Literární předlohou pro kombinovaný animovaný film se stala báseň o naději v beznaději v próze jednoho z největších českých spisovatelů 20. století Karla Schulze. Ačkoliv k nejznámějším dílům tohoto spisovatele patří patrně román Kámen a bolest, on sám považoval za vyvrcholení tvorby, za svou duchovní závěť, právě Poutní píseň k Panně Marii na Květnou neděli. Podle jeho deníkových záznamů vznikla v dubnu 1935 jako ručně psaný a útěšný modlitební text. R. 1936 vyšla pod názvem Píseň k P. Marii na neděli Květnou jako bibliofilie ve 30 exemplářích. Druhá verze, ne zcela totožná s první, vyšla v r. 1941 v nakladatelství Vyšehrad jako součást povídkového souboru Prsten královnin pod názvem Poutní píseň k P. Marii na Květnou neděli.
Autoři Pavel Kubant a Miloš Zvěřina kombinací hraných scén a 2D, 3D a klasické animace vytvořili expresivní dílo, které zpracovává příběh křesťanských Velikonoc. Vypráví o trpkém lidském údělu, prázdnotě života, neúspěšných zatracencích v jejichž životě se náhle objevuje záblesk hledané lásky s naděje… „Na konkrétní realizaci – reál – animace – komponovaná hudba jsme pracovali přesně rok. Ve filmu recituje Rudolf Kvíz (v šedesátých letech dostal za přednes Poutní písně cenu) a zpívá sopranistka Simona Houda–Šaturová, pěvkyně evropského významu. Z natáčení na Kavkách letěla rovnou na turné do Japonska,“ říká Miloš Zvěřina.
Výtvarníkem filmu je Jaroslav Šerých, křesťansky orientovaný umělec, který vyniká zejména v oboru užité grafiky. Jeho výtvarná spoluúčast na Poutní písní je zároveň jeho první spoluprací na animovaném filmu.
Nedílnou součástí projektu je komponovaná hudba skladatele Zbyňka Matějů. Ve své tvorbě se soustřeďuje především na skladby komorní a jevištní, ale její výraznou součástí je i hudba filmová, je také autorem hudby k dramatickým příběhům ČT, například Vůně vanilky nebo Romeo, Julie a tma.
Květná neděle otevírá nejvýznamnější týden v liturgickém roce. Letos 28. 3. připomíná den vjezdu Krista jako krále do Jeruzaléma a předznamenává jeho utrpení a ukřižování. Utrpení a smrt však neznamenají jen bolest a beznaděj, ale symbolizují skrze jarní ratolest i naději, která vede věřícího do kostela. Tento vstup do boží skutečnosti skrze Kristův kříž ukazuje, že utrpení nás může proměnit!
