Tento týden byla České televizi Finančním úřadem pro Prahu 2 předána Zpráva o výsledku daňové kontroly a způsobu jeho zjištění. O výsledku kontroly nebylo dosud rozhodnuto. Ačkoliv zpráva nebyla řádně a podle procesního právního předpisu projednána, je překvapující, že se na veřejnosti objevují informace, navíc zkreslené, z probíhajícího řízení, které je ze zákona neveřejné.
Podstatou této kontroly je metodický, vysoce odborný spor o právo účtovat do fondu televizních poplatků. V rozporu s předchozím písemným stanoviskem ministerstva financí, na jehož základě Česká televize přešla na fondové účtování, správce daně nyní vyjádřil názor, že není správné takto účtovat.
V žádném případě se nejedná o pochybení, nad kterými spekulovala některá média. Zjednodušeně řečeno, spor je veden o to, kdy mají být poplatky daněny – zda v roce jejich přijetí či až v době, kdy jsou zúčtovány do výnosů v souvislosti s náklady, které mají krýt. V každém případě Česká televize vždy televizní poplatky zahrnovala do základu odváděné daně!
ČT měla od roku 2004, kdy zavedla tento systém účtování, k dispozici nejenom kladné stanovisko ministerstva financí, ale především auditované účetnictví s výrokem auditora „bez výhrad“, který potvrzoval správnost zvolené metody účtování. To platí pro všechny roky. Auditor musí být ze zákona nezávislý a odborně fundovaný. Vlastní zdaňování navíc Česká televize zpracovává za odborné pomoci renomované právní a daňové kanceláře.
ČT má právo, které v případě potřeby využije, nejen odvolat se v rámci soustavy finančních orgánů, ale bude-li to nezbytné, obrátit se se správní žalobou na soud, aby rozhodnutí finančního úřadu přezkoumal. Odborníci navíc Českou televizi upozorňují, že tento typ vysoce odborných sporů většinou končí až kasační stížností u Nejvyššího správního soudu. Nejedna velká korporace této možnosti využila, aby finanční úřad přesvědčila o správnosti svého odborného názoru, z něhož při účtování a danění vycházela.
ČLÁNKY DO MAILU