„Dopad zvýšení výdajů na IT se bude lišit v jednotlivých zemí s ohledem na různou úroveň podnikatelského prostředí, stupeň rozvoje IT a výši přímých zahraničních investic,“ říká Steven Frantzen, generální ředitel společnosti IDC CEMA a ředitel výzkumu trhu v regionu EMEA. Aby podpořili investice a obecný rozvoj IT, musí dodavatelé informačních technologií pochopit procesy, kterými jsou přímo alokovány finanční prostředky a také sledovat různé legislativní a reformní iniciativy, které často staví na IT řešení.“
Ekonomické ukazatele z poslední doby potvrzují, že členství v EU má na hospodářský vývoj nově přidružených zemí pozitivní vliv. Podle evropského statistického úřadu Eurostat převyšuje ekonomický růst v nových členských zemích s výjimkou Malty průměr původních 15 členských zemí, který dosahoval 1,5 % v roce 2005 a 2,6 % v roce loňském. Estonsko a Lotyšsko s růstem HDP přesahujícím 10 % ročně se zařadilo mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky světa. Česká ekonomika loni vykázal 6% tempo růstu.
Na trzích informačních technologií se členství projevuje ještě výrazněji. Zatímco koncoví spotřebitelé využívají své zvýšené kupní síly na nákup nebo upgrade výpočetní techniky, podniky se musí navíc vypořádat s tlakem mezinárodních hráčů na technické standardy a transparentnost, aby dokázaly obstát ve vysoce konkurenčním prostředí. Významnou roli hraje i legislativa. Podle IDC tvoří regulatorní požadavky významný faktor růstu IT trhů a jeho dopad bývá často podceňován. Evropská unie přijala mnoho různých opatření, kde je pro zajištění souladu nezbytné nasazení informačních technologií – od mnohokrát diskutované regulace telekomunikačního trhu a ochrany osobních údajů po méně frekventovanou problematiku digitálního podpisu či celní správy.
„Pokud se setkáte s generálním ředitelem nebo IT ředitelem kterékoli banky, telekomunikační společnosti nebo průmyslového podniku v některé z nových členských zemí, můžete hodiny a hodiny diskutovat nad nejlepšími strategiemi, zajištění souladu s požadavky na mzdovou administrativu, ochranu osobních údajů zákazníků a desítky dalších procesů, od finančního výkaznictví po recyklaci odpadů,“ říká Steven Frantzen a dodává: „ve většině případů servery, software a externí odborníci, kteří pomáhají zajistit soulad s regulatorními požadavky, rovněž asistují místním firmám při plnění požadavků jejich mezinárodních obchodních partnerů.“
Veřejné organizace ani soukromé podniky nemusí naštěstí nést veškeré náklady samy. Národní rozvojový plán v každé členské zemi směřuje prostředky ze strukturálních fondů do prioritních rozvojových oblastí vytyčených národními vládami i unijními iniciativami, jako je například i2010, jejímž cílem je informatizace veřejných služeb. Přímé financování a další nástroje finanční podpory, jako jsou nízkoúročené půjčky, směřuje především k organizacím veřejné správy a k malým a středním podnikům, jimž umožňuje investovat do IT infrastruktury a řešení.
„Trvalo by týden nastínit všechny programy zaměřené na malé a střední podniky, nemluvě o legislativě a celoevropských iniciativách,“ říká Scott Moore, konzultant společnosti IDC CEMA. „Velikost a rozmanitost evropských institucí znamená, že existuje významná síla, která tlačí IT trhy kupředu.“ Podle nové studie IDC porostou do roku 2013 výdaje na IT v deseti nových členských zemích v průměru o téměř 12 % ročně. Celkový vliv členství v EU bude znamenat, že kumulativní výdaje na IT v zemích střední a východní Evropy budou do roku 2013 o více než 22 % vyšší než v případě, že by tyto země nebyly do EU vstoupily. V případě České republiky se jedná o navýšení o více než 17 %.
„Členství v EU přineslo pestrou paletu potřeb a požadavků, které představují nové příležitosti pro poskytovatele IT řešení a služeb,“ říká S. Moore. „Stejně jako celá EU může být podrbné zkoumání těchto příležitostí náročné a nezáživné, ale rozhodně se to vyplatí.“
Studie *IDC EU Enlargement: Understanding the Impact on ICT Markets in the New Member States* analyzuje dopady rozšíření EU na trhy informačních technologií a telekomunikací v deseti zemích, které do EU vstoupily v roce 2004. Podrobně se zabývá dopadem regulatorních opatření a ekonomických podmínek na rozvoj trhů ICT, porovnává výdaje a stupeň rozvoje ICT a velikost ICT trhů v jednotlivých zemích, identifikuje významné příležitosti v jednotlivých technologických segmentech, zkoumá vývoj na odvětvových trzích (např. veřejné správě, energetice atd.) a strategie dodavatelů IT. Hodnotí rovněž potenciální dopad různých programů podpory na rozvoj ICT trhů a pomáhá pochopit předpoklady a možné scénáře tohoto rozvoje v prostředí střední a východní Evropy po vstupu do EU.
