Ačkoliv zanedlouho uplyne už neuvěřitelných 66 let od konce 2. světové války a pádu nacismu, stále se tomuto fenoménu věnuje i ve světě filmu mimořádná pozornost. Dokumentární snímek Michaela Klofta míří za rámec ustálených klišé o zločinném režimu už tím, že se zcela vážně zabývá myšlenkou, proč mohl vysoce vyspělý a kulturní národ podlehnout této ideologii. Kloft ukazuje sílící nacistické hnutí na pozadí bezradnosti Výmarské republiky, která zmítána dopady hospodářské krize s šestimilionovou armádou nezaměstnaných, neumí najít východisko ze složité situace. Zoufalé Německo hledá svého hrdinu a Hitler cítí šanci. Když se ujímá koncem ledna 1933 úřadu říšského kancléře, tlumí jeden z ostřílených politiků Franz von Papen obavy výrokem, že mají Hitlera pod kontrolou. Pochodňový průvod nočním Berlínem s nádechem mystiky však tvoří zřetelnou kulisu nadcházejícího vývoje. Hitler žádá čtyři roky na to, aby zemi vyvedl z bídy a marasmu. Zanedlouho hoří Říšský sněm, dochází k likvidaci politické opozice, bojkotu židovských obchodů i k pálení knih nepohodlných autorů, což šéf propagandy Josef Goebbels zdůvodňuje tím, že byl svěřen plamenům „duchovní odpad minulosti“.
Na druhé straně vychází vůdce vstříc odborům, když prohlásí 1. květen za státní svátek. Bez ohledu na rostoucí zadlužení státu posílá Hitler téměř okamžitě miliardu marek na tvorbu nových pracovních příležitostí a zahajuje gigantickou výstavbu dálnic. Nový politický kurs doprovází obratná propaganda na pomezí reality a nacistické pseudomystiky. Nejtalentovanější německá filmařka doby Leni Riefenstahlová ve svých dokumentech propaguje nejen nacistickou stranu, ale nevídaným způsobem ztvární i berlínskou olympiádu, čímž přesvědčuje i mnohé dřívější západní kritiky, že je v Německu vlastně všechno v pořádku.
Nyní se otevírá Hitlerovi příznivá situace i pro zahraniční výboje. Až po pádu Československa, Polska a Francie však světové mínění připouští, že jde do tuhého. A poprvé v Anglii, a poté v Sovětském svazu se zadrhne německá válečná mašinérie. Hitlerova megalomanie přesto nezná hranic a diktátor pokračuje ve svých plánech, ačkoliv jim padají za oběť miliony lidí v mnoha zemích, německý národ nevyjímaje. Ten je po porážce u Stalingradu ve své víře otřesen, ale až na drobné skupinky odpůrců stojí za svým vůdcem i nadále. Nemění na tom nic ani masivní nálety na německá města. Sílí totiž obava, že se Němcům nepřítel tvrdě pomstí. V dubnu 1945 však nastává dlouho očekávaný kolaps říše i nacistické ideologie. Je to i konec Hitlera, který propadá po neúspěšném atentátu pocitu, že byl zrazen vlastní armádou. Ztrácí smysl pro realitu a na bojiště u Berlína posílá proti Sovětům už neexistující vojenské jednotky. Nakonec se ožení s životní družkou Evou Braunovou a oba záhy opouštějí tento svět. Vzestup a pád „Tisícileté“ říše je dokonán.
Repríza pořadu 18. 4. na ČT2 od 17:00 hod., www.ceskatelevize/program
ČLÁNKY DO MAILU