Buddha žil v Indii a stal se zakladatelem čtvrtého nejrozšířenějšího náboženství. Byl princem, který opustil svět rozkoše a vydal se hledat osvícení. Střední cesta podle něho znamená hledání rovnováhy mezi krajnostmi, které člověku škodí. Svým učením oslovil velké množství lidí. Jedni ho považovali pouze za osvíceného člověka a nikoli za boha. Druzí ho povýšili na nadlidskou kosmickou bytost, což proměnilo buddhismus ve skutečné náboženství. Přesto je buddhismus považován spíše za „ateistické“ náboženství. Jedním z jeho největších hodnot je soucit, tedy hluboký cit ke všemu, co nás obklopuje, neboť jsme všeho součástí.
O životních osudech zakladatele buddhismu neexistují žádné přímé zprávy. Jisté je, že se narodil kolem roku před 560 př. n. l. jako syn vládce země ležící na jižním úpatí Himálaje. Byl pojmenován Siddhártha, tedy „ten, který dosáhl cíle“. Jeho otec usiloval o to, aby nepoznal v životě nic nepříjemného. Syn však zahlédl, co neměl: stáří, nemoc a smrt. To ho natolik šokovalo, že pocítil odpor k přepychovému prostředí, v němž žil. Opustil blahobytné zázemí a oddal se askezi. Když došel na práh sebetrýznění, pochopil však, že ani toto není pravá cesta poznání.
Siddhártha se poté usadil do stínu stromu s přesvědčením, že toto místo neopustí, dokud ho nenavštíví pravé poznání. Zde také v nadlidském vidění uviděl věčný koloběh života, v němž se všechny bytosti rodí, umírají a znovu se rodí. Po sedmiletém hledání a uvažování se stal Buddhou, Probuzeným. Dospěl k poznání, že na tomto světě je všechno strast kvůli lidské chtivosti a bezuzdnosti. Hlásal proto, že „zdraví je největší hodnota, důvěra je nejlepší přítel a nirvána nejvyšší blaženství“. Až do smrti v osmdesátém roce svého života žil Buddha životem poutníka, kazatele, učitele a pomocníka lidí.
www.ceskatelevize.cz/program
ČLÁNKY DO MAILU