Umělá inteligence v českém firemním prostředí definitivně překročila hranici pokusů a technologického entuziasmu. Zahraniční i domácí statistiky ukazují jasný trend: z abstraktního pojmu se stává běžný pracovní nástroj, který pomáhá odbourávat rutinu, zrychlovat zákaznický servis i zpřesňovat strategická rozhodnutí. Podle čerstvého reportu Digitalizace a AI společnosti Asseco Solutions, který čerpá z dat Českého statistického úřadu, Eurostatu a výzkumu MML agentury MEDIAN, využívá dnes umělou inteligenci již 18 % českých podniků s více než ten zaměstnanci. To představuje meziroční nárůst o rovných padesát procent. U velkých společností pak podíl poprvé v historii přesáhl nadpoloviční většinu a dosáhl 54 %.
Starší lidé mají stále obavy
Zatímco ještě v roce 2021 pracovalo s AI pouhých 5 % firem, dnešní situace ukazuje na prudkou akceleraci. Důvod je přímočarý: manažeři přestávají řešit otázku, zda technologii vyzkoušet, a začínají hledat místa, kde jim přinese nejvyšší návratnost. Jiří Hub, CEO společnosti Asseco Solutions, k tomu uvádí, že firmy stále častěji hledají konkrétní procesy, ve kterých jim AI ušetří čas, zpřesní rozhodování nebo omezí rutinní práci. Zároveň však zdůrazňuje, že samotné nasazení nástroje nepostačí. Skutečný přínos se dostaví teprve tehdy, když firma propojí technologii s kvalitními daty, dobře nastavenými procesy a především lidmi, kteří vědí, jak ji bezpečně používat.
Právě lidský faktor a interní edukace se ukazují jako klíčové. Ačkoliv osobní zkušenost s AI uvádí už 62 % české populace, plných 44 % lidí z ní má stále obavy. Nejčastěji ji do pracovních postupů zapojují manažeři a lidé s rozhodovací pravomocí nad rozpočty. Naopak u pracovníků nad 50 let využívání klesá a roste nejistota. Bez jasných pravidel a systematického vzdělávání tak riskují firmy vnitřní bariéry.
Alfou i omegou jsou data
V čem konkrétně AI v tuzemských podnicích pomáhá? Dominují jazykové modely a generativní nástroje. Téměř tři čtvrtiny firem, které s AI pracují, ji využívají pro generování textu nebo řeči a více než polovina sází na tvorbu vizuálního či audio obsahu. Z konkrétních firemních agend směřují algoritmy nejčastěji do marketingu, prodeje a zákaznické podpory, kde ji využívá 59 % podniků s AI, což je výrazně více než činí evropský průměr. Časté je však také nasazení v administrativě, personalistice, financích nebo kybernetické bezpečnosti.
Report zároveň upozorňuje na zásadní architektonickou podmínku: AI nedokáže fungovat v izolovaném vakuu. Aby přinášela očekávané výsledky, potřebuje stabilní datový základ a napojení na klíčové podnikové systémy. Analýzu dat dnes v Česku provádí téměř polovina podniků, stejný podíl využívá ERP systémy pro řízení zdrojů a nadpoloviční většina si platí cloudové služby. Cloud přitom dávno neslouží jen jako úložiště e-mailů či dokumentů, ale stává se páteří pro účetní, bezpečnostní i klíčové firemní aplikace.
Hledat konkrétní úzké hrdlo
Praktické příklady ukazuje i reálný provoz českých firem. Kunsthalle Praha díky ERP systému Helios rychle obnovila provoz po kybernetickém útoku a následně posílila prevenci. Výrobní společnosti Deville TPC Jihlava elektronický oběh dokladů zkrátil čas potřebný ke zpracování faktury téměř na polovinu. Pivovaru Zichovec zase propojená data pomáhají řídit výrobu více než 120 druhů piva ročně a plánovat ji podle aktuální poptávky.
Doporučení analytiků pro firmy, které na širší zapojení AI teprve čekají, je proto velmi pragmatické: nezačínat otázkou, kde by firma mohla AI použít, ale kde dnes ztrácí nejvíce času, peněz nebo kvality. Teprve u konkrétního úzkého hrdla má smysl stanovit odpovědnost, změřit výchozí stav a ověřit, zda nová technologie přinesla reálný efekt.
Kompletní Report je dostupný zde: https://www.helios.eu/report-2026
ČLÁNKY DO MAILU