Lucie Bílá toho zažila skutečně mnoho: od oslnivého vzestupu vlastní pěvecké kariéry až po nejrůznější životní pády. Sama přiznává, že na dokument o sobě samé se dívala jako na detektivku a sama byla často překvapená, kolik se toho za ty tři natáčecí roky stalo. S režisérem Jiřím Kosem se rozhodla spolupracovat, protože má za sebou spoustu krásné práce, ale vše tak rychle utíká, že každá nová skutečnost v její hlavě zároveň maže vzpomínku na věc předešlou. „Když za mnou přišel pan režisér Jiří Kos, že by rád točil vše, co dělám, tedy kam ho pustím, nejdřív jsem si říkala, že není na nic navíc čas ani prostor, ale pak jsme se dohodli, že mě nechá se svým týmem pracovat a že o nich nebudu ani vědět,“ popisuje počátky spolupráce na časosběrném dokumentu zlatá slavice. Zároveň připouští, že neprožila během natáčení jednoduché okamžiky, zvláště, když nechtěla na kameru prozradit, jak těžké je se podruhé rozvádět. Přesto ale nechtěla nic ovlivňovat. „Nechala jsem film žít vlastním životem. Netrápím se tím, co bylo, co jsem někdy řekla nebo natočila. A hlavně byla jsem jako „slavík“ v rukou „kosa“ – to přece nemohlo špatně dopadnout,“ usmívá se Lucie Bílá.
Život člověka však nebývá nikdy černobílý a úspěchy velmi často střídají pády, nebo alespoň dílčí ztroskotání. Životní protiklady zažívá každý, ale mnohdy mnohem ostřeji dopadají na známé osobnosti, které jsou vystaveny obrovskému zájmu lidí i tlaku veřejného mínění. Lucie Bílá bere život takový, jaký je, se všemi radostmi i strastmi, které přináší. „Když se podívám zpět na těch osmnáct „slavičích“ let, zažila jsem toho tolik, že by bylo nemožné, aby v tom seznamu nebyly i pády a prohry. Jediné, co bych nechtěla, prožít to znovu. Ale ani měnit bych to nechtěla. I když mám v obličeji o pár vrásek víc, jsem to já, a vše co bylo, ke mně patří,“ dodává Lucie Bílá.
Scénář Jiří Kos, Jefim Fištejn, režie Jiří Kos, pořadem provází Lucie Bílá.
www.ceskatelevize.cz/program
