Hlavní navigace

Co je IDN (průvodce začátečníka)

Přestože globální dostupnost představuje jednu z klíčových vlastností současného internetu, stále se některé skupiny uživatelů potýkají s překážkami, které jim jeho využívání znesnadňují.

O odstranění jedné z nich se pokouší také systém IDN (Internationalized Domain Names). Ten umožňuje registraci a používáni doménových jmen obsahujících specifické znaky různých národních abeced – v případě češtiny tedy například znaky s diakritikou, ale týká se to i nelatinkových abeced, například japonské katakany či ruské azbuky. 

Zejména v případě těchto – z našeho pohledu – exotických znakových sad jsou přínosy IDN k uživatelskému komfortu jednoznačné (ale je třeba mít na paměti, že současně i lokálně omezené, protože bez správné klávesnice je používání takových domén komplikované). Pokud jde o doménu .CZ, kde by se implementace IDN odrazila především v užívání diakritických znaků, je nutné počítat i s určitými komplikacemi.

Na jednu stranu by doménová jména v mnoha případech dostala jednoznačnější význam (vláda.cz vs. vláďa.cz), což by teoreticky usnadnilo orientaci těm uživatelům internetu, kteří si často jen obtížně zvykají na nahrazování českých znaků ve jménech firem, služeb a dalších webů. Na druhou stranu by držitelé IDN domén museli počítat se zhoršenými podmínkami přímého přístupu zahraničních uživatelů (nebo uživatelů ze zahraničí) k doméně, což by pravděpodobně řešili registrace více variant zápisu domény.

S tím souvisí i další riziko spojené se zavedením IDN – nárůst tzv. typo-squattingu (zneužívání možných překlepů při zadávání domén známých a často využívaných služeb – seynam.cz apod.). V případě implementace IDN by totiž výrazně vzrostl počet překlepových variant a riziko jejich zneužití by tedy bylo mnohem vyšší, stejně jako náklady na zajištění jejich registrace. Potom také může neúmyslně docházet k různým konfliktům mezi jednotlivými zájemci o domény. Není totiž nijak nepravděpodobné, že překlepová varianta bude mít v případě jednoho subjektu stejný tvar jako třeba název firmy jiného subjektu.

V případě zavedení IDN do domény .cz by také bylo nutné rozhodnout, které ze znakových sad budou povoleny; v České republice přeci nežijí jen Češi, ale kromě našich sousedů třeba také Vietnamci nebi Číňané. A i Češi koneckonců často mají třeba v příjmeních písmena, která do české abecedy nepatří.

A jsou zde i otázky, které se týkají administrativního zajištění implementace IDN. V podstatě se nabízejí tři varianty, přičemž lze jen těžko očekávat, že některá z nich bude všem zájemcům o domény stoprocentně vyhovovat.

  1. Vázaná technická registrace – IDN tvar by byl svázán jak technicky, tak administrativně s nediakritickým tvarem domény. Všechna svázaná doménová jména by měla v centrálním registru stejné nastavení, tedy stejného vlastníka, administrativní kontakty, jmenné servery i všechny ostatní parametry.
  2. Vázaná administrativní registrace – držitelem všech diakritických variant by byl ten, kdo je držitelem tvaru bez háčků a čárek. Každá doména by mohla mít jiné technické nastavení jmenných serverů a ostatních technických parametrů.
  3. Sunrise period – po určitou dobu od spuštění IDN registrací by byla umožněna přednostní registrace domén těm držitelům, kteří na ně mají určité přednostní právo, například jsou držiteli ne-IDN tvaru. Po uplynutí této doby by registrace probíhaly bez omezení.
  4. Land rush (bez Sunrise period) – spuštění registrace domén s národními znaky bez jakýchkoliv omezení.

Je evidentní, že v souvislosti s IDN a jeho případnou implementací pod doménou .CZ existuje řada nevyjasněných otázek. Nejste-li sami ještě úplně rozhodnuti, zda ve vašem případě převažují v hodnocení IDN plusy či mínusy, můžete zamířit na stránky www.háčkyčárky.cz, kde se o celém systému a jeho přínosech i negativech můžete dozvědět více.