Neodvazuji se posuzovat tuto uvahu v jeji obecnosti - to je otazka pro pravniky a Urad. Jen chci poznamenat, ze tento prispevek se ke konkretni kauze, ze ktere clanek vysel vztahnout neda, protoze rozesilany dopis neobsahoval nabidku zbozi nebo sluzeb (to je stejne paradoxni - nakonec bude Zoner pred zakonem v tezsi pozico proto, ze jeho nabydka NEBYLA komercni ... masaraks!)
Před zveřejněním článku jsem tuhle novelizovanou pasáž (z letošního května) konzultoval s UOOU. Samozřejmě, tohle je legální. Napadaný postup (v článku) je ovšem založen na spojení dvou databází.
V tomtéž zákoně se v §5 odstavci (1) píše:
(1) Správce je povinen:
f) zpracovávat osobní údaje pouze v souladu s účelem, k němuž byly shromážděny, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Zpracovávat k jinému účelu lze osobní údaj, jen pokud k tomu dal subjekt údajů souhlas,
g) shromažďovat osobní údaje pouze otevřeně; je vyloučeno shromažďovat údaje pod záminkou jiného účelu nebo jiné činnosti, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,
h) nesdružovat osobní údaje, které byly získány k rozdílným účelům, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
Dále v tebou citované části odstavec končí větou: Bez souhlasu subjektu údajů nelze k uvedeným údajům přiřazovat další osobní údaje. O něco výše se v zákoně specifikuje osobní údaj: § 4 Vymezení pojmů. Pro účely tohoto zákona se rozumí a) osobním údajem jakýkoliv údaj týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů.
Prostě, přečtěte si ten zákon (pozor na dvě novely), a udělejte si úsudek sami.
Nikde neříkám, že Zoner někoho spamuje, dokonce neříkám ani to, že by oslovoval osoby, které se zasíláním obchodních nabídek neprojevily souhlas, nebo že by oslovoval někoho jiného, než své zákazníky. Říkám pouze, že spojil údaje ze své databáze s údaji z databáze CZ.NIC. Dle méhu úsudku, prezentovaného v textu článku, je takové užití databáze zneužitím.
V souvislosti s tím však vznikají jiné otázky. Například, kde vzal CZ-NIC právo ke zveřejnění příslušných údajů? Nemýlím-li se, je třeba písemného souhlasu jednotlivých subjektů dat a ten CZ-NIC nemá.
Dovolím si upozornit, na § 5, odst. 6 Zákona č. 101/2000 Sb.,
o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů ze dne 4.dubna 2000, který zní:
"Provádí-li správce nebo zpracovatel zpracování osobních údajů za účelem nabízení obchodu nebo služeb subjektu údajů, lze pro tento účel použít jméno, příjmení a adresu subjektu údajů, pokud tyto údaje byly získány z veřejného seznamu nebo v souvislosti se svojí činností jakožto správce nebo zpracovatele. Správce nebo zpracovatel však nesmí uvedené údaje dále zpracovávat, pokud s tím subjekt údajů vyslouvil nesouhlas. Nesouhlas se zpracováním je nutné vyjádřit písemně. Bez souhlasu subjektu údajů nelze k uvedeným údajům přiřazovat další osobní údaje."
Z toho vyplývá, že náš právní řád připouští vedení opt-out seznamů a jejich použití pro reklamní účely, pokud data pocházejí z veřejných zdrojů (bez ohledu na účel, za kterým veřejný zdroj vznikl). Použití databáze CZ-NIC k zasílání reklamních emailů je tedy naprosto legální, pokud obeslaná osoba písemně nevysloví s takovým počínáním svůj nesouhlas.
V souvislosti s tím však vznikají jiné otázky. Například, kde vzal CZ-NIC právo ke zveřejnění příslušných údajů? Nemýlím-li se, je třeba písemného souhlasu jednotlivých subjektů dat a ten CZ-NIC nemá.
Vycházím pouze z dikce zákona. Odhlížím od jeho zjevné vady v požadavku na písemný souhlas, resp. nesouhlas a nehodnotím etické konsekvence využití zákona až "na doraz".
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).
