Básník a překladatel Josef Kostohryz (1907–1987) působil jako gymnaziální profesor a později dokonce jako ministerský úředník. V jeho díle je patrný silný vztah k tradici, rodnému jazyku a vlasti. Tato jeho svázanost s tradičním a konzervativním českým prostředím se projevila i po mnichovských událostech. Tehdy podrobil ostré kritice kulturní ovzduší první republiky, které podle jeho názoru nečerpalo z tradic vlastní země, ale živilo se z prázdných módních náhražek dovážených z ciziny. Byl v tom zajedno s katolicky orientovanými autory, zejména ruralisty, kteří hájili venkovskou literaturu proti internacionální – tzv. asfaltové literatuře dekadentního velkoměsta. Básník tehdy ještě mohl svobodně vyslovit svůj názor. Netrvalo však dlouho a přišly totalitní časy, nejprve nacistické, a poté komunistické, kdy myslet nonkonformně bylo nemožné.
V roce 1949 zkoncipoval Josef Kostohryz Memorandum českých spisovatelů, v němž popsal stav kultury, hospodářství a lidských práv v Československu. Text byl zaslán papeži, italskému premiérovi, britskému premiérovi a americkému prezidentovi. Státní bezpečnost se o akci dozvěděla a začala ho sledovat. V roce 1951 byl autor zatčen a o rok později odsouzen na doživotí v zinscenovaném procesu s tzv. zelenou internacionálou. Na svobodu se dostal až po 13 letech vězení. S podlomeným zdravím a bez peněz. Neměl se kam vrátit. Bývalého kriminálníka nechtěl nikdo zaměstnat. Nakonec našel práci překladatele, protože ovládal patnáct jazyků. Po roce 1968 se však opět ocitl na seznamu nežádoucích osob. Za jeho života mu vyšlo několik básnických sbírek, ale vždy jen v malém nákladu. Josef Kostohryz, výsostný básník a vzdělaný muž, byl vlastně po většinu svého života vyloučen z literatury.
„Příběh Josefa Kostohryze ukazuje zrůdnost bolševické ideologie a jejího nejděsivějšího nástroje – StB. Jen proto, že nesouhlasil a lišil se, zničili mu dokonale život,“ říká autor námětu Jiří Fiedor.
Scénář a režie Jiří Fiedor, dramaturg Aleš V. Poledne, vedoucí výroby Helena Veselá. Cyklus Neznámí hrdinové – Pohnuté osudy vzniká v Redakci aktuální publicistiky a vedoucím projektu Čestmír Franěk.
ČLÁNKY DO MAILU