Podle zprávy se v porovnání kontinentů co do růstu počtu registrovaných domén na prvním místě umístila Afrika s 37,4% nárůstem. Jižní Amerika je v těsném závěsu s 35% nárůstem, Asie vykazuje 22% nárůst a následuje Evropa s 21% nárůstem.
„Internet překvapivě roste stále rychlým tempem. K tomuto trendu významně přispívají země třetího světa, které naskakují na rozjetý digitální rychlík a začínají ve velkém registrovat své vlastní domény a vytvářet webové stránky, což internetu zajistí rozvoj ještě na dlouhou dobu,“ řekl James Rendell, technologický specialista Interntet Security Systems. „Výhodou tohoto vývoje je, že surfaři budou moci navštívit více stránek. Nevýhodou pro firmy je však to, že jejich zaměstnanci mohou toto surfování vykonávat během pracovní doby, čímž mohou přetěžovat firemní sítě a ohrožovat tím obchod. Důležitějším faktorem je však to, že produktivita pracovníků začne klesat, takže společnosti budou muset umět kontrolovat tuto situaci a tak zabránit poklesu produktivity práce.“V Evropě byl za posledních 12 měsíců zaznamenán nárůst počtu internetových domén o 21 procent. Tento vývoj je možno spojovat s uvedením nové top-level domény .eu. Od začátku prodeje této domény, který začal v dubnu tohoto roku, bylo zaregistrováno více než dva milióny adres (pro více informací navštivte http://www.eurid.eu)
Nárůst počtu webových stránek
Výroční zpráva společnosti Internet Security Systems o růstu internetu dále uvádí, že došlo i k velkému nárůstu v počtu webových stránek, a to na úrovni 17,6 procent. V Evropě byl tento růst nejvyšší a dosáhl úrovně 20,7 %. Následuje Afrika, pouze s minimálním odstupem a růstem 20,1 %. Na třetím místě se umístila s 18,5% nárůstem Jižní Amerika. Severní Amerika zůstává na čtvrtém místě s pouhým 14% nárůstem počtu webových stránek.
„Zjistili jsme, že počet nových domén v rozvojových oblastech je vyšší než v už rozvinutých regionech, a že růst počtu nových webových stránek má v rozvojových regionech nižší tempo. V rozvinutých oblastech je vztah mezi registracemi a nárůstem nových webových stránek vyrovnanější,“ dodává Rendell.Dosahuje internet hranice svých možností?
V 90tých letech probíhala živá diskuse, zda internet dosáhne hranice svých možností a přestane dále růst. V té době byl World Wide Web využíván na posílání a čtení datových paketů, které používaly Internet Protocol verze 4 (IPv4), jenž má k dispozici jen omezený počet adres.
“V IPv4 není dostatek adres pro každý počítač připojený k internetu, tak aby měl každý svou unikátní IP adresu. Naopak, v IPv6 je dostatek IP adres. Dokonce takový, že každý byte prostoru, na každém pevném disku každého počítače, by mohl mít svou vlastní unikátní IP adresu,” komentoval situaci Rendell.Prostřednictvím IPv4 jsou k dispozici přibližně 4 miliardy internetových adres (IP adres) pro identifikování počítačů a jiných zařízení připojených k síti. Většina těchto adres byla rozdělena v USA a Evropě. Avšak rozvojovým regionům, jako je Afrika, Jižní Amerika a Asie nebyl přidělen stejný objem IP adres a proto jsou v současnosti konfrontovány s jejich nedostatkem.
Aby se předešlo tomuto očekávanému nedostatku kapacity IP adres, byl v roce 1995 uveden nový protokol známý jako IPv6 (Internet Protocol Verze 6) nebo IPnG (Internet Protocol nové Generace). Jeho implementace je však velmi pomalá. Jedním z důvodů je prozatímní dostatek IP adres jak v USA tak i v Evropě.
Navzdory tomu, že počet IP adres souvisejících s 10 top doménami už překračuje 88 miliónů (stav ke konci května 2006), je v rámci Evropy stále ještě k dispozici více než 50 % IP adres. (Pro více informací navštivte http://www.denic.de/en/denic/wir_ueber_uns/index.html)
Vzhledem k těmto skutečnostem Internet Security Systems věří, že migrace na IPv6 není v USA a Evropě v současné době nutná. Naopak, pro nové IT trhy, jako je Afrika a Jižní Amerika, je situace odlišná. Zde je migrace na nový protokol potřebná z důvodu získání většího počtu IP adres.
Produktivita zaměstnanců
ISS dále varuje, že se stále rostoucím internetem bude nutné posílit kontrolní opatření na zabezpečení optimálního využití internetu zaměstnanci a zabránění jakémukoliv mimopracovnímu využívání. Touto cestou se zvýší produktivita pracovníků a jejich surfovací výlety se na pracovišti minimalizují.
