Vlákno názorů k článku „Zlatý“ analog podruhé… (a podrobněji) od Jimmy - ...Mimochodem, bylo vědecky dokázáno, že na člověka při...

...Mimochodem, bylo vědecky dokázáno, že na člověka při poslechu působí i tóny nad 20 kHz...

Na vysoké škole jsme jednou měřili ulrazukovým měřidlem na 400 kHz, tedy vysoko nad hranicí slyšitelného záznamu. Přesto jsme byli schopni něco slyšet. Slyšeli jsme totiž obálku toho ultrazvukového signálu.
Jenže jsme tu obálku slyšeli jen do vzdálenosti cca 50 cm a úhlu 20-30° od osy reproduktoru a navíc jsme tu obálku slyšeli pouze my studenti, náš 50ti letý profesor už neslyšel nic.
Takže člověk je schopen vnímat i vysoké frekvence, ale za tak specifických podmínek, že to v praxi při poslechu hudby nemá žádný význam.

BTW také jsme zkoušeli do jaké frekvence slyšíme a my mladí studenti do 18-19 kHz, náš 50ti letý profesor s bídou do 15KHz, takže 20 kHz co CD je více než dostatečné.

prumerny clovek slysi sotva 20kHz. U vyssich frekvenci lse slyset pouze nizkofrekvencni obalku. Nebo lze slyset tyto frekvence primo, ale ne uchem ale pomoci lebecnich kosti. Akusticky tlak aby takto bylo neco "slyset" je tak obrovsky ze nema cenu neco takovehoto vubec resit.

Byl velmi vysoký tón, něco kolem 18kHz to mohlo být.

Jednalo se o měřidlo vzdáleností, takže to že něco je slyšet i u zdroje zvuku 400kHz byla jen zajímavost a nikoliv zkoumaná vlastnost a proto jsme žádné další zkoumání tohoto jevu neprováděli.
Především jsem ale chtěl upozornit na to, že dosah byl tak malý a směrovost tak velká, že dohadovat se o přínosu neslyšitelných frekvencí na hudbu je nesmysl. Z jednoho metru už nebylo slyšet vůbec nic. Z půl metru nasměrovaný přímo na zdroj zvuku neposlouchá nikdo ani reprodukovanou hudbu natož živou.

Sice nevim, co jste tim chtel rict (zejmena v diskuzi o High-Endu), ale mate zajimave nazory.

K prvnim dvoum bodum se vyjadrovat nebudu, ale ten treti stoji za zamysleni (a zamyslet byste se mel spis vy).

To ze nebudete mit deti rozhodne spolecnosti nepomuzete. Lidi sice pribyva, ale Cesi vymiraji. Hadam Vam kolem 35 let. Doufam, ze si sporite na duchod, stat uz vas diky vetsimu poctu duchodcu nez aktivnich lidi neuzivi. Takze pokud nechcete skoncit jako duchodce prijizdejici supermarkety kvuli vsemoznym slevam, radsi si sporte. Nebo se i vy pokuste tento trend zvratit....

Coz je jeden pohled na vec. Sice je to Vase volba, na kterou mate plne pravo, ale zkuste si predstavit, jestli se Vam bude libit byt v sedesati letech sam, jestli Vas bude v tom veku stale bavit sedet u pocitace. Zamyslet se nad tim,jestli zivot neni i o necem jinem....

A moc doufam, ze s tou predpovedi o pribyvani lidi jako vy nemate pravdu :-)

bohuzel ma pravdu

Nicmene vsemozne uspory jsou na prd pokud zemi zasahne (a nebude to tak dlouho trvat) neco ve stylu krachu na burze ve 20. letech. Nyni to bude mit co do cineni s energiemi.
Posleze budou tezce nasporene prachy k nicemu. Ale to vam asi nemusim rikat, ze?
Lide, kteri se plahocili a budou mit svou praci ulozenou v penezich si to budou moci jit hodit.
Prvni krok byl udelan. Loni centralni banka USA? prestala zverejnovat pocet dolaru v obehu. Pripomina to silne situaci Marky za Hitlera.
Takze tak bez deti ve stari.

na co Ti je tuner sony, kdyz ti pitomci pousti do eteru MP3 skladby. Sykavky nikde.

Jen ještě malou poznámku. Nevím, jestli je ideální zde zveřejňovat takovéto články. Problematika okolo zvuku je natolik složitá a budí vášně na obou stranách - na jedné straně zaryté highendisty, kteří opovrhují vším digitálním a MP3 radši nikdy neslyšeli, a na druhé straně zanícenými digitalizátory, kteří obhajují tezi, že nad digitální kvality není, a někteří dokonce tvrdí, že MP 3 při 256 kbit je lepší než deska a že MP3 při 256 kbit neořezává výšky... Já sám se ani do jedné z těchto skupin neřadím, snažím se být neutrál, ale díky poslechovým zkušenostem se spíše přikláním k názorům zastánců analogového zvuku. Že digitální zvuk se díky větší jednoduchosti prosadí je jasné, ovšem doufám, že to nebude takový kvalitativní skok dolů, jaký se zatím slyší u českého DVB-T, kde se u některých programů zvuk opravdu nedá vydržet.
Autorovi bych jen doporučil zbytečně nenapadat hifisty a příznivce kvalitního poslechu. Ono asi vše nebude bezdůvodné, a najde se i příklad v digitální branži - DVD audio, které já osobně jsem slyšel a mám doma, a jeho srovnání s CD je výrazně ve prospěch DVD-A. Proč je tedy vůbec něco takového vyvíjeno, když CD je lepší než LP a vlastně by nám mělo stačit i MP3, protože člověk vlastně víc neslyší? Podivné že...
Mimochodem, bylo vědecky dokázáno, že na člověka při poslechu působí i tóny nad 20 kHz, a to dost výrazně - člověk pak vnímá slyšitelné tóny jinak, v jiném psychickém rozpoložení. A toto se matematicky vyjádřit nedá.
Proto bych zde takto tendenční články spíš neuváděl, nebo je alespoň ochudil o ty zbytečné příměry a útoky. Jinak je článek obsahově zajímavý.
Spíš bych pokračoval v osvětě lidí ve stránce antén apod. Když vidím v krámech prodávat ty polská síta se zesilovačem za 150 Kč, otevírá se mi kudla v kapse. Stejné tak když vidím 3 mm tenké nestíněné účatnické šňůry. Lidi si to nakoupí a pak nadávají, stežují si že jim to nejde, že mají rušení atd. Toto si myslím je podstatně větším problémem, který je třeba řešit, než házet špínu na hifisty a hádat se o tématu, kde se budeme asi hádat pořád. Holt každý má ten sluch jinak citlivý.

Zaprvé jsem zmínil že žádný elektronkový zesilovač, gramofon z "těžkého hliníku" ani kabely za jednotky či desítky tisíc nevlastním. A taky nevím skoro o nikom, kdo by ty elektronkové zesilovače měl. To už je spíš retro, než superkvalita. Dle mého tranzistorový zesilovač hraje kvalitněji a spolehlivěji.

Nevím kde jste našel něco o stíněných repoduktorových kabelech? Já o nich tedy nic nepsal... Psal jsem o stíněných kabelech mezi přístroji - tedy Cinch kabely, případně digitální koax kabely. Tam autor napsal, že je jedno jestli přístroje propojím běžným kabelem (tedy takovým tím provázkem za 50 Kč z Tesca), a nebo kabelem dražším, tedy jak jsem uvedl např. tím profigoldem, který je zlacený, několikanásobně stíněný, tlustší, a stojí asi 300 Kč, což podle mě není až tak přemrštěná cena. Doufám že zde se mnou souhlasíte, že to jedno není.

A nevím proč házíte všechny hifisty do stejného pytle. Jsou tu highendisté, kteří mají ty elektronkové zesilovače, pouštějí si jen LP a nad CD ohrnují nos. To je extrém. Takových lidí je ovšem, už jen kvůli finanční náročnosti jejich činnosti, zoufale málo. Pak je tu ale jiná skupina, mnohonásobně početnější, a to jsou lidé jdoucí za o nejlepší a nejlépe hrající kvalitou. To jsou praví hifisté a mezi ty bych zařadil i sebe. Na kvalitní poslech LP nedají dopustit, stejně tak na kvalitní CD, lépe však DVD-Audio, které se bohužel díky nezájmu mas moc nerozšířilo. MP 3 si pouštějí také, maximálně však v autě nebo na PC, či v autobuse do sluchátek, a to s bitratem, který neklesne pod 192 kbit. Snaží se ovšem propagovat lepší zvukovou kvalitu, neboť ta, jak vidno na českém FM vysílání (přemodulované), na českém DVB-T (překomprimované) a na mnoha CD (přeřvané), docela rapidně upadá. Proto si dost často tito lidé s obllibou pouští dobře nahrané CD a LP, např. z těch 80. let.
Tak si tyto dva "tábory" hifistů prosím nepleťte.

A ještě k financím: HiFi není jen o prachách. Něco jiného je ten highend, kde jde dost často také o drahý desigh atd. Hifi je o kvalitě. Já třeba koupil svůj zesilovač Technics ze začátku 80. let, který hraje opravdu Hi-Fi, za 3600 Kč z druhé ruky. Ve skvělém stavu. A hraje lépe než dnešní zesilovače, alespoň lépe než receivery v ceně okolo 40 000 Kč. Bedny mám po tátovi, made in Hifiklub Praha, s měněnými basáky, úprava mě stála asi 1000 Kč. Hrají též skvěle. Pak CD Technics, tape deck Technics, gramofon známý černý Tesla/NAD s novou lepší přenoskou. A nejdražší na všem je asi tuner Sony SA5ES, což už je opravdu špička, za kterou se ovšem vyplatí zaplatit, díky jeho příjmovým vlastnostem a zvuku. Stál na Ebay 8000 Kč. Jestli vám to přijde mnoho, leckterá ženská vyhodí za šminky víc, a stejně tak někteří pražáci co nejezdí MHD za benzín.

Nikdo tu netvrdí, že pásma nad 20 kHz člověk slyší, pokud si pod pojmem slyší představíte nějaký tón či konkrétní zvuk. Bylo však dokázáno, že tyto tóny ve spojitosti s jinými, slyšitelnými, na člověka působí, že je také vnímá. Ne ovšem jako slyšitelný zvuk.

Dovolil bych si zkopírovat sem jistý krátký článek o tomto pojednávající:

Všeobecně se soudí, že lidský sluch není schopen rozpoznat zvuky v oblasti frekvencí nad
20 000 Hz. Nevyřešená je však otázka, zda přítomnost těchto "neslyšitelných" vysokofrekvenčních
složek může mít vliv na akustickém vnímání zvuků pod touto hranicí!
Problém nabyl důležitosti zejména v souvislosti s vývojem záznamových médií s vysokou hustotou
informací, jako jsou DVD-Audio a SACD se schopností záznamu frekvencí až 100kHz. Pod vedením
T.Ooahashiho se touto problematikou zabývali neurologové deseti japonských univerzit a výzkumných
ústavů. Své výsledky publikovali v Journal of Neurophysiology a na konferenci AES v roce 2000
v preprintu "Vysokofrekvenční zvuk nad slyšitelným pásmem působí na elektrickou aktivitu mozku."
Ve své studii použili měření mozkových reakcí, která dokázala, že zvuky obsahující vysokofrekvenční
složky významně ovlivňují mozkovou aktivitu posluchačů.
Jako zdroj zvuku sloužila hudba z ostrova Bali, která je na vysokofrekvenční složky extrémně bohatá.
Tento zdroj zvuku rozdělili na dvě pásma. Pod a nad frekvenci 22kHz. Jako známky nervové aktivity
posluchačů vystavených různým kombinacím obou zvukových pásem sloužila elekrická aktivita a
kreví tok v mozku. Nikdo z posluchačů nebyl schopen rozpoznat pásmo nad 22kHz jako zvuk.
Nicméně záznam EEG dokázal statisticky významná zvětšení elektrické aktivity mozku během působení
obou kombinovaných pásem, k čemuž však nedocházelo, když bylo horní pásmo odfiltrováno. Ke zvýšení
aktivity nedošlo ani v případě samostatného působení horního pásma. Současná měření EEG a
tomografem dokázala, že oba výsledky spolu úzce souvisí. Psychologická měření ukázala, že zvuk
obsahující obě pásma vyvolává u posluchačů příjemnější pocity než stejný zvuk bez horního pásma.
To všechno naznačilo existenci dříve neuznávané odezvy na složitý zvuk s obsahem vysokých
frekvencí nad slyšitelným pásmem. Jev nazvali autoři "hypersonický efekt."
Poznatek japonských neurochirurgů a Boykova měření podporují tedy účelnost zavádění nových
digitálních médií SACD a DVD Audio. Hypersonický efekt může také vysvětlovat, proč někteří
posluchači dávají přednost jednobitovému kódování Direct Stream Digital systému SACD.
Kvantizační šum signálu DSD nad 20kHz totiž velice rychle roste v důsledku typu jeho tvarování,
neb nad 100kHz je odstup pouze 20dB. A konečně lze vliv tohoto efektu přisoudit i poslechu
analogové LP desky. Už v době před CD bylo známo, že drážka v černém vinylu signály s frekvencemi
až 150kHz obsahuje, a přenosky, zejména typu MC, jsou tyto signály sto snímat.
Z hlediska nových poznatků neplatí ani tvrzení, že hudební nástroje produkují nad 20kHz
bezvýznamné složky signálu, založené patrně na práci W.B. Snowa v laboratořích Bell Telephone.
Na základě zjištění, že odfiltrování složek nad 13kHz změnilo zabarvení zvuku některých nástrojů,
předpokládal Snow rozsah jejich spektra do 15kHz, což tehdy, v třicátých létech, odpovídalo
rozsahu použitého reprodukčního zařízení. Podle J.Boyka (1997; www.ccocaltech.edu/~boyk) nejsou
tyto předpoklady správné. Jeho měření dokázala, že alespoň jeden člen každé nástrojové skupiny
vyzařuje zvuk s dostatečnou energií i nad 40kHz a spektrální složení některých nástrojů dosahuje
až k 102,4kHz! Kde považte navíc tato frekvence byla horní hranicí měřícího zařízení!
Například trubka má harmonické až do 80kHz, housle a hoboj nad 40kHz, přičemž 40% jeho akustické
energie vzniká nad 20kHz.

Jiří Burdych, magazín Audio - příloha 2/2002

Doufám že teď už jste pochopili o co jde...

No já právě na český éter zvysoka kašlu, a poslouchám německá rádia, zejména Lausitz 107,6 FM. Tam mi mp3 nepouštějí, a zvuk mají asi o 1000 % lepší než česká rádia. A právě díky vlastnostem tuneru Sony ho chytím v čistém dynamickém stereu. Na můj druhý tuner Onkyo hraje ten Lausitz o něco hůř, a tak se koupě vyplatila. Samozřejmostí je však 9prvková yagi 5 metrů nad střechou.

magazin Audio. Neni to ten platek, co porovnaval poslechove kvalitu zvuku na ruznych CD-R mediich? Jinak je to bible vericich v hi-end

http://technocracyeurope.eu/

LAME při VBR q2, vysoké kvalitě komprese výšky jemně ořezává či je prostě komprimuje. Že pak zní oříznutě. Testováno poslechem.
U některých skladeb to je poznat, u jiných ne. Záleží na poslechu. Nejvýraznějí jsem to slyšel na skladbě Moloko - The Time is Now. U jiných to zas třeba vůbec nebylo slyšet - např. u různých techno skladeb to fakt nepoznáte.
Nic to však nemění na tom, že LAME je nejlepším softwarovým mp3 kodekem, který se vyskytuje. Kam se na něj hrabou různé Blade, Xingy apod.

Já bych s tímto i souhlasil. Když vidím prvňáky ohánějící se v autobusu nejnovějším modelem Nokie s foťákem a utahající si ze svého spolužáka "hele, ty ho ještě nemáš, heč!", tak se mi dělá špatně. Ale tohle je otázka rodičů, a když jim přijde správně koupit potomkovi mobil za 15 000, aby mu ho pak někdo při tom vytahování se vyškubl z ruky a ukradl, to je jejich věc. Ovšem chudáci pak ti spolužaci, kteří to musí trpět, protože děti jsou na tohle podstatně náchylnější než dospělí.

Podobně je to však i s tou digitální propagandou - MP 3 = CD kvalita apod. Taky když mladý puberťák nikdy nic jiného neslyšel, tak se mu pak těžce bude říkat, že CD hraje líp. MP 3 je přece digitální kvalita - jak se dozvíte úplně všude. A pak si můžou dovolit vysílat tuto bublající "digitální kvalitu" i v DVB-T. Kdo neslyší ten nechutně ořezaný zvuk na

... jsem tak trochu DJ, vystudoval jsem skolu se zamerenim na elektroniku ... tatik za komancu vyrabel veze, zesiky, komba a podobny veci ... efektaky ke kytaram ... takze lehce v tom jsem od detstvi ...

a fakt se tu nestacim divit co tu lita za kecy :)))))

prvne clanek vcelku zajimavej, ale nektera tvrzeni jsou mylna a KUBA spravne na nektere ve svych prizpevcich poukazal. Dale neplest HIGHEND a HIFI zejo....

A dycanko se rika ze system ma minimalni chybu takovou jako jeho nejvic chybujici cast. To plati i o zvuku a mozna dvojnasob.

nemuzu si pomoct ale dle me zalezi na AD/DA prevodnicich... tam je nejvetsi kamen urazu.... ono stejne z toho CD to ve finale prevadime do ANALOGU pacz proste REPROSOUSTAVA neprehaje zadnou nulu....

takze kdokoliv tvrdici ze je CD lepsi si nevidi do huby protoze v tech prehravacich kolikrat jsou prumerne DA/AD prevodniky...ktere pak degraduji cely audio signal...

trochu jsem si dal praci a archivuji sve desky do WAVu (pro proslech v mp3 prehravaci, FAKT ho mam ;))) to pripadne encoduji zejo.... Ale co jsem chtel rict, je poznat kdyz se zvuk ripuje pres lepsi kabelaz, pres normovanej predzesilovac, o prenosce ani nemluvim (ono zase je rozdil prenoska za 800kc ci prenoska za 9000 ci za 120 000) ....a pak se podivate na to co vam soundforge ci wavelab sejmul....

Ne zas az takovej posuk nejsem:) Nevim ani jestli nejakou poruchu osobnosti vubec mam a jaky jsou symptomy.

Já bych ty MP3 přehrávače nezatracoval. Když se doma v klidu sednu do křesla a chci si něco vychutnat, nepustím si k tomu MP3 přehrávač, ale CD ve věži na bedny - nebo na pořádná velká sluchátka. Ale na ulici nebo v autobusu, kde obvykle MP3 přehrávač poslouchám, je stejně tolik rušivých vlivů, že rozdíl mezi CD a 128 Kb/s Ogg Vorbis je naprosto nezajímavý. A právě k tomu jsou MP3 přehrávače určeny, ne k tomu, aby si na nich člověk vychutnával Bachovy skladby - stejně tak jako věž a bedny se moc nehodí do toho autobusu…

a zvuk mají asi o 1000 % lepší než česká rádia

Že jsem tak smělý: jak se to měří? Stejně jako dvaapůlkrát bělejší zuby?

Jasně, o tom taky nemluvím, jen mi jde o to, že MP3 je, jak jsem psal jinde, ideální právě na přenosný provoz v autě na autorádiu, kde aspoň nemusíme pak pořád měnit CD, a nebo na poslech na sluchátka někde na cestách.
Problém je, že někteří by nahradili kvalitní analogový zvuk právě MP3, i v případech, kde by kvalita šla dolů - např. rádio. Proto tedy nechme MP3 pro použití v přenosných přehrávačích, na internetu apod., kde se uplatní skvěle, ale nenahrazujme MPtrojkami klasické FM rádio.

No ten příměr je samozřejmě orientační. Ale když si poslechnete české soukromé rádio (např. radio City), a pak německé soukromé rádio (např. Lausitz 107,6 FM), tak je tam opravdu obrovský kvalitativní rozdíl zvuku ve prospěch pro německé rádio. Nemají to přeřvané, nemají tam zařazených plno limiterů, kompresorů apod. Když jsem jednou ten rozdíl ukazoval mámě, pustil jí nejdřív ten Lausitz, a pak jsem přeladil na City, zhodnotila to slovy, že to City snad vysílá z jeskyně...

Pokud tvoje slova vezmu jako obecné konstatování, pak nic proti tomu. Pokud se na to podívám jako profesionál, tak bych k tomu mohl mít několik výhrad. MP3 je zase jen technologie jako např. DVB-T,CD,SACD a pod. S takovou technologií je nutné umět náležitě zacházet. Pokud to někdo neumí, pak nadělá hromadu škody. MP3 také nespecifikuje kvalitu použitého kodeku, což je věc naprosto stěžejní. Můžeš si udělat jednoduchý pokus. Vezmi si několik žánrově různých nahrávek na CD, pak si vezmi podobné nahrávky pořízené z gramodesky nebo kazety či rádia. Všechny nahrávky měj ve formátu wav. Pak si vezmi winzip a každou tu nahrávku zazipuj. Následně porovnej s původní velikostí nahrávky. Hudebně náročné kvalitní nahrávky půjdou komprimovat hůř. Jednoduché melodie a méně kvalitní nahrávky pak lépe. Určitým paradoxem budou nahrávky s velkým obsahem šumu, které se budou tvářit jako ty náročné. Zjistíš tak, že pouhým zazipováním je možné ušetřit 15-35% velikosti souboru. Připomínám, že zipování je neztrátová komprese, a že po rozbalení je obsah naprosto shodný s původní nahrávkou. Snížení datového toku u MP3 tak vůbec nemusí znamenat jakoukoliv ztrátu kvality, už jenom proto, že MP3 má mnohem sofistikovanější algoritmus který je orientovaný na můltimédia. Tedy mnohem účinější při zpracování zvuků a obrazů. Pokud se tedy u MP3 zvolí míra komprese přiměřeně k charakteru skladby, pak není nejmenšího důvodu, aby skladba tou kompresí jakkoliv utrpěla. Jenže běžná praxe je taková, že se komprimuje na b.r. místo na charakter hudby. Když budeš komprimovat "Skákal pes přes oves" asi to bude chtít jiné nastavení kodeku než na Scorpions nebo dokonce symfonický orchestr.

Máš opět trochu zkreslenou představu o technologii, jež se nazývá rozhlasové vysílání. Způsob odbavování teď klidně ponechám stranou. Na výstupu studia je kompresor dynamiky, který uprevuje dynamiku přenosovému kanálu. Před modulátorem na vysílači je softlimiter, který zabraňuje přemodulování vysílače. Tohle je celkem obvyklá praxe. Ten limiter na vysílači je naprostá nutnost, jinak by změnou nastavení hlasitosti ve studiu mohlo dojít k překročení povoleného výkonu vysílače. Některá soukromá rádia proto "tlačí" na vysílač co možná nejhlasitější signál, aby maximálně využila jeho výkon. Z naprosté neznalosti věci tak ničí svoji práci. Tohle se týká právě stanic které vysílají třeba jen z jednoho vysílače v celé zemi. Stanice které mají lepší poktytí nemají nutkání "přebuzovat" vysílače, a proto mají méně komprimovaný signál. Ve výsledku ovšem můžeš zjistit, že jen naprosto vyjímečně dosahuje rozhlasové vysílání dynamiky větší než 50dB. Což je na dnešní dobu proklatě málo. Až Němci "osolí" svůj T-DAB, tak si pořiď STB, a porovnej to s FM rádiem.

Skutecne zvysuje dosah? Nebo jen pusobi hlasitejsim dojmem za cenu zkresleni?

Dobrý den,prosím vás,marně sháním radu ohledně gramofonu,nevím kam se obrátit,narazila jsem na vaše stránky,moc technické a vás jsem, si vybrala o pomoc o radu.Kpupila jsem si gramofon technic,doma mám věž Panasonic.Myslela jsem si,že gramofon pouze připojím ke věži a bude hrát.Není tam podle mě žádný vstup,který by tam měl být,co jsem zkusila,gramofon hrál jako ve sluchátkách,nešlo zesílit na normální zvuk.Nevím,jestli musí být ten gramofon napojen na zesilovač,jaký a taky jestli se musí propojit i s tou věží...Poradíte mi prosím vás,jsem bezradná...moooooc děkuji Iveta

Ten gramofon je osazený snímací hlavičkou, která potřebuje korekční předzesilovač. Běžné věže nemají potřebný vstup integrovaný. Proto je potřeba pořídit korekční předzesilovač pro magnetodynamickou přenosku, a zařadit jej mezi oba přístroje.

Zvyšuje dosah. Větší šířka pásma zvyšuje odstup S/N, což umožňuje použitelnost signálu i za horších příjmových podmínek. Praktický efekt je ovšem malý. Podstatné je to, že při překročení zdvihu dochází k prudkému nárůstu zkreslení, a ohrožování stanic v těsné blízkosti použitého kmitočtu. Tento problém jsem řešil s ČTÚ u nás kvůli lokálnímu rádiu. Tak tyto informace mám přímo od nich. Jde to ale najít i v odborné literatuře při popisu FM modulace. Tento problém se vyskytuje právě u vysílačů, které mají ve správě malí provozovatelé v nějaké malé lokalitě. Tam se hřeší na to, že si toho nikdo nevšimne. Tak se přešteluje nebo vyřadí ten softlimiter. Jenže zvuk takového rádia tím notně utrpí.

Bitova rychlost CD je 1411200 to znamena ze komprese na 256kbit/s MP3 je pouze 1:5.4. Vzhledem k tomu jak se pracuje s modelem MP3 uvnitr, neni tezke pochopit ze takovato MP3 je lepsi.

Add kabely k reproduktorum: Mlzite, mlzite a mlzite. Nikdo nepopira ze stineny kabel na vystupu snizuje brum atd. Ale proc? Je to jednoduchy a navic je to i v tom clanku. Problem je kombinace vystupni impedance zesilovace a zpetne vazby. Jinak receno, zesilovace s vetsi impedanci diky zpetne vazbe zesili ruseni ktere se indukuje do vystupniho kabelu (typicky bruceni 50Hz). Takze elektronkove zesilovace jsou na to podstatne citlivejsi nez FETy diky vysoke impedanci. U kvalitniho FETu je to zanedbatelne. PS: tuto nezadouci zpetnou vazbu ma i elektronka zapojena v tride A.

Add zkresleni: Pomoci kvalitniho zesilovace (napriklad FET) a signaloveho procesoru se da dosahnout stejne "libivy"/"prokresleny"/(dosadte podle vkusu) jako z gramo a elektronky. Jde to, protoze zmrsit ten zvuk aby se vice libil jde vzdy, obracene to nejde. Jenomze soucasny "hifismus" neni o kvalite. Je to nabozenstvi podporovane nekolika firmami kterym to vyhovuje. I kdyz vy ten FET se zkreslenim jako ma elektronka mel presne stejny zvuk, nekolikrat mensi cenu, stejne hifiste budou kupovat iluze.

Tak jim ty iluze neberme, kdyz na to maji prachy.

Maminko ja nechci ten vapnik, kalcium je lepsi. Tuhle vodu nechci, neobsahuje provitamim komplex vyvazenych mineralu.
Deti mam. Podle me v soucasne dobe patri schopnost roztridit informace a markrting do zakladniho vzdelani. Taktez tam patri schopnost "nezrat" veci kterym nerozumim jen proto ze je to hezky podany. Hrackama pocinaje, pres potraviny a damsky vlozky az po nabozenske sekty.

Ale soucasny svet je na toto smutny. Kdyz se nekdo necha presvedcit, ze se mobil nabije rychleji pokud stoji a pomaleji pokud lezi, tak neni co resit.

A jakou frekvenci měla ta obálka? 18.5khz?
Proste to byly smíchané dva zvyky. jeden jste sotva slyšeli, druhý ne. Váš pofesor neslyšel ani jeden. Z toho odhaduji těch 18.5k.
Vzhledem ke kvalitě většiny reproduktorů a techniky, bych při takovém měření nahodil ještě mikrofon + záznam + kmitočtovou analýzu záznamu.

berte mou teakci jako ulet.

Radeji berme lidem iluzi - vychova(uceni) se nam mnohonasobne vrati.
Ten postoj nic nevedet, ale triskat se do ramene "ja na to mam" je v poradku do okamziku kdy dotycny na to opravdu ma. Ale takovyto dotycny ma deti, ktere BOHUZEL maji k financim take pristup, nebo se jimi alespon okate ohani (napr. mobil s fotakem na hovno, ale "ja na to mam"). V zivote si nic nevydelali a chudaci spoluzaci jsou nuceni pod plastikem "byt in" k nakupu stejnych zhovadilosti za ony astronomicke sumy.
Detem se spatne vysvetluje, ze maji chodit do skoly a nic si z tech momentalne zaostalych ale bohatych spoluzaku nedelat.

Takze o5 prosba - berme lidem iluzi a vzdelavejme je v teorii a principech fungovani beznych veci. Lide pak nebudou ovce v rukou marketingovych specialistu. Mame treba proti "zapadu" vyhodu, protoze jsme byli masirovani a presto jsme meli kazdy svuj nazor nezavisly na oficialni komunisticke propagande. Dnes mladi takovehoto samostatneho mysleni bohuzel nejsou schopni. Vali se na ne tolik veci, ze ani nestaci prijimat info o tom co existuje, ne tak pochopit jak to funguje. To NENI normalni.

Reseni je nekolikero a mozna i vic nez na co jsem si tu vzomnel:

1.Medialni vychova, vychova k rodicovstvi.

2.Radikalni zmena skolstvi souvisi s bodem jedna. SVP a podobny chujoviny at si vetkne ministerstvo za klobouk. Kdy napriklad o hodine ucitel se zaky volne diskutuje nad nejakym tematem? Jsou vedeni ke kreativni samostatne praci? Vyjadreni vlastniho nazoru?

3.Nemit deti

Ad.1. Decka dneska neumi vubec ignorovat irelevantni informace a vytvorit si na ne nejaky nazor. Nevi jaky jsou principy reklamy. Co tomu venovat nejaky ten cas?
Stejne jako si mladas s nejakou rostenkou dneska zamerne vysoulozi hromadu deti a pak stejne jdou do decaku protoze si trouba nedokaze poradne vychovat ani uzivit.

Ad.2 Skoly zustavaji porad zdemokratizovany lec v socialistickem stylu. Kvalitni vyuka je pouze produktem nekolika malo nadsencu ktere to bavi. Ja mam na sve kolegy v tomhle ohledu zrovna docela stesti.

Ad.3 Na tohle tema jsem se docela postekal s rodici(uz jsou v letech kdy by chteli vnoucata:). Tim ze nebudu mit deti preci pomuzu cele spolecnosti. Za chvili nas bude zas o nejakou tu miliardu vic a kdo to vsechno bude zivit? Zeme neni nevycerpatelna. Nechci aby moje deti zrali suchary na pridel.

Koneckoncu na decka nemam cas a shaneni nezbytnyho prislusenstvi k tomu vzdy doprovazelo pomerne brzky rozchod. Jako co taky muze nabidnout holce nekdo kdo sedi uz od sedmi let cely dny u pocitacu a travi prazdniny sam mimo civilizaci? A tehle lidi bude pribyvat:)

výborně:) tak pokud člověk má horní mez 15-70 kHz tak netopír je proti nam hluchej :D Bylo by zajimavy si to ověřit na Vás pomocí nf generátoru pokud slyšíte :D

..chybka...
..zvuk na ČT 24, ten je podle mě nahluchlý a nebo postižen právě syndromem naprostého "empétrojkaře". K MP 3 přehrávačům se dávají sluchátka tak špatné kvality, že na ně ten rozdíl neuslyšíte. A kdo z puberťáků má doma HiFi, aby si to na tom pustil, aby to poznal? Maximálně tak plastové bedničky u PC. Ale s nalepeným logem "digital sound". To je taky problém, který nikdo neřeší, a nechce, protože se to těm firmám hodí. Za hodně peněz málo muziky. A tak si díky digitální kvalitě můžou dovolit dát tam málo kvalitní D/A převodník, a tak si můžou dovolit prodávat Mp3 za peníze! (já bych za mp3 nedal ani korunu).

A tohle bych být vámi, zastánci digitálu, řešil. Propaganda spotřební elektroniky si ty kvality digitálu prostě využila po svém, a špatně. Ještě jsem neviděl nálepku "analog sound". Ale "digital sound", "superior digital quality" a tak podobně, těch je plno. Vyjadřovací hodnota "analog sound" a "digital sound" nalepených kdesi je stejná - nulový. I přesto na digital sound letí masy. A to je špatně. Digitál nerovná se vždy kvalita.

Ne zas tolik mi neni:) Minus 8let. Ja prave nedoufam ze od statu neco kdy dostanu nebo se doziju tak proto na duchod setrim od 18ti. Na duchod setrila moje babicka, muj deda a setri i moji rodice. Halt ne kazdej je trotl a spoleha na tenhle duchodovy shitstem. V IT se odchazi bud do duchodu velmi brzo (40-50), nebo vubec. Zalezi kdy clovek zacne dementit. Jelikoz nemam kristalovou kouli tak pocitam s horsi alternativou.

Ano libi se mi byt sam. Vzdycky jsem takovy byl. Maximalne byt s nakou zenskou.

Ale to je logicky ze ty lidi pribyvaji. Dneska je takovych moznosti konicku a sebeuplatneni ze proste na decka neni cas. Drive bylo bezny ze chlap kdyz mnel hovno co na praci tak se brzo ozenil a udelal si potomky. Ale dneska je to jiny. Kdo nedokaze ukojit oteckou biologickou potrebu starat se o minilidi tak si muze poridit tamagoci.

BTW
Vzpomínám si na něco podobného. Před pár měsíci byly zmínky o vysokém zvuku který si mládež stahuje do telefonů. Stáhnul jsem si ho taky, pustil...
... a slyšel ticho, zatímco moje dcera si zacpávala uši. :-)

A nejses ty pribuzny s BLEK.em? A nejsi BLEK.? Vekove by to i odpovidalo :-)

P.S:Omlouvam se tem, kteri nevi o koho jde ;-)

Nejde o to, že to bylo psané v časopise Audio, jde o ten fakt, který jsem vám tímto chtěl potvrdit, a to že člověk ten zvuk nad 20 kHz vnímá. To už jsem měl možnost slyšet z mnoha zdrojů, neberte tedy ten článek jako nějaký výplod nějakého magazínu. Jinak ten časopis jsem ani nečetl, tak nevím jestli je to bible těch nebo tamtěch.

A s porovnáváním zvuku na různých médiích - to je ještě diskutabilnější věc než rozdíl mezi CD a LP. Řeknu svůj názor, opřený o poslech: Ano, rozdíly tam být mohou. Subjektivně. Stejně tak jako rozdíly mezi originálem CD a kopií. Tam také miniaturní rozdíl ve zvuku někteří slyší. Ztráta určitých detailů. Ale toto vše je naprosto subjektivní a není to opřené o nic jiného než poslech. Takže nemá cenu tady o tom diskutovat.

Vyjádřil jsem se poněkud nešťastně. Došlo by k překročení normovaného zdvihu FM signálu, což zvyšuje dosah vysílače a způsobuje zkreslení příjmu. Vysílač se pak jeví jako by měl vyšší výkon.