Výzkum provedly v rámci českého projektu bezpečnějšího internetu společnosti Mediaresearch, a.s. a Gemius a jeho dotazník byl připraven ve spolupráci s polskou Nobody’s Children Fonudation, která stejný výzkum realizovala v loňském roce.
Hlavní cílovou skupinou byli internetoví uživatelé ve věku 12–17 let, použitá metodologie a cílové skupiny byly stejné v České republice i v Polsku, což umožňuje vzájemně porovnávat získaná data. Český dotazník zodpovědělo 1545 uživatelů internetu ve věku 12 až 17 let a 13 994 dospělých respondentů, mezi kterými bylo 1852 rodičů alespoň jednoho dítěte ve věku 12 až 17 let.
Zatímco naprostá většina polských i českých dětí ve svých odpovědích souhlasila s výrokem, že sdělování osobních informací po internetu cizím lidem je nebezpečné (74 %), překvapivě jen necelá polovina (49 %) českých dětí považuje setkání s cizím člověkem zprostředkované internetem za rozhodně nebo spíše nebezpečné, oproti 63 % polských dětí. Může to souviset s celkem nízkou úrovní povědomí u českých dětí: jen 63 % z nich někdy slyšelo o možných hrozbách při seznamování se po internetu, zatímco v Polsku si je tohoto nebezpečí vědomo více než 90 % dětí. Liší se také zdroje, odkud berou děti informace o této problematice: v případě českých dětí je hlavním zdrojem internet, zatímco v Polsku je to televize, noviny a internet je až na třetím místě. Svědčí to o malém zapojení hromadných sdělovacích prostředků do kampaně za bezpečnější internet pro děti v ČR.
Děti dostávají často (66 % v Česku, 62 % v Polsku) pozvání na schůzky s neznámými prostřednictvím instant messagingu (ICQ, MSN Messenger, apod.). Zatímco podle vyjádření dětí v Polsku „jen“ 44 % skončí schůzkou, v Česku přijmou taková pozvání téměř dvě ze tří oslovených dětí! Vysoký počet dětí šlo na schůzku samo (50 % v Polsku, ale téměř 70 % v Česku!). Děti raději chodí na podobné schůzky samy než s doprovodem: více než 20 % dětí v Polsku i Česku neřeklo nikomu, že odcházejí na schůzku. Zajímavé a svým způsobem příznačné zjištění: Téměř polovina dětí uvedla, že na schůzce potkaly někoho staršího, přičemž v obou zemích shodně téměř v 15 procentech případů byli tito neznámí starší o více než 10 let: Polsko 13 % a Česko 15 %.
Rodiče zpravidla vůbec o podobných schůzkách nevědí. Zřejmě je to dáno jejich nízkou autoritou v oblasti internetových dovedností: I když rodiče uvádějí, že se svými dětmi mluvili o důsledcích užívání internetu, jsou až na čtvrtém místě zdrojů, které děti uvádějí jako důležité pro přenos sdělení typu: „seznamování se po internetu je nebezpečné”. Také není divu, vždyť 22 % českých rodičů dokonce nesouhlasí s tím, že internet může být pro děti nebezpečný (16 % v Polsku).
Závěrem lze konstatovat, že ke zvýšení povědomí o nebezpečí pro děti na internetu vede dlouhá cesta. Polský výzkum následoval po úspěšné a efektivní osvětové kampani. Česká veřejnost je méně informována – osvětová kampaň je teprve ve stadiu přípravy a bude uskutečněna v rámci nového projektu v roce 2007. Teprve poté bude možné díky výzkumu realizovanému v rámci projektu Saferinternet.cz porovnat, zda a nakolik se toto povědomí zvýšilo.