeb?

Jak nastavovat na Wi-Fi QoS bych rad videl, kdyz ta linka nema stabilni throughput (a to je fakt s kterym nejste schopen hnout, tak o nem nediskutujme) - bud muzete ostatni sluzby skrtit tak, abyste vzdy mel nejaky tok vyhrazenu pro tuto sluzbu nebo mate smulu.

Mimochodem, kdyz uz jsme u toho, jaky je podle Vas prumerny packet lost na rekneme 500-600m Wi-Fi trase pri povolenem vyzareni s tim, ze v okoli lze nahmatat dalsich rekneme 5-8 nodu, ale zadny nepracuje na stejnem kanale a kupodivu ani na stejne linkove rychlosti?

QoS se sestavuje podle kapacity, která je reálně dostupná po většinu času; ani tak samozřejmě nefunguje v přesných hodnotách kbps, ale spíše lze stanovit poměr mezi různými druhy trafficu. Každopádně když někomu na svém AP vyhradím zaručených 64, 128 apod. kbps pásma, tak si může být jist, že tam ta kapacita skutečně proteče - maximálně občas proteče i víc...

Packet loss na dobre vyladenem zatizenem kilometrovem spoji se pres den pohybuje tak kolem 1%, pri mensim zatizeni nebo v noci je tam 0%. Na svojí straně spoje si jsem dodržováním výkonu hodně jist (24 dB síto, ale výkon je nastaven na zápornou hodnotu 0 dB, což Breezenet rozhodně neumí), na druhé straně spoje ani nemám rootovské heslo - takže můžu jen doufat. Každopádně na moji straně spoje jede 5x Wi-Fi AP, o 200m dál další 4x Wi-Fi AP.

Samozřejmě, že NE KAŽDÉ Wi-Fi vám bude chodit takhle - o tom to právě je - konkurující si kompatibilní zařízení různých výrobců procházejí evolučním vývojem. Samozřejmě, že netvrdím, že se dají na Wi-Fi provozovat dlouhé páteře - to ale není to, k čemu bylo Wi-Fi určeno. Dlouhé Wi-Fi páteře by mohly skvěle fungovat v 802.11h, kde bude k dispozici daleko více kanálů než ve 2.4Ghz, a ještě lépe by mohlo Wi-Fi chodit, kdy se vzal třeba celý gigahertz rádiového spektra (co já vím, někde mezi 2-6 Ghz)a rozkrájel se částečně-licenčně (tzn. něco jako povinná registrace zabraných frekvencí do něčeho, jako je mapa CZFree.Net...) a s regulací vyzářeného výkonu do stovek a tisíců kanálů. To je samozřejmě trochu utopie, přiznávám - ale WiMAX specifikace se myslím o něco podobného vcelku snaží..

Každopádně tomu, k čemu bylo Wi-Fi určeno, rozhodně kolaps nehrozí - a mám na mysli právě lokální připojení s málo ziskovými anténami na vzdálenosti sto až dvě stě metrů. Vhodnou kombinací regulace výkonu nebo málo směrových antén lze vybudovat síť, která se nechází pod úrovní střech a šlape jak hodinky.

Prominte a jak na jedne strane (je jedno v tomto pripade, zda-li u paterni linky nebo na strane klienta) zjistite tu hodnotu "realne dostupna po vetsinu casu"? Neni to nahodou hodnota, ktera platila do ted, vcera, pred tydnem, ale vubec nic nerika o tom, jak je to ted, jak za hodnu ci zitra? Pokud chcete takto stavet QoS, tak se nase jazyky budou znacne rozchazet a radeji to neresme...

PS: Ktery sitovy stack umi QoS dynamicky? Tedy bez statickeho nastaveni?

Ja bych to tak nevidel. Ruzne polarizace a smerove anteny lze pouzivat s obema technologiemi. Spolupracovat vzajemne a koordinovat svuj postup mohou uplne stejne provozovatele DSSS vysilaci jako FHSS vysilaci. V tom neni mezi temito technologiemi zadny rozdil.

Predpokladejme tedy, ze se bavime o jednom konkretnim miste, kam chce svuj signal dopravit X ISP - tedy o miste, kde bude soucasne pouzivano X ruznych pripojnych bodu. V teto podmince uz je v maximalni mire zahrnuta veskera "slusnost", ktera vas napadne - vyjma te jedine, ze se uplne vzdate v danem miste vybudovani "sveho" pripojneho bodu a zajemcum doporucite, aby se se zadosti o pripojeni obratili na konkurenci. To by sice bylo vuci ostatnim maximalne ohleduplne, ale tato slusnost v me hypoteticke siti zahrnuta skutecne neni protoze ji, podle me, nelze realne pozadovat a uz vubec ne vymahat.

Tvrdim, ze zminene X je v pripade ciste DSSS site nizsi nez v pripade ciste FHSS site. Jinymi slovy, DSSS-based pripojny bod (WiFi) tedy neni vuci ostatnim stejnym bodum ve stejnem miste tak snasenlivy jako je FHSS-based pripojny bod (BreezeNET) vuci ostatnim takovym bodum. Jeste jinymi slovy - soucasne komunikujici klienti DSSS site dostanou celkove horsi pruchodnost nez titiz klienti v pripade FHSS site. A jeste jinymi slovy - DSSS dokaze totez pasmo vyuzit mene efektivne nez FHSS.

Chaos ma pravdu v tom, ze KDYZ v dane oblasti panuje "mir" - to jest vsichni skvele spolupracuji, pak je (obvykle) dostacujici pouziti lacinejsi technologie - a to je v tomto okamziku jednoznacne DSSS/WiFi. Pokud ale v danem miste nekdo nespolupracuje, pak je tam valka (tedy, v obchodni terminologii se obvykle rika "konkurence"). V takovem pripade, coz nejspis neprekvapi, je logicke vyhodnotit, jestli nahodou lepsi vysledky neposkytne technologie "valecna" - pres to, ze je drazsi. Vysledek takove uvahy samozrejme zavisi na tom, jaky pozadujete vysledek - zda spise "prorazit" v nepratelskem prostredi, nebo zda "hlavne neplatit moc" i kdy treba nejake zakazniky nebudete moci uspokojit.

Jestli je realna sance, ze by nejaka "wirelessetiquette" dokazala realne odstranit z bussinesu konkurenci a nastolila vseobecny a trvaly mir je otazka, na niz povazuji za zbytecne nahlas odpovidat ...

Co se tyce tech "jinych metod regulace" - nesnazte se tvrdit ze bleskojistka a 20m RLA-10 utlumi signal o 8 dB :-) Jasne, cirkulatory, a extra konektory pro TX a RX... to je mocny argument - ale nerikejte mi, ze kazdy Breezenet s 24 dB antenou to tak ma udelane...

Samozrejme nasi klienti si bohuzel udelali par instalaci, ktere i na Wi-Fi vypadaji dost podobne - krabicka, spousta kabelu a na konci antena. Samozrejme by tam vsude mely prijit regulovatelna zarizeni, samzorejme ze Wi-Fi je laciny sunt ktery prakticky nikdy nema oddelene RX a TX....

Nicmene trvam na tom, ze jedine cemu hrozi kolaps, jsou mnohakilometrove paterni spoje v pasmu 2.4 Ghz, at uz FHSS nebo DSSS. Wi-Fi bez prehnane ziskovych externich anten (ale nikoliv uplne bez anten) nechyta zadne zbytecne ruseni z velke dalky ci spatneho smeru, a ceka ho naopak rozkvet. Zkratka - plechovky. (nebo PAN-10, chcete-li... to je to same, jen za penize...)

M.P.

"Muze mit" a "ma" jsou dve rozdilne kategorie. Ja nerikal, ze kazdy BreezeNET utlumovy clanek ma. Zatimco vy, predpokladam, hodlate tvrdit, ze kazde WiFi s regulaci je skutecne prislusne regulovano a pres povoleny vykon v zadnem pripade nejede. Jestlize tohle tvrdit nehodlate, pak mi neni jasne, co jste vlastne rici chtel.

Mohl bych zde polozit dalsi otazku, ale mame nejaky jiny jazyk, protoze si, zda se, velmi obtizne navzajem rozumime. Muzu to vzit reakci po reakci.

Predstava, ze ISP, ktery ma technologickou a pravni moznost v dane lokalite pripojit svoje klienty se ji dobrovolne vzda, protoze nekdo jiny ve stejne lokalite ma volne kapacity je na me proste prilis utopisticka.

Volani po zruseni nelicensovanych pasem mi zni podobne nepochopitelne (zminena "zmena paradigmatu" o tom, za co se ma platit - tedy, ze pry se ma platit za alokovanou sirku pasma je presne volani po zruseni volnych pasem - za ta ostatni se totiz plati podle alokovane sirky). Problem s dorozumenim bychom meli i okolo pojmu "uzivatel". Bud' nerozumim tomuto pojmu, nebo nechapu co se mysli tim, ze uzivatel by mohl mit za cil vydelat co nejvice penez (zrejme poskytovanim pripojeni - jenze ten, kdo poskytuje pripojeni se obvykle oznacuje jako ISP a ne jako "uzivatel").

Proto je takrka zazrak, ze jsme se presto nakonec shodli. Uplne puvodni prispevek totiz mluvil o prechazeni z DSSS na FHSS - a me nebylo jasne, proc by to nekdo mel delat. Nevidel jsem pro takovy prechod proste zadny rozumny duvod. A z toho vznikla cela tato diskuse. Jsem rad, ze po znacne dlouhe ceste, kdy se diskuse rozkosatila nekam uplne jinam, nakonec doslo i k odpovedi na tuto otazku -

Prechod z FHSS na DSSS je nesmyslne polozena otazka. ISP kteri investovali do FHSS nemaji nejmensi duvod prechazet, dokud jim to vydelava penize

. Ano, presne tak jsme si to myslel. Teorie o tom, ze nekdo prejde dobrovolne z FHSS na DSSS je nesmyslna. Tesi me, ze jste dosel ke stejnemu zaveru, ackoliv jste puvodne zastaval opacny nazor. Ledaze jste si to myslel porad a to puvodni prani bylo proste jen dalsi z tech utopistickych. Pak by nebylo divu, ze jsem nerozumel ...

O tom, kdo bude vyuzivat nelicencovana pasma nastesti nerozhoduji dodavatele, ale zakaznici. Ti hlasuji svymi penezenkami. Jestlize zakaznici daji prednost pripojeni pres sdilenou infrastrukturu, tak ma majitel nesdilene infrastruktury asi dost smulu.

Jinak ja jsem nevolal po zruseni nelicencovanych pasem, ale napak po zruseni licencovanych pasem - a nebo po zmene licence takovym zpusobem, ktery by se blizil tomu, jak se dnes zabiraji nelicencovana pasma.

Jinak do tech terminologickych zmatku skutecne zabredame: zakaznik myslim chce bud usetrit penize, nebo chce co nejlepsi pomer cena vykon, nebo je ochoten platit hodne za nejake specialni parametry nejake sluzby. Dodavatel asi vydelat penize chce, to ano - ale je otazka, jestli mu jde jen o kratkodobou maximalizaci zisku, nebo treba o to, aby si udrzel zakazniky i do budoucna.

Uzivatel.... u FHSS je uzivatelem vyhradne ISP, ktery provozuje AP i koncovy bod. Nebo ne ? Zatimco DSSS si muze kdokoliv koupit v obchode a zacit si vybirat z ruznych kanalu a z ruznych essid. Rict, ze "uzivatele prejdou na DSSS" bylo skutecne chybne: je to ve skutecnosti tak, ze se objevi novi uzivatele, kteri budou pouzivat rovnou DSSS (cast z techto uzivatelu budou dodavatele, cast zakaznici - a znacna cast provozu bude urcite nezpoplatnena, nebo chcete-li, nekomercni ci peeringova) - a pro stavajici uzivatele FHSS (coz jsou pouze dodavatele, nikoliv zakaznici) prestane mit tato technologie postupne zajimavy pomer cena/vykon.

Opravdu to nemam cenu. Sice pouzivame stejnou abecedu, ale jinak mam dojem, ze si pisu s Mart'anem. Ale neberte si to osobne - chyba nemusi byt ve vas ...

Wi-Fi bez prehnane ziskovych externich anten (ale nikoliv uplne bez anten) nechyta zadne zbytecne ruseni z velke dalky ci spatneho smeru, a ceka ho naopak rozkvet.

A vite, ze si lzete do kalhot, naprosto obvykle chytim na sektorovku 9dB klidne 30-40% sumu (noise).

No, holt asi jak kde, no ;-)

Opět to samé jako přechozí e-mail Danu Lukešovi: pokud někdo provozuje síť AP i síť koncových stanic, tak samozřejmě asi důvod k migraci nemá - i když Wi-Fi postupně pásmo zabere, a FHSS bude zvolna chodit hůř a hůř, řekl bych.

Pokud máme síť s heterogení vlastnickou strukturou, ve které AP a koncové stanice nemají všechny stejného majitele, tak je 802.11a (u nás bohužel zakázané) i 802.11b výborně připravené na spolupráci v takové džungli: každé zařízení (AP i klienti) lze většinou přepnout do scanovacího režimu (pokud to nějaké levnější zařízení neumí, tak lze dočasně k anténě připojit takové které to umí), a díky jménům sítí (essid), číslům kanálůa MAC adresám zařízení (stejný systém jako ethernet) lze celou síť velmi snadno koordinovat.

FHSS zařízení od Breezecom jsou pravým opakem Wi-Fi: pokud vím, tak koncové stanice nemají MAC adresu, ale bridgeují MAC adresu jednoho konkrétního ethernetového zařízení které je za nimi. Na trhu pokud vím neexistuje konkurence mezi různými zařízeními různých výrobců: je o jeden model od jednoho dodavatele. Tím je daná i poměrně vysoká cena. Sítě se nijak nejmenují a neexistuje nic jako scan okolních sítí.

FHSS bych určitě doporučil někomu, kdo by chtěl postavit třeba tank s dálkovým ovládním - ale nějak se zapomíná, že smyslem Internetu (IP konektivity) byla především komunikace mezi lidmi (ostatně i smyslem GSM a dalších komunikačních služeb).

Uživatel FHSS jasně dává najevo, že je ochoten komunikovat jen s někým - to co dělá, je zábor a oplocení veřejného prostranství, vybetonování komunikační magistrály. Naproti tomu provozovat Wi-Fi hotspot je něco podobného, jako otevřít si hospodu (hot-spodu :-), obchod, klub či něco jiného, co je veřejně přístupné z ulice. Využití DSSS bude narůstat právě proto, že lidi se chtějí připojovat především k otevřeným sítím se zajímavým obsahem - nechtějí platit těžké peníze za privilegium stáhnout si po dokonale garantované lince další tuny spamu...

FHSS má samozřejmě ESSID stejně jako wifi. Scan okolních sítí, pokud vím, zařízení Breeznet neumožňuje, takže se spojení rozběhne, jen pokud znáte správné ESSID. SA i AP mají MAC adresu, u novějších verzí jde zvolit, zda se bude používat MAC adresa SA nebo MAC adresa ethernetového zařízení připojeného za SA. U starších funguje myslím jen MAC adresa eth.zařízení. FHSS nepoužívá pevně dané kanály, ale posloupnosti skoků. Posloupnost se definuje jen u AP, SA se přizpůsobí AP, musí sedět ovšem ESSID. Teda něco jako scan existuje, ale uživatel se k výsledkům nedostane. Pokud to není někde v servisním menu. Cena je vysoká asi proto, že zařízení s FHSS dělá jen Breeznet (Alvarion), jak píšete.