Hlavní navigace

Bilance softwarového pirátství v roce 2006:Prim drží pirátství mezi zaměstnanci

[Tisková zpráva] Novinkou byla také udání na nekalou konkurenci kvůli používání pirátského softwaru. Do popředí se dostává stahování softwaru z výměnných sítí. Nejvíce případů softwarového pirátství loni připadlo na Prahu, Jihomoravský a Ústecký kraj.

Sdílet

PRAHA, 29. ledna 2007 – Doposud naměřená míra softwarového pirátství v České republice klesla oproti předchozímu období o jeden procentní bod a zastavila se na 40 procentech*. Pro Českou ekonomiku tato míra softwarového pirátství představuje ztráty ve výši 2,6 miliardy korun (121 mil. USD). Loňský rok byl podle analýzy protipirátské organizace BSA (Business Software Alliance) zejména ve znamení boje proti softwarovému pirátství způsobenému zaměstnanci – ti se stali významnými šiřiteli nelegálního softwaru ve firmách.

„Dalším neblahým trendem, který se loni dostal do popředí, je stahování nelegálního softwaru, filmů a hudby z internetu, zejména prostřednictvím výměnných sítí označovaných také jako peer-to-peer,“ řekl Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA, která zastupuje přední výrobce komerčního softwaru.

Internetová kriminalita se letos dostane ještě více do popředí, a to díky masivnímu rozvoji vysokorychlostního připojení k internetu, kterým podle Českého statistického úřadu disponuje 636 tisíc tuzemských domácností. Meziročně se počet domácností připojených k rychlému internetu rozrostl z 5 procent (1Q2005) na 15 procent (2Q2006). Lidé se budou muset více chránit před různými druhy počítačové kriminality – fenoménem, s nímž se doposud nesetkali. Mezi možné hrozby patří například prodej nelegálního softwaru, který podvodníci vydávají za originální, riziko virové nákazy, ztráta osobních dat či zneužití důvěrných informací jako důsledek instalace nelegálního softwaru.

„Toto riziko navíc stoupá s růstem popularity takzvaných výměnných sítí, v nichž jsou nástroje na prolomení ochrany softwaru, nelegální software, filmy a hudba běžně k dispozici. Průměrně zkušený uživatel jen těžko může poznat, jestli takový software není upraven tak, aby po instalaci škodil. Na místě je maximální obezřetnost,“ dodal Jan Hlaváč. To dokládá i loňská studie analytické společnosti IDC zaměřená na rizika spojená s užíváním pirátského softwaru. Zaměřila se mimo jiné na analýzu nástrojů, jež piráti používají k prolomení ochrany softwaru (takzvané key generators a crack tools). Z 94 těchto nástrojů stažených z výměnných sítí obsahovalo 59 procent škodlivý či nevyžádaný software, který se uživatelům na počítači bez jejich vědomí nainstaluje.

Před tímto druhem kriminality nezůstanou ochráněny ani firmy. Zaměstnanci totiž představují v šíření nelegálního softwaru velké riziko. Stále více z nich využívá firemního vysokorychlostního připojení k internetu ke stahování nelegálního softwaru, filmů a hudby pro soukromé účely. „Tím zaměstnavatele kriminalizují, protože nelegální kopie uloží na firemní síti a poté je již nesmažou. Pokud se policii při případné prohlídce nepodaří najít konkrétního viníka, který nelegální obsah do firemní sítě zavlekl, je pak obvykle zodpovědný správce sítě nebo management,“ řekl Jiří Jakubka, ředitel soukromé detektivní agentury, která se specializuje na počítačovou kriminalitu.

Na ledabyle spravovanou počítačovou síť a nedbalost svých zaměstnanců loni doplatilo několik podnikatelů a manažerů. „Firmy se bohužel mnohdy vůbec nezajímají o to, co se na jejich firemní síti děje, a proti možným bezpečnostním rizikům se chrání jen minimálně,“ dodal tiskový mluvčí BSA Jan Hlaváč.

Pirátský software na pracovišti byl loni v popředí zájmu široké veřejnosti. Na tuto problematiku se prostřednictvím informační linky BSA dotazovalo dvakrát více lidí než v předchozích letech. „Nejčastěji mají zaměstnanci obavy z možné spoluodpovědnosti za používání nelegálního softwaru na pracovišti. Často vědí, že pracují na nelegálním softwaru, a zjišťují, jestli za to mohou být případně stíháni též oni. Bohužel za určitých okolností mohou. Radíme jim, jak se tomuto riziku vyhnout,“ řekl Jan Hlaváč. Na infolinku BSA 224 811 748 či dotazník na adrese www.bsa.cz se obraceli zaměstnanci všech možných profesí, nejen správci počítačové sítě, kteří jsou obvykle za případný nelegální software ve firmě stíháni.

Podávání udání na nekalou konkurenci je nový trend, který se loni začal formovat v oblasti firem z kreativních odvětví. „Na rozdíl od minulých let jsou však tato oznámení motivována snahou vypořádat se s nekalou konkurencí,“ řekl Jan Hlaváč. Ateliéry architektů či designérská a grafická studia totiž ročně investují až stovky tisíc korun do nejnovějšího softwaru, jejž ke své práci nutně potřebují. Pro tento typ firem představuje software značnou část provozních nákladů, které se logicky odrážejí i v ceně práce.

„Pokud konkurence používá nelegální software, může zásadně snížit své ceny. To se samozřejmě solidním a poctivým firmám nelíbí. Na takové nelegální uživatele našeho softwaru se letos zaměříme,“ řekl Jan Bucek, licenční manažer společnosti Autodesk, jejíž populární software pro provádění technických výkresů se hojně pirátsky kopíruje. Pokud BSA oznámení o užívání nelegálního softwaru obdrží, předává je policii, která je potom dále řeší v součinnosti s dalšími orgány činnými v případném trestním řízení.

Nejvíce případů softwarového pirátství podle statistik BSA loni připadlo na Prahu (25 %), Jihomoravský kraj (13 %) a Ústecký kraj (12 %). Statistika zahrnuje jak firmy, tak jednotlivce, a to zejména z řad pirátských překupníků, kteří za úplatu hromadně šíří nelegální software. „Na tyto kraje připadá rovná polovina všech případů porušování autorského práva k softwaru a třetina způsobené škody,“ uzavřel Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA.

BSA rovněž zveřejnila studii vlivu snížení míry softwarového pirátství na ekonomiku (prosinec 2005). V případě České republiky by snížení míry pirátství o deset procentních bodů mohlo během čtyř let vytvořit až 2900 nových pracovních míst, posílit tuzemskou ekonomiku o 20,6 miliardy korun (950 mil. USD) a do státní kasy přinést na daních 2,1 miliardy korun (96 mil. USD).

* Míra softwarového pirátství oznámená v roce 2006 vychází z dat sesbíraných během roku 2005. Míra pirátství se poslední tři roky pohybovala takto: 2003 (40%), 2004 (41%), 2005 (40%). Míra softwarového pirátství v roce 2006 bude oznámena letos.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).