Názory k článku „Zlatý“ analog podruhé… (a podrobněji)

A drsnaci, co nemaji na High-end, tak si aspon zacernuji vnejsi okraj CD fixou. :-D

Zajímavý článek, ovšem brán pouze z teoretického hlediska. Ano, podle všech matematických vzorečků je CD a digitální NEKOMPRIMOVANÝ záznam lepší než analogový. Poslechově to tak ale vždy není.

Ovšem pokud čtu výroky jako: "...svým sluchem není schopen rozpoznat rozdíl mezi propojením obyčejným kabelem a kabelem z bezkyslíkaté mědi s pozlacenými konektory."
Zajímavé je, že tady radši vzorečky neuvádíte. Co berete jako "běžný kabel"? Já jako běžný kabel beru takové ty obyčejné tenké propojovací kabely za 50 Kč. A mezi takovým kabelem, a např. plně stíněným kabelem Profigold se zlacenými konektory, který je 3x tak tlustý, ten zvukový rozdíl znát je. Nestudoval jsem elektroniku ani to nemám v plánu, ale některými znalostmi a logikou jsem vybaven. Co třeba odpor a útlum kabelu??? Ten je snad stejný? Odolnost vůči rušení a tzv. brumu? Ta je taky stejná? Zajímavé je, že když jsem vyměnil běžný kabel za tento tlustý a stíněný, brum odpadl a zvuk byl podstatně lepší... Takže to asi jedno nebude a výsměch "zlaceným kabelům z bezkyslíkaté mědi" není na místě. Nebo si snad myslíte že hulím, fetuji, mám halucinace, nebo jsem snad ve svém věku 17 let postižen snobismem, highendismem nebo podobně? Na podobné věci ani nemám peníze. A tím lepším zvukem myslím zvuk prokreslenější, detailnější. To vám asi slovy nepopíšu, ale sluchově je to dostatečně poznat, stejně jako rozdíl mezi CD a MP3.
Mimochodem tímto ten výrok o zbytečnosti "zlacených kabelů" vlastně sám potvrzujete: "Tyto rozdíly budou jistě mnohem větší, než jak velký vliv má na kvalitu zvuku kabel propojující reprosoustavy se zesilovačem." Když je to důležité u zesilovače, tak jaktože je to jedno mezi komponenty? :-)

"Je tak naprosto zřejmé, že dva zcela identické zvukové obrazy bude jeden a tentýž člověk vnímat s odstupem času naprosto odlišně. Libozvučnost tedy není možné brát jako hodnocení kvality."
To je taky zajímavé tvrzení. Nevím jestli jsem duševně mimo, nebo jsem již natolik vystresovaný, že bych se měl radši jít léčit, ale pokud si něco přehraju, tak si zapamatuji jak to hrálo, a jsem si to schopen přehrát v paměti i po určité době, třeba i několika měsících (takový virtuální iPod v hlavě). A pokud si něco pustím jednou, a po několika minutách totéž znovu, mohu alespoň za sebe říct, že to dokážu objektivně porovnat. Už jsem tak taky mnohokrát učinil. A naslepo poznám MP3 při 256 kbit VBR od CD. Stejně tak je poznat LP od CD. MP 3 od LP apod.

O rozdílech kvality mezi CD a LP se s vámi dohadovat nechci, řeknu pouze to, že obecně je LP deska příjemnější na poslech, protože není tak ostrá. A zvuk z ní je přirozenější. Dle mého kvalitnější než z CD, aspoň co jsem měl možnost slyšet a porovnávat. Ale kvalitnější po stránce poslechové. Nehodlám se hádat, že LP má stejné matematické předpoklady jako CD. Nemá.
Ovšem nejde těm highendistům spíše o to? Ne o matematiku, teoretickou kvalitu a tak dále, ale o poslechový prožitek. Já když poslouchám oblíbenou hudbu, tak si to chci užít, ne to mít ořezané v MP3. Chci prostorovost, dynamiku, kmitočtový rozsah bez digitálního ořezu. A zde mi vyhovuje LP více než CD, i když já tam zas tak obrovský rozdíl jako někteří jiní nevidím. CD je prostě ostřejší a pro mě méně přirozené. Ale to je subjektivní dojem, otázka mého sluchu.

A kdybych se ještě obecně měl vyjádřit k rozdílu mezi digitálním a analogovým záznamem: digitální záznam kazí hudbu. Ne, opět mě nepodezírejte z psychické lability nebo že bych v tuto pozdní hodinu byl moc ospalý. Je to doopravdy tak a důkazy se dají sehnat snadno. Můj oblíbený hudební styl jsou 80. léta - zahraniční skupiny jako Ultravox, Visage, Human League... Kdo někdy slyšel, uzná, že zvuk těch nahrávek je fantastický. Stejně tak většiny nahrávek z let 80. To vše se nahrávalo analogově. Cílilo se na jedno: kvalitu zvuku. Proto se začaly vyrábet i zmíněné maxisingly. Po nástupu digitálního záznamu do studií šla však kvalita většiny nahrávek dolů. Proč? Digitální záznam přece není horší než analogový, podle některých je i lepí... Digitální záznam se však dá přebudit, ořezat, normalizovat apod. ve větší míře a s menšímy dopady než analogový. A tak se toho využilo. Nahrávky zejména popu začaly být přebasované, přebuzené, bez jakékoliv dynamiky či většího prostoru, jen aby to co nejvíc řvalo. A tenhle příklad se dá převést i na nástup digitální techniky do spotřební elektroniky - na kvalitu se kašle, ztrátově se komprimuje všechno co jde a MP3 je označována jako "CD kvalita". A masy technických neznalců, kteří nikdy doma neměli kvalitní CD/LP přehrávač, zesilovač a repro kupují "domácí HiFi kina" s plastovými repráčky. CD si kupuje minimum lidí, proč taky, když si můžu stáhnout "CD kvalitu" z internetu (ale teď pomíjím jiný zásadní faktor, a to cenu CD, to je na samostatný článek). Dokonce se ta "CD kvalita" nabízí lidem ke stažení za peníze, jejichž částka se pohybuje okolo 1/2 až 2/3 originálního CD! Přitom si zmanipulovaní milovníci hudby neuvědomují, že platí za něco, co k CD má hodně daleko po stránce kvalitativní, skoro stejně jako za CD samotné...
A pak si mohou rádia dovolit přemodulovat modulaci, pak si provozovatelé DVB-T mohou dovolit vysílat zvuk veřejnoprávní TV ve 128 kbit bitratu. Protože už nikdo neví, jak zní kvalitní zvuk. To je prosím ta digitalizace, její černé stránky.

Výhoda digitálního zvuku je nesporná: jednoduchost. Empétrojky si pustíte třeba i z hodinek. A zní to docela dobře. CD je malé, a lehce se přehraje. Soubory si můžete kopírovat jak na bežícím pásu, posílat je mailem, stahovat z internetu.... Můžete si s sebou v kapse nosit víc hudby, než byste narvali LPček do vašeho obýváku. A k dostatečně kvalitnímu přehrání CD/MP3 nemusíte mít ten těžký gramofon s bezkyslíkatými kabely. Potud výhody.
Nevýhody jsou tu ale také. Většinu jsem již zmínil. Ovšem tou základní je jen jedna. Jak vyjádřit čísly 1 a 0 přirozenost zvuku? Zvuk je chvění. 1 a 0 jsou čísla. To chvění těmi čísly nikdy dopodrobna nezachytíte. Nebo snad ano? Jestli ano, tak jste asi schopni procítěně vyjádřit lásku své dívce taky v jedničkách a nulách. Potom smekám.

K tem kabelum. Ne dvoulinka za 50 Kc s mizerne naletovanymi konektory NENI normalni kabel. To je shit, kde je ten rozdil opravdu znatelny. Normalni kabel, je dobry stineny kabel s kvalitne nasazenymi konektory. Nemusi mit vsak zlaceni, ani bezkyslikatou med. Nestoji 50 Kc, ale ani tisice.
Ale souhlasím s tím, že LP záznamy jsou příjemnější na poslech a je to právě podlě mě dáno těmi šumy, které normálně kolem nás jsou, jen ve studiu chybí. U gramotechniky je "doplnila" technika samotna, u CD chybi a zaznam ze neprirozeneho prostredi studia pusobi take neprirozene. Mimochodem u VoIP technologie (telefonování přes IP, pokud někdo netuší), se uměle přidává šum, když druhá strana mlčí, neboť lidé jsou na něj zvyklí a pokud ho neslyší tak jsou nervózní a bojí se, že druhá strana ztratila spojení.

Pokud správně chápu češtinu ve vaší první větě, tak zlacené konektory mají vliv na zlepšení kvality hudby. Srovnáváte různé věci. Konektor je vždy měděný, jen to pokovení je provedeno z různých materiálů. Nereagující zlato zajišťuje dlouhodobě lepší kontakt než zkorodované standardní pokovení. U velmi slabých signálů a na malých impedancích se přechodový odpor projevuje již pozorovatelně. Já sice pozlacené konektory většinou nepoužívám, ale proč je hifistům nedopřát, zejména, když si to zaplatí.

V podstatě jste napsal to co ten člověk předtím (=pozlacené jsou trvanlivější)
Nic špatnýho na jeho češtině nevidim.

Smysl tvrzení v části věty: "pozlacené konektroy na zlepšení kvality hudby nemají žádný vliv, ba naopak." by vyzněl podivně i v jiném jazyce. Z toho : "Nemají žádný vliv" je snad jasné všem, ale ve spojení s : "ba naopak" to chápu jako, že mají zásadní vliv. Význam "žádný" přeci "ba naopak" významově zcela obrací. To jen k té divné formulaci. Proto bych se mohl pro upřesnění zeptat anonyma, co tím svým příspěvkem vlastně myslel a proč ho vlastně napsal. Jestli používání pozlacených kontaktů je podle něho jako celek vhodnější a nebo zbytečné?

Hezky clanek, ale na to hlavni se zapomina a to je harmonicke zkresleni tranzistorovych zesilovacu. S produkci parazitnich harmonickych na NP prechodech polovodicu, ktere zapricinuji kovovost zvuku jeste nikdo nic neudelal. Proto si poslechnete hudbu z elektronkoveho zesilovace a diskuse o kvalite poslechu se prenese na tema tranzistory nebo elektronky. Analog, to bylo predevsim o elektronkach. I digitalni hudba v podani elektronkoveho zesiku je nepopsatelne prijemnejsi. A rozdil je mnohem patrnejsi, nez porovnavani digital versus analog pres handicapovany tranzistorovy zesilovac.

Jednou větou,vážený pane!
Vaše slova pozlatit,pozlatit,pozlatit!!!
Sám bych těm "mp3 audiofilům" nevyargumentoval problematiku lépe.

Jen ještě malou poznámku. Nevím, jestli je ideální zde zveřejňovat takovéto články. Problematika okolo zvuku je natolik složitá a budí vášně na obou stranách - na jedné straně zaryté highendisty, kteří opovrhují vším digitálním a MP3 radši nikdy neslyšeli, a na druhé straně zanícenými digitalizátory, kteří obhajují tezi, že nad digitální kvality není, a někteří dokonce tvrdí, že MP 3 při 256 kbit je lepší než deska a že MP3 při 256 kbit neořezává výšky... Já sám se ani do jedné z těchto skupin neřadím, snažím se být neutrál, ale díky poslechovým zkušenostem se spíše přikláním k názorům zastánců analogového zvuku. Že digitální zvuk se díky větší jednoduchosti prosadí je jasné, ovšem doufám, že to nebude takový kvalitativní skok dolů, jaký se zatím slyší u českého DVB-T, kde se u některých programů zvuk opravdu nedá vydržet.
Autorovi bych jen doporučil zbytečně nenapadat hifisty a příznivce kvalitního poslechu. Ono asi vše nebude bezdůvodné, a najde se i příklad v digitální branži - DVD audio, které já osobně jsem slyšel a mám doma, a jeho srovnání s CD je výrazně ve prospěch DVD-A. Proč je tedy vůbec něco takového vyvíjeno, když CD je lepší než LP a vlastně by nám mělo stačit i MP3, protože člověk vlastně víc neslyší? Podivné že...
Mimochodem, bylo vědecky dokázáno, že na člověka při poslechu působí i tóny nad 20 kHz, a to dost výrazně - člověk pak vnímá slyšitelné tóny jinak, v jiném psychickém rozpoložení. A toto se matematicky vyjádřit nedá.
Proto bych zde takto tendenční články spíš neuváděl, nebo je alespoň ochudil o ty zbytečné příměry a útoky. Jinak je článek obsahově zajímavý.
Spíš bych pokračoval v osvětě lidí ve stránce antén apod. Když vidím v krámech prodávat ty polská síta se zesilovačem za 150 Kč, otevírá se mi kudla v kapse. Stejné tak když vidím 3 mm tenké nestíněné účatnické šňůry. Lidi si to nakoupí a pak nadávají, stežují si že jim to nejde, že mají rušení atd. Toto si myslím je podstatně větším problémem, který je třeba řešit, než házet špínu na hifisty a hádat se o tématu, kde se budeme asi hádat pořád. Holt každý má ten sluch jinak citlivý.

...Mimochodem, bylo vědecky dokázáno, že na člověka při poslechu působí i tóny nad 20 kHz...

Na vysoké škole jsme jednou měřili ulrazukovým měřidlem na 400 kHz, tedy vysoko nad hranicí slyšitelného záznamu. Přesto jsme byli schopni něco slyšet. Slyšeli jsme totiž obálku toho ultrazvukového signálu.
Jenže jsme tu obálku slyšeli jen do vzdálenosti cca 50 cm a úhlu 20-30° od osy reproduktoru a navíc jsme tu obálku slyšeli pouze my studenti, náš 50ti letý profesor už neslyšel nic.
Takže člověk je schopen vnímat i vysoké frekvence, ale za tak specifických podmínek, že to v praxi při poslechu hudby nemá žádný význam.

BTW také jsme zkoušeli do jaké frekvence slyšíme a my mladí studenti do 18-19 kHz, náš 50ti letý profesor s bídou do 15KHz, takže 20 kHz co CD je více než dostatečné.

prumerny clovek slysi sotva 20kHz. U vyssich frekvenci lse slyset pouze nizkofrekvencni obalku. Nebo lze slyset tyto frekvence primo, ale ne uchem ale pomoci lebecnich kosti. Akusticky tlak aby takto bylo neco "slyset" je tak obrovsky ze nema cenu neco takovehoto vubec resit.

výborně:) tak pokud člověk má horní mez 15-70 kHz tak netopír je proti nam hluchej :D Bylo by zajimavy si to ověřit na Vás pomocí nf generátoru pokud slyšíte :D

Nikdo tu netvrdí, že pásma nad 20 kHz člověk slyší, pokud si pod pojmem slyší představíte nějaký tón či konkrétní zvuk. Bylo však dokázáno, že tyto tóny ve spojitosti s jinými, slyšitelnými, na člověka působí, že je také vnímá. Ne ovšem jako slyšitelný zvuk.

Dovolil bych si zkopírovat sem jistý krátký článek o tomto pojednávající:

Všeobecně se soudí, že lidský sluch není schopen rozpoznat zvuky v oblasti frekvencí nad
20 000 Hz. Nevyřešená je však otázka, zda přítomnost těchto "neslyšitelných" vysokofrekvenčních
složek může mít vliv na akustickém vnímání zvuků pod touto hranicí!
Problém nabyl důležitosti zejména v souvislosti s vývojem záznamových médií s vysokou hustotou
informací, jako jsou DVD-Audio a SACD se schopností záznamu frekvencí až 100kHz. Pod vedením
T.Ooahashiho se touto problematikou zabývali neurologové deseti japonských univerzit a výzkumných
ústavů. Své výsledky publikovali v Journal of Neurophysiology a na konferenci AES v roce 2000
v preprintu "Vysokofrekvenční zvuk nad slyšitelným pásmem působí na elektrickou aktivitu mozku."
Ve své studii použili měření mozkových reakcí, která dokázala, že zvuky obsahující vysokofrekvenční
složky významně ovlivňují mozkovou aktivitu posluchačů.
Jako zdroj zvuku sloužila hudba z ostrova Bali, která je na vysokofrekvenční složky extrémně bohatá.
Tento zdroj zvuku rozdělili na dvě pásma. Pod a nad frekvenci 22kHz. Jako známky nervové aktivity
posluchačů vystavených různým kombinacím obou zvukových pásem sloužila elekrická aktivita a
kreví tok v mozku. Nikdo z posluchačů nebyl schopen rozpoznat pásmo nad 22kHz jako zvuk.
Nicméně záznam EEG dokázal statisticky významná zvětšení elektrické aktivity mozku během působení
obou kombinovaných pásem, k čemuž však nedocházelo, když bylo horní pásmo odfiltrováno. Ke zvýšení
aktivity nedošlo ani v případě samostatného působení horního pásma. Současná měření EEG a
tomografem dokázala, že oba výsledky spolu úzce souvisí. Psychologická měření ukázala, že zvuk
obsahující obě pásma vyvolává u posluchačů příjemnější pocity než stejný zvuk bez horního pásma.
To všechno naznačilo existenci dříve neuznávané odezvy na složitý zvuk s obsahem vysokých
frekvencí nad slyšitelným pásmem. Jev nazvali autoři "hypersonický efekt."
Poznatek japonských neurochirurgů a Boykova měření podporují tedy účelnost zavádění nových
digitálních médií SACD a DVD Audio. Hypersonický efekt může také vysvětlovat, proč někteří
posluchači dávají přednost jednobitovému kódování Direct Stream Digital systému SACD.
Kvantizační šum signálu DSD nad 20kHz totiž velice rychle roste v důsledku typu jeho tvarování,
neb nad 100kHz je odstup pouze 20dB. A konečně lze vliv tohoto efektu přisoudit i poslechu
analogové LP desky. Už v době před CD bylo známo, že drážka v černém vinylu signály s frekvencemi
až 150kHz obsahuje, a přenosky, zejména typu MC, jsou tyto signály sto snímat.
Z hlediska nových poznatků neplatí ani tvrzení, že hudební nástroje produkují nad 20kHz
bezvýznamné složky signálu, založené patrně na práci W.B. Snowa v laboratořích Bell Telephone.
Na základě zjištění, že odfiltrování složek nad 13kHz změnilo zabarvení zvuku některých nástrojů,
předpokládal Snow rozsah jejich spektra do 15kHz, což tehdy, v třicátých létech, odpovídalo
rozsahu použitého reprodukčního zařízení. Podle J.Boyka (1997; www.ccocaltech.edu/~boyk) nejsou
tyto předpoklady správné. Jeho měření dokázala, že alespoň jeden člen každé nástrojové skupiny
vyzařuje zvuk s dostatečnou energií i nad 40kHz a spektrální složení některých nástrojů dosahuje
až k 102,4kHz! Kde považte navíc tato frekvence byla horní hranicí měřícího zařízení!
Například trubka má harmonické až do 80kHz, housle a hoboj nad 40kHz, přičemž 40% jeho akustické
energie vzniká nad 20kHz.

Jiří Burdych, magazín Audio - příloha 2/2002

Doufám že teď už jste pochopili o co jde...

A jakou frekvenci měla ta obálka? 18.5khz?
Proste to byly smíchané dva zvyky. jeden jste sotva slyšeli, druhý ne. Váš pofesor neslyšel ani jeden. Z toho odhaduji těch 18.5k.
Vzhledem ke kvalitě většiny reproduktorů a techniky, bych při takovém měření nahodil ještě mikrofon + záznam + kmitočtovou analýzu záznamu.

Byl velmi vysoký tón, něco kolem 18kHz to mohlo být.

Jednalo se o měřidlo vzdáleností, takže to že něco je slyšet i u zdroje zvuku 400kHz byla jen zajímavost a nikoliv zkoumaná vlastnost a proto jsme žádné další zkoumání tohoto jevu neprováděli.
Především jsem ale chtěl upozornit na to, že dosah byl tak malý a směrovost tak velká, že dohadovat se o přínosu neslyšitelných frekvencí na hudbu je nesmysl. Z jednoho metru už nebylo slyšet vůbec nic. Z půl metru nasměrovaný přímo na zdroj zvuku neposlouchá nikdo ani reprodukovanou hudbu natož živou.

BTW
Vzpomínám si na něco podobného. Před pár měsíci byly zmínky o vysokém zvuku který si mládež stahuje do telefonů. Stáhnul jsem si ho taky, pustil...
... a slyšel ticho, zatímco moje dcera si zacpávala uši. :-)

Bitova rychlost CD je 1411200 to znamena ze komprese na 256kbit/s MP3 je pouze 1:5.4. Vzhledem k tomu jak se pracuje s modelem MP3 uvnitr, neni tezke pochopit ze takovato MP3 je lepsi.

Add kabely k reproduktorum: Mlzite, mlzite a mlzite. Nikdo nepopira ze stineny kabel na vystupu snizuje brum atd. Ale proc? Je to jednoduchy a navic je to i v tom clanku. Problem je kombinace vystupni impedance zesilovace a zpetne vazby. Jinak receno, zesilovace s vetsi impedanci diky zpetne vazbe zesili ruseni ktere se indukuje do vystupniho kabelu (typicky bruceni 50Hz). Takze elektronkove zesilovace jsou na to podstatne citlivejsi nez FETy diky vysoke impedanci. U kvalitniho FETu je to zanedbatelne. PS: tuto nezadouci zpetnou vazbu ma i elektronka zapojena v tride A.

Add zkresleni: Pomoci kvalitniho zesilovace (napriklad FET) a signaloveho procesoru se da dosahnout stejne "libivy"/"prokresleny"/(dosadte podle vkusu) jako z gramo a elektronky. Jde to, protoze zmrsit ten zvuk aby se vice libil jde vzdy, obracene to nejde. Jenomze soucasny "hifismus" neni o kvalite. Je to nabozenstvi podporovane nekolika firmami kterym to vyhovuje. I kdyz vy ten FET se zkreslenim jako ma elektronka mel presne stejny zvuk, nekolikrat mensi cenu, stejne hifiste budou kupovat iluze.

Tak jim ty iluze neberme, kdyz na to maji prachy.

berte mou teakci jako ulet.

Radeji berme lidem iluzi - vychova(uceni) se nam mnohonasobne vrati.
Ten postoj nic nevedet, ale triskat se do ramene "ja na to mam" je v poradku do okamziku kdy dotycny na to opravdu ma. Ale takovyto dotycny ma deti, ktere BOHUZEL maji k financim take pristup, nebo se jimi alespon okate ohani (napr. mobil s fotakem na hovno, ale "ja na to mam"). V zivote si nic nevydelali a chudaci spoluzaci jsou nuceni pod plastikem "byt in" k nakupu stejnych zhovadilosti za ony astronomicke sumy.
Detem se spatne vysvetluje, ze maji chodit do skoly a nic si z tech momentalne zaostalych ale bohatych spoluzaku nedelat.

Takze o5 prosba - berme lidem iluzi a vzdelavejme je v teorii a principech fungovani beznych veci. Lide pak nebudou ovce v rukou marketingovych specialistu. Mame treba proti "zapadu" vyhodu, protoze jsme byli masirovani a presto jsme meli kazdy svuj nazor nezavisly na oficialni komunisticke propagande. Dnes mladi takovehoto samostatneho mysleni bohuzel nejsou schopni. Vali se na ne tolik veci, ze ani nestaci prijimat info o tom co existuje, ne tak pochopit jak to funguje. To NENI normalni.

Maminko ja nechci ten vapnik, kalcium je lepsi. Tuhle vodu nechci, neobsahuje provitamim komplex vyvazenych mineralu.
Deti mam. Podle me v soucasne dobe patri schopnost roztridit informace a markrting do zakladniho vzdelani. Taktez tam patri schopnost "nezrat" veci kterym nerozumim jen proto ze je to hezky podany. Hrackama pocinaje, pres potraviny a damsky vlozky az po nabozenske sekty.

Ale soucasny svet je na toto smutny. Kdyz se nekdo necha presvedcit, ze se mobil nabije rychleji pokud stoji a pomaleji pokud lezi, tak neni co resit.

Reseni je nekolikero a mozna i vic nez na co jsem si tu vzomnel:

1.Medialni vychova, vychova k rodicovstvi.

2.Radikalni zmena skolstvi souvisi s bodem jedna. SVP a podobny chujoviny at si vetkne ministerstvo za klobouk. Kdy napriklad o hodine ucitel se zaky volne diskutuje nad nejakym tematem? Jsou vedeni ke kreativni samostatne praci? Vyjadreni vlastniho nazoru?

3.Nemit deti

Ad.1. Decka dneska neumi vubec ignorovat irelevantni informace a vytvorit si na ne nejaky nazor. Nevi jaky jsou principy reklamy. Co tomu venovat nejaky ten cas?
Stejne jako si mladas s nejakou rostenkou dneska zamerne vysoulozi hromadu deti a pak stejne jdou do decaku protoze si trouba nedokaze poradne vychovat ani uzivit.

Ad.2 Skoly zustavaji porad zdemokratizovany lec v socialistickem stylu. Kvalitni vyuka je pouze produktem nekolika malo nadsencu ktere to bavi. Ja mam na sve kolegy v tomhle ohledu zrovna docela stesti.

Ad.3 Na tohle tema jsem se docela postekal s rodici(uz jsou v letech kdy by chteli vnoucata:). Tim ze nebudu mit deti preci pomuzu cele spolecnosti. Za chvili nas bude zas o nejakou tu miliardu vic a kdo to vsechno bude zivit? Zeme neni nevycerpatelna. Nechci aby moje deti zrali suchary na pridel.

Koneckoncu na decka nemam cas a shaneni nezbytnyho prislusenstvi k tomu vzdy doprovazelo pomerne brzky rozchod. Jako co taky muze nabidnout holce nekdo kdo sedi uz od sedmi let cely dny u pocitacu a travi prazdniny sam mimo civilizaci? A tehle lidi bude pribyvat:)

Sice nevim, co jste tim chtel rict (zejmena v diskuzi o High-Endu), ale mate zajimave nazory.

K prvnim dvoum bodum se vyjadrovat nebudu, ale ten treti stoji za zamysleni (a zamyslet byste se mel spis vy).

To ze nebudete mit deti rozhodne spolecnosti nepomuzete. Lidi sice pribyva, ale Cesi vymiraji. Hadam Vam kolem 35 let. Doufam, ze si sporite na duchod, stat uz vas diky vetsimu poctu duchodcu nez aktivnich lidi neuzivi. Takze pokud nechcete skoncit jako duchodce prijizdejici supermarkety kvuli vsemoznym slevam, radsi si sporte. Nebo se i vy pokuste tento trend zvratit....

Coz je jeden pohled na vec. Sice je to Vase volba, na kterou mate plne pravo, ale zkuste si predstavit, jestli se Vam bude libit byt v sedesati letech sam, jestli Vas bude v tom veku stale bavit sedet u pocitace. Zamyslet se nad tim,jestli zivot neni i o necem jinem....

A moc doufam, ze s tou predpovedi o pribyvani lidi jako vy nemate pravdu :-)

Já bych s tímto i souhlasil. Když vidím prvňáky ohánějící se v autobusu nejnovějším modelem Nokie s foťákem a utahající si ze svého spolužáka "hele, ty ho ještě nemáš, heč!", tak se mi dělá špatně. Ale tohle je otázka rodičů, a když jim přijde správně koupit potomkovi mobil za 15 000, aby mu ho pak někdo při tom vytahování se vyškubl z ruky a ukradl, to je jejich věc. Ovšem chudáci pak ti spolužaci, kteří to musí trpět, protože děti jsou na tohle podstatně náchylnější než dospělí.

Podobně je to však i s tou digitální propagandou - MP 3 = CD kvalita apod. Taky když mladý puberťák nikdy nic jiného neslyšel, tak se mu pak těžce bude říkat, že CD hraje líp. MP 3 je přece digitální kvalita - jak se dozvíte úplně všude. A pak si můžou dovolit vysílat tuto bublající "digitální kvalitu" i v DVB-T. Kdo neslyší ten nechutně ořezaný zvuk na

..chybka...
..zvuk na ČT 24, ten je podle mě nahluchlý a nebo postižen právě syndromem naprostého "empétrojkaře". K MP 3 přehrávačům se dávají sluchátka tak špatné kvality, že na ně ten rozdíl neuslyšíte. A kdo z puberťáků má doma HiFi, aby si to na tom pustil, aby to poznal? Maximálně tak plastové bedničky u PC. Ale s nalepeným logem "digital sound". To je taky problém, který nikdo neřeší, a nechce, protože se to těm firmám hodí. Za hodně peněz málo muziky. A tak si díky digitální kvalitě můžou dovolit dát tam málo kvalitní D/A převodník, a tak si můžou dovolit prodávat Mp3 za peníze! (já bych za mp3 nedal ani korunu).

A tohle bych být vámi, zastánci digitálu, řešil. Propaganda spotřební elektroniky si ty kvality digitálu prostě využila po svém, a špatně. Ještě jsem neviděl nálepku "analog sound". Ale "digital sound", "superior digital quality" a tak podobně, těch je plno. Vyjadřovací hodnota "analog sound" a "digital sound" nalepených kdesi je stejná - nulový. I přesto na digital sound letí masy. A to je špatně. Digitál nerovná se vždy kvalita.

Zaprvé jsem zmínil že žádný elektronkový zesilovač, gramofon z "těžkého hliníku" ani kabely za jednotky či desítky tisíc nevlastním. A taky nevím skoro o nikom, kdo by ty elektronkové zesilovače měl. To už je spíš retro, než superkvalita. Dle mého tranzistorový zesilovač hraje kvalitněji a spolehlivěji.

Nevím kde jste našel něco o stíněných repoduktorových kabelech? Já o nich tedy nic nepsal... Psal jsem o stíněných kabelech mezi přístroji - tedy Cinch kabely, případně digitální koax kabely. Tam autor napsal, že je jedno jestli přístroje propojím běžným kabelem (tedy takovým tím provázkem za 50 Kč z Tesca), a nebo kabelem dražším, tedy jak jsem uvedl např. tím profigoldem, který je zlacený, několikanásobně stíněný, tlustší, a stojí asi 300 Kč, což podle mě není až tak přemrštěná cena. Doufám že zde se mnou souhlasíte, že to jedno není.

A nevím proč házíte všechny hifisty do stejného pytle. Jsou tu highendisté, kteří mají ty elektronkové zesilovače, pouštějí si jen LP a nad CD ohrnují nos. To je extrém. Takových lidí je ovšem, už jen kvůli finanční náročnosti jejich činnosti, zoufale málo. Pak je tu ale jiná skupina, mnohonásobně početnější, a to jsou lidé jdoucí za o nejlepší a nejlépe hrající kvalitou. To jsou praví hifisté a mezi ty bych zařadil i sebe. Na kvalitní poslech LP nedají dopustit, stejně tak na kvalitní CD, lépe však DVD-Audio, které se bohužel díky nezájmu mas moc nerozšířilo. MP 3 si pouštějí také, maximálně však v autě nebo na PC, či v autobuse do sluchátek, a to s bitratem, který neklesne pod 192 kbit. Snaží se ovšem propagovat lepší zvukovou kvalitu, neboť ta, jak vidno na českém FM vysílání (přemodulované), na českém DVB-T (překomprimované) a na mnoha CD (přeřvané), docela rapidně upadá. Proto si dost často tito lidé s obllibou pouští dobře nahrané CD a LP, např. z těch 80. let.
Tak si tyto dva "tábory" hifistů prosím nepleťte.

A ještě k financím: HiFi není jen o prachách. Něco jiného je ten highend, kde jde dost často také o drahý desigh atd. Hifi je o kvalitě. Já třeba koupil svůj zesilovač Technics ze začátku 80. let, který hraje opravdu Hi-Fi, za 3600 Kč z druhé ruky. Ve skvělém stavu. A hraje lépe než dnešní zesilovače, alespoň lépe než receivery v ceně okolo 40 000 Kč. Bedny mám po tátovi, made in Hifiklub Praha, s měněnými basáky, úprava mě stála asi 1000 Kč. Hrají též skvěle. Pak CD Technics, tape deck Technics, gramofon známý černý Tesla/NAD s novou lepší přenoskou. A nejdražší na všem je asi tuner Sony SA5ES, což už je opravdu špička, za kterou se ovšem vyplatí zaplatit, díky jeho příjmovým vlastnostem a zvuku. Stál na Ebay 8000 Kč. Jestli vám to přijde mnoho, leckterá ženská vyhodí za šminky víc, a stejně tak někteří pražáci co nejezdí MHD za benzín.

na co Ti je tuner sony, kdyz ti pitomci pousti do eteru MP3 skladby. Sykavky nikde.

No já právě na český éter zvysoka kašlu, a poslouchám německá rádia, zejména Lausitz 107,6 FM. Tam mi mp3 nepouštějí, a zvuk mají asi o 1000 % lepší než česká rádia. A právě díky vlastnostem tuneru Sony ho chytím v čistém dynamickém stereu. Na můj druhý tuner Onkyo hraje ten Lausitz o něco hůř, a tak se koupě vyplatila. Samozřejmostí je však 9prvková yagi 5 metrů nad střechou.

... jsem tak trochu DJ, vystudoval jsem skolu se zamerenim na elektroniku ... tatik za komancu vyrabel veze, zesiky, komba a podobny veci ... efektaky ke kytaram ... takze lehce v tom jsem od detstvi ...

a fakt se tu nestacim divit co tu lita za kecy :)))))

prvne clanek vcelku zajimavej, ale nektera tvrzeni jsou mylna a KUBA spravne na nektere ve svych prizpevcich poukazal. Dale neplest HIGHEND a HIFI zejo....

A dycanko se rika ze system ma minimalni chybu takovou jako jeho nejvic chybujici cast. To plati i o zvuku a mozna dvojnasob.

nemuzu si pomoct ale dle me zalezi na AD/DA prevodnicich... tam je nejvetsi kamen urazu.... ono stejne z toho CD to ve finale prevadime do ANALOGU pacz proste REPROSOUSTAVA neprehaje zadnou nulu....

takze kdokoliv tvrdici ze je CD lepsi si nevidi do huby protoze v tech prehravacich kolikrat jsou prumerne DA/AD prevodniky...ktere pak degraduji cely audio signal...

trochu jsem si dal praci a archivuji sve desky do WAVu (pro proslech v mp3 prehravaci, FAKT ho mam ;))) to pripadne encoduji zejo.... Ale co jsem chtel rict, je poznat kdyz se zvuk ripuje pres lepsi kabelaz, pres normovanej predzesilovac, o prenosce ani nemluvim (ono zase je rozdil prenoska za 800kc ci prenoska za 9000 ci za 120 000) ....a pak se podivate na to co vam soundforge ci wavelab sejmul....

LAME při VBR q2, vysoké kvalitě komprese výšky jemně ořezává či je prostě komprimuje. Že pak zní oříznutě. Testováno poslechem.
U některých skladeb to je poznat, u jiných ne. Záleží na poslechu. Nejvýraznějí jsem to slyšel na skladbě Moloko - The Time is Now. U jiných to zas třeba vůbec nebylo slyšet - např. u různých techno skladeb to fakt nepoznáte.
Nic to však nemění na tom, že LAME je nejlepším softwarovým mp3 kodekem, který se vyskytuje. Kam se na něj hrabou různé Blade, Xingy apod.

Nestacim zirat, co vsechno se muze objevit v tomto radi by serioznim platku:-) Souhlasim s tim, ze analog vs. digital je ponekud tezke tema, nez aby se to rozebiralo zde. Kazdopadne hodnotim kladne autorovu odvahu tvrdit, ze digitalni vzorkovani analogu a nasledny pokus o rekonstrukci teto informace zpet do analogu je kvalitnejsi, nez puvodni analog:-) To je odvaha!

Srovnani neni s puvodnim analogem. Srovnani je v tom ze nemame lepsi/presnejsi zpusob jak hudbu "konzervovat" nez ten digitalni.

Rád bych Vás požádal o sdělení, kde jte toto tvrzení v tom článku našel. Článek srovnává LP vs CD. Nikoliv CD vs mástr!

Dovolil bych si tvrdit, že mnohá tvrzení autora článku jsou vytržena ze souvislostí již tak velmi složité problematiky jako je akustika. Znalci jistě znají odborné stati RNDr. Sýkory, které na velmi vysoké profi úrovni tuto problematiku popisují a vysvětlují. (kdo nezná - doporučuji ke studiu)
Myslím, že autor výše zveřejněného článku by se měl věnovat jiné činnosti, než zde prezentovat své subjektivní názory, které mátou lidi neznalé...

Co zbyva nez pouzit zjednoduseni. Je to priliz slozite na kratky clanek. Ale podstatne tam je.

Vzpomínám si na studenta, který si stavěl reprobedny. Materiál měl na koleji, ale bez dřevěných beden. Kamarádi ho přesvědčili, aby repráky strčil do papírové bedny od barevné televize (snad Tesla Color nebo co). K překvapení všech zúčastněných byla výsledkem bedna s poslechově neuvěřitelně dokonalým zvukem. Pokusy postavit druhou pomocí druhé bedny od televize se nezdařily - nenašla se bedna se "správnými" akustickými vlastnosmi. Na závěr někdo tuto "úžasnou" bednu vzal proměřit do bezdozvukové komory. Výsledek byl doslova otřesný - obrovské díry v přenášeném pásmu, mnoho rezonancí, zkrátka běs. Ale na poslech byla HIGH-TECH ;-) Prosím, nekamenujte mne ;-)

Jo je to presne tak. Lidsky sluch je omezeny a snadno se mu muze zalibit prave to ze je zkrasleny. Ale soucasny hifizmus neni o kvalite. Je to prodavani iluzi za tezky prachy. A zkuste nekomu vyvratit iluzi ktera se mu libi a stala ho takovou spoustu penez. Nemozne.

PS: mela ta bedna od TV kabely z bezkislikate medi? Urcite ne a hned je to jasne.

CD 16/44 se jeste da vytknout, ze ma napevno dana pasma a neumoznuje plnou dynamiku. Pri digitalnim zaznamu 24/96 se neda vytknout uz nic. To ze alba z 80tych let ztratily "zvuk" je dano hlavne tim, ze nebyly kvalitne nasamplovany / prevedeny do dogitzalni podoby /. Jinak u vsech alb na CD neni hlavni problem dokonalost technologie zaznamu, ale zvukar ve studiu. Troufnu si trdit, ze 90% alb na CD nevyuziva potencial technologie. Sum, ostre vysky, zahuhnane basy, to vse ma v rukou zvukar...

Právě že alba z 80. let zvuk neztratily, mají zvuk výborný. CD z té doby jsou zatím nejkvalitnější CD co jsem měl možnost slyšet.

Nahrál jste mi - já tady celou dobu říkám, že CD není dostatečně kvalitním nástupcem LP. Tím je až digitální záznam DVD-A nebo SACD. Bohužel se ty firmy nebyly schopné dohodnout, a tak se ani jeden masově nerozšířil, což je škoda, a jen to přispělo k degradaci zvukové kvality, reprezentované dnes vesměs masově jen MP3.

A s tím zvukem ve studiu - o tom já mluvím. Digitální záznam právě víc dovolí takto nahrávky zmršit, ovšem jsou stále dostatečně "kvalitní".
A s tím číslem - zobecnil bych to tak, že 99 % popových CD je nahráno vyloženě hulvátsky. Co mě tak napadá, tak jedinými vyjímkami co jsem slyšel je Moloko - Statues, a pak CD skupiny Kraftwerk, která si na kvalitním zvuku zakládá, a tak si nikdo nemůže dovolit ten zvuk nějak zmršit.

Chtěl bych poprosit všechny diskutující, aby nezaměňovali pojmy Hi-Fi a High-End. Ač by se mohlo na první pohled zdát, že je to jedno, tak tomu tak zdaleka není. Zatím co Hi-Fi má svá pevná pravidla a racionální základ, High-End je dílem "Bohorovných" samozvanců, kteří jsou z titulu své "funkce" jediní oprávnění posoudit co je a co není kvalitní, aniž by k tomu použili jakoukoliv exaktní a obecně uznávanou metodu!

koukám, že už to definitívně sklouzlo do starých kolejí bitvy rozdělené mezi technokraty a staromilce. Tohle už si čtu v různých obměnách pomalu 20 let a v jednom mám jasno, abych ocenil u analogu výhody kabelů z bezkyslíkaté mědi, fixkou obtažených CD nebo u digitálu SA-CD kvalitu, potřebuji zesilovač a repra v hodnotě lehce ojetého auta a takových fandů je poměrně málo a čtou asi jiné weby, než digizone.
Tady mne zajímá především srovnání analogové a digitální TV a i v tom mám celkem jasno. Na malou vzdálenost od vysílače a na kvalitní TV opravdu zatím vede analog. Ale stejně jako u audio existuje možnost přejít z CD -> SA-CD a u analogového audia skončil vývoj a jen dožívá, tak u videa nové HD formáty, lepší kodeky a vyšší datové toky (pokud si je zaplatíme) jednoznačně musí současný analog pohřbít hodně hluboko.
Takže Z MÉHO POHLEDU spíše zbytečný článek :-)

I na malou vzdalenost od vysilace je to stale jen PAL. Do PALu byly pridany barvy aby se nerozhodil cernobily obraz a na kvalite podani barev je to znat. Srovnavat to s digitalem pri rozumnem bitrate je proste nesmysl. (jsou i jine duvody, napriklad amplitudova modulace PALu a dalsi)

jenze ono neni o cem psat - nic se nedeje, a uroven clanku v poslednim mesici to naznacuje. Takze radeji takoveto clanky, nez nic, nebo clanky, ktere to nic zaplacavaji.

Autor článku jistě nechtěl vyvolat tyto emoce, ale dostatečně neodhadl tu rozpolcenost národa technického/poslechového. Pro mne je stejně nakonec celá diskuze s odpuštěním na nic. Už jen sledovat takový příval příspěvků a odpovědně hledat, zda s tím či jiným tvrzením souhlasím nebo nesouhlasím, mne vyčerpává, bez výsledného efektu přízně pro tu či onu stranu!

prosím nesnižujte kvalitu serveru články mimo téma a mimo mísu

no před cca 30lety jsem přišel na to že po šťouchnutí do vosího hnízda nepomáhá dělat že já nechtěl . Pokud by jste se v oboru , o kterém vynášíte soudy orientoval - nevměstnal by jste všechno moudro světa do takového článečku .
Zkuste něco serioznějšího na téma analog/digitál na poli TV přenosu (zabýváte se zde tímto tématem ?)zkuste mně přesvědčit že obraz na vypadávajícím ORF DVBT (jsem na hranici příjmu)je lepší než analog s drupouty , že ČT1 i když mozajkuje je lepší než analog co mám na 100% (DVBT taky 100%kvality -jde o limit toku), na DVD rekordéru mám nastavenou kvalitu LP - vyšší není třeba kvůly datovému toku (a obsahu programů)tato témata jenom opatrně nakusujete (aby nezhořkla?)

Četnost nových informací je nízká
-daly jste si práci zjistit vývoj v legislatyvě
-stanoviska provozovatelů sítí (u některých probíhají stavební řízení)co kde a kdy budou stavět a spouštět

Články tohoto typu se tváří že nemáte o čem psát - zkuste
-Dálkový příjem :udělejte anketu co kdo kde chytá (mám paket A,C slováky a rakousko )
-zopakujte srovnávací testy tunerú
-udělejte cenové průzkumy
...

Celkem mi uniká důvod, proč si myslíte, že se jedná o bulvární článek. Jedná se o velmi kontroverzní téma, které je vhodné a zajímavé diskutovat.
Pokud jde o Vaši TV, tak pokud jste schopen oddělit technologii od provozního stavu, pak není moc co vysvětlovat. Obje technologie srovnáváte za nesrovnatelných podmínek, což jednu z nich znevýhodňuje. O tom tu byla řeč v minulém díle seriálu. Srovnávat F1 "jedoucí" po polní cestě s trabantem na dálnici je poněkud neseriózní.

Srovnávat F1 "jedoucí" po polní cestě s trabantem na dálnici je poněkud neseriózní.
od autora této věty je smutný článek srovnávající analog/digitál ve kterém do jedné kaše zamíchá gramofon , magnetoskop ,CD , SACD ,MP3 , elektronku ,FET ,MOSFET , HIFI , HighEnd , rozdělí(a odsoudí)vodiče to vše vrekordním čase a v perfektním tempu

já říkám držme se tématu - na bitevní pole audio analog versus digitál by musely přikoupit další servery aby se to sem dústojně (tedy podrobně)vlezlo - jinak je to tvrzení o zaručené pravdě ve třech odstavcích .

Omlouvám se všem koho uráží moje čeština - taky mně to vadí ...

Neni chybou technologie, ze na jeden DVB-T kanal je nacpano 5-6 programu. DVB-T je skutecne lepsi, ale jen pokud jsou na jednom multiplexu 3 programy, pri privreni jednoho oka 4. Neni to chybou techniku nebo technokratu. Ale je to chybou lidi ktere o tomto pri nedostatecnem porozumeni rozhoduji. Proto jsou takoveto clanky nejen uzitecne, ale i nutne.
Ti kteri rozhoduji neudelaji zmenu k lepsimu pouze ze sve vule. Pokud lidi nebudou mit alespon povedomi co a proc, jsou to ovce. S ovcema se da manipulovat ale to prece nikdo nechce.

Ale k cemu je komu potencial DVB-T, kdyz to v praxi dopada jak to dopada!? O tom, kolik programu bude v multiplexu se nerozhoduje na zaklade technickych moznosti a zachovani vysoke kvality, anebrz podle toho, kolik se tam nejvic narvat da aniz by vetsi mnozstvi beznejch Frantu cumicich na bednu melo duvod k neklidu. Protoze rovnice mluvi jasne - cim vic programu v muxu, tim vic penez pro provozovatele muxu a tim levnejsi cena za programovou pozici. Kazdy kdo nadava na DVB-T tak nadava na jeho soucasnou inkarnaci, nikoliv na technologii jako takovou. Je snad nad slunce jasne, ze vyuziti pasma mluvi jednoznacne pro digital, ovsem na opravdu slusnou kvalitu by to chtelo tak tri programy na mux plus tech par obligatnich radii. Pak se da mluvit o lepsi DVD kvalite. Jeste jsem nezaznamenal, ze by nekdo preferoval prijem analogove TV pred obrazem ze slusneho DVD. Marne je obhajovat digitalni techniku za takoveto situace. V analogu toho totiz slo mene zkazit, sirka kanalu byla jednou davno stanovena a nikdo dva programy do jednoho kanalu narvat nemohl. A ja se vsadim, ze by se tak davno stalo, pokud by to bylo jakkoliv mozne.

Co se tyce zvuku, radeji nevirit prach. Poslechove testy spickovych A/D a D/A prevodniku zarazenych do cesty signalu analogoveho signalu mnohokrat indikovaly, ze samotny prevod do a z digitalu zvuku nijak znatelne neublizi. Ovsem vse je marne pokud takovou techniku pouzivaji diletanti a pokud drtiva vetsina konzumentu ma na prehravani CD smejdy. Analog je prirozena reprezentace zvuku a i kdyz je sebevic zatizena sumem, je to stale prirozene. Sum je sice jasne slyset, ale mozku pri vnimani nijak zvlast nevadi. Naproti tomu artefakty vznikajici nedokonalou praci s digitalem jsou naprosto neprirozene a mozku se jednoduse prici. Ostre dolnopropustni filtry nutne pro reprodukci CD chte nechte nici tranzienty. Posuzovat kvalitu CD na nekonecnem sinusovem signalu konstantni amplitudy je postavene na hlavu, protoze zadna hudba neni soucetem neustalych konstantnich sinusovych prubehu. Analog timto netrpi, protoze nema jak - neexistuje prirodni mechanismus, ktery by takto ponicil tranzientni odezvu. LP ma spoustu nedostatku, ale vsechny jsou vcelku prirozene a mozku se neprici, zbytek je ovsem skvely. I CD muze hrat skvele, ale ve velkem mnozstvi pripadu tomu tak z nejruznejsich duvodu neni.

Zaverem bych vsem kterym reprodukce hudby neni lhostejna doporucil navstevu poslechoveho studia, nejlepe nekde kde maji i gramofon. Nechte si pustit nejakou desku, pustte si pak nastridacku CD se stejnym titulem. Nechte si predvest lepsi signalovy kabel v porovnani s obycejnym za 50,- ze supermarketu. Schvalne to zkuste. Pokud mate radi hudbu, rucim za to, ze to nebude zabite odpoledne. Pak se muzete vyjadrit. Neni nad osobni zkusenost, navic pokud temer nic nestoji.

Pod tohle bych se klidně i podepsal. Ano, to je ten rozdíl mezi digitálem a analogem - přirozenost. Já jsem se to taky snažil takto podat. Z logiky je analog přirozenější. Stejně tak u TV vysílání - co mi bude vadit víc? Že mi signál jemně zazrní nebo se mi udělají na chvilku bílé proužky v obraze (ale signál jede nepřerušeně dál), a nebo že mi ve zvuku lupne a obraz zamrzne nebo se rozsype? Nevím, ale mě ten první případ bude vadit míň.

Myslím že analogovou TV tu nikdo neobhajuje - tedy jen někteří z důvodu nekvalit českého DVB-T. Ale obecně nikdo. U zvuku je to prostě složitější, zvuk vnímáme podstatně citlivěji a každý trochu jinak, a co já slyším, může někdo jiný nevnímat.

Je jasne ze kazdy z testovanych jedincu v poslechovam studiu rekne ze gramofon ma lepsi zvuk nez CD, prave proto ze deformuje zvuk k prospech libivejsim poloham, jak bylo uvedeno v clanku. Pointa je ze by u slepeho testu jedinec tvrdil ze gramofon hraje "prirozeneji" i kdyby misto CD tam zahrala skutecna kapela zive.

No ja myslim, ze si reprodukcni techniku nekupujeme proto, aby nas z ni bolely usi. Naopak. Nekomu se libi huhlajici rvouci sound s ekvalizerem nastavenym do lavoru, no a nekdo hleda reprodukci, ktera co nejzdarileji evokuje dojem z poslechu zive hudby (vzdusnost, nenucenost, prostor, detaily atd.). Ziva hudba za usi netaha, pokud CD ano a pritom LP ne, tak je vec rozhodnuta. A na praskani, sum nebo maly dynamicky rozsah nema cenu poukazovat, protoze to hlavni tam je. Narozdil treba od CD. Osobne jsem presvedcen, ze neni nic co by digital nezvladnul stejne ci lepe nez analog, vzdy ale zalezi na implementaci a ta zrejme nejak pokulhava. Predstavte si, ze existuji recenze na digitalni prehravace, o kterych recenzent prohlasi, ze dosahujou kvalit analogu potazmo LP. Presto tyto pristroje vykazuji vynikajici vysledky na mereni. Takze cim to je? Zrejme to neni tak jednoduche, jak by si mnoho lidi pralo a kvalita reprodukce se neda vyjadrit pomoci SNR, THD apod.

Jestli ti ČT1 mozaikuje, máš špatnej příjem.

HAHAHA.... Já se trhám smíchy....
Doufám že to byl vtip, nebo mi fakt chcete namluvit, že při takových datových tocích, jaké se u nás v DVB-T používají, je ten obraz prostý mozaik, kostiček a dalších digitálních artefaktů? To snad ne.

Tak už jsi roztrhanej.
Příjem úroveň 98%, kvalita 100% a je to absolutně bez "kostiček".
Chápu, že takového příjmu se dočkáš až pojedou hlavní vysílače...

Nevím, ale já mám Žižkov na přímý výhled 8 km. Kvalita 100 % síla 100%. Jinak bych se asi tak netrhal smíchy. Protože na plazmě s úhlopříčkou 109 cm je těch kostiček docela dost. A nejsem sám kdo to tvrdí. Když vysílal pokusně telecom programy s datovým tokem 7 MBps, tak tam ty kostičky nebyly. Při toku 3-3,5 MBps co je v Ačku, tam těch artefaktů je opravdu hodně. Na menších TV to třeba vidět není, ale na té plazmě ano. Doplním že ta plazma patří k těm lepším.

no pondělí je tady (o víkendu se PC vyhýbám) a mám radost :
v diskusním fóru k (podle mně slabému) článku to je opravdu zajímavé a navíc jak jsem psal - k tématu DVBT
pro technické upřesnění :
jsem spokojený uživatel DVBT(po technické stránce)
v MUX A - mám příjem čistý a kvalitu obrazu subjektivně lepší než u PALU - pixelizaci která je "najitelná" neberu jako rušivou pro sledování tv , spíše mne (jen když se o tom bavíme) zlobí že by to mohlo být ještě lepší
co se týká příjmu rakouské a slovenské TV beru je jaku zpestření
MUX ORF mám na hranici (někdy i pod hranicí )příjmu ale zatím mně nikdo nedonutil předělat antény a toto je třeba téma které mi tu chybí , vypadá to že budeme moci celé léto (no zase snad né více let)běhat po střechách a přelaďovat a přelaďovat a abych se mohl více těšit tak informace od provozovatelů co kdy kde budou spouštět by mohly dát třeba i na rubriku (pokrytí-naše i zahraniční verzus co kdo kde chytá)

Tématu antén a příjmu DVB-T se věnovaly jiné články tohoto seriálu. Stačí kliknout na jméno autora tohoto článku. Zajisté se k této problematice ještě vrátím.

ano vím - četl jsem je a ty byly na 1+ s pochvalou
ale já tady pořád podstrkuji téma typu kdo kde co opravdu chytá

Doufam ze po precteni tohoto clanku nejeden zakaznik High-endove kampelicky na hlinenych nohach zaplakal nad penezma ktere zbuhdarma hodil do kanalu :-) Dokonce jsem v casopise Stereo-Video cetl, a to prisaham, ze v jednom testu porovnavali kabely ktery prenaseji DIGITALNI SIGNAL (!!!) z CD do zesilovace. To ze digitalni signal po kabelu bud jede (pak zvuk je) nebo ne (pak zvuk neni) autora moc netrapilo. Rozhodne se to neprojevi slabsi reprodukci hudby, jak tam naznacoval nejaky redaktor nedovzdelanej-trouba. Nesmyslne testovani CD prehravacu je v takovem casopise na dennim poradku. A ted jedna informace pro idioty-ctenare podobnych platku: Kazdy CD z Vietnamske trznice s normalnim digitalnim vystupem (at uz SPDIF nebo Opt) ktery FUNGUJE ma naprosto stejny zvuk jako nejdrazsi high-endovy CD prehravac za pul-druheho milionu z dilny renomovane anglicke firmy. Rozdil muze byt jen ve vzhledu nebo kvalite zhotoveni, ve zvuku (z definice digitalniho prenosu) nikoliv. Cely obor High-End je marketingova bublina namirena k hodnym syneckum bohatych tatinku kteri uz nevedi coby a tak si za statisice kupuji novodobe kouzelne lektvary. Ale rikam, dobre jim tak, prispivaji do rozpoctu a penize maji evidentne dost.

pardon za par preklepu, mel jsem si to po sobe lepe precist :-)

překlepy by chlapče nevadily... ale horší je, že Ti kruciš někdo propíchl ušní bubínky! Nechceš tvrdit, že rákosnický udělátka hrajou stejně jako hifiny, cederomka je konstrukčně aj zvukově shodná s hifinou, česká Tesla-TVM je CANTON, B&W, Mark Levinson...:) Nebo na čem ty posloucháš-testuješ? na spíkrech od PC? tomu bych pak věřil!

Mluvil o mechanice sakra, a pokud přečte CD, tak ho přečte na 100%. To je prostě fakt a žádnej hiend nemůže CD přečíst s víc jak 100% přesností.

Jak vidím, asi jste nikdy nic neslyšel o tom, jak vůbec nějaký CD přehrávač funguje a jak z něj dostanete zvuk. Ano, mechanika CD přečte. A pak to jako už má hrát nebo co??? Signál jde přes plno dalších obvodů, a tam se mohou ztrácet (ztrácí) ty detaily. A kvalita té další cesty signálu je různá. To by asi jinak stály všechny přehrávače stejně, ne? Proto jsou tu levné přehrávače, kde se na tu kvalitu kašle, a dražší přehrávače, kde o tu kvalitu jde. Tak je to u všeho. Výsledný zvuk závisí i na kvalitě transformátoru vstupního proudu, kvalitě kondenzátorů (obecně kvalitě použitých součástek), kvalitě kabelů a tak dále. Takže proto mohou kvalitnější přehrávače, ač se vám to příčí, hrát lépe. Nebo si fakt myslíte, že ten ťamanský CD přehrávač za 1000 Kč bude hrát stejně jako kvalitní CD přehrávač dejme tomu Denon za 25 000 Kč? Že je to digitální, tak je to všechno stejné? To je právě ten průser, jak jsem zmínil jinde. "Digital sound", který je pořád stejný a stejně superhifikvalitní prostě neexistuje.

Přeci jen je třeba připustit, že kvalitní (ne nutně drahý) přehrávač dokáže lépe a ve více případech nahradit data nepřečtená z opotřebovaného nebo nekvalitně vypáleného CD.

ad High End: také jsem narazil na jednoho takového, který se mě snažil přesvědčit, že pozná origilnální CD od jeho bitové kopie ...

Pokud jsem správně pochopil, tak gramec a elektronkový zesák hrají pouze "líbivěji", nikoliv však "věrněji". Vzhledem ke svému vzdělání a praxi musím dát autorovi článku za pravdu. I když je pravda, že od doby NC1470, zesilovače s MDA2020 a reprobeden z 5cm tlustých fošen a rezonanční deskou z dvojité 15mm překližky jsem nic lepšího neslyšel (a pravda taky neposlouchal).

To by prave stalo zato porovnat zda by v takovem pripade drahy prehravac se poradil se skrabanci lepe nez levny. Ale to je celkem jedno, testy se vetsinou provadeji na orig. CD ktera jsou bez chyb, coz je v poradku. Navic, zadny z vyrobcu high-end se nechlubi nejakou genialni nebo alespon lepsi opravou poskozenych a spatne vypalenych CD. jejich marketingova strategie smeruje uplne jinam takze prepokladam ze by testy ukazali ze je to se skrabanci stejne jako u vietnamskeho prehravace a o tridu horsi nez u vyrobcu spotrebni elektroniky (Sony, Philips, ...) kteri investuji spoustu penez do SKUTECNEHO vyvoje v kvalite vyrobku, nikoliv nejakych pozlacenych vyvodu pro digitalni signal.

Výrobci (všichni bez výjimky) rádi kopírují nesmyslné údaje, že zesilovač/reproduktor/sluchátka pracují v pásmu 20Hz-20kHz.
Jednak v 99% případů v tak extrémním rozsahu prostě nepracují (hlavně ne low-endy), jde jen o klamavou reklamu a jednak by člověk nebyl schopen ty zvuky ani vnímat, nehledě na to, že v tomto rozsahu žádné hudební nástroje nehrají.

Ale ony v tom rozsahu pracují, ale všichni takoví taktně zamlčí, jak, s jakám výkonem, útlumem, zkreslením, takže taková práce se limitně blíží k nule.

Odpovědi na tvůj první příspěvek by vydaly na celý další článek. Nicméně se pokusím o stručné odpovědi.
Pokud jde o propojovací kabely, a vzorečky s nimi související, pak věz: Vliv propojovacího kabelu na přenášený signál vychází z impedance toho kabelu a impedancí ke ketrým je tento kabel připojený. V praxi se nejvíc uplatňuje kapacita mezi živým vodičem a pláštěm kabelu. Čím větší je kapacita kabelu a vstupní impedance navazujícího zesilovače, tím větší je vliv toho kabelu na zvuk. Jako obyčejný kabel si můžeš představit třeba koaxiál od TV antény. Za jistých okolností i ten za těch 50Kč. Ono totiž správný propojovací kabel má jen nezbytně nutnou délku. Tedy třeba i jen 20cm. Pak i ten za 50Kč. může poskytnout lepší zvuk než 1,5m kabelu za 1000,-Kč. Kapacita kabelu totiž závisí na jeho délce. Pokud si tedy udělám doma propojovací kabel sám, pak na něj použiju anténářský koaxiál nezbytně nutné délky a jednovodičovým jádrem. Jádro kabelu tvořené jením vodičem má totiž nejen o poznání menší odpor, ale nezpůsobuje ruchy vlivem pohybu vodičů ve svazku. Takový kabel mě příjde na pár korun, a je prokazatelně kvalitnější ne jakýkoliv High-Endový.
Pokud jde o tvoji sluchovou paměť a identické vnímání opakovaných zvůků, pak tvé tvrzení odporuje fyziologii slyšení. Vemzmi si nahrávku, nastav hlasitost a pouštěj si ji ne dvakrát ale padesátkrát dokola. Zatím-co po prvních opakováních na tebe bude hudba působit spíš emocionálně, po vícerém opakování začneš víc vnímat instrumentální obsah a intrpretaci, aby jsi nakonec od toho všeho odešel naprosto znechucen neustále se opakujícím motivem, kdy vlivem únavy sluchu už vnímáš jen hluk!
Tvé tvrzení, že digitalizace kazí hudbu je ovšem nesmysl. Hudební vývoj je nezadržitelný, a tak jako naši rodičové milovali dechovku a zatracovali Beatles, tak my milujeme Beatles a zatracujeme to dnešní "kopání do dveří." Na tohle namá digitalizace nejmenší vliv.
Rád bach tě upozornil, že digitální záznam se přebudit nedá, tedy přesněji řečeno nesmí! V případě kdy úroveň signálu "přeteče" přes maximální úroveň, nastane naprosto drastické zkreslení signálu, který se tak stane naprosto neposlouchatelným! Pokud jde o dynamiku, tak to je terminus technicus, kdy se jedná o rozsah mezi nejhlasitějším a nejtišším možným záznamem. Tady jasně vítězí CD.
Pokud jde o MP3, pak se jedná o další technologii. Diskutovat bez předchozího deklarování co budeš komprimovat, při jakém B.R. a jakým kodekem, je naprosto nesmyslné.
Pokud jde o jedničky a nuly, o chvění, a lásku k děvčeti. Pak věz, že chcění vzduchu je fyzikální stav hmoty, který je možno matematicky popsat, což umožňuje vyjádření i v dvojkové soustavě. Pokud jde o lásku k děvčeti, to není problém matematiky ale kvantifikace, neboť lásku nelze zachytit ani "analogově." Jedná se totiž o emoční stav mimo vlastnosti hmoty.
Tak asi takhle. Je to velmi zkrácené. Za normálních okolností by to vydalo tak na 6-8stran A4.

Díky za reakci,
jen bych zase s něčím ne úplně souhlasil.
S těmi kabely - když mám při stejné délce, dejme tomu 1 metr, vedle sebe dva kabely - jeden obyčejný CINCH s průměrem asi 2 mm, druhý zmiňovaný profigold, které mám doma, s průměrem 8 mm a několikanásobným stíněním, tak který bude lepší - lépe přenese daný signál? Přijde mi to jako podobný rozdíl, který je mezi účastnickou šňůrou a koaxiálem Belden H125.

O sluchu by se toho dalo říct mnoho, každý slyšíme jinak a každý vnímáme sluchové vjemy trochu jinak. Tady asi nemá cenu se dohadovat, protože vždy budeme mít jiný výsledný názor.

A s tvrzením že digitalizace kazí hudbu: já to nemyslel doslova. Jen s nástupem digitální techniky do studií se začalo nahrávat více nabuzeně, nahrávky se začaly cíleně ořezávat, přebasovávat apod. To dříve nebylo. Právě CD nahraná v 80. letech si myslím jsou ukázkou pravé kvality CD. Hrají opravdu skvěle. Ale nahrávka, master, byla většinou analogová. Dnes je většina CD opravdu nekvalitní, stačí si to poslechnout. Tady ale znovu zdůrazňuji, že to není samotnou digitální technologií, ale jejím nesprávným využitím. Vlastním první CD, které bylo nahráno kompletně digitálně, (tedyi master) z roku 1979. Tam je ta kvalita super. O dnešních CD se toto říci nedá.

U mp3 mám na mysli mp3 komprimovanou kodekem LAME 3.98, VBR Q2 (tzn. cca. 220 kbit), kvalita komprese vysoká (tzn. pomalejší rychlost komprimace). Z CD zvuk získán pomocí programu EAC Exact Audio Copy (nejkvalitnější program na grabbování).

V tuto chvíli máš s tím kabelem pravdu. Jenže nákup toho profigoldu není nezbytnou podmínkou kvalitního poslechu. Celý ten článek není o tom, aby lidi neposlouchali přes kvalitní aparaturu, ale aby přemýšleli nad smysluplností svého počínání. Já jsem v článku napsal, že vliv poslechového prostoru je větší než vliv kabelu. Pokud použiju kabel vlastní výroby, nebo kabel nezbytně nutné délky, pak jeho vliv bude opravdu neznatelný. To je to oč tu běží. High End je hromada peněz za nákup iluzí. Já tvrdím, že mnohem kvalitnější poslech je možné pořídit za nesrovnatelně méně peněz. Jelikož nikdo z nás nezná, jak zní mástr nahrávky kterou si doma pouštíme, nezbývá nám, než věřit jejímu obsahu. Jelikož znám technologii analogovou i digitální jak své vlastní boty, tak volím tu, která má objektivně vyšší kvalitu. Nárůst vysokých tónů u CD proti LP nevnímám jako nepatřičné, protože vím, že to není zkreslení a ty detaily v nástrojích vnímám jako plus.

Svůj názor na oba typy zvuku bych shrnul takto, uvádím typy, které mám a mohu je používat:

Digitální zvuk (CD) je vynikající kvalita za méně peněz. K jeho přehrání nám stačí kvalitní CD přehrávač s kvalitním D/A převodníkem který stojí třeba 10 000 Kč. Je jednodušší, lehce se kopíruje, je menší a tak dále. Kvalitní médium stojí okolo 15 Kč.

Vyšším stupínkem je SACD, případně DVD-Audio. Má lepší kmitočtový rozsah a větší dynamiku. Zvuk je prokreslenější, má více detailů, díky vyšší vzorkovací frekvenci. K jeho přehrání potřebujeme kvalitní DVD-A/ SACD přehrávač, který stojí okolo 25 000 Kč. Nedá se ovšem kopírovat, a je dražší.

Naopak nejnižším stupínkem digitálního zvuku jsou ztrátově komprimované formáty jako MP3, Ogg Vorbis, WMA, AAC a další. Tyto formáty se při poslechu na kvalitních repro nevyrovnají ani analogovému zvuku (LP) ani vyšším stupňum digitálního zvuku. Obecně nemají takovou prostorovost (zužují stereo) a prokreslenost zvuku (právě kvůli tomu, že jsou založené na vynechávání určitých informací ze zvuku), při nižších bitratech ořezávají výšky, basy a vyskytují se bublavé kompresní artefakty. K jejich přehrání na repro potřebujeme DVD přehrávač s možností jejich čtení. Ten pořídíme např. za 4 000 Kč. Jejich výhodou je malá velikost, takže jsou ideální na použití na internetu či k přenosnému přehrávání v discmanech, iPodech atd. Dají se lehce kopírovat, stahovat, posílat po internetu přátelům.

Digitální záznam (MD) je podobný kompresním formátům - využívá ztrátové komprese ATRAC, s bitratem okolo 256 kbit. ATRAC je lepším formátem než MP 3, i tak je ale rozdíl mezi MD a CD rozeznatelný. K přehrání/nahrání MD potřebujete kvalitní MD rekordér, ten stojí okolo 8 000 Kč, v kapesním provedení 7 000 Kč. MD je ideálním formátem pro profesionální reportéry, hudebníky apod., protože při malé velikosti rekordéru má velmi kvalitní zvuk. Bohužel se MD dále nerozšiřuje a neinovuje, a přehrávačů ubývá. MD média stojí okolo 70 Kč.

Analogový zvuk (LP) je za určitých podmínek lepší než CD. Ovšem není lepší než SACD/DVD-A. Hraje na poslech lépe, přirozeněji než digitální audio. K přehrání o takovéto kvalitě potřebujeme kvalitní gramofon a zejména kvalitní přenosku, což dohromady může stát okolo 40 000 Kč, pokud se zastavíme u rozumného poměru výkon/cena. Ovšem LP je náchylné k škrábancům, které se ihned promítají do reprodukce. Dost obtížně se kopíruje, je třeba tak dělat v reálném čase. Je větší a tak dále.

Analogový zvuk (MC kazeta) je horší než LP - zejména díky šumu. Kvalitní kazeta třídy Chrome/Metal je zvukově srovnatelná s MP 3 s bitratem vyšším než VBR 256 kbit. Kvalitní Tape Decky se již moc neprodávají, stály okolo 8 - 10 000 Kč. Důležitá jsou i kvalitní média, kvalitní kazety stojí okolo 50-70 Kč.

Analogový záznam zvuku v šikmých stopách (VHS Hi-Fi/S-VHS Hi-Fi) dosahuje kmitočtového rozsahu stejného jako CD. Odstup signál šum je přes 70 dB, kvalita zvuku skvělá. Po praktické stránce už ovšem horší - ne všechna stereofonní videa této kvality dosahují. K nahrávání či přehrávání v dostatečné kvalitě potřebujete špičkový videomagnetofon, cena před třemi lety okolo 12 000 Kč. Pak získáte až 4 hodiny velice kvalitního zvukového záznamu. Podmínkou opět kvalitní médium, v ceně okolo 80 Kč (VHS) a 180 Kč (S-VHS). Ideální na záznamy např. rozhlasových pořadů s kvalitním zvukem. Dá se přirovnat k MP 3 s nejvyššími možnými bitraty.

Obecně jsou analogové záznamové technologie lehce mezi sebou kopírovatelné, ovšem u kopie dochází ke ztrátě kvality, a tedy po několikanásobném zkopírování kopie ->kopie je zvuk značně znekvalitněn. Další nevýhodou je nutnost kopírovat v reálném čase.

Analogové vysílaní rádia (WFM modulace) je někde mezi LP a kazetou. Jeho ostup s/š může být vyšší a na kvalitních přijímačích může hrát lépe než kvalitní MC. Podmínkou je kvalitní modulace na vysílači. Analogové vysílaní rádia je při kvalitní modulaci a kvalitnímu zvuku ze studia srovnatelné s MP 3 o bitratu 256 kbit VBR, subjektivně ale může znít lépe. Pokud je ovšem modulace nekvalitní, je možné ho srovnat i s MP3 o bitratu 128-160 kbit, v případě extrémních stanic jako radio City nebo Blaník klidně i s 96 kbit MP3. Pro kvalitní poslech FM rádia potřebujeme nejlépe stolní Hi-Fi tuner s cenou okolo 6 000 Kč (pokud chceme maximum a lepší příjem, tak i více), nebo kvalitní receiver, ovšem tam bývá tunerová část dost často ošizená. Na dobrém tuneru lze poslouchat podstatně více stanic než na běžném přijímači/receiveru, je pak možný i příjem zahraničních stanic ve vynikající kvalitě. Podmínkou kvalitního příjmu FM vysílání je dobrá střešní anténa, stíněný kabel a nerušené prostředí (nebo jinak řečeno prostředí bez zbytečného rušení).

Takže asi tak. Je to subjektivně-objektivní hodnocení, jak jsem tyto typy mohl mezi sebou porovnávat.

Pozor, formát Windows Media je ve verzi 9 a vyšší také bezztrátový, k dispozici jako Windows Media 9 - Lossless, např. kvalita 100 %, 96 kHz, 24 bitů, 5.1 channel, VBR. Ztrátová komprese u verze 9 dokáže taky takové parametry, jako např. 768 kbps, 96 kHz, 24 bitů, 5.1 channel, VBR. Takže prosím nezjednodušovat WMA pouze na obyčejné konzumní 128 kbps streamy z play.cz a abradio.cz. Jinak tu pak máme i další bezztrátové formáty jako ALAC, FLAC, Monkeys Audio či Wavpack.

Kdyz Kuba zminuje datove toky MP3 a DVB-T je dobre vedet, ze MP3 je MPEG1 Layer3, kdezto DVB-T je jen MPEG1 Layer2. Layer2 potrebuje o 70 az 100% vetsi bitrate nez Layer3, proto ta hruza na CT24 (128 kbps).

Kdyz se vratim k obrazu analog versus digital. Myslim si, ze drtiva vetsina lidi vcetne fajnsmekru by uznala DVB-T za jednoznacne lepsi pokud by byl vysilan s dostatecnym datovym tokem. Jako pametnik 7 mbps vysilani CT1 a CT2 v experimentalnim multiplexu Telecomu na podzim 2004 to muzu jednoznacne potvrdit.

Pridam jeste jednu zkusenost z mych netopyrich experimentu v minulosti, nechci tim vyprovokovat lavinu reakci, jen poukazat, ze nic neni cernobile.
Pred vice nez peti lety jsme u kamarada hifisty delali test CD vs MP3. Kamarad tehdy nechapal jak se ja takovy fanousek hudby vubec muzu zahazovat s necim jako MP3. Tak jsme ze srandy udelali ABX test. Pouzite vybaveni vam uz nepopisu, ale rozhodne to nebylo jen "nejake sonydvakratctyriohmy", ale velice kvalitni zesilovac i repropedny i kdyz v obycejnem pokoji. Ja mel prave koupeny obycejny prenosny MP3CD player Pine, tehda jeden z prvnich vyrobku dostupnych u nas. CD deck byl tusim Pioneer. Byli jsme na testovani tri, jeden prepinal, dva poslouchali, vsichni jsme se prostridali a bylo nekolik pokusu - nekolik pasazi alba, bylo to originalni CD U2. Vysledek byl, ze nikdo z nas nebyl schopen poznat zda jde o MP3 ci CD. Kamarad se vyjadril, ze jsme ten test nemeli delat... MP3 byla 128kbps kvalitne nagrabovana a kvalitne komprimovana dosovym Fraunhoferem, takze zadny Xing co se povaluje po netu. Samozrejme, nekdo rekne spatna aparatura, nekdo rekne nevhodna muzika pro test, nevhodna nahravka, nekdo rekne spatni netopyri, ale me to jako test stacilo. Netvrdim, ze nejde MP3 rozeznat, ale my to tehda proste nepoznali...

Nechci nikomu brat fandovstvi do hifi ani highendu. Ja jsem taky kdysi pred trinacti lety cetl s kamarady nekolik roku Stereo-Video, zajimalo me to, hlavne testy s merenim a podstata ruznych vylepseni. Po case me ale vadili cim dal vic subjektivni recenze typu "zvuk tvaru koule" a extremy jako zlate hroty pod reproduktory. Nemyslim si, ze je uplne jedno jaky CD prehravac koupit, jaky zesilovac, jen jsem uz odmital cist o extremech a ze vsechno levnejsi je k nicemu. Ty vsechny extremni vyklepseni mely vetsinou realny fyzikalni zaklad "velka hmotnost proti otresum, pozlaceni proti velkemu odporu, velke kondenzatory proti zvlneni, hroty proti duneni podlahy, tlusty repro kabel proti velkemu odporu"... Jenze me vsechny prisly jako hodne penez za malo muziky, zvlaste do panelakoveho pokoje. Navic byly zabaleny marketingovymi popisky, bez vysvetleni podstaty. Tak jsem jeste nejaky cas cetl Stereo-Video jen kvuli prehledu co je mozne koupit za normalni komponenty nez jsem ho cist uplne prestal.

Pokud jde o hroty pod reprobedny, je to spolu s "pračkami" elektřiny další důkaz idiocie v HighEndu. Byl bych docela rád, kdyby se našel někdo, kdo dokáže vysvětlit jak ocelový hrot opřený o pevnou podložku dokáže eliminovat hmotu a chvění jež na něj působí. Osobně bych dal přednost např. mechové gumě. Ovšem ocelový hrot je natolik tuhý, že veškerou hmotu a energii bezeztráty přenese.
Pračky el. proudu instalované do přívodů HighEndů je něco podobného. Co vlastně perou? (Přidávejte Wanisch), když zdroj v každém komponentu obsahuje stabilizátor a filtr s baterií kondenzátorů naprosto fantastické kapacity. Vždyť takový filtr pochytá jakoukoliv změnu v síti. Jenže HighEnďáci potřebují vyprat. :-)))

Chybí Vám, stejně jako autorovi článku ty naprosto základní znalosti!!
Jediné Vaše štěstí je, že nikdo kdo problematice opravdu rozumí, je z oboru, nemá potřebu informace vyhledávat v tak pochybný!!! server a vůbec číst řádky od rádobytestujících pošuků, své vědění shrnující namísto v knize tak v 1 článečku, jež za svůj krátký hudební život znají maximálně mp-trojku a možná ještě tak lehce slyšeli o stařičkém, vůči drahému studiovému analogovému záznamu (toť ten problém), o nedokonalém 16bit digitálním systému zvanému CD-DA.
ps:
Pračkou sítě se rozumí optimalizovat zdroj napětí tak, aby se v ideálu přiblížil bateriovému zdroji. Kdybyste to náhodou nevěděl, tak průměrná hodnota v sítí není všude stejná, často kolísá, vyskytují se v ní rázy a rušení stejnosměrným proudem..počítače, motory..atp.atp. Bateriové napájení "kupodivu" :) má pozitivní vliv na kvalitu zvuku. Protože zařízení pracuje řekněme akademicky - v optimální křivce svého nastavení.

A šíření vlnění vám taky koukám nic neříká! proč se používají protisměrné hroty. Mechovkou byste to naprosto zabil!
Chtělo by to pánové přečíst si občas Audio (německé) či Stereophile (GB), Hifi-Choice atp...

Milej zlatej. Způsob tvé (ne)argumentace a arogantní vyjadřování vůči lidem které neznáš je tvojí vizitkou. Dáváš mi tím za pravdu v mém tvrzení, že celé S+V je spolek hulvátů a korupčníků. Hovořit o rušení stejnosměrným proudem v elektrovodné síti může opravdu jenom machr v oboru. Jak je to s těmi hroty zjevně nevíte ani vy v S+V, jinak by jsi to tu na nás jistě dávno vybalil. Už jsou to dokonce protisměrné hroty. Nejsou náhodou titanové s úpravou zlacením? Průměrná hodnota v síti je co? Máš na mysli průměrnou hodnotu napětí v síti? No jistě, napětí kolísá, proto je ve zdroji stabilizátor. Už tomu rozumím! Normálně je to stabilizátor, a HighEnďáci tomu říkají pračka! Tak to je jiná. Až budu objednávat materiál, tak si objednám pračky 7824! Hochu vždyť seš k smíchu. Označovat cizí lidi za pošuky je uvšem drzost. Máš vychování řeznického psa, a podle toho by s tebou mělo být naloženo. Seřezat! Nevím jak ostatní diskutující ale my dva jsme spolu husy nepásli!

Pokud se za to nestydite, muzete mi prosim sdelit, jake je Vase vzdelani? To co jste napsal je totiz skutecne perla.

"přiblížil bateriovému zdroji"
Tak to urcite, kdyz na vystupu je stridave napeti. A baterie je stejnosmerna, pokud to nahodou nevite.

"rušení stejnosměrným proudem"
Tak to je take hezke... A i kdyby to nahodou byla pravda, netusite k cemu je asi tak to velke toroidni trafo na vstupu vetsiny pristroju? Zkuste si neco zjistit o principu transformatoru a o tom, jak prenaseji stejnosmernou slozku.

"řekněme akademicky"
Bez urazky, ale tohle bych si zrovna ve Vasem pripade asi moc rict nedovolil. Take by me zajimalo, co je to ta optimalni krivka. Zvlast kdyz jsou na vstupu ty velke filtracni kondenzatory a stabilizatory napeti.

Ze prumerni highendiste znalosti v elektronice nemaji, to jsem si uz vsiml(nekonecna sirka pasma na LP, ztrata detailu diky schodeckovani v digitalu apod.). Ale pokud jste redaktorem Sterea a Videa, alespon zakladni byste mit mel. To co tady pisete jsou skutecne blaboly od cloveka, ktery netusi co je to stridavy proud.A jeste si troufnete pana Poisla nazyvat posukem (ktery je narozdil od Vas skutecne erudovany). A mimochodem, jste hrube nezdvorily. I diky Vam dokazu odhadnout uroven Vaseho casopisu. A proto by me opravdu zajimalo Vase vzdelani. Bez urazky, ale mate vubec nejake?

Funkce zdá se býti čistě estetická:)

Chybí Vám, stejně jako autorovi článku ty naprosto základní znalosti!!
Jediné Vaše štěstí je, že nikdo kdo problematice opravdu rozumí, je z oboru, nemá potřebu informace vyhledávat v tak pochybný!!! server a vůbec číst řádky od rádobytestujících pošuků, své vědění shrnující namísto v knize tak v 1 článečku, jež za svůj krátký hudební život znají maximálně mp-trojku a možná ještě tak lehce slyšeli o stařičkém, vůči drahému studiovému analogovému záznamu (toť ten problém), o nedokonalém 16bit digitálním systému zvanému CD-DA.
ps:
Pračkou sítě se rozumí optimalizovat zdroj napětí tak, aby se v ideálu přiblížil bateriovému zdroji. Kdybyste to náhodou nevěděl, tak průměrná hodnota v sítí není všude stejná, často kolísá, vyskytují se v ní rázy a rušení stejnosměrným proudem..počítače, motory..atp.atp. Bateriové napájení "kupodivu" :) má pozitivní vliv na kvalitu zvuku. Protože zařízení pracuje řekněme akademicky - v optimální křivce svého nastavení.

A šíření vlnění vám taky koukám nic neříká! proč se používají protisměrné hroty. Mechovkou byste to naprosto zabil!
Chtělo by to pánové přečíst si občas Audio (německé) či Stereophile (GB), Hifi-Choice atp...

Dík za návštěvu.. i když se zde primárně věnuji radiu..
Třeba si někdo ze čtenářů srovná názory. Vy ale dost těžko..

http://www.dxradio.cz/jidxc/index_hi.htm

"HiFi test CD-R médií" mluví za vše... Pane Kružík, je mi jedno, jestli tomu opravdu věříte, jestli je to placená reklama nebo nějaká divná recese, ale prosím vás - děte do prdele.

Rozdíly mezi kazetami byly vždy. Rozdíly mezi deskamy byly vždy. A rozdíly mezi CD-R jsou taky. Opět další kontroverzní téma - mají tyto rozdíly mezi CD vliv na zvuk? Z logiky by ten vliv mít mohly. Zda to někdo slyší nebo ne je však natolik subjektivní, že nemá cenu se o tom nějak dohadovat, lze si to jedině zkusit na kvalitní aparatuře poslechnout. A pak vynášet soudy. Stejně jako reozdíl mezi originálním CD a jeho kopií. Teorie je jedna věc, praxe druhá. A kdo si to opravdu neposlechl, ať nevanáší soudy.

Mimochodem děte se správně píše jděte. To si ze školy ještě pamatuji.

Hmm... už mě bolí ruce a oči tak jsem tam taky jeden kiks vlepil... rozdíly mezi deskami je samozřejmě s měkkým i na konci slova deskami...

Kdybyste měl alespoň základní povědomí jak CD funguje, věděl byste, že rozdíl být nemůže, pokud CD nejsou v opravdu katastrofálním stavu. Navíc se dá poměrně snadno změřit čitelnost CD, umí to i některé PC mechaniky. Za normálních okolností je chybovost velice hluboko pod schopností opravných kódů.

Správný pošuk je schopen, pokud jsou použity zlacené konektory, kabely z bezkyslíkaté mědi a bedny podložené antihrotama z antihmoty, na první poslech rozeznat také vypalovací rychlost. To, že nuly a jedničky, které "jdou" na DA převodník, jsou vždy úplně stejné a dá se to objektivně zjistit, je podružné, pošuk to prostě slyší a slyší a slyší...

Jako porovnavat presny pity CD-ROM s kraterama po kulometu CD-R to si delas srandu:D Nejkvalitnejsi vzdycky bude lis i kdyby cert na koze jezdil. S tou ochranou to zas tak ruzovy neni jak se muze na prvni pohled zdat http://www.cdr.cz/a/6190/ Rekl bych ale ze na poslech neposkozenyho ceda je ta ochrana dostatecna.

to je otazka kdo nema dostatecne komplexni znalosti teto problematiky.. prachsproste prehlizeni vsech ostatnich casti prehravace nez je rekonstrukce dat svedci o pouze pomerne povrchnich znalostech o procesu prehravani a vzajemne interakci subsystemu v prehravaci.. zajimave, ze jakmile se kde zmini rozdil mezi CD, kazdeho radobyodbornika hned napadne ze bud je rozdil v datech nebo neni rozdil zadny.. dale uz dohlednout nedokazou..

Myslím si, že autor se mýlí v důvodu, proč zní LP desky příjemněji. Hlavním důvodem není vyšší přesnost CD, ale naopak katastrofální zkreslení způsobené dnešním způsobem masteringu.

Něco o tom zde:
http://en.wikipedia.org/wiki/Loudness_war

Jestli jste pozorně četl, tak o tomto jsem už já mluvil. Tento mastering do studiové techniky nastoupil díky digitální technice, se kterou je toto možné (tím neházím ovšem vinu na tu techniku!).
Ovšem tady se neřeší rozdíl mezi dnešními přeřvanými CD a LP, ale rozdíl obecně mezi CD a LP. Tedy i rozdíl mezi kvalitně nahraným CD z 80. let a LP ze stejné doby. Tam je již ten rozdíl minimální a je dost subjektivní, protože CD z 80. let dosahují té opravdové CD kvality díky tehdy kvalitnímu masteringu. Rozdíl mezi LP z 80. let a dnešním CD nahraným s tímto nechutným masteringem vyznívá podstatně lépe pro LP. Kvantita dnes prostě přebíjí kvalitu, jak vidno i snižování technické kvality rozhlasového vysílání apod.

obdivuji pana Poisla s jakým klidem zde bojuje s lidskou hloupostí :o) jinak za článek díky

Děkuji za uznání, ale už nebojuji. Naprosto zbaběle jsem od toho prchnul. :-) Diskuse už dávno nemá nic společného s obsahem článku, a na některé příspěvky v diskusi se prostě reagovat nedá. Diskutovat s někým, kdo nezná význam slova "argument" nebo výrazu "technologický potenciál" prostě nelze.
Děkuji.

jojo, tady to teda buji :-)) Nekteri diskutujici maji potencial na psani knih (nekteri to i zkousi!], ale z oboru toho moc nevedi :-)) Enik - obdiv, ze vubec reagujete... kdyby ti chudaci tusili ;-)

Kdyby ti teoretici vubec tusili co je ucho a mozek za organ.To nevi dneska poradne ani spickovi vedci.
Dneska jsem opet zdrhnul ze sviraveho skrceni malomestkyho kravalu na par hodin do prirody. Vracim se dom a roztocim jedno z mych oblibenych...CD:) Odpocinuty sluch najednou vnima desne moc detailu. Az jsem se zarazil jestli jsem neco neprekroutil(dohromady vsak taky neni co). Velmi lehce jsem slysel i sustici potak jak zvukar najizdi s dalsim nastrojem, susteni obleceni pri hre na kytaru, pridechy pistal a klapot mechaniky varhan. To jsem predtim neslysel. Nebyl jsem daleko od poslechovyho orgazmu. Hukot! Bezva recept. Staci radne odpocatej sluch. Jenomze to v tech vzoreccich uz nenajdem.

Ale v tomto jsme pane kolego za jedno, a v článku je to napsané, že stav lidského sluchu má na zvukový vjem natolik velký vliv, že jiné faktory se stávají naprosto nevýznamné. V tomto já s vámi naprosto souhlasím a podepisuji. Ono totiž když děláněkdo celý den u sbíječky, lisu nebo bucharu, těžko může tvrdit že rozezná zvukové detaily na 15 nebo 20kHz. Takže na co je mu aparatura za milion, když je hluchej jak poleno? :-))) Proto se nejen zvuková technika měří pomocí exaktních metod, aby bylo možné vyloučit vliv takovýchto situací.

Vy jste tu též, Pane kolego? Díky za podporu. :-)

Kostickovani, mozaikovani, artefakty, pixelizace....

Kolik uz bylo zbytecnych utoku a nedorozumneni kvuli chaozu ve vyrazech. Je rozdil, jestli opravdu kosticky vlivem spatneho prijmu anebo rozzrneni (muj vyraz) u dynamickych scen (pripadne i artefakty u statickych scen) vlivem komprese obrazu.

Enik a dalsi zbytecne obvinuji Kubu, ze si neumi zajistit kvalitni signal. Kuba se pak opravnene zlobi na Enika a dalsi (Pametnik,Zdenda), ze pixelizaci nevidi.
A Enik tomu nasadi korunu: "To, že ti přijímač ukazuje 100% kvalitu signálu ještě neznamená, že tam není rušení např. od projíždějící tramvaje nebo auta!"
Pokud stale a i pri prujezdu tramvaje ukazuje STB 100% kvalitu (ne silu!), tak tam podstatne ruseni proste neni. A pokud rozzrneni koresponduje s rychlou scenou a ne s prujezdem saliny, tak neni co resit, jde o dusledek komprese.

Nemyslim si, ze jsem narocny divak, sleduji DVB-T na 55cm 50Hz Tesle. Ale rozzrneni rychlych scen na CT24 (A) musi videt kazdy, zejmena na textovych pruzich. Nekdy je mozne si vsimnout i artefaktu u statickych scen, napriklad gradientni plochy ve studiu. U CT1 a snad i ostatnich programu (mult.A) se priznam, ze z normalni vzdalenosti mne uz zadna pixelizace do oci nebije.

Milan Pantucek ma jiste pravdu, Nemci jsou na tom podobne. Taky jsem to pocital nas MuxA z 22 18 na TV, z toho 0,8 na zvuk, vychazi video 3.4mbps/program. Nemci (nejhorsi pripad) z 13.3 13.3 na TV, z toho 1 na zvuk, vychazi video 3.1mbps/program. Nemecke DVB-T jsem nevidel, nemohu soudit. Ale nepochybuju o tom, ze Nemci na forech resi "kvalitu bitrejtu" stejne jako my. ;-)

No a jestli problem hledat jeste jinde jak pise Milan Pantucek, tak potom uz jedine Digipalu2, ale tomu neverim. A protoze pixelizaci vidi a nevidi lidi napric mesty, nebude ani v tomto problem.

Kdyz jsme u toho Nemecka, pokud jsem se na webu spravne dival, tak na zvuk pouzivaji zasadne 192 kbps, nase 128 jsem tam nevidel.

S tou "korunou" nemáš tak docela pravdu. Ten bargraf má především dost velkou setrvačnost, takže výpadek kvality pod 1s většinou nezaznamená. Pokud se jedná o výpadek (artefakt) v obraze, který zasáhne jen několik cm2 obrazu, pak takový výpadek signálu trvá jen ms. V takovém případě se na bargrafu ten výpadek vůbec neprojeví. Výpadek viditelný na bargrafu kvality signálu většinou způsobí masívní výpadky obrazu i zvuku. Ta moje poznámka směrem ke Kubovi byla naprosto v pořádku.

Eniku, tak to se opet neshodneme.
Budu se drzet Digipalu2, ostatni STB neznam, muze to tam byt jinak.

1) Bargraf "kvalita signalu" v "informaci o kanalu" je velice citlivy.
Jiz od _stabilni_ kvality signalu asi 40% nejsou v obraze videt chyby dane sptanym prijmem. Bargraf je tedy citlivejsi nez oko.

2) Bargraf kvality signalu ma sice setrvacnost (asi 0,5s), ale i kraticky vypadek
(ms, typicky vypinac) je aspon na zlomek sekundy na bargrafu videt (treba ze 100% na 20%). Takova chyba je pak videt i v obraze.

Proto si troufam tvrdit, ze kdo ma na Digipalu2 stabilne kvalitu 100%, muze suverene hodnotit kvalitu komprese ceskeho DVB-T.
Jeste dodam, ze pokud je kvalita 100%, jsou i uvahy o nesynchronni SFN nepodstatne.

1) kvalita ukazuje kolik je v signálu chyb, včetně opravitelných. Pokud je to jako u mě, tak chyby se začínají objevovat kolem 30%

2) záleží jak který STB.

že barevné čtverečky běhající po obrazovce poskytují hodnotnější divácký zážitek než analog.

A autor sice dojemně rozebírá všechny možné vlivy na kvalitu poslechu, aniž by byl schopen reflektovat, co tu opakovaně už v diskusi pod minulým článkem zaznělo: že rozdíl mezi digitálním a analogovým zvukem poznáme i když do té samé sestavy připojíme gramofon místo CD přehravače (nebo naopak), a že zvuk z kvalitního gramofonu se více blíží poslechu na živém koncertu.

Tohle je dobrý vtip! Problém čtverečků tu byl řešený už před čtvrt rokem, řeší se tu opět a řešit se bude. Nemá to ovšem nic společného s DVB-T.
Autor je schopen reflektovat cokoliv, pokud je to exaktně doložitelné. Že je poznat rozdíl mezi gramofonem a CD, o tom není pochyb a autor to nepopírá. Spor vězí v tom, který z těch dvou zvuků se více blíží realitě.
Tvůj pojem "digitální" a "analogový" zvuk jasně hovoří o tvé neznalosti problému. Nic takového totiž neexistuje!

Já mam pocit, že nejvíc na DVB-T nadávají ti, co ho nechytnou. Mě třeba přines u všech kanálů výrazný zlepšení, už aby tu byla i Prima. Čtverečky běhající po obrazovce jsem tam neviděl nikdy. Rozsypání na kostičky vlivem nedostatku bitratu je věc velice ojedinělá. (tak jednou týdně) Tak si počkejte až vám ho tam zavedou a nevykládejte tady nesmysly.

Ten gramofon je dobrej vtip.

U CD je problem s prevodem z digitalniho na analogovy signal. Dejte si velmi rychly osciloskop na vystup z DA prevodniku, prehravejte vzorky ruzne amplitudy a skokove mente amplitudu - a uvidite. Na hladkych sinusovych krivkach se objevi nerovnosti a glitche (ostre spicky) - to na vinylu nenajdete. Zato bude vice sumu a casem (ojeta drazka, ojeta jehla) i zuzeni frekvenciho pasma desky - to se vam u CD nestane.
ALE (!). Sum dokaze lidsky mozek do urcite miry eliminovat. Glitche nikoliv.
Elektronkove zesilovace ? Maji jednu vyhodu - nemuseji pouzivat zapornou zpetnou vazbu ( a tedy "rozfazovani" - ruzne podle f ) a pokud pouzivame dolnich 10% krivky, jsou temer linearni - sametove :-)
A to nemluvim o tom, ze u CD prevadite do pasma 20Hz-20kHz - budete prevadet v celem pasmu linearne a se stejnym fazovym posuvem ? Ne-bu-de-te :-) I kdyz rozdil je tzv zanedbatelny, ale - je. U analogu - nikoliv.

Nemám rád, když se baví lidé o nějakém tématu a vůbec mu nerozumí (teď se obracím spíše k diskuzi). Když máte správně vyvážený talíř, přesný motor, vyvážené ramínko se správným přítlakem na jehlu, zároveň když je deska umytá a vyčistěná uhlíkovým kartáčkem, tak tam žádné zkreslení, šum, praskání a další technické nedokonalosti nejsou !

Také se tady ani nemluví o HighQuality vinylech a nebo o vinylech se zvětšeným rozsahem, kde jsou několika minutové záznamy (klasicky na SP) roztaženy na celé LP.

Jinak k pocitové složce hudby, je prokázáno, že neslyšitelné frekvence člověk vnímá jiným způsobem, já sám jsem posadil holku před reprosoustavy mé hifi sestavy založené na harman-kardonu a při poslechu desky V penzionu svět od pánů Hapky a Horáčka se rozbrečela, mě se to stává třeba při poslechu starších desek Kraftwerk, prostě to člověka nadzvedne a nic s tím nenadělá, to CD neumí (mám tam taky kvalitní CD mechaniku, nesrovnávám gramofon za 2 tisíce z teska a CDrom Lite-on připojený přes PC na platové bedny Genius za pajďo) !

Díky za vystižení podstaty problému.Víte,já jsem si této vcelku zajímavé diskuse všiml- asi jako vy- s velkým časovým odstupem.
A myslím si,že celý problém je v tom,že se celý řetěz/ec/ zpracování a reprodukce signálu zbytečně pitval po jednotlivých článcích(řetězu/ce/ :-)).
A jak známo řetěz je tak silný/slabý/,jak silný/slabý/je jeho nejslabší článek.
A doufám,že mne nikdo neukamenuje,když za sebe prohlásím,že článek CD je slabší než článek LP,i když kvalitní CD přehrávač a stereozesilovač umí zázraky, a howgh :-).

Nejlepší záznam má analogový magnetofon, asi na úrovni cd, na to se gramofon vůbec nechytá.