Hlavní navigace

ČT2: Přežil jsem gulag – Jan Plovajko v cyklu Neznámí hrdinové – 29. 3.

[Tisková zpráva] Jan Plovajko chtěl bojovat proti nacistickým okupantům. Po útěku z Podkarpatské Rusi byl však zadržen sovětskými orgány, a poté poslán do sibiřského gulagu. Vypráví o něm nový dokument z cyklu Neznámí hrdinové – Pohnuté osudy v pondělí 29. března na ČT2 od 20:50 hod.

Sdílet

Dobrovolníci z bývalého Československa, kteří chtěli vstoupit do řad naší zahraniční armády, neměli na růžích ustláno ani poté, když překročili východní hranice. Zejména po pádu Polska v září 1939, které si rozdělili tehdejší, byť jen dočasní spojenci – Německo a Sovětský svaz – se vše výrazně zkomplikovalo. Navíc Sověti stále potřebovali levnou pracovní sílu, kterou uprchlíci představovali. Sny o boji proti nepříteli proto často vystřídala neúprosná realita, která mnohdy vyústila v boj o vlastní holé přežití.

Také Jan Plovajko brzy poznal, že vše je jinak, než původně předpokládal. Rozsudek v jeho případě znamenal tříletý pobyt v táboře nucených prací na Sibiři. Paradoxní je, že takový trest byl v sovětských poměrech považovaný za mírný. Zklamaný mladík skončil v Norillagu, komplexu pracovních táborů v okolí města Norilsk, a měl brzy o čem přemýšlet. Poměry v lágru byly smrtící kombinací brutálního zacházení, vysilující práce, podvýživy a krutého podnebí. To vše nedávalo moc nadějí na přežití. Po napadení Sovětského svazu nacistickým Německem se vše najednou změnilo i pro něho. Důsledkem podepsání spojenecké smlouvy mezi československou exilovou vládou a SSSR v roce 1943 bylo i to, že Češi mohli opustit lágry, aby podpořili vznik československého armádního sboru na východní frontě. Tehdy se také na vojáka Plovajka usmálo skutečné štěstí. Ačkoliv prošel nejtěžšími boji, včetně krvavého masakru na Dukle, nebyl vážně zraněn. Po politickém převratu v roce 1948 nastala nová realita. Ani předešlé zásluhy nedávaly žádnou záruku, že se Plovajkův život po letech vrátí zpět do normálních kolejí.

„Pan Plovajko je vlastně takový zásadový dobrodruh. Život se s ním nijak nemazlil a zavedl ho nejprve do stalinských táborů smrti a pak do války, kde si člověk musel brzy zvyknout na to, že žádné zítra být nemusí. Přesto odmítl nabídku NKVD ke spolupráci, která mu mohla zajistit lepší postavení a snad i větší naději na přežití. Stejně zásadově se zachoval po únoru 1948 a nezapletl se s komunisty, ačkoliv mu to mohlo přinést řadu výhod,“ říká scénárista Adam Drda. Režie Vítězslav Romanov, kamera Pavel Blažek, dramaturg Jiří Sirotek, vedoucí výroby Helena Veselá, Cyklus Neznámí hrdinové – Pohnuté osudy vzniká v Redakci aktuální publicistiky, vedoucím projektu je Čestmír Franěk.

Více informací: www.ceskatele­vize.cz/program

Repríza dokumentu na ČT2 : čtvrtek 1. 4. od 11:00, na ČT24 : neděle 4. 4. od 07:32

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).