Dvacetidílný cyklus volně navazuje na starší cykly České hlavy a Živé srdce Evropy, u jejichž vzniku stál rovněž režisér Robert Sedláček. Oba si získaly přízeň laických diváků a druhý byl dokonce oceněný na festivalu Ekofilm v roce 2007. Sedláčkův pohled na českou historii vyrůstá z přesvědčení, že přístup k vlastní minulosti je jedním z mála způsobů, jak poznat kulturní úroveň národa. V jednotlivých dílech se seznámíme s osudy mnohých poutních míst, významných stavebních památek i architektonických skvostů, které výmluvně promlouvají o určité etapě v dějinách českého národa. V nejbližších dílech se seznámíme s nejstaršími českými mosty v Praze, Písku nebo Havlíčkově Brodě. V pátek 3. prosince se můžeme těšit na historii hradu Bezděz, který byl založen za Přemysla Otakara II. a stal se jakýmsi hmotným ztělesněním rozmachu Českého království ve 13. století a zároveň i „pomníkem“ promyšlené kolonizace dosud neobývaných částí země.
Ve dvacetidílném cyklu nezapomněl režisér Sedláček ani na některé památky zařazené na seznam světového dědictví UNESCO. Patří k nim například poutní kostel na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, který patří mezi perly českého baroka. Podobný význam má židovská čtvrť v Třebíči, která je mimochodem jedinou židovskou památkou v seznamu světového dědictví UNESCO ležící mimo území státu Izrael. Nejznámější kostnice v Sedlci u Kutné Hory je zase pochmurnou připomínkou morových epidemií, které dokázaly v několika vlnách vyhubit podstatnou část populace a způsobit takové tragédie, že mrtvé už neměl ani kdo pohřbít. Milovníky techniky určitě nadchne větrný mlýn holandského typu poblíž Velké nad Veličkou, který se používal k výrobě mouky už v roce 1842. Své diváky si však určitě najdou i další díly tohoto unikátního cyklu.
ČLÁNKY DO MAILU