Vyneslo jim to reklamu na lupe.
tl;dr pokud bych mel 500k iot zarizeni z ciny (klasicky ip4 only) a potreboval s tím komunikovat v lokalni siti, a nemel moc prostoru v RFC1918, a vedel, ze to nikdy na internet nepujde (kdyby se nahodou ten 242 priradil), tak bych si tam nastavil 242.242.0.0/16.. ale to si tam muzu nastavit taky cely rozsah internetu a provozovat to proste oddelene ve vlastnim VRF.
takze jakoby uplne k nicemu no. investice do ipv6 se vyplati vic.
* jeste to ma teoreticke vyuziti u CGNATu, ale tam mame 100.64.0.0.
Je to reklamni clanek maskovany technickym.
Co se IPv4 adres tyce, tak tezko... pro produkcni nasazeni v prostredi globalniho internetu metoda divokych zaboru fungovat fakt nebude 🤣
Jenom pozor,zkrácenou formu zápisu jako 240.4/16 půlka linuxových utilit interpretuje správně a druhá špatně, že "nulkama to padduje zleva a ne zprava" ( 240.0.0.4/16→240.0.0.0/16)
9. 7. 2024, 18:30 editováno autorem komentáře
No, ona je totiž otázka, co je vlastně "správně". Když se totiž podíváte, jak funguje inet_aton(), tak tam se "240.4" opravdu interpretuje jako 240.0.0.4. Takže nakonec bude asi nejlepší nefrajeřit a psát to pořádně, aby k žádným nejednoznačnostem dojít nemohlo.
To jsou spis jen historicke pozustatky po classfull adresaci, primou oporu ve standardech to ale nema. Ta BSD implementace inet_aton zjevne pocita s class-A ci class-B adresou zpusobem, kdy za prvni tecku zapisete 24-bitove, resp. za druhou tecku 16-bitove cislo, stejne jako ta implementace interpretuje i zapis IP adresy v podobe 32bitoveho cisla.